Moudrost lesa
Peter Wohlleben
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389810/mid_moudrost-lesa-il6-389810.jpg
4
116
116
Les umí dostat z lidí to nejlepší! Romantický hvozd – hluboké ticho, vůně mechu a pryskyřice, ševelení v korunách stromů: představujete si les také tak? Tato nádherná místa se stávají vlivem lidské chamtivosti a znečišťování čím dál vzácnějšími. Peter Wohlleben nám ukazuje, že pevnější a zdravější vztah s přírodou kolem nás je uskutečnitelný, a především potřebný. Křehký ekosystém lesa, v němž spolu rostliny komunikují a navzájem si pomáhají, můžeme chránit i my. Autor nám v této knize předává, čemu ho sám les naučil. Chopme se nyní příležitosti a doprovoďme ho na jeho cestách hlubokými, tajuplnými lesy. Nechme se přitom stále znovu překvapovat a objevujme divokou, autentickou přírodu. Naučíme se tak víc starat o stromy, a tím i o sebe. O lese, jaký je a jaký by mohl být.... celý text
Literatura faktu Příroda, zvířata Ekologie, živ. prostředí
Vydáno: 2018 , KazdaOriginální název:
Der Wald – ein Nachruf. Wie der Wald funktioniert, warum wir ihn brauchen und wie wir ihn retten können, 2013
více info...
Přidat komentář
Na můj vkus až příliš moralizující. Všichni dělají všechno špatně, jen autor a jeho vesnice jdou tou jedinou správnou cestou. Velkochov je špatně, domácí chov na maso je zneužívání důvěry zvířat, chov na lov je špatně, velké lány jsou špatně, těžká technika je špatně... No, pak už jenom zpátky do jeskyň a ke sběratelskému způsobu života, což by sice drtivou většinu populace neuživilo a pochcípala by hlady, ale lesy by se konečně začaly zotavovat. Autorovy rady a postupy v malém jsou dobrá věc, ale obecná aplikace? Jak může ochránce přírody kupříkladu říct, že je lepší dřevo jehličnanů dovážet ze Sibiře než ho pěstovat u nás, je mi nepochopitelné. A ještě ono dřevo přirovnávat k banánům. Má vůbec představu, kolik dřeva je potřeba jenom na stavby domů? Ale byly tam i hezké věci, třeba kapitola o stromovém hřbitově, přiznávám, že mě rozbrečela.
Nedivím se, že zde má kniha velmi dobrá i odsuzující hodnocení. Je třeba se na věc dívat z pohledu doby, kdy byla knížka poprvé vydána. V té době byla situace v lesnictví odlišná od dnešní. Problémy, které nastaly v lesnictví v souvislosti se změnou klimatu, postupně vedou ke změně přístupu k lesnímu hospodářství. Pomalu, ale přeci. Kniha je varováním před postupy, které byly všeobecně přijímané kolem roku 2010. Změna klimatu nemůže za zhoršený stav našich lesů, ta pouze odhalila, že naše lesy (v souhrnu) nemají již žádnou rezervu na to, aby jí odolaly. Z pasečného přístupu hospodaření s převahou monokultur je nutné, ať chceme, nebo ne, přejít na jiné, přírodě bližší způsoby hospodaření.
Vydavatelství Kazda v podstatě udělalo podvod na čtenáře, který spočívá v tom, že knihu vydalo pod úplně jiným názvem. Původní "Der Wald, ein Nachruf" znamená dosva "Les, poslední vzpomínka" (nebo neklorolog, jak chcete) vystihuje právě to, o čem celá kniha je. Volně přeloženo bych to spíš uvedl jako "Les, poslední varování". Tedy o úplně něčem jiném, než naznačuje český název.
Dále kniha předcházela vydání knihy Tajný život stromů, takže se opradu nemůže autor opakovat, jak někteří čtenáři uvádí. V prvně zmiňované naopak rozvedl to, co zde jen místy "nakousl".
K samotné knize. Pokud bych ji měl hodnotit podle obsahu, musím se na ní dívat z pohledu roku 2013. V tom smyslu ji považuji za velmi dobrou, uvádí čtenáře do problematiky lesního hospodaření a ukazuje nešvary, které v sobě nese. Je psána pro širokou veřejnost, ale najde si v ní poučení i lesník. Z pohledu dnešní doby je to však kniha, která by podle mne neměla být znovu vydána. Autor se problematice věnoval v pozdějších knihách, lepších a některé pohledy na věc už jsou také přehodnoceny. Drzost některých nakladatelů, kteří jen kvůli zisku podstrčí čtejáři takové dílko pod jiným názvem, u nás nezná mezí. Už z toho důvodu a dále výše uvedenému doporučuji nekupovat.
