Muž, který se směje
Victor Hugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/208733/mid_muz-ktery-se-smeje-yuD-208733.jpg
4
293
293
Ještě na začátku osmnáctého století byl v Evropě stále rozšířený obchod s dětmi. Pro větší zisk a pobavení někdy unesená nemluvňta ještě mrzačili. Osudy jednoho takto poznamenaného dítěte popisuje napínavý román Victora Huga Muž, který se směje.
Přidat komentář
Skvělá kniha. Bál jsem se, že to na mě bude moc intelektuální, ale až na historické pasáže jsem četl jedním dechem. Příběh naprosto fantastickej, ikdyž depka jako prase. U některých popisů situací jsem měl až husinu. Hugo je mistr slova.
Moc krásný romantický příběh. Je tam všechno nejlepší, co může skvělý spisovatel darovat čtenáři. Bohatá slovní zásoba, láska, napětí, soucit, obraz života v Anglii a apel na sociální spravedlnost. Ta kniha byla prostě dokonalá a Hugo je mistr svého řemesla.
Nemilosrdná sonda do Anglie na přelomu 17. a 18. století. Doba je specifická tím, že nezáleží na tom jak vypadáte, jak se chováte a ani na tom, co umíte. Jediná věc, která vás specifikuje a vyslouží si úctu a obdiv okolí je vaše jméno, postavení a titul.
Kniha má silný příběh do doby než se z hlavního hrdiny stane bohatý lord. Pak už je to jenom filozofování. Konec je smutný.
Pěkné, ale v dnešní době už dost zastaralé. Nejvíc mi dělaly problém zbytečně dlouhé opisy. Kniha má 600 stránek, ale klidně by se dala napsat na 100 stran.
Četla jsem již velmi dávno na základní škole, myslím, že to byl vůbec můj první dlouhý román. Tehdy mi mohlo být tak 10 let, takže kniha na mě byla docela složitá, ale přesto mě příběh uchvátil. Kniha neobsahuje tolik popisných pasáží jako třeba Bídníci a zavede čtenáře do poměrně zajímavého prostředí kejklířů a divadelníků. Krutý osud hlavních hrdinů a jejich láska potěší milovníky romantických příběhů.
Muža, ktorý sa smeje som čítala takmer dva mesiace, pričom som mala obdobia, kedy som na túto knihu jednoducho nemala energiu a chuť. Je to náročná literatúra, vyžaduje si plnú sústredenosť pri čítaní, ale rozhodne stojí za to.
Ten kto si dá tú námahu a prelúska všetky úvahy, zamyslenia, komplikované vetné skladby, často odborné termíny a dokumentárnosť vnesenú do nádherného jazykového štýlu, nesklame sa.
Muž, ktorý sa smeje je literárna delikatesa, krásna a tragická, patetická a drsná, výkvet romantizmu v podaní jedinečného Hugovho rozprávačského umenia.
Pro me nejtezsi kniha, kterou jsem dosud cetla.. nektere kapitoly byly opravdu zdlouhave a tak trochu nudne, ale i tak si kniha zaslouzi pet hvezd!
Na můj vkus trochu moc patetické a málo uvěřitelné, ale takový už asi byl úděl romantismu. 70%
Victor Hugo jeden z mých neoblíbenějších spisovatelů klasik, které znají všichni, Tento příběh jsem začala číst jako mlaďounká, ale nedočetla. Před nedávno jsem se si koupila tuto klasiku od Odenu v elegantním přebalu a od příběhu jsem se nemohla odtrnout. Hugo romány psal vždy nádherně a jeho styl psaní je velmi čtivý. Poměrně rozsáhlý román, který nás zavádí do anglického prostředí na přelomu 17. a 18. století vypráví příběh chlapce jménem Gwynplaine, jemuž byl únosci znetvořen obličej do výrazu věčného "úsměvu". Syn předního šlechtice se stane jarmareční zrůdou, aby nepřekážel královské vůli. Příběh se silně vykreslenými charaktery nás zavádí do prostředí kočovných tlup, mezi lidi v předměstích, mezi námořníky, do žalářů i do paláců. Řada dramatických situací přináší množství nečekaných zvratů. Dílo pro mě opravdu velmi pěkné, nejsem si jista, zda sedne mladé generaci, ale je to stále klasika a Hugo byl geniální spisovatel, takže opravdu je o co stát.
