Moji Dánové a skoro Dánové
Albína Mrázová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489601/bmid_moji-danove-a-skoro-danove-a4b-489601.jpg
4
97
97
Dánsko není jen hygge, kola a barevné domky. Tohle malé severské království v sobě skrývá spoustu jiných, méně známých tradic a zvyků. Když jsem se sem před pěti lety nastěhovala, netušila jsem, jak rozdílní můžeme být, přestože nás dělí pouze tisíc kilometrů. Ke každým narozeninám tady v Dánsku patří vlajka, k oslavám nového roku sázky na královnin proslov a k Vánocům se kromě jiných zajímavých zvyklostí pojí svátek podporující prodej vánočních ležáků. Díky těmto zvláštnostem a rozdílnostem zde zažívám téměř každodenní dobrodružství.... celý text
Přidat komentář
Dobře se to čte, je to zábavné. Nesouhlasím s názory, že to není o Dánech a reáliích. Je.
Knížku jsem si sice koupila mezi cestopisy, ale on to cestopis moc není. Neukáže vám žádné fotky, nedoporučí restaurace a nepředstaví nejdůležitější muzea.
Zato o mentalitě Dánů a jejich (pro Čecha zvláštních) tradicích se dozvíte dost. Zjistíte třeba, proč Dánové nesplachují zkaženou polévku do WC, kolik mají v Dánsku druhů chleba a jaký je nejčastější motiv tetování v této krásné zemi.
A až někdy půjdete na dovolené ulicemi Kodaně a uvidíte partu přátel, jak na jakéhosi nebožáka sypou skořici, nebudete se divit. Aspoň ne tolik.
Přála bych si, aby takových knížek o mentalitě a tradicích národů vyšlo víc, klidně ke každému jedna.
Já se smála. Nahlas. Nejde o cestopis, kde je výčet turisticky super míst, které bychom si měli hodit na seznam - must to see - ale jde spíš o porovnání mentalit. Bavila jsem se. Navíc pocházím z Domažlicka, takže další plusový bod k dobru.
4,5* Příjemná oddychovka, čtění jsem si hodně užila. Některé kapitoly mě bavily víc, některé míň, ale jako celek hodnotím knížku pozitivně. Autorka má mně blízký smysl pro humor a já mám chuť okamžitě navštívit Dánsko. (Ač by mě tam, jako člověka obládající švédštinu, asi úplně nevítali.)
Kniha popisuje život v Dánsku pomocí autorčiných zkušeností. Kniha mohla být více rozepsaná, těch informací tam bylo na mě málo. Jinak se to nečetlo špatně, čtení mě celkem bavilo a pobavilo.
Promarněná příležitost. Těšila jsem se, že se dozvím víc o Dánech a jejich každodenním životě. Bohužel autorka pojala knihu spíš jako zápisky o sobě v Dánsku. Nevím, jaké je tam školství, ale vím, že její vedoucí bakalářky byl příšerný...škoda.
Rádoby vtipný styl vyprávění, tolik podobný způsobu komunikace na sociálních sítích, mi po pár stranách lezl na nervy. Ne, opravdu není potřeba dělat vtípek z každé věty.
Kniha mě trochu zklamala. Čekal jsem víc informací o Dánsku a Dánech. Jak se dělá argentinský empanadas mě až tak nezajímá. Taky mi vadila autorčina urputná snaha být neustále vtipná. Myslím, že knihu ocení spíše čtenářky, těm bude styl psaní autorky bližší.
Moji Dánové a skoro Dánové
Asi jsem čekala úplně něco jiného. Čekala jsem zajímavé čtení o Dánech, Dánské kultuře, odlišnostech mezi Čechy a Dány a ano v jistém smyslu to tam je, ale pro mě to byl spíš diář studentky a za mě ani ne moc humorně napsaný, takové strohé konstatování.
Tím knihu neodsuzuju, ja napsána svižně a čtivě, člověk se dozví pár zajímavostí, ale za mě jsem upřímně ráda, že jsem si knížku pujčila v knihovně kam jí s radostí vrátím.