Les, jak jej neznáme, a zdá se, že aspoň v evropském prostoru ani nepoznáme. Srozumitelně, v návaznostech, kde vše je provázáno se vším, pohledem praktika, věnujícího se ochraně lesa a přírody od mládí, jeho vlastní iniciativou nabyté zkušenosti (přičemž sympatický nezastírá ani vlastní chyby či neznalosti), boj s byrokracií...ale vlastně povšechně především o vlivu člověka na původní přírodu. Poučné, nijak povzbudivé (to snad ani nemohlo být) , a taky zahanbující, když je tak zřejmé, že počátkem i koncem bludného kruhu devastace je neznalost (i tam, kde by ji člověk předpokládal) a neochota vzdát se svého už navyklého stylu života v duchu rčení "po nás potopa". Stromy i les mám ráda, kdysi jsem je i jezdila vysazovat, ale...živě vidím sebe na jeho survival pobytu:(
Po přečtení nutně působí zažitý obraz našeho typického lesa jako nějaká sofistikovaná 3D kulisa.
Poslech audioknihy v podání Aleše Procházky byl balzámem pro duši!
Člověk si při poslechu vybaví první, jarní vůni probouzejícího se lesa, odlesk letních paprsků slunce v korunách stromů i šustění podzimního listí pod nohama...
Zbožňuji procházky lesem i přírodou samotnou a náhled zasvěceného člověka, který pro les dělá mnohem víc, než že jím pouze prochází, byl osvěžující!
Autor mi svými znalostmi poukázal les i z jiného úhlu a byť si je člověk vědom některých poznatků, určitě ho teď budu při svých výšlapech vnímat jinýma očima a v širším rozměru !
Taky vím, že s chutí sáhnu i po další knize pana Petera Wohllebena :-)
Pokud jste četli Tajný život stromů, tak budete hodně zklamaní. I kniha Můj první les mi dala hodně, ale toto mě opravdu nudilo. Kniha neobsahuje žádné nové a zajímavé informace o lese, stromech… Negativně hodnotím celkově pesimistický pohled na vše, jako je například lov a větrné elektrárny. Přijde mi, že jde o sepsání stížností a vylití srdíčka hajného, opravdu veliký pokles po prvních dvou výše jmenovaných knihách, přitom je to škoda. 2/5
Já vlastně nevím, jak tuhle knihu objektivně ohodnotit a co k ní napsat... Wohllebenův Tajný život stromů byl úžasný, tohle mě zdaleka tak nebralo. Autor tu načne řadu témat, z nichž se do hloubky nevěnuje vlastně žádnému, skáče to tak nějak od jednoho ke druhému. Jelikož na začátku popisuje trochu i svá studia a počátky své lesnické praxe, tak celou knihou mi poněkud prostupuje myšlenka, že volba lesníka jakožto budoucího povolání u něj možná byla tak trochu chyba...??:)
Ano, samozřejmě že v mnoha věcech má autor pravdu a dá se říct, že uhodil hřebík na hlavičku, mnohé skutečnosti a souvislosti jsou skutečně alarmující, u některých témat či myšlenek mám ale pocit, že řeší nesmrtelnost chrousta či kvadraturu kruhu... Například myšlenka ze strany 234 - zastavit růst ekonomiky a vrátit ji zpět do 60. let - nereálné, nesmyslné, v praxi zcela neproveditelné, proč o něčem takovém vůbec uvažuje? Celá kniha je také vztažena na německé poměry a my laici mnohdy nevíme, jak to v příslušných věcech chodí u nás, i když jsou tam na některých místech poznámky o naší praxi či legislativě. Krom toho je třeba si uvědomit, že kniha byla poprvé vydána v roce 2013, napsána tedy někdy v r. 2012. Není už náhodou od té doby také něco jinak?
Já z té knihy nabyl dojmu, že v zásadě se dá říct, že dle autora je špatně vlastně všechno, co v lese člověk dělá, že lesům zvoní umíráček. A že asi nej- by bylo vrátit se zpátky na stromy či do jeskyní. A to asi není úplně ideální závěr. Nemůžu jinak než za průměrné tři*.
Můj první Wohlleben - už teď přinejmenším ze dvou...
