Muž, který sázel stromy
Jean Giono
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501464/bmid_muz-ktery-sazel-stromy-mZC-501464.jpg
5
3895
3895
Nezapomenutelný příběh probouzející lásku k přírodě Když byl Giono v roce 1953 požádán vydavatelem časopisu Reader’s Dígest, aby napsal příběh o nejpozoruhodnějším člověku, s nímž se kdy setkal, poslal mu tuto povídku, kterou chtěl vzbudit zájem o zalesňovací program.. Ve Vyšehradu vychází již v 8. vydání, opět s ilustracemi Heleny Konstantinové.... celý text
Literatura světová Novely Duchovní literatura
Vydáno: 2022 , VyšehradOriginální název:
Lhomme qui plantait des arbres, 1953
více info...
Přidat komentář
Než požvýkáte plátek sušeného soba, máte přečteno. Tedy soba v knize nenajdete. Zato ovce, pes, ovčák a stromy tam jsou. Je to milé, decentní, ale také k zamyšlení. Doporučuji!
úžasne silný príbeh, navyše v krásnom knižnom spracovaní. už som ich niekoľko daroval, ale rád to urobím znova, pretože toto je kniha, ktorá stojí za prečítanie. oslava sily a nádeje, ktorú človek vkladá do svojej každodennej drobnej práce...
Mají-li se v povaze člověka projevit skutečně vyjímečné vlastnosti,musíme mít štěstí dlouhá léta pozorovat,co ten člověk dělá.Není-li v jeho práci ani stopa po sobectví,je-li myšlenka,řídící jeho činnost ,bezpříkladně ušlechtilá a je naprosto jasné,že nejen nehledal nikde odměnu,ale dokonce zanechal ve světě i viditelné stopy,ocitáme se-bez nebezpečí,že se zmýlíme-před člověkem vyjímečného charakteru.
To je citace a za mě není třeba psát více.
V jednoduchosti je síla! Vše v tomto příběhu vypadá úplně jednoduše. Přitom každé další přečtené slovo zaplňuje duši něčím velkým, jak to? Možná proto, že je v něm člověk, který má svůj sen, cíl, pravdu a neuhne. Každý jeho krok je pevný a na jeho konci je z kapky oceán…. a k tomu nádherná grafika! Opravdu kniha, která má svou cenu.
Moje sbírka osobních TOP knih je tímto rozšířena! Myslím, že je to opravdu skvělý tip na dárek:o) Zvláště kapesní verze....
Nádherná povídka, která mi zpočátku připadala velice jednoduchá, poprvé jsem ji přečetl a na konci si řekl: "Hm? A co v tom je?" Jenže pak jsem si přečetl kontext této povídky, to, co vedlo autora k tomu, aby ji napsal, povídku jsem přečetl znovu, a pak jsem všechno pochopil. Je to jedna z povídek, která s každým čtením nabývá na kráse a kouzelnosti. Trochu mi připomíná procházku lesem, kde neexistuje nic jiného než klid a svoboda, proto se k ní rád vracím.
Nádherná kniha, která otevírá srdce. Dnes se může jevit příliš jednoduchá, ale je třeba chápat období jejího vzniku a tehdy byla přelome, úkazem.
Krásná a inspirativní povídka. Poprvé jsem ji četl před mnoha lety, ale stojí za to přečíst si ji znovu, hlavně v této uspěchané internetové době.
Jednohubka k večeři. Pěkné. Doplněno příjemnými ilustracemi. Ale to má být jako celá kniha? Není to trochu málo? Čekala jsem něco jiného.
Knížka, jejíž dobu přečtení můžete počítat v řádech minut. Možná sekund...
Krátké, stručné. U vydání Vyšehrad 2009 oceňuji celkové provedení a líbivé ilustrace.
Je tam rozhodně hlubší myšlenka. Ale takových je... Takže mám pocit jak kdyby mi unikla pointa.
Vzhledem k celkovému hodnocení mě to svádí k sebemrskačství, protože mě prostě tak moc nezaujala.
Nakonec kdo ví - třeba mi ten příběh ještě utkví v hlavě. Právě pro jeho jednoduchost.
