Mrtvá a živá
Daphne du Maurier
Mrtvá a živá série
< 1. díl >
Sugestivní psychologický román ze starého šlechtického sídla na anglickém pobřeží o mladé ženě, která se po krátké známosti provdá za bohatého, nedávno ovdovělého muže. Manželský pár spolu začne žít na manželově rodinném sídle, kde však mezi ně na každém kroku vstupuje stín jeho oslňující, tragicky zemřelé první ženy. Vzájemné nepochopení pomine v okamžiku, kdy se oba manželé musejí ještě jednou utkat se stínem mrtvé ženy a společně čelit dramatickým skutečnostem. Mladá žena v tomto zápase vyzrává a proti všemu očekávání nad mrtvou sokyní vítězí. Kniha je plná napětí a děje a kromě vynikající psychologické kresby a působivé atmosféry podává i mnohotvárný obraz společenských poměrů v západní Anglii v době před 2. světovou válkou.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2007 , BaronetOriginální název:
Rebecca, 1938
více info...
Přidat komentář
Jedna z mála knih, u nichž jsem dřív viděla film (konkrétně poměrně novou adaptaci na Netflixu) než četla předlohu. A zároveň, obávám se, kniha, kde filmovému zpracování dávám přednost. Celé dvě třetiny, zhruba do maškarního plesu, mi v románu totiž připadaly opravdu hodně rozvleklé (neuvědomila jsem si při čtení původně, že jde o text z roku 1938). A postavy mi lezly na nervy - mladá novomanželka se nechová jako dospělá žena, ale jako naivní dvanácti- třináctiletá žába, Maxim většinu problémů vytváří nedostatečnou komunikací, zrovna jako tomu je u všech zoufalců v internetových poradnách.
Kniha mi přišla dost inspirovaná Jane Eyrovou; třebaže zasazené ve zcela jiné době, mají opravdu hodně společných rysů - mladá žena bez majetku, bohatý muž, o hodně starší než ona, který si nese tajemství z minulosti týkající se prvního manželství, staré venkovské sídlo, závěrečná katastrofa, podobná atmosféra.
Ale neříkám, že je to celkově špatné čtení, poslední třetina mi připadala hodně zajímavá a dobře vygradovaná. Z postav se mi líbil nejvíc sympaťák Frank Crawley a temná paní Danversová, každý jinak. Jenom to morální poselství je nějaké sporné.
Rebeka...navždy si ju budem pamätať i vďaka výborne spracovanému muzikálu v NDM Ostrava (ktorý je zároveň najobľúbenejším muzikálom mojej kamošky :)).
Teraz sa mi podarilo nájsť Rebeku v knihobúdke, naviac ešte slovenské vydanie, takže som si porochnila.
Autorka sa vyžíva v popisoch..kvetnato dokáže priblížiť atmosféru útočiska Maxima a jeho novej ženy. A tak isto kvetnato nás dokáže preniesť do Manderley... (a mne v hlave stále krúžila melódia úvodnej piesne s veršami "Mně sen se zdál o Manderley...") nádherné kulisy, ale medziľudské vzťahy drhnú..mladá žena miesto romantiky a nadšenia medových týždňov prežíva úzkosť, neistotu a strach. Vynára sa súperka krásna, spoločenská, nedostižná. Rebeka. Aká bola v skutočnosti ? sú veci naozaj tak, ako vyzerajú ? Tajomstvá a mlčanie, kam sa pozrieš.
Miesto toho, aby oslovila manžela či kohoľvek z rodiny a kokolia, žije v domnienkach. A okolie tiež mlčí..Útlocitnosť ? snaha chrániť ? cesta do pekla.
A v pozadí pani Danversová..desivá Danny..
Aká bude pravda, až vyjde najavo ?
Nádherný román v štýle sestier Brönteových... ak máte radi romantiku, trochu tajomna, smelo do toho !
Doporučujem a zakladám do knižnice.
Kniha z roku 1938, ke které jsem se dostala na základě přečtení Knihovny malých zázraků.
Mladá dívka se po krátké známosti vdá za movitého ovdovělého muže. Na jeho panství ji ale doprovází odkaz a stín mrtvé první ženy.
