Monte Cassino

Za mne ano i ne. První kniha od Hassela co jsem četl. Mám načteno z této tématiky dost ale tohle je úplně jiné pojetí. Místy určitě až moc přitažené za vlasy ale jindy, přesně když si říkáte že to je nesmysl, tak to je právě ta odporná skutečnost. Reálie nebudu popisovat, ale co si z toho odnáším je silný prožitek války z pohledu otrnulých mazáků a na jaké potřeby se v masomlýnku smrskne jejich existence a uvažování. Příčetný zešílí, jelikož jeho morální a lidské hodnoty to neunesou. Určitě budu chtít i nějaké další díly k četbě a někdo, kdo nepřišel do styku s vojáky, historií atd., tak obsahu nebude chtít věřit a spíše knihu odloží. Podívat se na syrovou skutečnost brutální války je silné, byť i jen zprostředkovaně. A poslední dodatek, zkuste si vyhledat počet ztrát v této bitvě.

Prostě Hassel, jednou jede v Pantheru, poté zase v Tigru. Panther vystřelí svým 88mm dělem ač měl vždy i v nových verzích pouze 75mm. Na Pantheru vedle děla byl i plamenoment a mnoho a spousty daších nonsensů. V jednom díle jsem dokonce četl, že při útoku na Moskvu Němci používali panzerfausty a Stg44. Ale jo, čte se to dobře, ovšem musíte se na to dost povznést. Vzhledem k tomu, že autor byl spolupracovník dánského Gestapa a nikdy na frontě nebyl je to, bohužel, jen a pouze vymyšlená próza s memoáry to nemá nic společného.

Tohle bylo opravdu velmi drsné, kruté a v některých pasážích i nechutné čtení. Nicméně jsem si vědom, že taková byla i celá válka.

Hodně bláta a krve, málo ideálů. Pohled na válku odspodu, očima řadových vojáků, u kterých není mnohdy rozdíl v tom, jakou nosí uniformu.

Kolem svahů svaté hory bojovali muži jako divá zvířata.Byli to muži tankových pluků-muži,které nezajímalo,kdo vyhraje válku-kteří chtěli jenom přežít.65%.

Co k tomu napsat? Tak nějak jsem z knihy rozladěný. Knih z války, psané z pohledu němců, moc není, a i proto jsem sáhnul podruhé po tomto spisovateli. Sven Hassel píše jednoduše, ale v této knize dosti zmateně. Přeskakuje z jednoho místa na druhé - chvíli je v Římě, chvíli na Monte Casinu, mnohdy není poznat jestli je den nebo noc, jestli mluví generál nebo voják. Dějově trochu slabší (spíš zmatené) až mi připadá, že jeho hrdina má největší zážitek z návštěvy "bordelu" v Římě. A vůbec, jeho "hrdinové" jsou spíše gauneři, rváči, vrazi a zabijáci, a tak nějak podvědomě cítím, že jim spisovatel fandí. A už vůbec nevěřím, že to autor všechno prožil, příliš mnoho hrdinských činů na jednoho vojáka.

"... Nevěřte tomu, co je na přezkách vašich pásků. Bůh s váma není. O nic víc, než je s těma druhejma. Válka je vrchol lidský hlouposti. Ďáblova práce. Někteří tuhle válku nazvali křížovou výpravou. To je rouhání. Je to válka kvůli kořisti. Největší zabíjení na světě." Padre Emanuel, Monte Cassino

Sven Hassel, znalcům netřeba představovat, neznalcům doporučuji. Stačí jedna z jeho knih, pak ho budete bud milovat nebo nenávidět. Já patřím do první skupiny.