Můj život bez mříží
Jiří Kajínek
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216698/mid_muj-zivot-bez-mrizi-216698.jpg
3
144
144
Autentické vyprávění nejznámějšího českého vězně o jeho dětství, dospívání, láskách, zálibách, ale i o umění otevřít každý zámek. O vztahu k lidem, k penězům, ke zbraním...
Přidat komentář
Na tuto knížku jsou hodně rozporuplné názory. Knihu jsem si přečetla se zvědavosti a čekala jsem od ní úplně jiné téma.
Ale tak to nebylo. Začíná jeho dětstvím, které bylo podle něho úplně idylické, je problém věřit , že je vše co píše pravdivé. Hodný kluk, dobře se učil, sportovec, měl velice chápavé a rozumné rodiče. Na dětství vzpomíná rád, když začal dospívat nevyhnuli se mu , ale už problémy ve kterých sice byl skoro nevinně , ale velice brzo dostal trest odnětí svobody a to už a to mu už asi ukázalo cestu jak krást. Já chápu, že má každý svou pravdu, ale podle toho co se v naší republice dělo a děje, dost věřím, že Kajínkova pravda , třeba není zas tak daleko od pravdy :D
No co se týká samotné knihy je velice čtivá není ani chviličku nudná , nezatěžuje nás ani moc politikou a stížnostmi. Jen mám vypráví , co zažil. Některé informace mě rozesmály, některé rozesmutnily a některé dost poučily. Já se s většinou jeho názorů na život docela ztotožňuji. Kniha zdaleka není jen o životě za mřížemi, Dokonce se nám dostane i několika dobrých receptů na vaření.
Milost ,kterou nedávno dostal mu přeji, odseděl si hodně let a kdo ví jestli spravedlivě....
Zlodějíček to je, ale vrah asi nee... Kdoví, kde je pravda... Mohli by promluvit nějací noví svědci :-)
Dokud seděl Kajínek za katrem byl klid. Teď mi to tu připomíná "Hon na Kajínka." Každá doba má přece své "hrdiny." Co třeba Babinský. :-)
Je fakt bizarní, koho si češi dokáží zvolit za osobnost. Na hudební scéně zažívá vrchol popularity pivní bigbít třetí cenové kategorie s bývalým náckem v čele a mediální pozornost se nyní dostává i odsouzenému čórkaři. Neuvěřitelné, že čeští "knedlíci" dokáží obdivovat a vzhlížet k hovadu, které společnosti nikdy nic nedalo - naopak vzalo, a ještě jim mohlo vyrabovat byt.
Ale tak budiž - "Můj život bez mříží" vyšel i jako audiokniha a v práci mám na poslech nekonečně času, tak proč ne...
Celé je to vlastně jedno velké vyprávění - historek z dětství, jak lovil ryby, jak balil holky, jak byl šikovné dítě ..každou chvíli přidá nějakou story o tom, jak nesnášel násilí, pomáhal slabším, jak byl vždy spravedlivý a nejvíc morální, jak byl ve všem nejlepší a všemu nejlépe rozuměl...on byl vlastně takový Mirek Dušín křížený se Supermanem.
Tohle a další malé náznaky v textu a v autorově vyjadřování čtenáři mohou krásně ukázat, jak se Kájínek ani po dvaceti letech ve vězení nenaučil plně chápat skutečný význam a smysl morálky a jeho chápání těchto pojmů je stále hodně pokroucené a nejasné. Dobrou ukázkou tohoto faktu je i jeho hláška, vztahující se ke kritice loupežných přepadení a násilných činů, od kterých se on striktně distancuje : "Za mnou nezůstávají žádné oběti a nešťastní lidé". Tohle odpovídá faktu, že pan zloděj tady nevidí takzvaně "za roh" a nedojde mu, že člověk, kterému vybílil barák, tak čistě teoreticky může mít třeba nemocné rodiče, dluhy, problémy a tím, že najednou přišel o peníze, tak nebude mít na léčbu, rodiče zemřou, jeho život bude najednou v troskách...no - kniha slouží i jako velmi dobré zrcadlo sociální převýchovy vězeňského systému, který Kájínka očividně pouze zavřel, ale chápat morální hodnoty a plné následky svých činů ho nenaučil. Nejen díky těmhle zajímavostem může přemýšlivý člověk v knize odhalit mnohé...