Zprvu vám ta mladinká holka bude pít krev svou hloupostí, naivitou a domyšlením. Kniha je celkem rozsáhlá (475 stran) a to jen proto, že se autorka nebála popisného jazyka a především rozebírání myšlenek co by kdyby (určitě mi řekne toto a já mu odpovím toto klidně na 4 stránkách atd atd).
Druhá půlka byla o poznání čtivější, víc konkrétnější a mnohem zajímavější. Zpětně i ty zdánlivě zbytečné stránky dokreslí celkovou atmosféru.
Upřímně mým velkým problémem bylo překousnout Maxovo chování k manželce v první půlce knihy. I já měla ze začátku problém, ale kniha se pak velmi příjemně rozjela.
První polovina byla taková Jana Eyrová. Mladá dívka, sirotek, slouží podivné Američance. Když ji po pár dnech starší bohatý Maxim požádá o ruku, samozřejmě souhlasí. Dostane se na jeho sídlo, kde však přebývá duch první manželky, mladá paní je nesmělá a nejistá. Maxim ji označuje za dítě a hloupou....
Poslední tak čtvrtina knihy už se příjemně rozjela.
Půjdu proti názorovému proudu.
Podle mého knihu nezachrání ani její druhá polovina, která už byla docela zajímavá. Kniha byla strašně zdlouhavá, příšerně natahované úvahy hlavní hrdinky, co by bylo kdyby, co by kdo řekl, co udělá, jak si ten či ten bude něco špitat za jejími zády......kniha by měla daleko větší spád bez těchto zdlouhavých, opakujících se pasáží. Myslím, že za pár měsíců nebudu už vědět, o čem ta kniha byla.
Ale věřím, že si své čtenáře najde, každý máme jiný vkus a jiná očekávání.
Náročný pracovný týždeň som po večeroch a ku koncu po nociach kompenzovala týmto vskutku "dokonale vygradovaným" (dr.horrible) príbehom. Pri čítaní som úplne zabudla na svet okolo seba. Asi navštívim knižnicu a pustím sa do ďalších kníh autorky.
Ono je to čtivé, i příběh zajímavý. Přítomnost hospodyně na zabití... přišlo mi, že tam má snad každý nějakou duševní poruchu :).
Holčina přes dvacet dělá společnici starší protivné ženské. Na dovče potká šlechtice o dvacet let staršího a je jim spolu dobře. To je samá vyjížďka a techtle... a tak se vezmou.
Holka se do společnosti, ve které bude žít, nenarodila, spoustu věcí nezná, nebo se jim blbě přizpůsobuje. Přišlo mi, že on tomu, aby si zvykla, moc nepomáhá, takže děvče courá po panství a objevuje záhady, dělá si závěry, aniž by si ověřovalo fakta. A pak na to doplácí nepochopením.
Klasika.
Hrozně mě štvala, ale měla zajímavý vnitřní život - postřehy ohledně života a přístupu k lidem mě bavily.
Moc pěkný, napínavý příběh odehrávající se ve 30.letech minulého století v Anglii na krásném sídle Manderley. Některé popisy možná zbytečně zdlouhavé, ale zase o to víc si to všechno můžete představovat. Trochu jsem při čtení měla pocit, že ten příběh znám. Dívala jsem se na internet a zjistila, že už je to 3x zfilmovaný, ale ani jedno jsem neviděla. Možná je tam chvílemi trochu podobnost s Janou Eyrovou, tak to bude asi ono:) i když tohle se mi líbilo o dost víc
Jak už tady v komentářích opakovaně zaznělo, Hospoda Jamajka má možná více síly, ale obecně je Daphne du Maurier úžasná ve vytváření atmosféry, Manderley se v celém příběhu několikrát výrazně promění, pro nejistotu hlavní hrdinky mám také pochopení, vždyť kolikrát za život se stane, že žabec sotva odrostlý dětským střevíčkům, s vytahanou sukní a okousanými nehty (ty jí tedy zazlívám) je v podstatě postaven před hotovou věc, že se provdá za "pohádkového muže" (i když pak zjistí, že pohádkový obraz má velmi temné pozadí). A to prosím opravdu NEJSME v červené knihovně. Zmiňuje se tu často, že první polovina knihy působí rozvlekle, ale já mám ráda právě to pozvolnější tempo, mám čas si sama všechno pořádně představit, poskládat, promyslet. Mrtvá a živá je prostě další z výborných knih s tajemstvím (dojem vydatně podpořen shlédnutím Hitchcockovy Rebeccy kdysi v dětství :-)).