Ač si vědom už dříve problematiky lesů třeba v ČR, tzn. např. smrkové monokultury, sucho atd., kniha mi otevřela oči, jak to s těmi lesy u nás (ve střední Evropě) vlastně doopravdy je.
V knihkupectví, po letmém přečtení úvodních pár odstavců na obálce knihy, jsem se ani příliš nepídil po dalších informacích a knihu si pořídil. Les je pro mě již několik dlouhých let prostředí, které bohužel zrovna moc často nenavštěvuju. Na začátku jsem měl představu a očekávání, že mě kniha jakýmsi, možná romantickým způsobem právě naladí na to to změnit... I tohoto způsobu vnímání se mi v knize dostalo, jelikož autor má k lesu, a vůbec k přírodě v pravém slova smyslu upřímný, bytostný vztah. V textu najdeme několik vrstev vyprávění a popisu. Dozvíme se i něco o profesním životě samotného autora, co by již několik let ekologického lesníka. Co mě osobně ale nakonec vtáhlo do "děje" nejvíc, byly poutavým způsobem předávané souvislosti týkající se ekologické roviny, která vlastně prostupovala skoro všemi kapitolami. Někdy se opravdu nejednalo o lehké čtení. Nicméně realita je taková, jaká je. Proč něco zatajovat? Jsem autorovi moc vděčný, že se ke mně tyto informace touto přitažlivou a nenásilnou formou dostaly. Fakta popisovaná v souvislém textu zvládne tedy kdejaký laik, i když to chce místy trochu soustředění.
S nadšením a se zážitky z tohoto titulu, se chystám na jeho, prozatím, nejnovější počin, a to "Než stromům dojde dech", kde se, doufám, dozvím ještě víc zajímavých informací a souvislostí k ekologické tematice; a třeba pro mě bude i další motivací v životě něco změnit, co se ochrany lesů a přírody týče...
Je to další Wohlleben prostě. Ale laťka u Tajného života stromů byla nasazena opravdu vysoko. Nedá se už ani říci, že by to bylo tak lehce a svěže napsáno.
Proti knize Tajný život stromů, která vysvětluje, že strom je živý tvor a les zase živý organismus a v níž autor jen krátce zavzpomínal na svá učednická léta, je tato kniha mnohem více plná osobních vzpomínek, které mapují autorovu cestu od běžného lesníka až po zapáleného ochránce lesa. Tématu samotného lesa se ovšem nevyhýbá a upozorňuje na zapomenutý fakt, že králem evropských lesů není smrk, ale buk a že vztah ochranářsky založeného lesníka nemusí být nutně v souladu s názory státních úředníků a myslivců a lovců. Nejde o zelenou agitku, ale o ucelené, životem a praxí ověřené názory rozumného člověka, který pro les žije. A nám z města nezbývá než mu i trochu závidět. Obě knihy krásně načetl Aleš Procházka.
Určitě znáte Tajný život stromů od Petera Wohllebena, který svým zásahem rozhodně splňuje označení bestseller, ovšem další autorovy knihy zůstávají dlouhodobě poměrně upozaděné, což je podle mého názoru škoda. Jako lesník s dlouhou zkušeností ví totiž autor velmi dobře, jak si dnes příroda stojí, a je skvělé, že byl zároveň nadán uměním vládnout slovy, protože své poznatky umí poutavě předkládat i laikům.
Docela přehlížená je i Moudrost lesa, v níž nás Wohlleben seznamuje s tím, jak to u něj v lese chodí, jaká je běžná praxe péče o les a stromy a nakolik vůbec stromy nějakou naši péči vůbec potřebují. Své osobní poznatky přitom prokládá i daty ze studií a dává tak celé problematice mnohem širší rámec, který zdaleka překračuje meze jeho vlastního rajónu v Německu.
Místy je kniha možná více odborná, ale vaši pozornost si i v případě, že jste laik, udrží. Dočtete se i o tom, jaký vliv má na les myslivost, poznáte i alternativní možnosti využití lesů. Třeba představa posledního spočinutí pod korunami úchvatných korun buků ve vzpomínkovém háji mě naprosto nadchla.
Jediné, co mě přišlo podivné, byl překlad názvu knihy, originál se totiž v přesném překladu jmenuje „Les – nekrolog“. Uznávám, že Moudrost lesa zní mnohem lákavěji a autor také o tom, jak moudrý les dokáže být, píše, ale „Der Wald – Ein Nachruf“ je přece jen více vypovídající, aspoň v tom směru, jak si dnes lesy bohužel stojí… Naděje snad ale stále je!
