Mrtvá zóna
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/877/bmid_mrtva-zona-UBK-877.jpg
4
1669
1669
Mrtvá zóna je v pořadí pátým románem Stephena Kinga a podle všech dostupných statistik prodeje knihy patří mezi jeho nejúspěšnější. Jde o příběh, který se do určité míry – a skutečně do určité míry – odlišuje od ostatních autorových hrůzostrašných próz. Je to vzrušující a napínavý příběh, jehož děj se odvíjí na pozadí skutečných historických událostí ve Spojených státech v sedmdesátých letech.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 1999 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Dead Zone, 1979
více info...
Přidat komentář
Kingovo knihy čtu na přeskáčku a vždy po dočtení si myslím, že jsem četl fakt to nejlepší co napsal. Divný. U žádného jiného autora toto nemám. Mrtvá zóna je opravdu perfektní román a hodně hodně čtivá!
Moje první kniha Kinga. Hltala jsem každou její stránku, pokaždé, když bylo něco napínavé, třásla jsem se, jako vždy u dobré knihy. Co dobré, výborné. King je opravdu King své spisovatelské profese.
John byl naprosto dokonalý, až do doby, co se rozhodl, že vše vezme do svých rukou. Za to bych ho "zabila", avšak tato skutečnost rozhodně nebere na mém hodnocení nic.
Mrtvou zonu jsem četla před volbou prezidenta USA 2016. A tak si říkám... Trump je podobný Stillsonovi ? No snad ne.
Kingu, díky ti za skvost z řady tvých (ne)hororů.
Napínavý román Stephena Kinga padří, dle mého názoru, k těm nejlepším. Román na pomezí fikce a možného pracuje s podobným tématem jako Zelená míle - určitá abnormální schopnost jedince a jeho soužití ve společnosti "normálních lidí". John Smith je po nehodě z dětství nadán jakýmsi darem jasnovidectví, který se ještě umocní po probuzení z 4,5 roku dlouhého kómatu, do kterého upadl po těžké autonehodě.
Autor rozvíjí myšlenku společenské a morální odpovědnosti člověka nadaného určitými abnormálními schopnosti a tím, zda tento člověk je povinnen sáhnout až k extrémním prostředkům, aby zabránil zkáze, kterou "vidí" v budoucnosti. Kromě toho se autor dotýká dalšího bolestného tématu Spojených států, kterým je náboženstký fanatismus. Styl knihy mi v mnohém připomíná některé z romnu Johna Irvinga, například Hotel New Hampshire. Při čtení knihy mne napadla tak trochu děsivá paralela se současným děním v USA před volbami prezidenta... Rozhodně tuto knihu doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst napínavý a přitom velmi inteligentní a do posledního detailu propracovaný román, u kterého se rozhodně nebudou ani chvíli nudit a který je možná trochu donutí se trochu zamyslet.
Trochu netypický hořkosladký příběh, vymykající se klasické Kingovské šabloně, především po stránce námětu, sám jsem byl překvapený zjištěním, že patří do autorova ranného tvůrčího období. Jinak ovšem už typicky dobré postavy a báječně zachycená atmosféra sedmdesátek, filmové zpracování s Walkenem patří k tomu lepšímu z knižních adaptací - 75 %
Opět velmi dobrá kniha, řekněme v Top10 autora. Hlavní hrdina mě dostal, špatně se mi s ním loučilo. Zase (u těch nejlepších knih to platí u všech) to bylo hodně o emocích. 97%.
I když zrovna není Mrtvá zóna klasickou kingovkou (nebo možná právě proto), určitě bych ji zařadila mezi jeho nejzdařilejší kousky. Je to o promarněné lásce, a přitom nejde o sentimentální doják, je to o politice a přitom to není politický thriller, hlavní postava získá nadpřirozenou schopnost, ale není to sci-fi, přestože dar (a prokletí) vidět do budoucnosti i minulosti představuje hlavní pilíř, na kterém je příběh vystavěn. Kingovi se povedlo napsat skvěle vyvážený psychologický příběh s výborně zachycenou atmosférou 70. let a nepříjemně hořkým koncem.