Kniha ve své podstatě ale nakonec není nic jiného, než průměrné kecy jednoho zloděje, které by si nikdy nikdo nepřečetl, kdyby autor nebyl tak nechutně zmedializovaný a tím pádem snadno prodejný již zmíněným českým knedlíkům. Co se však Kájínkovi nedá v žádném případě upřít je fakt, že je skutečně dobrým vypravěčem a musím se přiznat, že mě kniha nejen po většinu času neotravovala, ale docela mě to i bavilo poslouchat.
A ještě jedna skvělá Kájínkova hláška na konec : "A protože jsem byl jen slušný zloděj, tak jsem ho (policajta) jenom ve dveřích shodil ze schodů". No - vidíte ? Člověk se nejednou i zasměje. Jenže ne Kájínkovým vtipům, ale jeho chování a chápání morálky. Podle podobného modelu uvažování dokonce tvrdí, že už vlastně není zlodějem, protože v posledních (třiceti ?) letech, nebyl za žádnou krádež odsouzen ...ale jestli dál kradl, to je přece ok, ale odsouzen nebyl. No ty krávo. Ale jako správný moralista nechápe lidi, kteří si kupují věci, na které si nevydělali...tady už umírám smíchy, komedie level 100! :-D
Plně chápu všechny uživatele, kteří knize dali hodnocení "odpad". Já ale vzhledem k tomu, že jsem se tak úplně nenudil, musím ocenit Jiřího vypravěčský talent, umně a nechtěně loženou sociologickou sondu o účinnosti vězeňského systému a fakt, že mě některé části knihy opravdu pobavily.
Protože mně byl můj komentář ke knize přesunut do diskuze, tak se vyjádřím znovu, ale jinak. Autorem těchto pochybných memoárů je sice pan Kajínek, ale sepsání provedl někdo jiný. Knihu jsem nakonec přelouskal, ale vůbec se mně nelíbila a vlastně mně také nic nedala. Pokud by toto dílo napsal kdokoliv z nás, tak to žádný vydavatel nevydá. Přeji všem jeho fanouškům pěkné počteníčko a příjemné erotické sny s panem Kajinkem.
Myslím, že kdyby byla kniha psaná o trotlovi, bude zajímavá jen proto, že měl minulost vraha atd.
Knížku jsem právě dočetla. Četla se dobře, to ano, ale pocit z pana Kajínka mám smíšený. No, uvidíme jak se jeho život bude vyvíjet na svobodě. Ale kniha za přečtení určitě stojí ....
Autor knihy která odkrývá jeho dětství , většinou úspěšné až po jeho nezákonné podnikání, které mu dost vynášelo se nepodělil o to, čím by se živil na svobodě. Nevím jestli by mu stačilo řemeslo opraváře v zákonném podnikání, nemluvě o EET. Každý má právo na spravedlnost a doživotí je nepředstavitelný trest u kterého jsou pochybnosti o nevinně. V Komunismu běžná praxe kde zavírali nevinné, dnes zavřeli zloděje za vraždu. Režim už se lepší.
Moc sebevědomé, superhrdinovské. Úryvek, který mě pobavil: "Nejsou za mnou žádné oběti a nešťastní lidé".
Na knihu jsem byla docela zvědavá. Musím říct, že mě docela překvapila. Při čtení o jeho dětství jsem tomu ani nemohla věřit, že vše, co píše, je pravdivé. Strašně hodný kluk, ve všem nejlepší, sportovec.... Jak je možné, že se z něj nakonec vyklubal zloděj? Přesto bych mu přála obnovení procesu a hlavně, aby vyhrál a dokázal svou nevinu. Moc v to ale nevěřím....
Udivil mě komentář níže od pobijecmucha. Cituji:
" Komu tato kniha připadá zajímavá, tak toho hořce lituji.
Hodnotit to nemůžu, protože knihu jsem nečetl. Měl jsem ji sice v ruce, prolistoval, ale k čtení jsem se nesnížil."
Jak může napsat, že lituje ty, pro které je kniha zajímavá, když se "nesnížil" k tomu, aby si ji přečetl?
Kniha je velice zajímavou biografií Kajínka.. Bylo zajímavé poznat život a minulost tohoto člověka. Po přečtení knihy, jsem tak nějak přehodnotila pohled na Kajínka a uvědomila jsem si, že pokud to je pravda, je to zcela jiný člověk, než za jakého jsem ho pokládala. Jeho vyprávění o krádežích, kdy lidem neubližoval mě velice překvapilo. Přece jen mi přišlo, že se často v knize vychloubá, že kam přišel v tom byl nejlepší, ale možná to tak opravdu bylo. Doufám, že slibovaná kniha vznikne a už se těším, až si ji přečtu.
