Muž se srdcem kovboje

17.07.2024

Dofrasa, tak jsem znovu dočetla tuto nádhernou poetickou knihu. A dofrasa, znovu na mě hluboce zapůsobila. Moc jsem si ji vychutnala, mnohokrát se smála nahlas, párkrát byla i smutná a nevyhnutelně se blížila k tomu přesmutnému konci, který jsem obrečela jak malá holka. Jo, Monte byl kabrňák.
Kniha zároveň odpovídá i dobovým reáliím a já mohu jen říci, že v tomto románu odvedl autor skvělou práci.

08.07.2024

ke knize jsem došla přes Osamělou Holubici... doporučovaná jako ještě lepší kovbojská..tak jsem si ji sehnala a seznámila se s Monte Walshem.. i když jsem celou dobu měla tendence porovnávat (a fakt mi styl psaní i parta z Holubice byli bližsí...) Monte a jeho příběh mi nakonec vlezl pod kůži. Pomalu, rozvláčně... Byl takový...neuchopitelný a přitom skutečný. Podle autorových popisů jednoduchý věčný kluk s duší dítěte. Připraven k ráně, ke kanadským žertíkům. Zároveň umí vzít za práci. když na to přijde, položit za kamaráda život.. Žije z ruky do pusy. Nesvázaný /leda se svým koňem), nespoutaný. Pomalu, pozvolna lezoucí blíž a blíž. Nakonec jsem si celou partičku oblíbila... a těžce nesla jejich odchody... Docela mě mrzel i vývoj vztahu Monte - Chat, ale to je přesně ono - život..a pro směřování Monta byl zřejmě rozhodující...

no a co vám budu říkat, konec jsem i obrečela. Buď s Bohem, a nashledanou, Monte Walshi, muži se srdcem kovboje !
"Dofrasa, vždyť je to jenom kůň !"
Doporučuji

28.12.2023

Sužován celé svátky zánětem hrtanu a dutin, naordinoval jsem si ke čtení Muže se srdcem kovboje. Tahle kniha mě vždy naplní klidem a dobrou náladou. Vlastně je to sled povídek se stejnými hrdiny. Ty vážné jako třeba Štědrý večer na ranči Diagonála Y, Dobe Chavez a zlaté hodinky, Mizerná smrt Kraťase Austina nebo závěrečná Monte a automobil, střídají lehké a veselé – Jed na vlky, Monte vítá soudce Colemana, Svatební dar a mnoho dalších. Kdo jste nečetl, neváhejte, pomůže kdykoliv, nejenom o Vánocích.

22.10.2023

Život jednoho kovboje popsaný sledem tematických historek, prokládaných humornými vsuvkami. Autor tak zajímavou a přesto ucelenou formou skvěle vykresluje rozsáhlý a plastický obraz Divokého západu, chlapské sounáležitosti, přátelství a hrdosti. Nádhera. Jedna z nejsilnějších knih, kterou jsem kdy četl.

15.08.2023

Přečteno v rámci Čtenářského klubu kkvysočiny. Už asi potřetí v životě. A na konci zase slzy, prostě hlavní hrdina přiroste k srdci.
Jedná se spíše o sled historek, ale dobře vykreslí konec 19. století na rančích a stezkách.

17.01.2023

Na základě zdejších pozitivních komentářů jsem si knihu o Vánocích přečetla a byla nadšená atmosférou Ameriky přelomu 19./20. století, postavou Monteho i prostředím rančů a potulného života. Je to podle mě výborná kniha i pro ty, kdo vůbec western jako žánr neprožívají, nebo nic v tomto duchu zatím nečetli...

31.12.2022

(SPOILER) Tempo mi nepřišlo pomalé, jak mnozí píší, ale je dobré si na styl autora zvyknout. Hrdina také nemusí přirůst k srdci každému, ale je to určitý prototyp, ideál. V rámci žánru určitě fajn kniha.

10.09.2022

Krásná kniha o kovbojích, o časech a lidech víceméně černobíle jasných.
Kůň nikdy nemůže být nahrazen autem. Nikdy. Ale ví to už jen ta generace, která odchází s hlavním hrdinou. Ta totiž ví (a celý život zažívala), CO TO JE kůň.

28.08.2022

Kdybych tu měla popsat všechny pocity, které mě při čtení provázely, napsala bych asi novou knížku. Nezapomenutelný, drsný příběh, napínavý a smutný. Udělal na mne velký dojem.

24.08.2022

Věděl jsem o ní už od našich v sedmdesátých letech. Teď při vyklízení pozůstalosti jsem na ni narazil a přečetl. Musím říct, že naši měli skvělý vkus a díky jim za ni do nebíčka - je úžasná, i když je to, do frasa, pořád jenom kniha! :)

05.05.2022

Čekala jsem, že to bude dobrá kniha, ale dalece předčila moje očekávání. Je fantastická. Poslední třetina je hodně nostalgická, ale tak to v životě chodí.

14.04.2022

Super kniha z drsných dob konce 19. století. Doporučuji všem, kdo mají rádi kovboje.

