Mráz a hry
Jan Hlávka , Jana Vybíralová
Algor. Ze všech lidmi obývaných planet je tou nejchladnější. Ani vláda císaře Andreje Korwariana neoplývá vřelostí, nehledě na spolupráci s hrozivým církevním řádem graciánů, zakázaným všude vyjma Algoru. Viridian. Princezna Viktorie dostává nabídku k sňatku, která se neodmítá, a city v ní nehrají žádnou roli. Menabaran. Sestry Nikola a Natalie mají dost svých starostí. Nezajímají se o probíhající volby, kde se k moci dere nový vůdce s tajnými a přinejmenším pochybnými spojenci. Přesto mu brzy zkříží cestu a policejní komisař Preston začne řešit nejpodivnější případ své kariéry. Vztahy mezi planetami čekají změny. Dotknou se vládců i obyčejných obyvatel, natož těch neobyčejných. Ale jen málokdo může čekat změnu k lepšímu.... celý text
Přidat komentář
Přidávám se k pochvalným reakcím, ale bez chyby to určitě není. Nejvíce mi asi vadilo nedostatečné vykreslení světa. V podstatě se dozvíme, že existují tři planety, pak ještě jedna, o které se jen mluví, a to je všechno. Existují ještě nějaké další? Ani historie není příliš rozebrána. Dozvíme se zkrátka vždy jen nezbytné minimum věcí. Jistě, šlo by namítnout, že víc není potřeba, ale ani by to neškodilo. Tohle by prostě chtělo v dalších dílech trochu rozvést. Kniha taky trpí typickým neduhem prvních dílů podobných rozmáchlých ság. V podstatě prvních několik stovek stran se jen seznamujeme s množstvím postav, příběh se jen rozjíždí a opravdu to moc zábava není. Ale tím moje výtky v podstatě končí, jak už se to rozjelo, nemohl jsem se od toho odtrhnout a co nejdřív se pustím do dalšího dílu. Zajímají mě především další osudy Nikoly a Natalie, právě menabaranská linie mě asi chytla nejvíc (trochu nechápu, jak některé mohla zaujmout nejmíň). Takže dobrý, ale na řeči o nejlepší české sci-fi je ještě trochu brzy, uvidí se po dalších dílech.
Bylo by to téměř na 5 hvězd, ale ve srovnání s Myceliem Vilmy Kadlečkové nemá Algor tak pohlcující tajemnou atmosféru. Je více přímočarý, což samozřejmě nemusí být nutně na škodu. Problém je však ve velkém množství postav, ve kterém je občas dost obtížné se orientovat. Zvlášť když ochranka císařovny má kromě svých vlastních jmen i přezdívky, pak je v tom už totální chaos.:-) Těším se na druhý díl.
Kniha je velmi čtivě napsaná. Přečetl jsem i druhý díl a koupím si i třetí. Jsou tam ale drobné problémy s vnitřní konzistencí. Např. atentátník složitě dopravuje rakety na hlavní třídu a pak se ukáže, že rakety lítají i za roh, neboť jdou navádět přes kameru. To je tedy mohl dát o tři ulice dál a měl by klid. Anebo - Sojornerová zavře oči při výboji iontového paprsku. Na to, že se ty částice nejspíš pohybují rychleji než světlo v atmosféře je to slušný výkon. Autoři by možná mohli konzultovat jejich nápady s někým, kdo ví něco více o dané oblasti (počítače, genetika, fyzika). Příběh by tak byl ještě uvěřitelnější a tedy lepší.
Ale do třetího dílu jdu.
Ani popravdě k tomu nemám moc co dodat. 4* spíše za to, že jsem měl rozkouskované čtení a občas se mi nějaké postavy ztrácely a párkrát jsem se ztratil v tom, na jaké vlastně jsem světě. Ale jinak nemám co více dodat. Space opera hodná k tomu dostat se za hranice naší země. Dobře vystavěný svět(y), vlastně tato kniha je jen jeden velký rozjezd, který se snad dostane ještě někam výš. Těším se na další díl, jako už delší dobu na žádnou knihu.