Po knize jsem sáhla proto, že jsem byla zvědavá jak bude pojatá. Jsem z ní však celkem rozpačitá. I po přečtení knihy si stále myslím, že to byl jeden z největších justičních omylů všech dob. Nelíbilo se mi však jak je v knize p. Kajínek vybarvován jako ten nejhodnější a nejupřímnější člověk pod sluncem. V kontrastu s tím, proč měl vždy tolik zbraní, i těch bez výrobních čísel a dalších nástrojů k fyzickému násilí? Někdo může říci, že na sebeobranu, ale nepůsobí to vůbec dobře. Ač bych p. Kajínkovi přála znovuotevření případu, tak se tak podle mě nestane, ani nepřijde milost. Protože by za prvé musel p. Kajínek dostat takové odškodné, že na to stát nemá a nikdy mít nebude, za druhé by za to vše muselo pykat x desítek lidí, kteří si sakra pohlídají, aby se tak nestalo a za třetí by p. Kajínek podle mě stejně na svobodě nezůstat příliš dlouho živ..
A ke knize jako takové, četla se celkem dobře, až na některé pasáže, např na příliš podrobný popis posilování, receptů a neustále dokola opakujících se vět typu: " Já jsem tak hodný, že bych mouše neublížil.."
Príjemné spomienky Jiřího Kajínka na detstvo a jeho názory na rôzne témy. Stále ho považujem za pravdepodobne najväčší justičný omyl od čias Milady Horákovej.Snáď sa mu raz jeho jediné želanie splní.
Kniha je zajímavě napsána a autor se snaží vyprávěním získat lidi na svoji stranu. Bohužel u mě pan Kajinek body dost ztratil. Na zacatku knihy píše o tom jak se nikdy nechlubil a podobně a každým kouskem knihy se jen Chleby a vytahuje jak byl nejhezčí, měl nejlepší holky, největší svaly a šlachy bo co, nejlíp vaří, chytá ryby a kdo ví co ještě. Uplně pak dorazila pasáž kde mluví o tom jak nechápe že si někdo půjčí penize a kupuje si na co nevydělal a uplne to dorazí tim že vlastně není už zloděj protože za krádež ho naposledy odsoudili už dávno... Pak ještě dodává cosi o tom že si své odseděl protože co mu dokázali tak za to je dohromady tolik a tolik let, ale hned o pár řádek níž se netají že nakradl mnohem mnohem víc
Jiří Kajínek, známý útěkář, zloděj a kdo ví jestli vrah. Kniha je popisem jeho životem bez a s mřížemi, velmi jednoduše zato čtivě a snadno líčí svůj příběh od malička až po součanost. Druhá polovina knihy se týká jeho rozhovoru s Janem Eislerem a Romanou Homonickou za nakladatelství Fragment, jenž Kajinka navštívili ve věznici Mírov a Rýnovice. Autor měl patrně v umyslu zacílit na čtenářovy city, protože uvádí různé osudové příhody, vítězství a prohry. Zlomovým bodem bylo, když se skamarádil s Petrem a Frantou Kutílkovími a společně vykradli obchod a několik chatek, za které dostal rok nepodmíněně ve věznici v Pouchově u Hradce Králové. Škoda, že si jeho záliby nevšimli dříve jeho rodiče a nedomluvili mu. Stále často pronikal do cizích bytů, odemykal čistě zámky s planžetou a za sebou nechával vypáčený zámek, aby pojišťovna vyplatila oběti krádeže pojistku. Jiří Kajínek je podle mého názoru schopný člověk, inteligentní a sportovně založený, svůj talent mohl lépe využít. Byl bych rád, kdybom jednou znali skutečnou pravdu, zda si odpokává trest právem nebo neprávem. Jeho odvaha a píle v sama sebe mluví za vše.
No :-), v podstatě číst se to dá. Ztotožňuji se plně s komentářem [Gordonlord]. Na autorovi je hodně znát ta dlouhá léta v kriminálech. Některé věci se jeví velmi kontroverzně. Například Kajínek miluje zbraně. Dokonce si draze koupí vojenský samopal se kterým střílí tajně kdesi v lomu. Ovšem vojně, kde se střílí legálně a zadarmo se vyhýbá jako čert kříži. Kajínek miluje svobodu, ale krade jak straka a téměř celý dospělý život sedí v kriminále. Legrační je jeho verze toho, jak nezištně rozřezal desítky zámků jen aby pochopil jejich princip. A až později si tak řekl, že by to mohl jaksi zhodnotit i jinde :-).