Mráz
Bernard Minier
Martin Servaz série
< 1. díl >
Vražedné šialenstvo uprostred francúzskych Pyrenejí! Pracovníci elektrárne v Pyrenejach jedného dňa našli mŕtvolu koňa bez hlavy zavesenú na stožiari lanovky, ktorá je v oblasti jedinou prístupovou cestou. Vyšetrovanie zverili Martinovi Servazovi, veliteľovi kriminalistickej jednotky v Toulouse. Skúsený vyšetrovateľ na mŕtvole identifikoval DNA, ktorá patrí jednému z chovancov inštitútu, v ktorom zadržiavajú veľmi nebezpečných duševne chorých vrahov. Ústav je pritom tak zabezpečený, že nie je možné, aby sa niekto z chovancov mohol dostať von. Keď sa nájde prvé mŕtve ľudské telo, Servaz spolu s psychologičkou z ústavu úporne hľadajú kľúč k odhaleniu desivého tajomstva. Vynikajúca kombinácia série skutočne strašidelných zločinov, mrazivej atmosféry a húževnatého policajta robí z tejto knihy napínavé čítanie, počas ktorého budete až do konca hádať, kto je vrah.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2015 , XYZ (SK)Originální název:
Glacé, 2011
více info...
Přidat komentář
Hm, žiadna zapamätateľná šupa to teda nie je. Iba celkom príjemná, jemne nahlúpla, detektívka.
...odpútavať neexistujúcu pozornosť sa mi zdá celkom zvláštny nápad:)
...pri sume 135000 dolárov sa mi už ozaj rozum zastavoval
Pro mě zbytečně nafouklé, aby bylo hodně stránek. Ale příběh OK a dokonale mrazivé prostředí!
Na můj vkus se hodně popisovala krajina, určité pasáže se zdály, i tím pádem, maličko zdlouhavé ...
Přesto mne kniha dokázala upoutat, včetně neočekávaného závěru (sestra, milenka, atd. )
Myslím, že se k této knize, po nějaké delší odmlce, opět ráda vrátím...
Kniha se četla dobře, děj ubíhal a až do konce jsem netušila, kdo je vrahem, za to dávám 4*. Přiznám se, že hlavní kriminalista mi nebyl zrovna sympatický, spíš místy směšný, neustále vystrašený, zapomínající, dobou zaostalý... V knize bylo místy až zbytečně moc popisu a zabředávalo se do témat, která s dějem vůbec nesouvisela. Pro mě bylo mínusem i velké množství postav, u kterých bylo někdy použito pouze příjmení, jindy křestní jméno, takže jsem občas vůbec netušila o kom vlastně čtu a kam si mám danou postavu zařadit. Celkově ale knihu hodnotím pozitivně, než se pustím do druhého dílu, dám si chvíli pauzu.
Knize dávám takové střední hodnocení. První polovina byla hodně složitá a komplikovaná, druhá polovina uběhla velice svižně. Uvidím, co další díly.
Naprosto perfektní , četla jsem sice až po dalších dílech, které se vrahem z psychiatrické léčebny propojují,ale přečetla jsem za dva dny i když má skoro 600 stran, autor vás drží v napětí v každé chvíli.Doporucuji
Super! Moc jsem si to užila, napínavé jak kšandy, ale nebylo to tak brutální jako "Nesbeovky". Major Servaz je sympaťák, myslím, že chci přečíst i ty další díly, i když mi to v tašce zabírá hrozného místa :-)
Pro někoho může být kniha velmi zdlouhavá. Některé pasáže byly zdlouhavé a možná i malinko zbytečné. I přes to mne kniha naprosto pohltila a bylo velmi těžké ji odložit. Věřím, že nadšenci dlouhých detektivek s opravdu napínavým příběhem knihu ocení.
Asi po 120 stranách jsem to vzdala, bylo to zdouhavé, hlavní postava mě ničím nezaujala a ani styl psaní mi moc neseděl.
Napínavé, ale předlouhé to bylo: zatímco se to rozjíždělo všemi možnými zajímavými směry, podpořeno dlouhými zasvěcenými popisy (podzemní elektrárna, hory, psychiatrický ústav, později ještě průřez světovými ekonomickými a finančními trhy a jejich nečistotami), konec už byl jen ve víru akcí, které ale neměly s původně nastolenými tématy vlastně nic do činění. To mě trochu namíchlo, stejně jako první představená postava hostující psycholožky! v psychiatrickém zabezpečeném ústavu, která nakonec měla jen pramalou roli v celém dění. A samozřejmě pěkných pár desítek (stovek?) stran věnovaných Servazi a jeho rodině - tohle klišé odhalování démonů vyšetřovatelů je z nějakého mně záhadného důvodu dnes zřejmě nutnost. Pár hodin po dočtení bych už stěží dala dohromady role a zejména motivy všech zúčastněných v zločinném spolčení. Ale za tu napínavost neutuchající po celých 600+ stran a zasněžené Pyreneje si to ode mne (jako první přečtená kniha od autora) vysloužilo 75%.
Pozn.: délka a tíže knihy je strašlivá (a pro mě už opravdu odrazující - kdo to má držet a trápit oči), zlatá stará detektivní/thrillerová/hororová škola, kde autoři své špičkové příběhy, kterým nechybělo zhola nic, rozvinuli na 150-200 stranách a neměli potřebu neustále přidávat, odbíhat, cpát tam zbytečnosti.
Uf to bylo hodně stránek. Tato série M.Servazem se mi moc líbí.Stránky se otáčeli úplně sami.Bylo to perfektní počteníčko, bezva zápletka a dobrý konec.Jdu pro další díl do knihovny.Určitě doporučuji.
