Muž, který už nezavolal
Rosie Walsh
Sarah a Eddie se do sebe zamilovali na první pohled. Strávili spolu sedm úžasných dní a oba měli pocit, že potkali toho pravého. Když Eddie odjíždí na plánovanou dovolenou a slíbí, že zavolá, Sarah nepochybuje, že slib dodrží. Jenže nezavolá. Ani neodpovídá. Všichni Sarah radí, ať na něj zapomene, ale ona ví, že se něco muselo stát. Zjistí, že skutečně existuje důvod, proč Eddie zmizel – pravda, kterou si zapomněli říct.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , MottoOriginální název:
The man who didn't call, 2018
více info...
Přidat komentář
Od knížky jsem nevěděla moc co čekat a bohužel jsem byla nakonec celkem zklamaná.
Sarah narazí na jednoho muže. Láska na první pohled mezi Sarah a Eddiem vede k 7 snad nejšťastnějším dnům pro ně oba. Eddie jede na dovolenou a tak mu Sarah nechá své číslo a ví, že zavolá. No ale Eddie už nikdy nezavolá a slehne se pod ním zem.
Čekala jsem hlavně romantiku a něco, co mě dojme s tím, že se tu bude řešit třeba i zmizení Eddieho, které bude mít nakonec překvapivé rozuzlení.
No konec překvapivý byl, ale jinak mě zbytek knihy nudil.
Ze Sarah se po pouhých 7 dnech stane totální zoufalá stíhačka/troska. Asi nejsem romantická duše, ale kdo by se reálně trápil chlapem, co se po tak krátkém úletu prostě už neozve?
Takže většinu knihy sledujeme naprosto nelogické chování jedný hysterický ženský, která by si měla dojít pro pomoc k odborníkům, zatímco ze strany Eddieho sledujeme jen mlčení.
Sem tam byli i světlé chvilky, kdy jsem si říkala, že by ta kniha nakonec nemusela být tak špatná a konec mě nakonec celkem překvapil - respektive vysvětlení, proč se z Eddieho stala pára nad hrncem.
Tohle je opravdu kniha pro beznadějné romantičky, které by dopadly stejně a nebo mě kniha nezastihla ve správném čase.
Za mě perfektní, ráda doporučuji dále. Na jednu stranu oddechovka, na druhou jsou chvíle, kdy je člověk napnutý. Zápletka je zajímavá a od druhé poloviny jsem byla zvědavá, jak to dopadne - poměrně dlouhou dobu to totiž na takový závěr, jaký zvolila autorka, nevypadá. Přestože se nemá soudit kniha dle obalu, na této má zaujal nejprve právě přebal.
Tak tohle nebylo nic pro mě. Knížku mi doporučila mamka, že se jí líbila, ať si jí přečtu. No, očividně jsme každá někde jinde. Za mě to bylo strašně předvídatelné, neuvěřitelné až naivní, zbytečně zdlouhavé. Z hlavních hrdinů mi nebyl sympatický ani jeden a ani styl autorky se mi nelíbil.
Dočetla jsem jen silou vůle a díky svojí naivitě, kdy jsem stále čekala, že přijde nějaký zvrat. Nepřišel.
(SPOILER)
Pustili jste se někdy do knihy i přesto, že měla větší množství negativních komentářů?
Přesně tohle je totiž případ této knihy, dokonce jsem na ní četla i komentáře na databázi knih a jeden z nich mě celkem rozohnil. Nikdy nezačínejte recenzi tím, že jste přeskakovali pasáže a ve finále nevíte, o čem kniha byla, a ještě tam hodíte odpad. Opravdu to není relevantní hodnocení.
Muž, který už nezavolal je romantická oddechovka, která je za mě chvílemi zbytečně dlouhá. První část mi přišla hodně ukňouraná, v druhé části se konečně začalo něco dít a dozvídáme se spoustu zajímavých informací a dojde k důležitým zvratům. Třetí a závěrečná část je přeslazená, jak už to u pořádné červené knihovny má být.
Hlavní postavy Sarah a Eddie spolu prožijí jeden týden plný lásky, a pak se Eddie z minuty na minuty ztratí ze světa a přestane se Sarah ozývat. Spousta žen by se se situací velmi rychle vyrovnala, ale Sarah se v tom začne mírně řečeno plácat. Sarah mi kvůli svojí sebelítosti moc neseděla, chovala se jako puberťačka a chvílemi i jako stalkerka. Sama nemám ráda vztahy nedořešené, takže jsem se snažila mít k jejímu chování pochopení, ale bohužel to nešlo.
Eddieho zprvu poznáváme jen prostřednictvím Sarah, což není dostačující, třetí část je vyprávěna většinou z jeho pohledu, a tak mi přirostl k srdci až závěrem, kdy tzv. dostal rozum. Kdo mě neustále štval, byla Eddieho matka, tu jsem nezkousla až do konce knihy ani závěrečnou scénu jsem jí neuvěřila.