V roce 1999 jsem knihu četl poprvé a byl z ní nadšený. Po sedmnácti letech na Mrtvou zónu přišla opět řada. Pamatoval jsem si z příběhu pár pásáží, ale jinak nic moc. A musím uznat, že ta kniha je vážně moc dobrá. Takový ne úplně typický King. Skvělá atmosféra sedmdesátých let, trocha politiky, nadpřirozena, smutné lásky a krutosti života. Kdo nečetl, doporučuji, kdo četl, ví o čem píši. Moc pěkná, celkem smutná kniha, která ani po letech nezklamala a jsem za to moc rád......
Skvělá, hodně čtivá a napínavá kniha. Možná ne úplně typická, ale pro mě jedna z nejlepších knih od Kinga.
Má nejoblíbenější kniha. Nejskvělejší pasáže. Pro mne nejlepší King. Ať si každý myslí, že píše horory. Pro mne jsou nejlepší jeho psychologické romány. Lehce nadpřirozené. Tady je King ve vrcholné formě a přikládám svoji oblíbenou pasáž.
„…a ten den byl náš nejlepší, i když ještě dnes je pro mne těžké uvěřit, že se vůbec někdy psal rok 1970, že se bouřili studenti a Nixon byl prezidentem, že nebyly žádné kapesní kalkulačky a domácí videorekordéry, že nebyl žádný Bruce Springsteen, ani punkové kapely. A jindy se mi zase zdá, že mám tu dobu na dosah ruky, že se jí skoro mohu dotknout, že sotva bych tě objal kolem ramen, dotkl se tvé tváře nebo krku, mohl bych tě odnést s sebou do jiné budoucnosti, kde by nebyla žádná bolest, tma ani těžká rozhodnutí. Inu, všichni děláme, co umíme, takže to musí být dobré. A pokud to není dobré, stejně to musí stačit"
A závěrečné stránky vás naprosto dostanou a po přečtení posledního slova budete otáčet stránky zpět. Znovu budete pročítat věty, které vás upoutaly a v mysli si budete příběh zas a znovu přehrávat s tím, že ho tak možná znovu vyvoláte Ale to už nejde a vy to dobře víte. Zbyl pouze prázdný bílý papír a pocit odloučení, ale zároveň štěstí. Pocit, že tu knihu prostě milujete... Takže za mne rozhodně 100%
Snad jediná kniha od tohoto "kultovního" spisovatele,z těch,které jsem přečetl,která se mi celkem líbila,a to jsem se do ní pustil až po shlédnutí excelentního filmového zpracování s Ch. Walkenem-protože S.K. určitě nepatří k mým oblíbeným spisovatelům.Na jeho díle nespatřuji nic kultovního,hororovýho a už vůbec ne strašidelnýho.Ale tato kniha se celkem dá-příběh je opravdu napínavý a John Smith v celku sympatická postava.Tuto knihu mohu celkem i doporučit
Nejdřív to bylo na jasných 5*, ale po té poslední čtvrtině knihy, kde děj nabral tak nějak příliš rychlý spád a věci se v něm hodně spíše děly bez nějakého hlubšího vysvětlování, srážím hodnocení na 4*. Kniha se mi velmi líbila, bylo to velmi poutavé, ale že by to měl být nějaký mrazivý politický příběh, to zase ne. Jasnovidectví bylo zajímavým prvkem, stejně tak i dějová linie o lásce, ale suma sumárum jsem četl asi lepší kousky.
Opět další excelentní kniha pana Štěpána Krále.
Když jsem ji začínala číst, nevěděla jsem, jestli se mi líbí nebo ne. Zvlášť, když v jedné z prvních kapitol pravděpodobný hlavní hrdina klinicky umírá... Říkala jsem si: "Sakra, jestli umře, o čem ta knížka bude dál? Komu dalšímu můžu fandit?" Nakonec to ale - jako u spousty dalších páně Kingových knih - dopadlo úplně jinak a způsob, jakým kniha končila, mě přesvědčil o tom, že Stephen King je opravdu králem spisovatelů.
