Most do země Terabithia
Katherine Paterson
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/1608/bmid_most-do-zeme-terabithia-UWE-1608.jpg
4
317
317
Co je to za zemi? Kouzelné království za potokem, které si pro sebe jako tajemství vymysleli desetiletý Jess a jeho spolužačka Leslie. Kromě nich do té země nikdo nechodil. Všechno v ní bylo jiné, obývali ji jen duchové háje a Jess a Leslie se v ní stali moudrými a spravedlivými vládci. Od Leslie vyslechne Jess v Terabithii poprvé spoustu nevšedních příběhů – a přestože svoji královnu nečekaně ztratí a bude ji oplakávat, pozná zároveň, že musí putovat dál za ně za oba s tou křehkou krásou terabithijské fantazie...... celý text
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2007 , Albatros (ČR)Originální název:
Bridge to Terabithia, 1977
více info...
Přidat komentář
Film je o tolik lepší, protože vizualizuje to, co si děti v knize jenom představují. Budování Terabithie v knize je jenom naznačené, pravá magie zůstává ukrytá v myslích dětských hrdinů, ale film tu fantazii obrovsky rozvinul. Kniha je pěkná, ale v mých očích se nevyrovnává filmu, ten je mnohem kouzelnější.
(SPOILER) Celé jsem to přečetl za jeden den. Pěkný příběh o dvou dětech, které jsou svým okolím odvrženy. Oba se snaží z tohoto světa utéct, on svými obrázky a ona svoji fantazií. Proto si asi začali rozumět. Toto téma však mohlo být autorkou více rozebráno, určitě by měla mnoho podnětů k napsání i dvojnásobně obsáhlé knihy. Krásný je i závěr, kdy se Jess rozhodne pokračovat v jejich fantazii se svoji sestrou. Já Leslii tu její fantazii dost závidím.
Film patří mezi mé nejoblíbenější pohádky už několik let, ale o knižní verzi jsem se dozvěděla až tak před týdnem. Jakmile jsem zjistila, že je knížka, tak jsem ji okamžitě musela najít a přečíst. Kniha mě vůbec nezklamala a jsem ráda, že film natočili téměř přesně podle předlohy (což se moc často nestává). Knížka je vážně taková kratičká jednohubka, já ji měla přečtenou za jeden den, ale stojí za to. Moc doporučuji
Krásná kniha o přátelství a životu na venkově z pohledu desetiletého chlapce Jesse. Ten má dvě starší sestry a dvě mladší, rád si maluje a ve skutečnosti je hrozně sám a nemá žádné kamarády. Pak se seznámí s Leslie, s níž si vytvoří vlastní fantastický svět, kde není místo pro těžkou realitu všedního života. Vše vypadá naprosto v pořádku a idylicky, až nakonec dojde k něčemu hroznému. Je zajímavé, že je to v té knize cítit už od začátku. Mrzí mě, že jsem tu knihu neobjevila jako dítě, teď ji vnímám patrně jinak.
Kniha, na kterou jsem čekala 9 let. Před těmi devíti lety jsem šla do kina na fantasy příběh (v té době se asi zrodila moje láska k fantasy literatuře) a hned po návštěvě kina jsem si nutně chtěla přečíst knihu. Bohužel v té době byla v knihovně beznadějně vypůjčená. Pak jsem na ni úplně zapomněla a vzpomněla jsem si až na vysoké v semináři o dětské literatuře. Byla jsem nadšená úplně stejně jako ve třinácti letech z filmu! Je to naprosto nádherný příběh, který okouzlí dítě i dospělého :)
Tohle je přesně ten typ knihy, kterou koupíte dětem a jim se nelíbí. Já tu knížku doslova neměla ráda. Když jsem si ji tenkrát jako malá vybrala, očekávala jsem (a obálka to slibovala) strhující fantasy, ale namísto toho mě čekal poměrně nudný příběh o ničem s "divným" koncem. Teď, ve skoro 20, jsem po Terabithii sáhla znovu. V rámci Knižní výzvy DatabázeKnih mě nenapadla lepší knina o přátelství. A teda!!! Mám z toho úplně jiný pocit než tenkrát. Asociaci s Bratry lví srdce se člověk nevyhne, vlastně bych to směle zařadila do "malých velkých" knih po bok Malého prince a Krysaře.
Četla jsem dávno. Hodně dávno. Vlastně jsem byla ještě dítě. Přesto si pamatuji, že je kniha velmi jednoduše napsaná, což má tak trochu rušivý efekt. Nápad je úžasný, je zde plno filozofických myšlenek, ale u mě rozhodně vede film.
Seděla jsem na okně, opřena o stěnu, když jsem ji dočetla. Bylo mi kolem 10 let. První kniha u které jsem brečela.
Když jsem knížku začala číst, říkala jsem si, že tahle "pohádka" mě asi moc bavit nebude, že je to příběh vcelku o ničem. Ale s každou další stránkou jsem se přesvědčila, jak moc jsem se mýlila. A na konci jsem řvala jako želva. Byl to krásný příběh nejen pro děti.
Ke knize jsem se dostala až na vysoké. Znám jen jednu jedinou podobnou: Bratry Lví srdce Astrid Lindgrenové.
Jestli jsem jako malá četla tu první a chytla mne za srdce, tahle druhá mi jej urvala.
Je o vztazích. Je o příběhu. Je o touhách. A je o snech.
A já nemůžu dát míň, jak pět.
Škoda, že od Patersonové v češtině nic jiného nevyšlo, The Master Puppeteer se mi líbil též.
Nečekala jsem, že na mě kniha až tak zapůsobí, je to krásný a smutný příběh nejen pro děti. Spoustu dětských příběhů objevuji až teď, v dospělosti, a někdy mě to mrzí... Na druhou stranu, teď můžu objevovat jiná zákoutí knih a nesmírně si to užívám.
Krásný, i když tragický, příběh o přátelství chlapce a dívky a jejich tajemné zemi Terabithia. Ač je knížka určena spíše mladším čtenářům, tento smutný příběh zasáhne nejedno dospělé srdce.
Musím konstatovat, že kniha v mnohém předčila mé očekávání, zatímco film oproti knize docela propadák.
Někdy mi to přišlo až moc hopem. Ale nádhera. Viděla jsem první film, což mě mrzí. Spousta věcí byla jinak. V knížce se zaobírá vztahy a ve filmu fantazií. Podle mě naprosto vystihla dětské pocity. Když někdo umře, necítí to samé co my. Aspoň myslím. Doporučuji :) Jistá frustrace tu opravdu byla.
Dost kvalitní čtení i pro dospělé. Škoda jen té citové frustrace po dočtení...:-)
Most do země Terabithia
Nestává se mi často, že by se mi film líbil více než kniha. V tomto případě tomu tak je. Nicméně i tak byla kniha skvělá a čtivá. Přečetla jsem ji za dva dny a i přes smutný konec si jo přečtu ráda znovu.