Poprvé jsem knihu četl před 15 lety a tehdy mě uchvátila. Teď se mi do ruky dostalo toto krásné vydání ilustrované Pavlem Čechem. Příběh má stále velkou sílu ve své prostotě a přímosti. Na druhou stranu mě rušily dvě okolnosti: písmo na barevném podkladu se mi špatně četlo, ale to je chyba mých očí, ne knihy;-) A pak mě rušilo nevypnutelné matematické podvědomí: přece 10.000 vzešlých stromů ve sponu 1 metr zasazených za 3 roky znamená 1 hektar, za 30 let 10 hektarů - tedy na ploše zhruba 300 x 300 metrů! Tedy těžko les široký 11 kilometrů, nebo dokonce nutnost docházet sázet 30 km od obydlí... Já vím, je škoda si kazit dojem z knihy takovými přízemními kupeckými počty;-)
Přečteno za jeden večer po víkendu, kdy jsem sama byla součástí skupiny, která sázela nový les. Ten pocit, kromě toho, že Vás všechno bolí, je úžasný. Máte pocit, že tohle mělo smysl a že jste zanechali malinkatý otisk na té velké, zatím ještě modré planetě, ale kdo ví, co bude stát za sto let......Slovy klasika: “ Kdybych věděl, že zítra bude konec světa, ještě dnes bych šel a zasadil jabloň.“
Z textu sálá obrovská pokora vůči tomu, co člověka v mnoha ohledech převyšuje. Příroda, smysl života, neutuchající snaha udělat svět lepším místem. Krásný klidně plynoucí text, který vás okrade jen o pár minut času, ale zanechá ve vás dobrý pocit a pokoj v duši.
Pokud hledáte důvod, proč žít, přečtěte si dvě krátké povídky: Muž, který sázel stromy a Krásné srdce (z povídkové knížky Bruna Ferrera – Balzám pro duši). V nich je vše (nebo alespoň mnohé :-) ): poznávej člověka a Boha, buduj svůj život na věcech, které přesahují práh věčnosti a buď “obyčejným hrdinou”, který den za dnem rozsévá zrnka pravdy, lásky, dobra.
S ohledem na kontext knihy se určitě dá ještě dodat: Rovněž spravuj dobře zemi, do níž Tě Bůh stvořil a kterou Ti svěřil k opatrování – zajímej se o ni, pečuj o ni, zkoumej ji, nakládej s ní, co nejlépe, aby nesla hojný užitek! Na konci svého života pak odevzdej Ti svěřené, v lepším stavu, než v jakém jsi to přijal.
Muž který sázel stromy
Tento příběh je dle mě typickým příkladem lidské houževnatosti a píle. Je zde vidět, že když je člověk trpělivý , nebojí se práce a nenechá se zlomit neůspěchem, může z toho vzniknout něco opravdu překrásného. V této knize je krásně vidět propojení člověka z přírodou a tak by to podle mne mělo být všude. Pro nás pro všechny by měl být Elzéard Bouffier příkladem. I přes to, že je povídka poměrně krátká, má velkou hloubku. Každý by se u ní měl pozastavit a popřemýšlet o ní. Je to krásně napsané dílo, dobře se čte a je velmi inspirativní.
Příjemná povídka, ideální na propršené odpoledne. I jedinec může ovlivnit svět k lepšímu.
Úžasný příběh muže, který pochopil... A jeho pochopení dokázalo změnit ten kousek světa v němž žil.
Velký příběh na malém prostoru.
Autorovy další knížky
| 1998 |  Muž, který sázel stromy |
| 1995 | Hlasy země |
| 1934 | Člověk z hor |
| 1936 | Kéž tonu v radosti |
| 1994 |  Silné duše |
O téhle knize jsem slyšela hodně dávno. Pak jsem jednoho večera na návštěvě šla kolem knihovny a našla ji tam a zhltla ji jedním dechem. Jde o velice silný a poutavý příběh toho, jak důležité je, nejen si brát od naší planety, co potřebujeme, ale také ji to splácet. Je to o tom, jak hodně dokáže jeden muž, rozhodne-li se něco dělat ve prospěch planety, a jak málo stačí k tomu, aby bylo jeho celoživotní úsilí navždy zničeno. Tak jako se rozhodl "muž, který sázel stromy", se můžeme rozhodnout i my. Každý z nás. Jeden zasazený strom znamená pro přírodu víc, než si dokážeme představit. Knížka má velice hluboké poselství pro budoucnost lidstva a planety. Každý zasazený strom má smysl. A proto sázejme stromy stejně jako tento knižní hrdina! Má to smysl!