Muž, který spadl na Zemi
Walter Tevis
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475439/bmid_muz-ktery-spadl-na-zemi-H1C-475439.png
4
185
185
Muž, který spadl na Zemi je příběhem Thomase Newtona, mimozemského návštěvníka, jenž byl v lidské podobě vyslán na naši planetu, aby zachránil svůj umírající lid. Jako osamělý a křehký cizinec podléhá navzdory svému nadřazenému rozumu plíživým svodům lidské společnosti. Tváří v tvář všudypřítomné pošetilosti, podezřívavosti a zaslepenosti přitom poznává, že se i pozemšťané vydali na cestu k patrně neodvratitelnému sebezničení. Autor Dámského gambitu a oblíbeného Zpěvu drozda se v českém překladu poprvé představuje ve své nejpopulárnější science fiction. Román Muž, který spadl na Zemi se proslavil především díky vynikajícímu hereckému výkonu Davida Bowieho ve stejnojmenné filmové adaptaci. Jak už to tak ovšem bývá, literární předloha je působivější a právem se dodnes těší postavení stále vydávané žánrové klasiky.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , ArgoOriginální název:
The Man Who Fell to Earth, 1963
více info...
Přidat komentář
Za mě kniha byla docela zklamání. Čtenářsky mi to přišlo nudné, zdlouhavé a prakticky bez konce.
Na druhou stranu, když se nad knihou zamyslíte, tak opravdu se každý nechá pohltit neřestmi společnosti? Opravdu jsme civilizace, která je tak zkažená, že se sama zničí?
Krátká knížka, ale mnoho toho vypovídá o nás, o člověku, o jeho samotě a nutí k zamyšlení. Zasloužíme si zachránit, vzhledem k tomu, jakým způsobem na naší planetě žijeme? Zničíme Zemi za 10, 20 nebo 5 let? Stejně jako Tevisovy "Kroky slunce" je i tento velice silný a krásný příběh Thomase Newtona plný melancholie a bolesti. Ale patří k těm vzácným knihám, na které si určitě ještě po mnoha letech vzpomenu.
Sci-fi čtu zřídka, popisy různých neskutečných technologií mně moc neříkají. Toto je ale trochu jiná sci-fi s velkým přesahem. Námět knihy, myšlenky v ní a především ta tvrdá pravda o naší komplikované civilizaci, to je něco naprosto vynikajícího.
Tak jednoduchý a krátký příběh a tak dokonale vykreslený člověk, jeho síla i slabosti a nikoli přehnaný popis toho, kam lidstvo míří - kdy naši planetu vyčerpáme nebo se sami zničíme válkou. Přestože byla kniha napsána před desítkami let, v tom posledním je právě nanejvýš aktuální. Sama si v poslední době říkám, že civilizace, která je uspořádána tak, že jeden člověk může rozpoutat válku, v níž zemře spousta lidí a další mají zničený život, si ani nic jiného nezaslouží :-(.
Další z otázek, kterou příběh předkládá, je, jak bychom se zachovali, kdyby se k nám dostala nějaká mimozemská bytost? Jak moc bychom ji zkoumali a nechali bychom ji nakonec žít? Tady bych celkem cynicky a znechuceně řekla, že pokud jde o mimozemskou návštěvu, té se bát nemusíme. Každý tvor z jiné planety by po pochopení čeho všeho jsme schopní, okamžitě prchal nejvyšší rychlostí pryč a Zemi vyhlásil za území, kterému je třeba se důsledně vyhýbat :-(.
Atmosféra knihy je tíživá, mnohdy smutná a vynikají tu pochopitelné pocity osamění. Je škoda, že příběh se rozbíhá pomalu. V prvních asi dvou třetinách je děj pomalý a málo poutavý. Vynahrazuje to ale poslední část.
Váhala jsem nad hodnocením, zda 4 nebo 5*, ale u knihy je důležitý i dojem jaký zanechá a co si z ní odneseme. A tady je to u mě jasně na 5* :-).
"Abych vám řekl pravdu, upřímně nás děsí sledovat, co se chystáte provést tak krásné a úrodné planetě. My si tu naši dávno zničili, ale už předtím byla mnohem méně, než je ta vaše."
"Uvědomujete si, že nezmaříte jen svoji civilizaci, dá-li se jí tak říkat, a nezabijete jen většinu lidí, ale také otrávíte ryby v řekách, veverky na stromech, hejna ptáků, půdu, vodu?"
Krutopřísná esence zmaru... bezbřehá nadutost našeho světa... četla jsem v listopadu loňského roku... v kontextu dnešních dnů nabírá příběh chátrání jedné polidštěné mimozemské duše, vyslané zachránit svůj lid a pomoci tak tomu našemu, zase úplně jinou dimenzi... o tolik smutnější... z nadčasovosti až mrazí... ALE... je to opravdu nadčasovost či pouze stále se opakující časová smyčka nepoučitelně povýšeného lidstva... navíc... není přeci jen kousek toho ztrácejícího se a vyčpěle naivního Newtona v každém z nás... zavánělo mi to zkrátka víc osamělou člověčinou než jinou galaxií.
