Můj policista
Bethan Roberts
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486389/bmid_muj-policista-Yeo-486389.jpg
4
190
190
Marion a Tom se poznají v 50. letech v Brightonu. Učí ji plavat, jemně ji ve vodě nadnáší ve stínu slavného městského mola a Marion se zamiluje. Je přesvědčená, že pro fungování jejich vztahu to bude stačit. O několik let později potkává Tom poblíž brightonského muzea Patricka. Patrick je okouzlen a otevírá Tomovi bránu do nového, okouzlujícího, sofistikovaného světa umění, cestování a krásy. Tom je policista a v této době je pro něj bezpečnější oženit se s Marion a s Patrickem se setkávat tajně. Oba milenci se o něj musí dělit, dokud to jednoho z nich nezlomí. V tomto sugestivním portrétu Anglie 50. let Bethan Roberts znovu představuje skutečný milostný trojúhelník policisty Boba Buckinghama, jeho ženy a spisovatele E. M. Forstera. Je to hluboce procítěný příběh o vášnivé vytrvalosti lásky a o zkáze, kterou způsobuje represivní společnost.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , Ikar (ČR)Originální název:
My Policeman, 2012
více info...
Přidat komentář
Za celých 300 stránek jsem si nedokázala utvořit vztah ani k jedné z postav. Kniha je napsaná z pohledu Patrika a Marion na jednoho muže, kterého oba milují. Tomův pohled mi chyběl a hodně. Nemůžu si utvořit vztah k postavě, když jí nevidím do hlavy. Tady to bohužel tak dopadlo u všech třech. Marion měla odejít dokud to šlo, takhle akorát zničila životy všem třem. Hned na začátku byla varována, že jejich vztah s Tomem nedopadne dobře ale stejně do toho šla.
Četlo se to dobře, nechci říct že jsem zklamaná ale dost mi toho v ní chybělo.
Patrick, Tom a Marion. Vzájemně se obelhávající ve jménu lásky, jejich chování k sobě navzájem je většinou nepěkné, avšak optikou doby, ve které se příběh odehrává, přece jen pochopitelné. Marion se zuby nehty snaží udržet manžela a věří, že ho může změnit, Patrick touží urvat si aspoň drobečky a Tom, ten je nakonec zklame oba. Kniha je moc pěkně napsaná, příběh plyne svižně, někdy možná až moc po povrchu, líbilo by se mi také hlubší zpracování atmosféry města, přesto bych ale knihu doporučila dál a nějakou dobu ve mně zůstane.
Čekala jsem oddechový letní románek, dostala jsem... příběh s milostným trojúhelníkem, který vlastně není milostný trojúhelník? Chápu, o co se autor snažil, ale moc mu to nešlo. Hlavní hrdinka je velmi nesympatická a celkově je kniha, dle mého názoru, ztráta času.
Jediné, co musím vyzdvihnout je překrásná angličtina s jakou autor píše, ukázková.
Četla jsem v angličtině, po tom, co jsem viděla film asi třikrát. Na konci jsem si dost pobrečela, jak u filmu, tak u knihy. Je to silný příběh a je mi psychicky úzko z toho, jak se k homosexuálům přistupovalo poměrně nedávno. Doporučuju
Je to stejně silné čtení jako stejnojmenná filmová adaptace. Výstižné vykreslení doby, vztahů, pomsty a prosby o odpuštění. Bethan Roberts si vybrala hodně těžké téma, protože milostný trojúhelník na první signální zavání laciným melodramatem, ale Můj policista naštěstí překračuje žánrové hranice a je tak uměleckým svědectvím o době, která nepřála lásce dvou dospělých svépravných lidí - jenom proto, že ony páry byly stejného pohlaví. A bohužel nejde jen o padesátá léta, jelikož i dnes se najdou jedinci, kteří jsou schopni veřejně tvrdit o queer lidech nehorázné nesmysly. Historické romány by měly vždy hovořit k dnešku a to se Mému policistovi daří více než skvěle.