Velmi krásná kniha, okořeněná citem a láskou k přírodě.
Tato kniha poskytuje velmi dobrý přehled o všem, co definuje les. Autor opakovaně kritizuje konvenční způsoby hospodaření, které způsobují velké škody, a proto musí být nahrazeny jinými metodami. Argumenty, které Wohlleben přináší, jsou důsledně promyšlené a naprosto přesvědčivé. Nemusíte být odborníkem, abyste si uvědomili, že Wohlleben má pravdu. Stačí procházka lesem s otevřenýma očima.
Kniha je věcná a mimořádně poučná pro každého laika.
Objektivně je to perfektně napsaná knížka (jak jinak taky), subjektivně se mi kniha nečetla tak dobře jako některé jiné od tého samého autora, ale určitě doporučuji všem lesníkům a lidem, kteří se o stromy/lesy zajímají. Když si jí přečtete, určitě tím nic nezkazíte, naopak.
Dávám jen pět hvezdiček je pro to, že to je už několikátý titul od autora a některá věci se překrývají. Kdybych ji četl jako první, tak to určitěš bude hvězdiček šest.
Peter Wohlleben se řadí mezi důstojné pokračovatele environmentalistických klasiků, jako jsou John Muir či Aldo Leopold. Díky nakladatelství Kazda za pečlivou přípravu knihy.
Kniha je skvělá. Dobře se čte a dozvídáme se něco zajímavého nejen o lese/přírodě/stromech, ale i o samotné profesi lesníka. Velmi se mi líbila a můžu za sebe všem doporučit.
Další skvělá kniha od tohoto autora. Velmi obohacující a poučná. Chtělo by to více takových lidí.
Při čtení knihy Petra Wohllebena jsem byl naprosto uchvácen přirozenou lidskostí jeho psaného textu. Kniha přinášející nespočet postřehů pramenících z dlouholetých zkušeností, vytrvalého celoživotního studia a hlavně z neochvějné lásky ke svému oboru, neztrácí po celou dobu spád a je čtivá do posledního řádku. Krásná práce!
Je to můj třetí Wohlleben. "Tajný život stromů" jsem zhltnul s absolutním nadšením, u knihy "Les - návod k použití" jsem byl trochu zklamán. Klukovi z venkova a někdejšímu skautovi kniha moc nepřinesla. "Moudrost lesa" ve mně ale opět rezonovala, byť veselé čtení to rozhodně není.
Autor rozebírá nešvary našeho současného přístupu k lesu a ukazuje jeho důsledky. Kritizuje i současný způsob ochrany přírody. Vše ilustruje na konkrétních případech. V závěru pak ukazuje prstem na každého z nás, naši lhostejnost a neochotu omezit vlastní spotřebu. Právě v nich nalézá prapůvodní příčinu současného neuspokojivého stavu. "Každý školák sice zvládne jednoduchým výpočtem doložit, že to dosavadním způsobem nemůže jít donekonečna, jenomže my se nehodláme omezovat.“
Stručně řečeno, je to velmi zajímavá kniha, poskytující zajímavý pohled na lesnictví, myslivost, ekologii i naše "zelené" snahy. Pokud se o problematiku zajímáte a jste otevření kritickému pohledu, vřele ji doporučuji. Pokud je pro vás současný svět v pořádku a "páteční školáci" jen rozmazlení spratci, pak to rozhodně váš šálek kávy nebude.
Autor nade vše miluje buky, to je zřejmé, a ozřejmil i proč, nicméně kde by byla lesní biodiverzita, kdybychom měli všude jen pořádnou bučinu? A kde by byla vůbec nějaká biodiverzita, pokud by bývaly starodávné buky byly tak veleúspěšné, až by bývaly prostě opanovaly Zemi???
Štítky knihy
stromy Německo lesy myslivost lesnictví, lesní hospodářství těžba dřeva
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tajný život stromů |
| 2017 | Citový život zvířat |
| 2018 | Moudrost lesa |
| 2018 | Tajná síť přírody |
| 2017 |  Les - Návod k použití |
Les z trochu jiného pohledu, kniha se zabývá především ochranou lesa a poukazuje na nedostatky v této oblasti v Německu (u nás to tak - samozřejmě - není, jak nás opakovaně upozorňují poznámky pod čarou).