Dobře, politikaření mě nebavilo. Ale naprosto s přehledem si knížka zaslouží pět hvězd.
Objevil jsem ji mezi nechtěnými dárky (znáte to, nevíme, co, koupíme knihu, obdarovaný slušně poděkuje a na další rok máme vystaráno) jedné mně blízké osoby. I když na začátku jsem byl na rozpacích, dokázala mě kniha vcucnout a vyplivnout až na konci, s dobrým pocitem z dobrého díla.
Kvalitní zaporák, nerozhodný hrdina, promluví osud, vše končí (relativně) dobře.
Není důvod váhat!
John Smith si pravděpodobně získal sympatie každého, kdo knihu četl. Jeho bolest a zmatek se přelévají z duše hlavního hrdiny do čtenářova nitra tak silně, že se postupně odbourá bariéra v podobě listu papíru a rázem stojíte někde opodál jako němý svědek událostí.
Fandíte tak moc, až vás bolí u srdce a pak... nechte se překvapit :-)
Historicko-psychologický román, který se na první pokus možná někomu nezdaří přečíst. Já to zkusil podruhé a povedlo se a líbilo se a možná si to ještě někdy znovu přečtu. Václav Rytina k tomuto románu nakreslil perfektní obal.
Mozek je opravdu asi nejzvláštnější orgán našeho těla - producent naší mysli. Dneska už toho víme poměrně hodně o tom, jak funguje, jak reálně fungují a mezi sebou komunikují různé struktury mozku a nervový systém jako takový, co se v mozku děje, když myslíme, hovoříme, spíme, vnímáme, ... přesto nám toho stále ještě mnoho uniká. Mnozí neurologové říkají, že toho o mozku (naší mysli) vlastně moc nevíme, lidská mysl je naprosto jedinečná v tom, jakým způsobem nám zprostředkovává pocity, emoce, paměť, jazyk a sebeuvědomění - dává nám pocit něčeho zvláštního, tajemného a unikátního ... a to je podle mě základním motivem této knihy a to je to, proč před Kingem smekám, to je to, proč /přestože jsem nikdy nečetla a asi nejspíš ani číst nebudu, jeho horory/ mě všechny ty jeho ostatní "jiné" knihy nepřestávají fascinovat.
Obdivuji Kinga jako vypravěče příběhů, v této knize (stejně jako ve všech jeho knihách, z těch které jsem přečetla) mě naprosto uchvacují jeho popisy vnitřních duševních pochodů. V tomto případě člověka, kterého díky jeho nabytým schopnostem odvrhuje společnost, a který si s tím neumí poradit a tak se zároveň ze společnosti vyčleňuje i sám, odcizuje se svým přátelům, prožívá duševní peklo umocněné ještě fyzickými problémy po nehodě. Jeho největším problémem, je určitý způsob "jasnovidectví", vidí hrůzy, které dotyčná osoba v budoucnu způsobí, nebo se ji můžou stát, a on neví, jestli s tím má něco dělat. King svým jedinečným způsobem, který obdivuji, vytváří celou řadu souvisejících příběhů k tomu hlavnímu, a přitom nás celou knihou provází nejdůležitější otázka, kterou si John Smith klade: Proč právě já?
Moje první kingovka, přečtená v 16 letech. Možná bych ji dneska hodnotil jinak, ale tehdy ve mně zanechala hodně silný dojem a od té doby patří King mezi mých top ten spisovatelů.
Štítky knihy
zfilmováno politika jasnovidectví kóma
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Ten King je prostě všeuměl :) Příběh o chlápkovi kterému byl osud krutý a k tomu mu přihodil schopnost jasnovidectví jsem hltal stránku po stránce. Jediné s čím jsem měl problém byl tip hlavního záporka z ranku politiky. Chápu, že politik, který se dostane do vyšších míst dokáže natropit mnohem více škody než obyčejný vrah nebo psychopatická sekta, ale pro mne tento druh rivala nebyl natolik zajímavý jako již zmínění. Přesto jsem do závěrečné stránky skoro nedýchal a doufal ve šťastný konec pro hlavního představitele, ač jsem věděl že tomu tak nebude.