Moudrost lesa
Peter Wohlleben
Les umí dostat z lidí to nejlepší! Romantický hvozd – hluboké ticho, vůně mechu a pryskyřice, ševelení v korunách stromů: představujete si les také tak? Tato nádherná místa se stávají vlivem lidské chamtivosti a znečišťování čím dál vzácnějšími. Peter Wohlleben nám ukazuje, že pevnější a zdravější vztah s přírodou kolem nás je uskutečnitelný, a především potřebný. Křehký ekosystém lesa, v němž spolu rostliny komunikují a navzájem si pomáhají, můžeme chránit i my. Autor nám v této knize předává, čemu ho sám les naučil. Chopme se nyní příležitosti a doprovoďme ho na jeho cestách hlubokými, tajuplnými lesy. Nechme se přitom stále znovu překvapovat a objevujme divokou, autentickou přírodu. Naučíme se tak víc starat o stromy, a tím i o sebe. O lese, jaký je a jaký by mohl být.... celý text
Literatura faktu Příroda, zvířata Ekologie, živ. prostředí
Vydáno: 2018 , KazdaOriginální název:
Der Wald – ein Nachruf. Wie der Wald funktioniert, warum wir ihn brauchen und wie wir ihn retten können, 2013
více info...
Přidat komentář
Mám rád naše lesy a přírodu vůbec. Z knihy jsem se dozvěděl mnoho nového a hodně věcí se mi potvrdilo. Celá popisuje neuspokojivý stav dnešních evropských lesů a způsoby, jak je možné pokusit se o jejich záchranu. Bohužel souhlasím s názorem autora na myslivce (ne všechny), kteří se místo ochrany přírody zabývají jen vykrmováním vybraných druhů zvěře, aby bylo co střílet. S přemnožením srn a prasat se denně setkávám na našich silnicích. Škod, které tato zvěř působí v lesích, jsem si jako laik nikdy nevšímal. Kniha je napsána příjemnou čtivou formou, informace jsou přizpůsobeny i nám nezasvěceným. Někoho může ale po čase začít nudit, protože se zde opakuje pořád to samé – zachraňme původní prales, především buky. Ale co dělat, než omílat stále totéž dokola? Jak dlouho už u nás třídíme odpady a přesto mne bere čert, když vidím, co někdo dokáže vyhodit do popelnice jen pár metrů od barevných kontejnerů. Někdy jsme prostě nepoučitelní.
Určitě se chystám podívat na stránky prosilvabohemica.cz, které mají pojednávat o ochraně lesů u nás.
Velmi uspokojivé.
Než jsem tuhle knihu vzala do ruky, mylně jsem se domnívala, že v ní najdu něco úplně jiného. Myslela jsem si, že to bude o něčem více abstraktním, představovala jsem si příběh podobný Avataru. Svět, ve kterém je vše, včetně jeho obyvatel, energeticky propojeno. Netušila jsem, že kniha bude o něčem, pro mě mnohem zajímavějším. Nebylo to ani tak vyprávění, jako spíše přednáška o tom, jak les, jako ekosystém funguje, jak fungoval dříve a jak by mohl fungovat v budoucnu. Většina faktů mě nesmírně překvapila. Les mám ráda, miluji procházky v lese, lépe na mě působí les listnatý, než jehličnatý a teď díky téhle knize začínám chápat proč. Budu si ji ale muset přečíst ještě minimálně jednou, abych o tom všem dokázala detailněji přemýšlet. Už teď ale při procházkách lesem si všímám toho, co jsem dříve nevnímala. Takže jak jsem si ze začátku myslela, že jsem s koupí téhle knihy prohloupila, teď už vím, že je tomu naopak a jsem vděčná za to, že ji mám ve své knihovně.
Les miluju a opravdu je mi líto co se v něm poslední době děje, s panem Wohllebenem plně souhlasím. Vidím to za domem, kácí se hlava nehlava kde se dá, se slzou v oku vzpomínám jaký krásný les jsme měli za zahradou a opravdu jsem ráda, že takoví jak p.W. existují a les i s jeho obyvately se snaží chránit a starat se o něho tak aby netrpěl!!!
I když už lecos zaznělo v dřívějších knihách, stejně to nevadí. Přistupuju k této knize tak, že to může být pro někoho první autorův titul a proto je třeba vše znovu odvyprávět. Protože dělá osvětu a moc dobrou. Uvažuje logicky, rozumně a klidně přizná i vlastní chyby, z kterých se poučil. Pokud začnete číst Wohllebena, stejně jako já se asi pustíte do všech dalších. Neudělat to by byla chyba.
Kniha ve mě vyvolala rozporuplné emoce - jak pozitivní, tak negativní. Ty negativní nikoliv kvalitou obsahu, či zpracováním, ale popisovanou "temnou stránkou" dnešního lesnictví, myslivosti a dalších odvětví. Všechno to špatné se točí jen kolem nenažranosti lidských kobylek, leckdy zvrácené a zavržení hodné lovecké touhy ( ne, nejsem žádný veganský, poblouzněný hipík poutající se ke stromům ) a s tím souvisejícím "velkochovem lesní zvěře na porážku", aby si bylo po čem vypálit. Autor moc pěkně a detailně vysvětluje, že to, co pokládáme za lesy a divokou přírodou s divokou přírodou opravdu moc společného nemá a text místy jen prohloubil mé antipatie k některým zkostnatělým strukturám skupin lidí zabývajících se činností kolem lesů a myslivostí - netýká se všech, kolem lesa se pohybuje i dost slušných lidí, co to myslí upřímně a mají k přírodě vztah.
Ovšem kniha má i nemalý pozitivní náboj a to je právě autorův přístup k přírodě a hlavně to, že po různých právních "bitkách" a dokonce i výhrůžkách od nižších lidských forem života se mu daří svou ideu naplnit a uvést v realitu. Vzhledem k tomu, že autor pořádá i různá školení a semináře se možná bude blýskat na lepší časy a najde se více dalších, co zapojí zdravý rozum a budou mít dostatek lásky k přírodě, ale hlavně odvahy vystoupit proti kšeftu a bezuzdnému drancování lesních přírodních zdrojů, které je zaobalené do různých pseudoučených keců, že právě takhle je to v pořádku a má to tak být. Pan Wohlleben se evidentně celý život snaží učit novým věcem, naslouchá ekologům, dělá si na základě získaných informací vlastní závěr a nebojí se jít proti proudu. A v neposlední řadě - je moc fajn a povznášející číst text od člověka, který má les upřímně rád a dokáže tento subjektivní náhled přenést na čtenáře.
Kniha mne překvapila v pozitivním smyslu. Našel jsem v ní autorovu hlubokou lásku k lesu a pro sebe mnoho ispirace.
Jsem geneticky naprogramovaná být v lese šťastná... Jsem ráda, že existují tací jako Peter Wohlleben. Naučil mě definovat to, co jen cítím. Ale jedno říct umím - berte stromy jako živé bytosti :-)
Autorovy další knížky
2016 | Tajný život stromů |
2017 | Citový život zvířat |
2018 | Moudrost lesa |
2018 | Tajná síť přírody |
2017 | Les - Návod k použití |
Další velice zajímavá a poučná knížka od autora. Jak už tu padlo, hodně věcí se tu opakuje, ale i tak pro mě byla kniha přínosná. Druhá polovina mě však bavila méně, proto ubírám na hodnocení.