14 dní mi trvalo, než jsem se dostala do půlky téhle útlé knihy. Teď jsem si ji dovolila nedočíst a jsem nejšťastnější. Bohužel nechytlo.
Démon alkohol, mimozemská edice. Není to špatné. Poměrně originální pojetí mimozemské "invaze", kdy dochází k zajímavé proměně hlavního hrdiny. Přesto mi občas vadila strohost tetxu a občasná jednoduchost, snad i zkratkovitost. Konec je úderný, ale zbytek mě naopak příliš neoslovil.
Útla knižka ktorá má pár strán, napriek tomu je v nej ukrytý silný a veľký príbeh. Povedzme, že SCI - FI , to mi príde len ako istá forma kamufláže. Pod povrchom drieme a silnie čistý nefalšovaný proti vojnový príbeh ktorý autor umne prepašoval do sci - fi podoby. Je priam beznádejný, depresívny , silne kope ľudstvo do ksichtu pre jeho jedinú dokonalú schopnosť a tou je - sebe deštrukcia. Nech je Thomas Newton z Marsu, z Venuše alebo z tramtárie, dôležitý je odkaz - VOJNA JE ZLÁ VEC ! Dokonalá malá knižka ktorá je možno silne naivná, vlastne ona je silne naivná ale nadčasovosť je dych berúca. Prečítal som to za dva dni ale v hlave to bude ešte pekne dlho a znepokojivo rezonovať. Myslím si, že tak ako sa ľudstvo správalo k mimozemšťanovi, tak sa správa aj medzi sebou.
Chcem veriť, že to dokážeme ale ....nedokázala to ani Thomasova vyspelejšia civilizácia.
90 %
Nejsem cílovka, četla jsem kvůli výzvě DK, ze zvědavosti a ze sentimentu. Trošku depkoidní.
Film je můj oblíbený už hodně let a tak jsem uvítal, že u nás vyšla i tato knižní předloha. Ač působí jinak, než film, působí velmi, velmi přesvědčivě. Až mi bylo líto, že je román tak krátký. Nevím, jak to autor dokázal, ale kniha mě přitáhla jak magnet a nechtěla mě pustit. Výborné čtení za 5*. 1. 2. 2022.
"....Při pohledu na pokoj, na diskrétně šedivé stěny a nevkusný nábytek, jím zacloumal odpor, najednou měl plné zuby tohohle laciného a cizího světa, jeho uřvané, nezakořeněné a smyslné kultury, téhle množiny chytrých, špinavých, sebestředných opů, sprostých a lhostejných k tomu, že se jim jejich chatrná civilizace rozpadá pod rukama.
Padlo na něj to, co už několikrát dříve, těžká letargie, únava světem, tímhle zběsilým destruktivním světem a jeho planým brebentěním. Měl dojem, že to může rovnou vzdát , že byla hloupost se do toho před více než dvaceti lety vůbec pouštět. Unaveně se rozhlédl kolem sebe. Co tady dělá, na cizí planetě, třetí od Slunce, sto milionů mil od domova? Vstal, vypnul televizor, zabořil se do křesla, pil dál, už v hlavě cítil alkohol, a bylo mu to jedno."
Za svůj život jsem přečetl hodně knih a hodně jsem jich taky nedocetl, ale těch dotčených je mnohonásobně vic. Urcite si nepamatuji všechny co jsem přečetl, to by asi ani nebylo možné, ale pár jich na me zapůsobilo natolik, že se k nim rád vracím a nezapomenu na ně nikdy - Egypťan Sinuhet, Hodiny, Harry Potter, Pán Prstenů, Alchymista nebo třeba Pilíře Země to jen namátkou. Dnes k nim přibude další - MUŽ KTERÝ SPADL NA ZEMI.
Nejdřív začnu tím, že řeknu že autor Walter Tevis je génius.
Krásny, ale smutný pribeh může jménem Thomas Newton, který přichází na planetu Zemi, aby zachránil svůj umírající lid. Příběh o nevinnosti, síle odhodlání, ale také o ztrátě iluzí a zklamání.
Je to ten typ knihy, kterou nechcete odložit, protože se nemůžete nabažit. Kdy každou větu opatrně čtěte abyste ji nezničili svoji zbrklosti. Kniha tak melancholicka, že po jejím docteni jsem na malou chvíli ztratil víru v lidstvo. Jsme jako lidstvo hodni záchrany? Dokážeme se poučit z našich chyb? Jsme odsouzeni ke nekonečném zklamání nad naším konáním? Na to vám kniha odpovědi nedá, ale to není ani jejím ucelem.
Ten typ sci-fi, které se do vás zakousne a nepustí a nepotřebuje k tomu ani rozmachle galaxie, nablyskane vesmírné koraby a exotické mimozemské řasy. Kniha tak prosta až je opravdu geniální. Kniha napsaná v 60. letech a odehrávající se v letech 80. a přesto dokonale nadčasová svoji myšlenkou.