Vezmite za hrsť záhady od Agathy Christie, štipku romantiky v štýle Charlotte Brontëovej a celú naberačku kradmej tajuplnej lovecraftovskej hrôzy a dostanete gotický román, aký by Catherine z Northangerského opátstva zhltla za jednu noc. Fascinovala ma bezmennosť hlavnej hrdinky, i jej sympaticko-iritujúca naivita. Čerešničkou na torte bol krásny jazyk prekladu.
Tak knihu se mi nakonec podařilo přečíst, ale musím přiznat, že mi dala zabrat. Bylo to všechno zbytečně zdlouhavě popsané. Na hlavní hrdinku jsem měla první půlku knihy vysloveně averzi. Byla tak neskutečně uťápnutá, z ničeho se vlastně nedokázala radovat, nic si užít. Jakákoliv návštěva pro ni byla peklem, a dokonce neváhala se před návštěvou ukrýt nebo utéct... no, já nevím... Druhá půlka knihy byla lepší, tak proto 3 hvězdy.
Napínavý příběh prověřený časem. Kontrast zkušeného muže a mladé ženy. Přejete jí, aby její láska nepřišla nazmar.
Pěkné. V první polovině mi připadala hlavní hrdinka až moc bázlivá, především při příjezdu na Manderley, nicméně mě to nerozčilovalo, každá jsme nějaká se všemi možnými nedokonalostmi, navíc vě věku 21 let je málokterá vyzrálá tak, aby si šmahem poradila se životem. Román postupně nabíral na rychlosti a posledních 150 stran už jsem přečetla na jeden zátah a konec se mi líbil, byl to silný zážitek.
V noci se mi zase zdálo o Manderley... Zase jedna kniha, co se zaryje pod kůži. Obdivuju silné vystavění atmosféry. Co se děje v hlavní hrdince, děje se i v prostředí kolem. Tohle mě u Daphne du Maurier nadchlo už v jiných knihách a zde to není jinak. Po dočtení jsem byla z konce vlastně zklamaná, ale vracím se k němu v myšlenkách a nahlížím na něj znovu, jinak. Konec je vlastně pobuřující. Více situací je pobuřujících. Vlastní morálka mě nutí říkat: špatně, špatně, špatně. Jenže když se budu na knížku dívat jako na cestu lásky (v lásce je dovoleno vše), uvidím nevyzpytatelné cesty, které ale vedou k rozvoji vztahu ústřední dvojice. Nebo možná ne? Každopádně silná knížka.
No...čekala jsem originálnější rozuzlení. Naivka z nižších vrstev bez patřičného "vychování", s ošumělým vzhledem, ke štěstí přišla, ale po příjezdu do luxusního domova jejího staršího manžela se to začalo kazit, k tomu ta podivná hospodyně... Ten závěr je diskutabilní, nechci vyzradit zápletku, ale těm, co měli být kladní, jsem moc nefandila, nepřišlo mi nijak OK, že špatný skutek může projít a ještě se to vydává za klad. A je jedno, jak padouši byli padouští:) Favel měl nakonec mé sympatie. Jinak to byla taková slaďárna. Ale za ten slibný rozjezd dávám 3.
Tato kniha mě jako teenedžerku nadchla a proto jsem po ní sáhla asi po 30 letech a nestačila jsem se divit své mladické naivitě a nedovedla jsem pochopit, co se mi na tom mohlo kdysi líbit??? Člověk se opravdu mění a tady se mi to potvrdilo na 100%, kdysi bych dala plný počet hvězd, dnes s bídou 1 za hloupý příběh o jednom namyšlenci a husičce
Autorovy další knížky
2019 | Hospoda Jamajka |
2019 | Mrtvá a živá |
1972 | Dům na pobřeží |
1991 | Únik |
1995 | Má sestřenka Rachel |
Kniha sa mi páčila a dávam jej 5 hviezd aj napriek tomu, že sa mi nepáčilo, ako hlúpo celý čas uvažovala aj sa chovala hlavná hrdinka, ako hlúpo sa správal jej manžel a ako sa tam všetko robilo intrigánsky potajme miesto toho, aby sa jednalo narovinu... Inak to stálo za to. :-)