Muž, který sázel stromy
Jean Giono
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/175330/bmid_muz-ktery-sazel-stromy-vcq-175330.jpg
5
3895
3895
Stylově čistá a dějově jednoduchá povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napravit. Poslední setkání autora s tímto člověkem se v roce 1933 odehrálo v zalesněných kopcích, kam se s vodou vrátil život a lidé. Je o „muži, který sázel naději a vypěstoval štěstí“.... celý text
Literatura světová Novely Duchovní literatura
Vydáno: 2012 , VyšehradOriginální název:
Lhomme qui plantait des arbres, 1953
více info...
Přidat komentář
Rozsahem malá, ale přesto nádherná kniha s velkým hlubokým poselstvím. Jedna z nejlepších, co jsem kdy četla. Mám ji v knihovně na čestném místě.
Překvapivě kniha velmi na zamyšlení, i na první pohled malé činy mohou mít dalekosáhlé důsledky.
Krásná kniha s hlubokým poselstvím, kterou bych doporučila každému. Její přečtení zabere jen pár minut a možná v ní najdete odpovědi na otázky o smyslu života, o tom proč jsme na světě a jaký je náš životní úkol.
Krásná kniha, ilustrace jsou nádherné. Užila jsem si ji a nechala na sebe působit, krásné :-)
Četba knížky mi trvala asi čtvrt hodiny, ale přemýšlela jsem o ní i dlouho po dočtení. Dumala jsem totiž, proč mě ten jednoduchý a krátký příběh tak zaujal. Velký podíl na tom určitě měly ilustrace – některé dvojstránky jsem si prohlížela opravdu dlouho. Řekla bych, že právě ony způsobily to, že jsem se při čtení cítila tak.. skoro okouzleně. A pak možná taky to, že bylo vidět, jak něco jednoduchého a skoro primitivního vlastně dokáže zázraky, když se to dělá pravidelně a s láskou.
Minimalistická povídka s obrovským posláním. I díky ilustracím Pavla Čecha se čtenář dokáže přesunout do kraje, kde vládne mír, klid a pohoda.
"Dubům z roku 1910 bylo tedy deset let a byly vyšší než já i on. Pohled na ně byl udivující. Opravdu jsem nenacházel slov, a vzhledem k tomu, že on nemluvil, strávili jsme celý den mlčky a procházeli se jeho lesem." (s.48)
................................................................................
Čtenářská výzva 2018 - kniha, která má čtyřslovný název
Nádherné malé dílko, které člověka prostě musí zasáhnout na duši. Animovaná kanadská verze z roku 1987 mě však zasáhla citelněji než kniha samotná. Hudba a krásná francouzština, co dodat... Kamarád mi přivezl originál knihu z Francie, tomu nešlo odolat, nemít ji v knihovně ve francouzštině.
Nádherná povídka, která stručně a výstižně shrnuje, co je hlavní podstatou života. Musela jsem si ji přečíst dokonce dvakrát za sebou, to se mi snad ještě nikdy u žádné jiné povídky/knihy nestalo. Rozhodně doporučuji!
Malá knížečka objemem, obsahem obrovská. Je o smyslu života. O vytrvalosti, vůli a ochotě udělat pro ostatní něco dobrého.
Nevím, proč jsou z toho všichni tak odvařený. Za mě teda nic moc. Prostě slabota. Něco takového by snad mohl vymyslet a napsat během dvaceti minut kde kdo... Víc než ten příběh mě zaujaly ilustrace. Ale pokud si v tom příběhu budou lidi chtít najít nějakou extra hloubku, tak se jim to určitě povede. Stejně jako u čehokoli jiného...
Geniální knížka, nevím, co víc napsat.
Kdo ji nečetl - jakoby mu něco v životě ještě chybělo k pochopení smyslu a radosti života.
Geniálně prosté a prosté geniální dílo o opravdovém smyslu života. Nic víc není třeba dodávat.
Krasne,dojmne,ilustrace Pavla Cecha uzasne. To jsou pribehy, ktere davaji nadeji, ze kazdy jsme na svetez presneho duvodu!
Snad ani netřeba komentovat, stačí přečíst...vezme to vlastně jen několik desítek minut. Skvělé, jednoduché a prosté, pravdivé a k zamyšlení....
Autorovy další knížky
| 1998 |  Muž, který sázel stromy |
| 1995 | Hlasy země |
| 1934 | Člověk z hor |
| 1936 | Kéž tonu v radosti |
| 1994 |  Silné duše |
Útlonká kniha vypraví o nezištné a nezměrné trpělivosti jedince, která může vyústit v blaho světa. Smutné jenom je, že okolí bere tuto snahu o krásnější a živější budoucnost jako samozřejmost bez vděku, dokonce má tendenci si výsledek nějak přivlastňovat a zjednodušovat. Vřele doporučuji. Inspirativní čtení.