Muffin a čaj
Theo Addair (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366888/bmid_muffin-a-caj-heC-366888.png
4
1618
1618
Muffin a čaj série
1. díl >
Daniel a Kit jsou dva šestnáctiletí spolužáci, kteří snad ani nemůžou být rozdílnější. Jeden je nejlepším studentem na internátě, k okolí se chová odměřeně a úzkostlivě si střeží své soukromí. Druhý má umělecké nadání, pořádek považuje tak trochu za zbytečnost a často dřív mluví, než myslí. Zdálo by se, že přátelství mezi nimi je nepravděpodobné a cokoli hlubšího rovnou nemožné. Jenže muffin a čaj přece dokáží zázraky, to je známé přísloví. A pokud není, tak by mělo být…... celý text
Přidat komentář
Pro mě to bylo oddechové, úsměvné a nenucené. Četlo se to neskutečně dobře, autor umí skvěle psát, avšak se mu tam často opakovaly fráze a to vzhledem ke krásné češtině, která má neskutečně rozšířenou slovní zásobu, bylo nepostřehnutelné. Jsem ráda, že se česká literatura rozšiřuje a toto patří jednoznačně mezi povedené young adult. Místy mi to připadalo primitivní, protože LGBT není můj šálek kávy, ale konec dobrý - všechno dobré. Btw, na to, že je to český román z prostředí Prahy, mi to celé připadalo jako odehrávající se někde velmi neznámo.
Přemýšlím, proč bych měla napsat něco, co už zde bylo řečeno? Protože si to tahle kniha opravdu zaslouží.
Budu si muset trochu přeorganizovat svůj seznam nejmilejších knih, jelikož Muffin a čaj.. Sladká, příjemná, napínavá, ubrečená, usměvavá a nevím co ještě kniha, která zahřeje, potěší a jen těžko ji budete odkládat. Vrátím se k nim, velmi brzy se k nim vrátím.
Jsem velmi ráda, že tento poklad pochází z pera českého autora a doufám, že se dočkáme dalšího takto povedeného příběhu. A třeba i s jinými hrdiny.
Konečně někdo! Myslela jsem, že češi young adult prostě nemají v repertoáru, ale vypadá to, že se blýská na lepší časy.
Hlavní hrdinové jsou sladcí. Nejradší bych si je nastěhovala domů, každé ráno s nimi snídala palačinky a po večerech dumala nad světovým mírem, protože oba působí jako přírodní antidepresivum.
Zvláštní věc je autorův styl psaní. Chvílemi jsem téměř doslova slintala nad krásnými slovními obraty, ale potom...občas tak trochu tíhnul k patosu. (záhadný jako Pýthie? Vážně? Už jste někdy slyšeli použít sedmnáctiletého kluka takovouhle metaforu? Dokonce i já jsem si musela najít, jak se to píše)
Ale suma sumárum...
...prosím, řekněte mi, že bude další díl!
Nebo alespoň další knížka.
Povídka by stačila.
Drabble.
Cokoliv.
Uf, uf, přemýšlím co napsat. Na tuhle knížku jsem se těšila a očekávala jsem, že si u ní i odpočnu. Odpočatá se po ní cítím a těsně po dočtení jsem se cítila i tak nějak zvláštně šťastná. Asi proto, že mi Kit s Danim tak nějak přirostli k srdci.
Někteří lidé píší, že kniha neměla žádný děj. To jaksi nejsem schopná posoudit, protože mě bavila, takže jsem nad něčím takovým neměla tendence vést filozofické rozpravy sama se sebou.
Některým se nelíbilo, že nebylo jasně napsáno, co se to tomu Danielovi v minulosti vlastně stalo. Já tedy také byla napnutá jak guma od gatí, když jsem čekala na chvíli, kdy nám to prozradí. Autor nám však tyto události jen letmo naznačil. A dle mého taky dobře. Příběh je celý takový neskutečně jemný a proto náznaky něčeho, očividně tak zlého, byly naprosto dostačující. Mně to stačilo. Dokázala jsem si to domyslet sama. Každý z nás si určitě dokázal něco domyslet. ;)
Daniel mi připomínal postřelenou srnu - křehkou, vyplašenou, zraněnou a přesto přese všechno plnou něžných citů. V okamžicích, kdy úplně zatuhl a probrat ho málem nedokázal ani Kit, se mi před očima vybavila právě ta srna, na kterou k tomu všemu ještě někdo svítí obřím reflektorem.