Kniha se dotýká zajímavých témat, jakými jsou neplodnost, nevěra nebo vyrovnání se se smrtelnou nehodou. Některá z témat mi doslova rvala srdce.
Škoda, že je první část knihy tak zdlouhavá, kdyby druhá s třetí částí dostaly větší prostor, je kniha na 4*, takhle je i moje hodnocení nižší a kniha dosahuje spíš hodnocení neurazí, nenadchne.
IG: @freya_zlaskykpribehum
Tak 70%
Nebylo to špatné. Vyslechla jsem audio. Líbila se mi zápletka i pohled z pohledy Sáry a Eddiho. Polovina se táhla a naopak konec moc urychlený.
Hezký poslech.
Taky jsem na konci brečela, ale štěstím, že už jsem to konečně dočetla.
Tohle fakt nechce číst nikdo. Souhlasím se všemi komentáři kde je uveden - odpad nebo 1*.
Nevím, kde jsem ke knize přišla, že by obchodní kejklíři, přečteno automaticky, ani bod v ČV není, o čem to vůbec bylo...asi nic moc...
Kýč jako bič. Napsáno tak, aby jedno oko nezůstalo suché. Neuvěřitelně se to táhlo. Ještě bych pochopila, pokud by to byla YA literatura a hrdinům bylo 16 let, ale dospělí lidé ? Červená knihovna se vším, co k ní patří včetně šťastného a velmi přeslazeného konce.
Typická červená knihovna a vlastně proč ne. Celé mě to bavilo, uvěřitelné to teda nebylo skoro vůbec ale co. Letní čtení a hloupé to taky úplně nebylo.
Zaujala mě obálka, ale po přečtení celé knihy musím zkonstatovat, že mi příběh přijde těžko uvěřitelný. Nacházelo se tam dost hluchých míst. A konec se jevil vyloženě jako pohádkový a naprosto nereálný.
U některých postav vůbec není vysvětlené jejich chování, např. u Hannah, neboť na celé události měla lví podíl a rozhodně již nebyla ve věku, kdy by si neuvědomovala své chování.
Typicka cervena knihovna.
Ze zacatku moc uknourany, ke konci zbytecne preslazeny.
Navic je i tak nejak po par kapitolach jasne, jak to cele dopadne. Jako ctiva oddechovka fajn, vic se od toho ocekavat neda.
Začala jsem číst, ale jde mi to hodně ztěžka, ještě dnes jí dám šanci a když to nepůjde, skončí zpět na poličce.
Ze začátku mě kniha vůbec nebavila, a tak jsme s ní malinko zápasila, ale po první čtvrtině děj nabíral pomalu na obrátkách. Ke konci jsem už knihu četla jedním dechem a držela hlavním postavám palce, aby vše dopadlo tak jak si přejí.
První dvě části knihy mě docela bavily. Jen to bylo opravdu rozvláčné a poněkud ukňourané. Poslední část byla také ukňouraná a pro mě trochu navíc. Některé odstavce jsem tu i přeskakovala, závěrečné pasáže mi prostě nesedly, už toho bylo asi dost. Asi by prospělo méně stránek (to opravdu často nepíšu).
Kniha se mi četla dobře, zajímavý příběh, zajímavé rozuzlení, jen jsem nechápala, že ten člověk, který se odstřihl a nekomunikoval přes 20 let měl sám máslo na hlavě ,kdyby on tu akci nevyprovokoval nic by se nestalo a přitom o tom autorka nezmínila ani slovo.
Kniha sa mi veľmi páčila. Čítala sa dobre, rýchlo. Námet zaujímavý, nič zložité, ale napriek tomu napínavé. Prvá polovica knihy sa mi páčila viac, záver mi prišiel taký trochu odfláknutý, ale nevadí. V konečnom dôsledku hodnotím veľmi pozitívne.
Super knížka, kterou jsem četla jedním dechem. Překvapil mě zvrat v polovině - nejprve čekáte romantiku a pak je to vlastně detektivka.
Do knihy jsem se nemohla moc začíst. Vůbec mne nebavily ty jednotlivé dny, jak se Sarah seznamovala s Eddiem, ani děj ze současnosti. Až asi poslední 2/3 mne chytly, ale to je na takovou bichličku málo. Čekala jsem nějaké napínavější pátrání, co se stalo, ale toho tam byl jen drobek.
Co mne vyloženě odrazovalo, byl hovorový styl a prznění češtiny - Zejtra, bejt, přemejšlím, bejvalo. U toho jsem se pokaždé zarazila a odporem otřásla :-D
Příběh byl z části smutný a dotýkal se vážných témat. Prostředí nemocničních klaunů bylo sice popsáno jen okrajově, ale i tak mne vše, co se týká dětí - nemoci a smrti vždy zasáhne. Těch smutných věcí tam ale bylo bohužel víc. Vím, že znovu už knihu číst nebudu a hodnotím jako průměr. Kdyby byla aspoň o 100 stran kratší a vyhodily se nezáživné pasáže, abych je nemusela přeskakovat, bylo by to ku prospěchu a třeba bych dala i lepší hodnocení.