Naprosto úžasný příběh. Jsem ráda že jsem se odhodlala, protože jinak mě knihy od Huga nijak nelákají, ale tenhle příběh jsem kdysi viděla jako film z roku 1928 a zaujal mě. Kam se hrabe příběh Romea a Julie, tohle pro mě bude symbol té nejčistčí lásky. Jsem unešená, vážně.
Čtenářská výzva 2017: Kniha, která je starší než čtenář.
Četla jsem bídníky, takže jsem čekala dlouhé popisné pasáže a přehnaně vysvětlování faktů, které člověk k ději naprosto nepotřebuje.
Ale kniha je psaná naprosto úderně jasně, kapitoly jsou velmi krátké a stručné. Kniha má velmi dobrý spád, který udrží pozornost. Ano, sem tam nějaká kapitola je delší, ale pokud zasebou budete mít bídníky, tak i tato dlouhá kapitola je vlastně krátká. Jediné co, člověk už se na konci těší na velké shledání, ano dočká se ho, ale pak se tam objeví ta jedna maličkost ze začátku knihy, u které si předtím řekl "Proč to tam dáváš?".
Rozhodně doporučuji k přečtení.
Román jsem poslechla jako audioknihu. Je to krásné dílo. Musím se kát, sehnat si knihu a poctivě si ji přečíst, protože toto je jedna z těch, které si musíte aspoň jednou v životě přečíst....
Nejlepší Hugovo dílo!!! Je úžasné, s jakým uměleckým citem dokázal popsat lidskou zvrhlost, cynismus, bídu, utrpení a nespravedlnost. Ovšem víc než příběh samotného Gwynplaina a Dey mne zaujalo, jak se vyvíjí Ursova osobnost. Hlavním hybatelem příběhu je právě on, protože právě na něm Hugo popsal své politické, filosofické i duchovní smýšlení.
Ke knize mám bohužel rozpoluplné názory. Pohyboval jsem se při čtení mezi 3-4 hvězdami. Určitě se nedá odepřít velká genialita a spisovatelský um. Také některé krásně vykreslené pasáže. Pro tehdejší čtenáře, kdy bylo spousty času na čtení muselo jít o silný zážitek. Pro mě však dnes těch 800 stran, kde je tolik sáhodlouhých popisů a psychických pochodů. Popisu zprava a zleva a opět zdůvodnění proč se tak hrdina chová atp. Navíc vykreslení všech těch šlechtických poměrů atd. Jsem příznivcem "přímočařejšího útoku na branku". Obsah knihy je na 100 stran. Stále jsem čekal, kdy se něco zlomí a jak to dopadne, na 400. stránce jsem vzdal a dále začal přeskakovat a vyhledávat dějové pasáže, abych věděl jak to vše aspoň dopadne. Vyvrcholení a zvrat pěkný, závěr předvídatelný a pro mě zklamání a tedy v konečném součtu u mě spíše nižší hodnocení. Těžko hledám dnešní cílovou skupinu. Za sebe bych i přes genialitu autora nedoporučil. 6,5/10
Román opět potvrzuje to, že filmové zpracování nesahá tomu knižnímu ani po kotníky.. Už Hugův Chrám Matky Boží v Paříži mě chytil za srdce a i když jsem ho četla ve školních letech, i jako dospělá na něho často vzpomínám. Takže i tento příběh komedianta Gwynplaina a jeho milé Dey mě upoutal. Jediné, s čím jsem měla trochu potíže, jsou sáhodlouhé autorovy popisy všeho. Ale to je prostě Hugo.. Chtělo se to jen začíst a pak jsem se až do konce knihy "neodlepila"..
Autorovy další knížky
| 2014 |  Chrám Matky Boží v Paříži |
| 1928 |  Bídníci |
| 2000 | Muž, který se směje |
| 1975 | Bídníci I. |
| 1967 | Devadesát tři |
Klasický Hugo. Když překlenete některé historické pasáže plné zbytečných jmen tak jde o dílo plné zvratů a příběhů, které vás nekompromisně vtáhnou do děje. Kniha psána podobně jako Chrám Matky Boží v Paříži, který mi občas připadal jako psaná GPS. Obě knihy vřele doporučuji.