Muž, který sázel stromy
Jean Giono
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448353/bmid_muz-ktery-sazel-stromy-qac-448353.jpeg
5
3861
3861
Mistrovská povídka z roku 1953 v překladu Jiřího Reynka a s nádhernými ilustracemi Pavla Čecha. Stylově čistá a dějově jednoduchá povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 autor poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napravit. Poslední setkání autora s tímto člověkem se v roce 1945 odehrálo v zalesněných kopcích, kam se s vodou vrátil život a lidé. Touto povídkou chtěl Jean Giono vzbudit zájem o zalesňovací program. V té době sám netušil, že jeho próza, rozsahem nevelká, v celé řadě překladů záhy oběhne svět, a že navíc splní autorův záměr – stane se inspirací pro ochránce přírody k zalesňování celých oblastí. Dotisk 2009 a 2012.... celý text
Literatura světová Novely Duchovní literatura
Vydáno: 2006 , Literární čajovna Suzanne RenaudOriginální název:
Lhomme qui plantait des arbres, 1953
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla na doporučení. Nemůžu jí upřít takovou krásnou jemnost a sympatii k muži, který sázel stromy. Nemyslím si ale, že je třeba (a že bych měla) strhávat hodnocení za to, že příběh je plochý apod., protože ta kniha nese myšlenku a nic víc nechce, nechce být promyšleným románem s úchvatnou zápletkou.
Rozhodně bylo příjemné si knížečku pročíst, ale mou modlou se nestane.
Dojemný příběh o tom, čím vším by člověk mohl být, kdyby pouze nezabíjel a neničil.
Půvabná knížečka. Asi si ji pořídím. Nejdojemnější mi přišlo třídění žaludů. S takovou pečlivostí se tomu věnoval. Inu moc hezké. Představuji si, jak do této znovuzrozené krajiny přicházím
Hlubka této útlé knihy je ověřovanána již po několik let..proč se k ní nevracet?!
Jo tak inspirace? Jo tak nezdolný lidský duch? Jo tak lidská nezištnost? Hmm.. Tell me about it. A co přítel Coelho? Ještě se nevyjádřil? Něco ve smyslu: "Bratře! Kradeš mi kšeft!" ne? Třeba to přijde..
Ale tak jako knížka fajn. Jakože fakt. Tak na 3 hvězdičky.
Co napsat. Jsem vždy trochu rezervovaná ke knihám, na které slyším chválu ze všech stran, a které si prostě "musí" člověk přečíst. A přesně u téhle se mi to opět potvrdilo. Příběh není špatný, určitě pro spoustu lidí inspirativní, spoustě se bude líbit, ale pro mě trochu plochý. Je spousta jiných knih, které vám dají daleko víc, než tahle, ale jsou to právě ty knihy, které nečtou masy, bohužel. Mám raději, když nad knihou musím ještě dlouho po přečtení přemýšlet, která vám nějakým způsobem obohatí život a tahle to, alespoň pro mne, bohužel není. Dávám 60%
Působí v ní magické síly:) Jak jinak vysvětlit, že tuto knihu můžu číst stále znova, pokaždé na mě NĚČÍM opravdu silně zapůsobí a to NĚCO se slovy prostě nedá vyjádřit?
Názorný příklad toho, že i malé útlé knížečky mohou člověku přinést více než 600 stránkové romány. Jedním slovem: magnifique.
Věřící mají své bible a korány, já mám Muže, který sázel stromy. V té útlé knížečce je naprosto vše. Odpovědi na všechny otázky, povzbuzení, snad i smysl života.
Nezbývá než souhlasit s předchozími komentáři o rozsahu a obsahu a o inspiraci pro člověka. Knihu jsem četl opakovaně (dokonce je i anim. film a namluvené CD) a vždy mě to nakoplo na další období.
Jinak - postava Elzéarda Bouffiera je údajně fiktivní, nicméně autor knihu nechal šířit volně a bez nároku na odměnu, aby s ní seznámil a inspiroval co nejvíce lidí (toliko Wiki)
Tuto knihu jsem přečetla během cesty autobusem. Slyšela jsme o ní mnohé a tak jsem se rozhodla, že ani v mojí knihovničce nesmí chybět. A nechybí..už nikdy ani nebude. Je to pro mě něco jako návod..můžeme dokázat cokoliv když chceme a stačí nám k tomu jen mít snahu a vytrvat.
Jak tak krátký příběh dokáže předat tak velké poselství..neuvěřitelné.
Tiše a bez nároků na vděk, den co den, dělat něco smysluplného už se dnes tolik nenosí. Ale nebudeme si nic nalhávat, bylo tomu tak vždycky, co lidská noha vkročila na tento svět. Lidská touha a chamtivost převálcovaly to dobré v nás. Nemá cenu se však nad tím rmoutit, ale začít jednat. Jediná cesta k nápravě věcí lidských a zemských, je začít pěkně u sebe. Dle vzoru Kantova, chovat se tak, jak bychom si představovali aby se chovali i ostatní.
(Jako měřítko k posouzení našich činů, nám lehce poslouží naše vlastní svědomí)
Tato kniha může být na naší cestě prvním zamyšlením.
100%
Bezelstné úsilí člověka dokázalo otřást sobectvím několika předchozích generací.
Štítky knihy
příroda stromy francouzská literatura budoucnost lesy poselství
Autorovy další knížky
| 1998 |  Muž, který sázel stromy |
| 1995 | Hlasy země |
| 1934 | Člověk z hor |
| 1936 | Kéž tonu v radosti |
| 1994 |  Silné duše |
to je ohromná kniha....jestli můžu trošku parafrázovat pana Wericha tak by ani dva zámky plné spisovatelů nenapsali tak velkou knihu co do síly myšlenky