Tatínek píše paměti
Tove Jansson
Tatínkův životopis, vypráví o svém dětství o svých přátelích a cestách plavbě po mořích...
Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2004 , Albatros (ČR)Originální název:
Muminpappans memoarer, 1950
více info...
Přidat komentář
Naivní Muminek dychtí prožít dobrodružství a proslavit se, bázlivý Kryšánek nejvíc miluje pořádek ve své sbírce tretek, bohémskému Piplovi stačí svobodně se poflakovat a občas porušit nějaký zákaz nebo si vystřelit z hlídače parku. Praktický Bedřišek jim postaví loď a drží nad všemi nenápadnou ochrannou ruku při výpravě do pořádného neznáma. Ve uvolněném, fantazijním světě knihy se totiž stávají obzvlášť nečekané věci. Skvělé rozvržení charakterů, krásné dialogy, překvapující dějové zvraty, přesvědčivé filozofující pozadí pro přemýšlivé děti. A parádní humor, který ocení spíš dospělí.
Seděli jsme vedle sebe na skále. Cítili jsme příjemnou vůni chaluh a něčeho, co asi byla vůně moře. Byl jsem šťastný, dokonce tak šťastný, že jsem vůbec neměl obavy, že to přestane.
„Jsi šťastný?“ zeptal jsem se Bedřiška.
„Je tady dobře,“ zabručel tázaný a zatvářil se rozpačitě. (Podle toho jsem poznal, že je strašně šťastný.)
V tu chvíli jsme spatřili, jak celá flotila loděk vyplouvá na moře. Klouzaly po svých odrazech zrcadlících se na vodě lehce jako motýli. Každá loďka byl plně obsazena tichou společností, malými, šedobílými bytostmi, které seděly vedle sebe a zíraly na moře.
„Hatifnati,“ řekl Bedřišek. „Plují na elektřinu.“
„Hatifnati,“ zašeptal jsem vzrušeně. „Co jenom jezdí a jezdí a nikdy nedoplují...“
„Nabíjejí se za bouře,“ pravil Bedřišek. „Pálí jako kopřivy.“
„A vedou zhýralý život,“ doplnil Pipla.
Jako dítě jsem Muminky zbožňovala a patří mezi první knížky, které jsem jako dítě přečetla:) ráda vzpomínám
Jako malá holčička jsem měla rozečtených plno knížek a žádnou jsem nikdy nedočetla, což se mé mamce moc nelíbilo. Asi proto, že sama jako malá milovala tuto roztomilou rodinku, jsem ji dostala na Mikuláše. Byla to má první knížka, kterou jsem přečetla až do konce a díky ní jsem chtěla čít další a další... Pak jsem četla i jiné knížky, ale na tuto, která byla mou první nezapomenu :-)
kniha je písaná pre deti, ale dalo sa to čítať, pre deti poučná.....(ale ja som veľká na detskú literatúru) a môjho syna neoslovila....
Další svazek pohádkových příběhů o skřítcích muminech vypráví o tatínkově mládí a jeho mladických dobrodružstvích. Tove Jansson dokázala ve všech svých knížkách úžasným způsobem předat životní moudrost a hluboké pravdy o lidských hodnotách, a to zcela nenásilně, lehce. K tomu přidala muminkům báječný smysl pro humor a jedinečné ilustrace... Pro mne je to pokaždé balzám na duši :o)
Štítky knihy
finská literaturaAutorovy další knížky
1990 | Čarovná zima |
2000 | Čarodějův klobouk |
1999 | Cesta za tatínkem |
2002 | Kometa |
2003 | Bláznivé léto |
Zřejmě nejvýznačnější kniha mého dětství a mé první setkání s mumínky, jejichž svět a atmosféra mě naprosto uchvátili. Tento díl je pro mě zřejmě nejdůležitější, absolutní manifestace fyzické svobody. Pro mě dokonalé vyjádření první etapy života zahrnující dětství a mládí. Touha po naprosté volnosti, po dobrodružství a následném uskutečňování velkých činů. Myšlenky dnes již uskutečnitelné pouze v říši snů. Ale ještě dnes, když to čtu, tak to vzrušení úplně cítím.