Nemôžem povedať, že kniha bola zlá... ale... dej veeeeeeľmi dlhý a miestami až nudný. Keby sa autor neunášal pri opisovaní krajiny a okolia, bola by kniha tenšia. A musím povedať, že ani hlavný detektív ma nezaujal, skorej ma každou stranou presviedčal o tom, ako veľmi mi je nesympatický. Ďalšiu knihu si už neprečítam.
Tuto knizku jsem si vybrala po tom,co jsem tady narazila na hodne rozlisne nazory.Chtela jsem si udelat nazor vlastni.A vite co,ja jsem jako docela dost nadsena,jsem rada ze tu nekteri hani dle meho prkotiny,kterych bych si ani nevsimla,diky tomu jsem totiz objevila dalsiho pro me zajimaveho autora.
Musim vyzdvihnout,ze se vse odehrava v jedne casove linii.Zadne kapitoly typu jedna v minulosti a jedna v pritomnosti.Docela uleva po severskych prekombinovanych thrillerech.
K uzoufani zdlouhavý nudny příběh... Dočetla jsem, abych se dozvěděla konec , ale ten je ještě zoufalejsi.
Kniha je úžasná. Má velmi napínavou zápletku. Až do konce knihy nevíte, kdo je vrah. Měla jsem v hlavě kolik podezřelých , ale vrah mě na konci dost překvapil.
Příšerně překombinovaný příběh s neuvěřitelným rozuzlením, za které by se nemusel stydět nějaký pěkný indický film. Myslím si, že by bohatě stačilo vyšetřovat sérii znásilnění, ale zatahovat do toho vraždy, psychopaty, nevyjasněnou minulost a bůhví proč solidaritu vedoucí až za hrob, to je prostě jak když vaří pejsek a kočička. Kdyby to byla prvotina, která nepokračuje dalšími nekonečnými díly, dalo by se nad tímto pokusem pousmát. Takto člověk jen kroutí hlavou co se všechno dá napsat, publikovat a ještě vydávat za bestseller. Jestli mě něco na knize vyloženě vytáčelo, bylo střídání oslovení postav jmény nebo příjmeními. To je příšerný guláš.
Štítky knihy
prvotina vraždy zfilmováno psychiatrické léčebny vězení, věznice francouzská literatura thrillery plánovití, inteligentní vrazi Pyreneje (Evropa) francouzské romány
Autorovy další knížky
2016 | Tma |
2015 | Mráz |
2015 | Kruh |
2017 | Zkurvenej příběh |
2019 | Sestry |
Tak jsem konečně zdolala mého prvního Miniera, jehož knihy mi už pár let sedí poměrně velkou plochou svého zadku na poličce, a nepřišlo mi to vůbec špatné. Vlastně jsem se docela královsky bavila!
Ačkoliv mi nijak zvlášť velký počet stran u knih nevadí, přesto k nim vždycky přistupuji s určitou skepsí, jestli značnou část nezabírá zbytečné vykecávání, a jinak tomu nebylo ani u Miniera. A světe div se, vykecávání nás opravdu nemine :). Přeci jen popis věcí v pokoji mrtvé dívky, které autor natáhl na 4 a půl stránky (!!!), za to by se už nemuseli stydět ani daleko větší kecálisti v dějinách literatury a já nevěděla, jestli mám brečet nebo se smát :). Nakonec jsem zvolila druhou možnost. A ačkoliv autor vsází (jak už je dnes zvykem) na rychlý začátek, jeho kecálistické geny děj v úvodu stále trochu brzdily.
Na druhou stranu, příběh se mi extrémně líbil! Byl zamotaný jako klubko novorozených hadů, odmotává se pěkně postupně a nechybí akce ani napětí. Sem tam autor naznačí nebo nás nasměruje po určité cestě, ale vesměs proto, aby pak strhl volant jiným směrem. Oceňuji i popisy krajiny, protože krása Pyrenejí prozatím zůstává mým očím skryta. Rovněž atmosféra MRAZU byla všudypřítomná, lezavá a chvílemi jsem měla pocit, že když vykouknu z okna, bude chumelit. ...ale překvapivě, nestalo se tak.
Rovněž bych chtěla vypíchnout detektiva Servaze, který je skoro antihrdinou (rozuměj antidektivem) ve srovnání s ostatními "superhrdiny" (rozuměj detektivy), kteří se na nás sypou ze všech knižních stran. Policista, který střílí jak ponocný a netrefil by ani stěnu, když by před ní stál, nesnáší sport a to ani v televizi, natož aby nějaký provozoval, dodržuje rozkazy nadřízených a všeobecná pravidla, a dokonce dokáže uznat i svoji vlastní chybu... No uznejte, to je opravdová růže mezi trním! Ještě že se Martin Servaz může pochlubit pronikavým intelektem, slušnou intuicí a technicky, manuálně, společensky a střelecky zdatnými kolegy, protože jinak by mě napadala otázka, které vyšší mocnosti zasáhly, aby se dostal v potravním řetězci takhle vysoko :).
Takže ačkoliv mám tendence si do autora v určitých věcech rýpnout a některé zákruty příběhu bych si představovala lépe vysvětlené, přesto všechno musím říct, že mě kniha opravdu hodně bavila. Jakmile jsem se do ní konečně zakousla, už jsem ji nepustila, což velmi oceňuji. Ihned chytám druhý díl a uvidíme, co za pyrenejský koktejl nám Minier naservíroval tentokrát :).