Naštěstí tu byl Kit, který mi vždy připomínal pohlazení teplou dlaní a vyléčil tu zraněnou srnu. Ten kluk je prostě boží! Asi jsem se do něj zabouchla stejně, jako se do něj zamiloval Daniel. Vážně bych jej chtěla někdy poznat. :)
Já si prostě Muffina užila! A nedám ho z ruky! To by se mi po klucích až moc stýskalo... Navíc si dneska musím ještě aspoň párkrát znovu přečíst epilog, protože ten mi udělal radost snad nejvíce. Fakt mě potěšilo, když jsem viděla, jaký v něm Daniel je, že ta vyplašená srna je pryč. A že jsou s Kitem oba šťastní. :)
.... Kdo by to byl řekl, že někdy budu tak šťastná, protože jsou šťastné literární postavy... Asi to bude tím, že autor dokázal, abych o nich nesmýšlela jen jako o literárních postavách. A za to si Muffin a čaj, tedy Daniel a Kit ode mě zaslouží plný počet hvězd. :)
Nic jsem si o knize nezjišťovala, proto mě hned na prvních stránkách překvapilo, že je z českého prostředí (cize znějící pseudonym autora a jména hlavních postav tomu nenasvědčovaly).
Ve srovnání se Simonem Spierem je to asi slabší příběh, ale vzhledem k tomu, že se jedná o knihu z našeho rybníčku a moc se jich tu na toto téma nevyskytuje, hodnotím výše. Milé, čtivé, oddechové, pokud v tom nebudete hledat něco víc, budete spokojeni.
Na to, jak mě příběh na začátku zaujal, tak na konci jsem dočítal knihu zklamaný. Daniel pořád povídá, jak se mu dříve stalo něco strašného a vlastně všichni se o tom baví a celou dobu čekáte, co se tedy přesně stalo, ale nedočkáte se. Konec je totiž hrozně odfláknutý a nabídne vám jen pohled na sladkou chvíli po pěti letech.
Kniha se dobře čte, ale obsahově není nijak zajímavá. Vlastně ani moc nemá nějaký děj. Za mě průměr, možná podprůměr.
Od této knihy jsem pravděpodobně čekal daleko více. Byla asi chyba ji číst po Simonovi Spierovi, protože tomu tato kniha nesahá ani po paty. Příběh je fajn, postavy jsou sympatické, nicméně zde chybí nějaký lepší zvrat, který by knihu posunul o trošku dál.
Nechápem humbuk okolo tejto knihy s priemernym príbehom, ktorý síce neurazil, ale ani nenadchol. Čo je na ňom tak jedinečné? To, že sa jedná o spracovanie s LGBT témou? Áno, v tomto autorovi fandím, ale ak hodnotím originálnosť deja, bohužiaľ musím konštatovať, že nič jedinečné som nedostala. Knihu radím medzi oddychovky, ktoré určite zamilované dušičky zahreje u srdca. Nič akčné alebo prekvapivé ale nečakajte.
Původně jsem chtěla sáhnout po Probuzení, ale jsem moc ráda, že mi kamarádka 'vnutila' tuhle. Byla strašně krásná a milá. To, jak postavy na začátku poznávaly nejen sebe, ale i toho druhého a postupně se rozvíjely i fakt, jak kniha skončila.
Trošku mi trvalo zvyknout si, že autor má kapitolu na čtyři stránky a každá nová kapitola začíná malinkým shrnutím té předchozí, ale nic, na co by se za jeden večer nedalo zvyknout :)
Na to, že je to autorova první knížka, je naprosto úžasná a doufám, že nebyla jeho poslední.
