Musím to vědět
Karen Cleveland
Vivian pracuje jako analytička CIA. Dlouhá léta se snaží s týmem kolegů odhalit členy ruské spící buňky na území Spojených států. Poté co se jí podaří proniknout do počítače jednoho ruského špiona, narazí na složku tajných agentů. Na první pohled pět obyčejných lidí. Jenže stačí pár kliknutí a vše, na čem Vivian záleží, je náhle v ohrožení – práce, manžel i její čtyři děti. Vivian slíbila, že bude chránit vlast před nepřáteli. Ale komu teď může věřit?... celý text
Přidat komentář
Svižný thriller bez zbytečných odboček a zápletek.
Samotné rozuzlení bylo lehce šokující a přiznám se, že samotného špiona uvnitř CIA jsem neodhadla. Epilog mě ale nijak nedostal. Naopak to bylo vcelku očividné až klišoidní.
IG: @hanybooks
Moje první kniha, kterou nedočtu celou. Ani do té půlky jsem se nedostala. Čtu ji už dost dlouho, ale přečtu první stránku a musím odložit. Což se mi u žádné knihy nikdy nestalo. Je pravda, že mě zajímá jak to dopadne, ale nedozvím se to, protože se nedokážu začíst. Námět je zajímavý, ale nic pro mě. Kde není akce, krev, násilí, tak to pro mě nejspíš nebude. Ale zkusila jsem to a nedopadlo to dobře. Nevadí. I to se stane, že kniha pro mě není poutavá, zajímavá nebo mi na té knize něco vadí. Jako třeba Vivian. Chápu jeji rozpolcenost, ale prostě mi něčím vadila na tolik, že knihu prostě nedokážu přečíst. Škoda, ale aspoň jednu hvězdičku dám.
Kniha určitě čtivá, znovu bych ji do ruky už ale nevzala. Taková na mne moc vlastenecko americká. Ale asi i reálná.
Pro mne zajímavé bylo, že sama autorka pracovala osm let jako agentka analytička CIA u kontrašpionáže USA.
Špionážní příběh versus rodina, tak bych nazvala tento docela zdařilý počin, četlo se to dobře, hrdinka mi na rozdíl od ostatních příliš naivní nepřipadala, chápala jsem jí, že vůbec neví, čemu má věřit a čemu ne. Já to také nevěděla. Kdo má rád čtení ve stylu pravdu se dozvíme možná až nakonec, tak si to rád přečte. A napínavé to tedy je.
To teda bola somarina...
Skoro celá kniha je o myšlienkových pochodoch hlavnej "hrdinky", ktoré okrem toho, že boli neskutočne nudné, boli zároveň aj hlúpe a naivné. Ak som nečítala zrovna o tom, čo si daná analytička myslí, tak bola kniha prešpikovaná úplne zbytočnými vetami popisujúce nudné a ničím nezaujímavé každodenné činnosti, ktoré nijak neposúvali dej, nepridávali tomuto dielku žiadnu hodnotu a len celú knihu zbytočne spomaľovali. Vety typu.. "pootvorím dvere, vyjdem na verandu, za mnou vojde na verandu môj muž a zatvorí dvere" (parafráza). Tiež častým javom bolo opisovanie toho, kam sa hlavná postava nepozerá, čím táto spisovateľka očividne chcela vyjadrovať popisom strnulosti nejaké hlbšie emócie hlavnej postavy, no akosi to nefungovalo, alebo teda aspoň mne prišla hlavná postava ako úplne tupá, neschopná postaviť sa za seba a len ticho čumiaca do steny. Vlastne mi to pripadalo tak, akoby hlavná postava komunikovala s mužom prevažne tak, že pozerala do blba alebo že skrátka len pozerá alebo len o tom prihlúplo premýšľa, namiesto toho, aby sa pýtala a zisťovala. O pár okamihov sa z neschopnej hlupane stala nebezpečná superagentka, ktorá sa ale znova, o pár stránok ďalej, vráti do svojej typickej polohy osoby, ktorej to dvakrát nezapaľuje.