23.03.2022

Naprosto nádherná knížka. Dostala jsem ji k desátým narozeninám od otce a navíc jsem milovala koně – takže něco pro mě. Ale od té doby jsem ji četla tolikrát, že jí znám skoro nazpaměť. Jednotlivé kapitoly jsou uzavřené příběhy v rámci života ranče /Y. Monty a Chet, nerozluční přátelé, parta okolo, koně, krávy... Konec je takový, jak to v životě bývá – party se rozpadnou, zestárnou, zemřou... ale Monty zůstává svůj – do frasa, vždyť je to jenom kůň!

05.03.2022

Někdy koncem osmdesátek mi tento příběh doporučil můj kolega v práci. Chvíli jsem se ošíval, mé knižní oči byly nasměrovány úplně jinam, ke hvězdám a do vesmírných dálav. Co já s kovbojkou ? Byl to ale můj vedoucí, tak jsem pokorně kývnul a couvaje, v uctivém předklonu, si knihu odnesl. Doma jsem si nachystal sedlo, promazal pistole a před zrcadlem si začal zkoušet drsňácké výrazy. To mi zabralo spoustu času a když se mě kolega začal vyptávat, co knížka, musel jsem rychle jednat.
Jeden večer jsem knihu otevřel ... a bylo to ! Příběh jsem spolknul, jako malinu a on mě. Láska na první přečtení. Mnoho knih s tématem kovbojů, honáků, koní a rychlých opakovaček jsem nepřečetl, ale tato patří mezi nejzajímavější, s kterými jsem měl tu čest se potkat. Možná proto, že to není úplně typická kovbojka.
Nakonec jsme byli spokojeni všichni. Já, můj vedoucí i kniha samotná.
Dobrá práce, pane Schaefere !

31.01.2022

Četl jsem už kdysi, možná dokonce v minulém tisíciletí. A několikrát. Lidi, tohle není kovbojka, i když má tohle slovo v názvu. To je příběh o snu. A Monte si ho splnil.

29.09.2021

Splácím dluh ze sedmičky na základce, kde o »kovbojovi« básnil dějepisář, jak ho přelouskal za jeden den. Já si ho teprve za deset let na vejšce koupil v antikvariátu a po dalších dvaceti splácím čtecí dluh.
Spíše dobrácké a rozvláčné vyprávění, než drsná rychlopalba, mi zabralo zhruba týden. Kdyby každá druhá věta chyběla, nic by se nestalo. Na druhou stranu, dneska člověka mile překvapí, když věci plynou přirozeně, a ne se senzacechtivou uspěchaností. 15/21

30.06.2021

S knížkou jsem to už před lety zkoušela a odradilo mě pomalé tempo, takže teď jsem věděla do čeho jdu a zatnula zuby. Čekala jsem vážnější tón à la McCarthy, ale bylo to plné skopičinek, průpovídek a překlad, který namísto kloubů používal výraz kotníky, to vše jen dodělával. Pokaždé jsem se neubránila představě, jak připitoměle by vypadal Monte okusující si kotníky. Líbila se mi až poslední třetina, která nabrala vážnější ráz. Při čtení si uvědomíte, jakou cenu má přátelství, když vám teče do bot. Konec nečekaně melancholický a smutný.
Jack Schaefer v postavě Monte Walshe ztvárnil odvážného kovboje se srdcem na pravém místě a já bych ráda věřila, že i tací se tu a tam našli.

„Když má člověk oči otevřený, může se každej den něco přiučit.“

05.04.2021

Příběhy o kovbojích mě nikdy nelákaly, ale na databázi jsem narazila na skvělé hodnocení této knihy, tak jsem se rozhodla, že to zkusím a příběh Monte Walshe, největšího znalce koní v Americe, si přečtu. Kovboje jsem znala jen z pár filmů, kde borci s klobouky a kolty proklatě nízko u pasu popíjeli v hospodě, občas se poprali a občas to skončilo přestřelkou. I v této knize kovbojové, když dostali výplatu, většinu utratili v nejbližší hospodě a patřila k tomu i nějaká ta rvačka. Ale jinak to byli opravdu borci, kteří tvrdě pracovali v často hodně drsných podmínkách, nestěžovali si a měli velký smysl pro spravedlnost.
Smekám před nimi a smekám před autorem, který tak skvěle popsal tvrdý, často osamělý, ale svobodný život kovbojů, a také dokázal vystihnout blížící se konec tohoto řemesla na počátku 20.století. Vůbec jsem nečekala, že mě zrovna příběh o kovbojích tak dostane. Jasných pět hvězdiček.

04.04.2021

Človek je najbohatší vtedy, ak je obklopený partiou dobrých priateľov, na ktorých sa môže spoľahnúť za každých okolností. To je azda to najväčšie šťastie, ku ktorému nepotrebuje peniaze alebo majetok.
Práve toto bolo pre mňa ústredným motívom románu Muž se srdcem kovboje.
Po dočítaní cítim smútok za partiou honákov z ranča Diagonala Y, ktorých strechou nad hlavou okrem ubytovny z nepálených cíhel bola častokrát iba hviezdná obloha so sedlom namiesto vankúša. Uchvátili ma krásne opisy prostredia, prostredníctvom ktorých som pri čítaní nasávala atmosféru nespútanej prírody. Najväčšia krása románu však spočíva v čistote vyjadrených myšlienok, na základe ktorých konšatujem, že tento román má SRDCE.