Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/208689/bmid_muz-jmenem-ove-8xq-208689.jpg
5
4637
4637
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je 59 let. Řídí saaba. To, že byl na pozici předsedy družstva vystřídán už před pár lety (což on sám považuje za převrat), mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. Příběh, který od začátku promění všechny, kdo se s Ovem dostanou do styku. Román Fredrika Backmana o starém vzteklounovi odvedle komicky ztvárňuje řadu situací, které nám jsou důvěrně známé. Je to kniha, jež dokáže stvořit svůj vlastní svět, ale zároveň nám říká něco důležitého o nás i naší době. Příběh se nese ve stejném duchu jako film Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2014
,
Host
Originální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Ove je mrzout, ale vlastně i sympaťák. Knížka Muž jménem Ove je hodně hořkým příběhem, místy ale i úsměvným. Vnese klid do duše, ale zároveň vžene občas slzy do očí. Zprvu působí odtažitě, ale je nesmírně lidský. Ove je suchar s velkým srdcem - všechna slova z téhle věty by se mohla dát do uvozovek, protože nic nemusí být tak, jak na první pohled působí. Ove se mi líbil tím, jak si stál za svým, muž, který vypadal pouze jako šťoural, ale vlastně jen potřeboval mít věci v pořádku. Ve světě, v kterém se sám ztrácel, protože ten vyznával jiná pravidla než on sám. Ove mi tak trochu přirostl k srdci. Frederick Bachman má nesporný talent k vykreslení nejednoznačných postav a vystavení obyčejných příběhů hodně neobyčejně.
"Samozřejmě jsou lidé přesvědčení o tom, že city nelze poměřovat auty. Jenže se pletou."
Knížka mi byla doporučena, že se u ní budu smát, bohužel jsem u ní více brečela. Ale přesto úžasné čtení. Knížka plná vlídného humoru, lásky a bezprostředních reakcí.
Knížka byla přesně taková jak jsem doufala. Byla skvělá. Ove je starý bručoun, který je proti své vůli zatažen do života sousedů a jednoho kocoura. Aniž by si to chtěl připustit, tak je vlastně rád. Nasmála jsem se a pobrečela si. Těším se, až si ji přečtu znova.
Pro mě zklamání. Příběh o starém bručounovi. To jeho bručení je prvních 50 stran vtipné, protože vám připomene chlapy, které znáte (otce, dědu, souseda..), ale když se po těch 50 stranách tempo knihy nezmění, tak už to začne být nudné a stereotypní... Nějaké zvraty či překvapení se v knize nenachází, takže já vřele nedoporučuji.
První půlka mě moc nechytla. Druhá půlka byla skvělá, posledních x stránek jsem brečela jak želva, i když u jiných knížek nebrečím. Ove mi přirostl k srdci a jsem vážně ráda, že jsem těch několik posledních stránek přečetla doma a ne v MHD.
Klobouk dolů autorovi za vytvoření postavy, která mě neuvěřitelně rozčilovala, rozesmívala a rozbrečela.
Skvělá knížka! Neuvěřitelně lidská, s laskavým humorem, pro mě nejsilnější moment - když Ove vejde do své předsíně, zabouchne za sebou dveře a rozbrečí se. Knížka na mě působila tak intenzivně, že ke konci jsem měla sto chutí napsat Ovemu dopis a jen nerada jsem si připouštěla, že žádný Ove vlastně neexistuje. Poslední stránky jsem taky probrečela a vůbec nepomohla myšlenka, že je to "jen" knížka. Tyhle závěry v řadě knížek působí kýčovitě, tady to naopak celý příběh umocnilo, o tom je prostě život. Krásné, humorné, dojemné, smutné - pro mě je to určitě jedna z nejhezčích knížek, které jsem četla.
Brečím ještě teď. Ove měl ve všem pravdu. A právě kvůli tomu byl tak nesnesitelný:D.
Humorná mi tato kniha nepřijde, spíš seversky melancholická, když humor, tak spíš černý. Ale je to krásný příběh. Ove měl moje sympatie, i přesto, že je mrzout a morous, občas velmi nedůtklivý a arogantní, ale je za všech okolností svůj, na nic si nehraje a pod tvrdou slupkou je to vlastně docela fajn chlap. Moc nemluví, ale o to víc koná. Jak bylo v knize napsáno, má jednu vadu, moc velké srdce.
Jen jsem doufala, že bude bojovat, i když není zdánlivě pro co žít, že to nevzdá. Konec knihy mě dojal.
Humorně smutný příběh o starém mrzoutovi, kterého si všichni prostě zamilujou. Je super, jak autor popisuje svět Oveho očima...Skvělá kniha!!!
Výborná kniha... sice jsem ji nečetla, ale poslouchala při práci, a i tak můžu říct, že tak skvěle napsanou knihu jsem dlouho "nečetla". Humorné i smutné. Rozhodně doporučuji k přečtení...
Jak už bylo řečeno, kniha, která vás rozesměje a o 2 strany dál rozpláče. Celou dobu mě bavila. A ten konec? Četla jsem knížky o rakovině, koncentračních táborech i romány s tragickým, vážně smutným koncem, ale nic na mě nezapůsobilo jako tohle. Slzavé údolí.
Určitě všem doporučuji :-)
Je to opravdu nádherná knížka! Mohu všem doporučit! Naprosto lidský přístup. Muž jménem Ove je kniha, která by se k Stoletému Staříkovi vůbec neměla přirovnávat. Mě to naprosto pohltilo.. Kapesníčky byly na konci potřeba. :-) Ke knize se určitě ještě někdy vrátím. :-)
Jedna z nejlepších knížek, jakou jsem kdy četla. Mám velmi ráda knihy, kde je legrace i poučení.
Od Stoletého staříka ... ma takto kniha neoslovila, tento príbeh mi prišiel ešte ľudskejší a úprimnejší. V knihe je všetko, smiech, slzy a hlavne posolstvo prečo to nezabaliť aj keď ti zrovna nejde v živote karta .
Ještě uprostřed knihy jsem si říkala, že je to tak na čtyři hvězdičky, ale od poloviny se to pořáně rozjelo a nemůžu nic jiného, než knížku všem vřele doporučit.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
S Ovem jsem měl nejprve problém. Na čtení jsem neměl čas, stíhal jsem jednu, možná dvě kapitoly za den (takové čtení nedoporučuji), také příběh rozkouskovaný do minulých a současných událostí mě příliš nenadchl. Někde mezi polomrtvým kocourem a vlnitým plechem jsem to vzdal. A pak jsem narazil na audioknihu. Z profesionálního přednesu se vylouplo zábavné a dobře napsané vyprávění, radost poslouchat. Morous Ove namluvený Janem Vlasákem byl najednou někdo úplně jiný, někdo mnohem zábavnější ale i umanutější a protivnější, někdo se svým životním příběhem. Nakonec mohu knihu jen a jen doporučit, je dobrá, zábavná i moudrá, ale popravdě, kolik podobných námětů v literatuře a ve filmu už bylo.