Jasně, mnozí řeknou, že objevuji Ameriku, a ano je to tak ale není na tom nic špatného. Občas je zapotřebí znovuobjevit co jiní považuji za jasne aby to nebylo ztraceno nadobro.
Dlouho jsem se kousala, nevěda, jak tento krátký román uchopit. Nedokázala jsem určit, zda by oslovil spíše čtenáře sci-fi, či beletrie; zda vůbec některou z řečných skupin. A pak to najednou přišlo a já skrze clonu alkoholového opojení souzněla s osamělostí duše, přestože mimozemské. Beznaděj a neochota bojovat za lepší zítřky tvorů, kteří toho nejsou hodni... bože, to zní tak povědomě lidsky! Díky za tento srdcebol, který navzdory očekávání ukonejšil pocit názorového osamění.
To bylo tak smutný. Tak osamělý. Tak srdcervoucí...
Walter Tevis byl genius.
Nepotřebuju říkat víc.
Tevis patřil k těm několika málo americkým autorům SF, kteří se dočkali už v době socialismu svého překladu do češtiny. Jeho Zpěv drozda se stal bestsellerem. Dokonce i Muž, který spadl na Zemi si čechoslováci mohli přečíst díky slovenskému překladu v antologii Planéta exilu (1988). Příběh Thomase Newtona, mimozemského návštěvníka, který se snaží zachránit svůj lid, jenž se vyvraždil jadernými konflikty na domovské planete, je příběhem jeho naivní touhy zachránit před obdobným osudem lidstvo na Zemi. Psychologicky laděný román s prvky scifi, který je marnosti všeho konání, o slabosti, které propadne každý na tomto světě, i návštěvník z vesmíru.
Sci-fi příběh s velmi pochmurnou atmosférou. Nejste-li ale příznivci žánru sci-fi, i tak je velká šance, že se vám příběh bude líbit, jelikož ony sci-fi prvky zde nejsou stěžejní. Hlavní hrdina je osamělý a velmi inteligentní jedinec, který je zářným příkladem toho, jaký vliv na něho mají lidské neřesti, i když se jim snaží odolávat. V tom je dokonale zakomponovaná reflexe naší společnosti a příběh nás tak nutí k zamyšlení, ať chceme nebo ne a po čtení v nás zanechá takovou zvláštní melancholickou náladu..
Muž, který spadl na Zemi je velmi silný příběh a určitě si brzy připomenu i jeho filmové zpracování v hlavní roli s Davidem Bowiem :)
Nádherná kniha, obzvlášť pro milovníky Bowieho. Jako bych ho v tom celou dobu viděla, a to jsem zatím filmem nepolíbená :-)
Příběh byl krásný, logicky vystavěný a přitom svým způsobem poetický. A na konci i slzička ukápla. Nemám co vytknout. Rozsah byl dostačující, obálka je přímo skvostná, a ten příběh... Určitě jsem ji nečetla naposledy.
Myslím si, že můžeme poděkovat úspěchu seriálu Dámský gambit za to, že vyšla tato kniha, po přečtení mě upřímně překvapilo, že se jedná o první české vydání! Nutno říct, že filmové zpracování jsem neviděl, mám jen o něm matné povědomí, ale když jsem viděl, že vychází knižní předloha, která má a zároveň nemá filmovou přebal (jak já jen nemám filmové přebaly rád!) dal jsem tomu šanci. A jak jsem byl příjemně překvapen. Skvěle se to čte, do toho ladí grafické provedení, příběh dobře graduje a délka je opravdu dostačující (stran je sice 192, ale jsou písmena jsou větší, pár stran navíc "sežere" právě to grafické provedení), za jeden večer to hravě dočtete. Z děje vlastně ani moc psát nechci, čím méně člověk ví, tím lépe. Proto mě možná trochu zarazilo, že v předmluvě se do značné míry shrnuje a tím tedy i vyzrazuje příběh, takže jsem ji raději přeskočil. Přijde mi až skoro neuvěřitelné, jak je kniha relevantní i v dnešní době, kdybych nevěděl, že je to téměř 60 let starý příběh, nepoznal bych to. Klobouk dolu před autorem, knihu po přečtení hned řadím mezi oblíbené (a to i přes tu jednu nervy drásající scénu u FBI). A že jsem si nechal předmluvu až na konec, pak jsem se teprve dozvěděl, jak moc autobiografických prvků do knihy autor vložil. Opravdu mohu doporučit a už se těším, až se podívám na filmové zpracování.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura mimozemské civilizace mimozemšťané sci-fi
Autorovy další knížky
| 1986 |  Zpěv drozda |
| 2021 | Dámský gambit |
| 2021 | Muž, který spadl na Zemi |
| 1993 |  Kroky slunce |
| 1988 | Planéta exilu |
Muž, ktorý spadol na Zem a postupne podľahol zvodom civilizácie, ktorú asi nikdy nedokázal (a nemohol) úplne pochopiť.
Pomaly a postupne deptajúca kniha, ktorá pre mňa nabrala spád až v poslednej tretine. Záver bol silný a beznádejný. Film som nevidel, videl som však divadelné spracovanie (Lazarus), ktoré na knihu naväzuje.