Marion se zamiluje do Toma, ale jeho sestra jí nastíní, že jejich vztah asi nebude fungovat. Tom se stále hledá...Důležité je připomenout, že tento děj začíná v 50. letech minulého století v Británii. Nejen tam o homosexuální orientaci se nesmělo mluvit. Tom je zaměstnán u policie, Marion ve školství, protože již pracují, mohou se vzít. Do života jim vstoupí starší muž Patrick a Marion se "musí " s nim dělit o Tomovu lásku. Patrick je za "své chování" zatčen a ve vězení pracuje jako knihovník. Kniha je psaná jako deník všech tří osob. Jak dopadne tento milostný trojúhelník nebudu prozrazovat. Bylo mi ve finále líto všech tří, možná kdyby žili v jiné době, dopadlo by to úplně jinak. Kniha byla pro mě zajímavá, i když toto téma nevyhledávám.
Podle anotace jsem se těšila na emotivní příběh, ale ve finále byla knížka taková nemastná neslaná. Velká část příběhu je z pohledu Marion, která mi už od první chvíle byla nesympatická. Začátek knihy se rozvlekle věnuje jejímu dospívání a neustálému přemítání nad jejím vyvoleným. Právě s postavou Toma mám největší problém, protože ačkoliv na něj nahlížíme z pohledu dvou osob, ve finále jsem měla pocit, že toho o něm vlastně moc nevíme. Marion i Patrick vykreslili Toma každý podle sebe, ale skutečný Tom a jeho pocity a myšlenky nám úplně unikají. Myslím, že právě kvůli tomu jsem příběhem jenom tak proplouvala a ve finále mě osudy postav zanechaly chladnou.
Kniha mě zaujala. Pohled dvou lidí na jednoho muže. Pohled ženy a muže. Oba milují toho samého. Je otázkou, co by s knihou udělal pohled osoby, o kterou usilují dva lidé. Tímto zůstávají určité věci nevyřčené a musí si je čtenář domýšlet. Knihu jsem s přestávkami četl docela dlouho. Ale když už jsem se do ní nakonec začetl, příběh svištěl ke svému konci, který by možná nemusel být tak moc otevřený,--- ale zároveň chápu záměr autora knihy...
Je to silný příběh o zakázané lásce dvou mužů, který se odehrává v Británii 50. let. Kniha byla zajímavá, ale znovu jí číst nebudu.
Trošku mi chyběl pohled Toma, jeho city a pocity by mi přišly nejzajímavější. Ale i tak zajímavá a napínavá kniha.
Jak lehce lze znicit zivoty jinych a take sobe, i kdyz ji asi chapu. Vyborny je i film
"for a policeman, you're very romantic"
"for an artist, you're very afraid"
Nevím, zda někdy tvůrcům filmového zpracování odpustím vypuštění druhé části tohoto citátu, protože se, dle mého, jedná o jednu z nejkrásnějších pasáží celého díla. Díla o zakázané lásce v nelehké době a také díla, na které jsem si poprvé troufla celé psáno anglicky.
Ocitáme se v Brightonu 50. let při setkání učitelky na základní škole, Marion, a policisty Toma.
Marion má pro bratra své nejlepší přítelkyně oči už několik let a konečně se jí dostává příležitosti, aby s ním trávila svůj volný čas, protože se scházejí na lekcích plavání, které jí vysportovaný Tom ochotně poskytuje. A Marion mu podléhá čím dál tím víc. Je přesvědčená, že je ten pravý a musí se za něj vdát, aby byla šťastná.
V této době se Tom shodou okolností setkává s pracovníkem brightonského muzea, Patrickem. Patrick je jím naprosto okouzlen a ukazuje mu úplně nový, okouzlující, sofitistikovaný svět umění, cestování a krásy. Ale také něčeho, za co ještě do nedávna hrozilo vězení.
Pro Toma je bezpečnější oženit se s Marion a schůzky s Patrickem se konají tajně. Ale jako žádný milostný trojúhelník, ani tento nemůže vydržet a Marion postupně zjišťuje, jak je to s jejich rodinným přítelem doopravdy.
V 342 stranách se seznamujeme s upřímnou zpovědí Marion, která se prolíná vzpomínkami jak jí, tak Patricka. Vidíme rozkvět mladé lásky a stejně tak i její strmý úpadek, stejně jako bolestnou skutečnost, která se odehrává v uličkách za bary po setmění.