Kniha nezklamala má očekávání. Zážitek bych shrnula jako výlet na Mars, přičemž mým Marsem bylo jak téma, tak žánr. Tohle byla teprve druhá romantická literatura v mém životě, kterou jsem dokázala dočíst. A stalo to za to.
Vzhledem k vysokému hodnocení a kladným recenzím jsem po knížce hned skočila a těšila se až jí přečtu, ale hodně mě zklamala. Byla nudná a neměla žádný zajímavý děj. Když jsem jí četla pořád jsem čekala že se tam začne něco dít a najednou jsem byla u konce. Mám ráda romány,ale tohle mě vážně nenadchlo :D
Moje poprvé s LGBT románem bylo dokonalé... Na Cristiana s Danielem musím v poslední době myslet pořád. Bylo to dokonalý, až na filozofické myšlenky, které by někdo nemusel pochopit, ale mně naprosto dávaly smysl a bez nich by to nemuselo být ono. :)
Moje čtenářské odpanění na poli LGBT literatury proběhlo bezbolestně :-)
Uchvátil mě pravopisně čistý a velmi čtivý sloh, dobře vyvolávající emoce: vzpomínky na první lásky, jemný humor, napětí i dojetí, ale i nenásilně zakomponované až téměř filozofické momenty (např. polemiky o pravdě), kde čtenář sám sebe nachytá, jak pokyvuje hlavou, že přesně takhle se mu myšlenky v hlavě taky občas „hádají“.
Příběh s několika milostnými zápletkami mi hodně asocioval klasické dívčí románky (samozřejmě jinam orientované) - řemeslně dobře zpracováno, srovnatelné třeba se Stanislavem Rudolfem.
Trošku škoda té poslední kapitoly, která sice v této knize byla fajn, jako ujištění, že všechno dopadlo dobře, ale pro chystaný díl druhý to je trochu jako spoiler.
Ze začátku mě trochu mátlo neustálé střídání pohledů, ale časem si na to jde zvyknout. Taky opakování některých scén pouze z jiného pohledu mně přišlo zbytečné. Příběh byl jinak milý a hezky se to četlo. Nijak obzvlášť mě to nenadchlo, ale jako takové pohodové čtení úplně ideální.
Nevěděla jsme co od toho čekat, před ní jsme si přečetla Simona Spiera a trochu jsme se bála přílišných očekávání. První kapitola mě nijak nenadchla, ale později jsme se do komplikovaného Daniela a zbrklého Cristiana s velým srdcem zamilovala. Líbilo se mi i české prostředí, díky kterému jsme se trochu více vžila do situace. Nemyslím si, že jsme jí četla naposledy. Naprosto dokonalá LGBT knížka. A miluju Kitovu maminku.
Těžko říkat, co ta kniha spouští. Je tak úžasná, že se pravá slova zdráhají přijít.
Tak sem asi napíšu něco věcného. Něco jako, že co by mělo prozrazovat jejich propojení nenápadněji, než přetočená jména. Christian Morgenstern byl ve skutečnosti spisovatel a Daniel Arroyo je herec (popřípadě O. Daniel A. - fotbalista).
Štítky knihy
homosexualita studenti šikana střední školy psychické problémy internát pro dospívající mládež (young adult) romance gayové LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2018 |  Muffin a čaj |
| 2019 | Koláčky a spiklenci |
| 2019 |  Na kraj světa |
| 2021 | Supertajný seznam věcí |
| 2020 | Čtyřměstí |
Po Skoncovat s Eddym B. to byla velmi příjemná změna. Obě knížky se zabývají lgbt tematikou, ale každá úplně jinak. Eddy byl syrový, depresivní. Muffin je sladký, láskyplný. Po Eddym jsem skončil s obrovskou depresi a Muffin mě z ni vyléčil. Usmívám se, protože to jinak nejde. Jediná výtka: konec je na můj vkus tak sladkej, že už snad sladší být ani nemůže. Ale proti gustu...