Space opera s jejími pozitivy i negativy. Předností je rozsáhlost světa, který zobrazuje, takže se zde setkáme s rozmanitým prostředím a mnoha zajímavými postavami. Přesto mi schází obecný pohled na dobu, do které je děj Algoru zasazen. Kolik je vlastně osídlených světů? Těch několik, které jsou v knížce zmíněné? Zobrazené planety jsou od sebe jasně odlišené a připomínají soudobé státy. Samotný děj je čtivý, napínavý a dobře provázaný. Postavy jsou charakterově různorodé, přesto srozumitelné a nepříliš komplikované. Zatím jde však dějově i charakterově (aspoň doufám) pouze o počáteční nástin - Jak je to s algorskou politikou? Co graciánský řád? Provázání politiky a obchodu na Menabaranu, genetický výzkum, další světy atd. Doufám také, že se dočkám většího zapojení Petrova...
Musím říci, že kladných recenzích jsem se toho trošku bál, ale po přečtení knihy musím říct jedině: bomba! Jsem nadmíru spokojen, vynikající světy, postavy a načrtnuté linie. Už se těším na další díl.
Jako obvykle jsem v knize od Jana Hlávky našla spoustu zajímavých prvků a konceptů, například Natalii Vanbergovou, stejně tak odkazů na díla jiná, například Orwellovo 1984 se mi vybavilo mnohokrát, a rovněž podnětů k zamyšlení (nebo přejití, to je již na laskavosti čtenáře).
Kniha je psána velmi lehce, některé postavy dávají tušit potenciál, když mi nepřečtené stránky začaly kvapem ubývat, byla jsem na autory docela naštvaná, že je nerozpracovali a potenciálu nevyužili víc. Jiné postavy či celé kousky jsou předvídatelné a více či méně jejich rysů je ne zrovna originální, nicméně do celkového příběhu příjemně zapadající.
Pozdě, příliš pozdě jsem odhalila, že jde o první díl série a konec je opravdu opravdu otevřený. V knize jsem se ani na chvíli nenudila a chtěla bych víc...nejlépe hned!
Příběh mě strhl hned od prvních stránek. Dlouho jsem nečetl nic tak dobrého, naposled od Amy Kathleen Ryan. Kniha je napěchována výborným dějem, v několika líniích, které jsou bravurně vymyšleně propojené. Takový styl psaní vyhledávám, ale jsem málo uspokojený. Tu to neplatí. Moje první čtení od této dvojce, a jistě ne poslední.
Uz radu let jsem na ceskou scifi vubec nesahla, az mi ted shodou okolnosti padl do oka prvni dil Algoru.
Jsem velmi prijemne prekvapena. Je to chytre, akcni, ma to sympaticky suchy humor (vetsinou zalozeny na dialozich). Postavy boduji: inteligenti jednaji inteligentne, idioti delaji idiotske chyby, dvorane jsou okouzlujici, casoprostorove mizerne zaostrena jasnovidka si zije ve svete petileteho ditete; vsichni jsou napsani bajecne uveritelne a je snadne si k nim vytvorit naklonnost. (Jsem ten typ ctenare, ktery kdyz dospeje k "a neni mi to koneckoncu jedno kdo tu protivnou kravu zamordoval?" odhazuje knihu v dal.)
Co v textu naopak chybi jsou nelogicnosti v deji a to je vzhledem k jeho spletitosti tedy co rict.
Pribeh se odehrava v nekolika liniich, misty je to temne ladeny politicky thriller, chvilemi detektivni vysetrovani a obcas military SF. Nakonec, co bych to nepriznala, jsem zena a mam rada dobrou lovestory a tady jsem si rozhodne prisla na sve: pomale, opatrne namluvy cisare s jeho ne prave dobrovolnou nevestou (ve stylu kraska a zvire) jsou neodolatelne roztomile.
Za mne asi jedina vec, kterou bych autorum vytkla, je jista lepenkovost kulis. Nevadi to, protoze dej jede tak rychle, ze nemate ani tendence se "rozhlizet po krajine", ale obcas si toho clovek vsimne, zvlaste kdyz se preskakuje z jedne dejove linie do druhe a potrebujete se rychle zorientovat.
Rozhodne jsem zvedava na dalsi dily (eh, no dobre, docitam druhy:) )