Totálna nelogickosť konania postáv, ten predvídateľný záver a rádoby napínavé posledné odhalenie, ktoré by som nazvala skôr klišé, na hodnote knihe vôbec nepridalo. Hlavná postava bola natoľko hlúpa a naivná, až som si miestami želala, aby ju už konečne tí (ako inak) zlí Rusi zlikvidovali.
Nakoľko nerada nechávam knihy nedočítané, nejak som to prelúskala, ale bolo to utrpenie. Asi som alergická na hlúpe hlavé postavy.
Knihy na toto téma moc nevyhledávám, ale bylo to zajímavé čtení s překvapivým koncem:-)
Kniha mě chytla hned od začátku. Vtáhla mě do děje, kapitoly ubíhaly a stále jsem byla napnuta,jak to vyřeší ,já žádné řešení opravdu neviděla. Konec zanechal pár nezodpovezenych otázek .... Prostě čtivá knížka, doporučuji.
Každá knížka má svého čtenáře a mi osobně se tato líbilila. Ano, také jsem měla pocit, že se hlavní hrdinka chová často nelogicky a je naivní, na to že je to analytička CIA a neuměla jsem se do ní tak úplně vcítit. Ale není to tak často i ve skutečném životě? Neříkáme si často, že nechápeme jednání týraných žen apod.? Kdo může říct, jestli to je reálné jednání, nebo není, a psoudit popsané fungování CIA taky nemůžu, na to nemám dostatečné odborné znalosti. Ale knížka se mi četla opravdu dobře, čtení bylo napínavé, děj zajímavý a vždy jsem se těšila, jak bude příběh dále pokračovat, i přesto, že i mi zde určité věci vadily. Ale jako celek toto odpočinkvé čtení se zajímavu zápletkou určitě dopručuji.
Pokud zamýšleným leitmotivem knihy byla dehonestace amerických tajných služeb (vykreslením jejich špičkových zaměstnanců jako bandy podprůměrně inteligentních patolízalů), pak tleskám. Ale tak trochu si dovolím předpokládat, že autorka tento úmysl neměla...
Nevadí mi prostší jazyk, překrucování reality a předvídatelný konec, ale co obecně nesnesu, jsou hlavní hrdinové, kteří jsou prezentováni jako chytří a obdivuhodní a přitom z nich hloupost prýští všemi směry.
Bohužel, po dlouhé době kniha, do které jsem nebyla schopna se začíst a musela ji odložit nedočtenou.
Četla se dobře a rychle. Jen mě udivuje naprostá naivita analytičky ze CIA, že pro své děti by byla ochotna nechat zabít jiné nevinné lidi. Manžel zabil člověka, nic to s ní samozřejmě nedělá a šťastná rodinka jede ve starých kolejích. Za mě dost přitažené za vlasy a kazí celkový dojem z knihy. Plný počet ani náhodou.
Určitě doporučuji přečíst. Chvíli mi trvalo se začíst, ale kniha je dobře napsaná. Velmi překvapivý závěr, vlastně jsem nevěděla na čí straně jsem. Ačkoli mám podobných knih přečtených hodně, tahle se celkem odlišuje a je na zajímavé téma. Doporučuji :-)
Příběhy agentů zrovna nevyhledávám, příbeh mě ale poměrně chytl. Knihu bych hodnotila průměrně.... ALE poslední strana si vysloužila maximální hodnocení. Doporučuji vydržet do konce knihy.
Popravdě se mi do téhle knihy moc nechtělo.Zvláštní a na mě složité téma tajných agentů a ruských špiónů plus recenze na databazi ve mě vyvolaly smíšené pocity.Nicméně,opak je pravdou. Knihu jsem zvládla na dva zátahy,četla jsem každou volnou chvíli a nechtělo se mi přestat.Dost dobře propletený příběh,napínavý a musím říct,že já sama nevím,kterou možnost bych zvolila,kdybych stála před takovou volbou.A závěr? Rozsekala mě i poslední strana
Začátek nic moc, pointa prozrazení hned v druhý kapitole. Prostředek parádní jizda, a konec už malinko uvadal. Epilog jako by ke knížce ani nepatřil.