Můj kámoš Ježíš
Lars Husum
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/314316/bmid_muj-kamos-jezis-FDo-314316.jpg
4
129
129
Když k vám do bytu vejde Ježíš Kristus a mírně, ale rozhodně vám radí, abyste si uspořádali svůj život, tak samozřejmě uděláte, co se vám říká. Nikolaj přišel ve třinácti letech o svoje rodiče a od té doby se o něj stará jeho o sedm let starší sestra. On se jí za její péči odvděčí tím, že se spřáhne s gangem, fláká se, pije a začne mít násilnické sklony – zkrátka dělá všechno proto, aby ji přivedl do hrobu. Až se jednou vrátí domů a tam na pohovce sedí jakýsi vlasatý motorkář v sandálech, který nedbá Nikolajova vyhrožování a zastrašování a tvrdí, že je Ježíš Kristus a že přišel z Nikolaje udělat lepšího člověka. Vynikající tragikomický a bizarní příběh o přátelství, důvěře a důsledcích činů jednoho zvláštního „kodaňskýho“ kluka staví především na velmi drsném černém humoru a „veselé dánské depresi“. Letošní Vánoce se budete smát jako nikdy předtím.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
Mit venskab med Jesus Kristus, 2008
více info...
Přidat komentář
Tématem mi to trochu připomíná Není zač od Glattauera nebo Máš mě vůbec rád od Brizziho, ale je to mnohem drsnější a méně zromantizované než ty dvě jmenované. Už od první stránky víte, že tohle rozhodně nebude žádná procházka růžovým sadem. I když se v podstatě jedná o příběh o nápravě jednoho problémového kluka/muže (kniha sleduje Nikolajův život až do jeho dospělosti), což vyznívá poměrně pozitivně, většinu knihy jsem byla smutná, rozčilená, zoufalá nebo dokonce šokovaná z toho, co se v knize děje, a většinu času jsem si kladla otázku, jestli Nikolaj vůbec může své skutky nějak odčinit.
Sám Ježíš tu funguje jako rádce a svědomí, ale co se týče náboženské stránky, je naprosto minimální. Je ponecháno na čtenáři, jestli byl Ježíš v románu skutečně Ježíš nebo jen jakýsi podivín, který chodí po světě a pod falešným jménem pomáhá lidem. Pokud vás tedy od knihy odrazuje dojem, že tam najdete citáty z Bible a diskuze o Bohu, bát se nemusíte. Téma víry je párkrát nakousnuto, ale naprosto střízlivě, až cynicky.
Kromě neurčitého vnitřního pocitu, že to prostě není úplně top, mě od plného hodnocení odrazuje závěr románu, který je přinejmenším podivný. Konec totiž není na konci. Příběh se v podstatě uzavře několik stránek před koncem a pokud by to bylo všechno, asi bych o pěti hvězdách uvažovala. Na několika posledních stránkách se ale najednou odehraje změť událostí, které by podle jejich dramatičnosti člověk čekal spíš někde uprostřed. Navíc většina z nich (alespoň mně) nedávala příliš velký smysl. Sloužila totiž evidentně pouze k tomu, aby konec zůstal otevřený. Otevřené konce nejsou nic špatného, ale zrovna v téhle knize už závěr byl a teprve na něj byl uměle namontovaný otevřený konec.
Kromě téhle jediné vady jsem ale byla z knihy nadšená. Hlavní i vedlejší postavy jsou skvěle vykreslené. Nebudete je mít vždycky rádi (občas vám mohou být vysloveně odporní), ale budou vás zajímat a budete chtít vědět, jak to s nimi bude dál.
Děj ubíhá rychle a plynule s několika retrospektivními částmi, které ale nejsou dlouhé a navíc jsou celkem zajímavé.
Velmi mě to překvapilo a můžu jen doporučit.
Knihu jsem precetla jednim dechem. Pribeh jako je tento jsem jeste necetla. Nedokazala jsem ani jsem netroufala si odhadovat, co prijde. Nechte se prekvapit.