V tomto sugestivním portrétu Anglie 50. let Bethan Roberts znovu představuje skutečný milostný trojúhelník policisty Boba Buckinghama, jeho ženy a spisovatele E. M. Forstera.
Tohle bylo bolestně nádherné. Počáteční vyprávění z pohledu Marion bylo trochu o ničem, ale jakmile přišel na scénu Patrick, celé se to rozjelo. Je ale pravdou, že postava Marion mi byla trnem v oku celý příběh.. Za mě nejvíc negativní postava.
No tuto knihu jsem dočetla ,zrovna když bulvár plní titulky o odhalení sparťanského fotbalisty.Takže o tom víc přemýšlím(i on si pořídil ženu a dítě).Není to pořád stejné?.Knihu jsem dost louskala ,a trochu se do toho nutila.Chtěla jsem to dočíst,ale zase mě to trochu nudilo a rozčilovalo.Takže asi fajn ,když vás to nutí přemýšlet?
Jsem plná protichůdných pocitů. Ale musím dát plný počet hvězdiček. Autorka zpracovala s velkým citem ne zrovna lehké téma. V podstatě jsem nevěděla, koho více litovat. Nejvíce zápornou postavou mi přišlo, že je Tom. Ale i on se choval a jednal tak, jak mu doba dovolila.
Bylo to čtivé a plné emocí. Chyběl mi pohled Toma a také co se stalo mezi koncem vyprávění Patrika a začátkem vyprávění Marion. Za mne teda je nejhorší z nich Tom.
Z knihy mám trochu rozporuplné pocity. První část popisována z pohledu Marion se mi četla dost obtížně - byla zdlouhavá, nezáživná. Pak ale přišla část druhá z pohledu Patrika a ta mě naopak dost chytla a zaujala - hlavně život homosexuálů v té době, kde se scházeli a jak se museli skrývat. Žádná postava v knize není ani černá ani bílá, každý má nějaký škraloup a dělají chyby. To na knize ocenuji. I když bych mohl odsoudit čin Marion, svým způsobem ji chápu.
Tak tohle bylo překrásné a opravdu hodně dojemné.
Knihu Můj policista, nebýt obrovského doporučení, bych nejspíš přehlédla. To by ale byla velká chyba!
Příběh se odehrává v 50.letech minulého století a sledujeme trošku netradiční milostný trojúhelník.
Styl psaní je čtivý, vše je napěchované emocemi a fandila jsem naprosto všem postavám!
Za mě prostě výborné čtení.
Nechápu nadšení nad knihou, vážně ne. Příběh byl tak rozvleklý, že jsem se silou vůle dotlačila do půlky a dál to vážně nešlo. Nejen rozplizlý příběh, ale i styl a jazyk tak vágní, že to bylo prakticky utrpení a vážně nechápu, co je na knize tak chválené. Hlavní postava i celý policista mi byly tak srdečně ukradení, že když jsem našla odvahu knihu nakonec odložit, spadl alespoň dvoutunový kámen ze srdce.
Štítky knihy
přátelství homosexualita láska rasismus nešťastná láska milostný trojúhelník gayové
Skrýt reklamy
Můj policista
Chvíli jsem si zvykla na styl psaní, který jsem víc a víc měla ráda. Po pěti naprosto zbytečných stránkách přišlo pár důležitých odstavců, které daly vyniknout těm, které jsem původně měla za zbytečné. Dokonale vykreslily dobu a prostředí. Kniha mě dvakrát rozplakala. Nikdy jsem neměla nic proti homosexuálům, ale tato kniha mi ještě umožnila pochopit jejich lásku, která je tak rizí, vášnivá a hluboká. V celém příběhu jsem nejvíc rozumněla Marion. Protože stejně jako se hluboce milovali ti muži, ona stejně hluboce milovala svého muže. Ještě těď mě to dojímá. Co mu tolerovala, co všechno odpouštěla. Jak smutné je, když dva lidé milují jednoho muže. Jeden musí z kola ven. Jeden musí ustoupit nebo tolerovat. Protože pokud ne, zničí se všichni.