My, utonulí
Carsten Jensen
Nesourodá posádka dánských námořníků v roce 1848 vyplouvá z ostrovního městečka Marstal, aby čelila Němcům. Ne všichni se však z boje vrátí – a ti, co ano, už nikdy nebudou jako dřív. Patří k nim i smělý Laurids Madsen, který ihned znovu prchá na širé moře. Když jeho syn Albert dospěje, vydává se svého ztraceného otce hledat. Plavba ho zavede do nejvzdálenějších koutů světa a do spárů té nejhorší společnosti. Albert se vrací s tajemnou scvrklou hlavou a sužují ho neblahé předtuchy o krveprolití. V jeho rodném městě stále více a více velí ženy a mezi nimi je i vdova, jež chce všechny muže osvobodit od kruté nadvlády moře.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 2017 , OmegaOriginální název:
Vi, de druknede, 2006
více info...
Přidat komentář
Román zachycuje období od r. 1848 až do konce války r. 1945. Seznámí nás se životními osudy obyčejných dánských námořníků a jejich drsným a pro ně zcela běžným životem Budete svědky zneužití jejich námořního umění v dobách válečných konfliktů. Kniha mě moc překvapila a určitě mohu doporučit k přečtení. Probudí ve vás protichůdné emoce, o kterých budete ještě dlouho přemýšlet.
Krásná knížka. Strhující a poutavý příběh od skutečně brilantního vypravěče. Nadšeně doporučuji (a nebojte se rozsahu, 700 stran přečteno za tři pracovní dny :))!
Fascinující čtení o světě, v němž moře je více než osud - a v němž nic netrvá věčně, ani moc, ani bohatství, ani touha, ani zlo, ani život... Za mne převeliká spokojenost - a příslib návratu.
Autorovi se podařilo dokonale zaznamenat život přístavního městečka i pobyt na moři. Začátek vyprávění se nesl v humorném duchu. Postupně humoru ubývalo, příběh však neztratil na atraktivnosti.
Scénky, prostředí i myšlenkové pochody hrdinů jsou skvěle zachyceny. Autor si s textem perfektně vyhrál. Celé dílo je dokonale promyšleno a jednotlivé příběhy na sebe skvěle navazují.
Líbilo se mi, jak se obměňovala místa, kde se děj odehrával i střídání vypravování z pohledu muže, ženy, dítěte nebo třeba starce.
My, utonulí je velmi silný příběh.
Toužíte-li po mořském dobrodružství, nasedněte na dánskou loď a vydejte se s námořníky na dalekou cestu, kterou vás provede úžasný vypravěč Carsten Jensen.
Začalo to obálkou a skončilo to příběhem... za mě jednoznačně pět hvězd, tohle bylo mistrovské!
Několik nezapomenutelných pasáží. 1) Válka mezi Dány a Němci 1848. Rádobyvojáci nejsou vycvičení, připravení, vůbec netuší, co je čeká. Ale jsou permanentně udržovaní v bojeschopnosti prostřednictvím alkoholu. "Myslel přitom na jediné: kdy dostane další kořalku?" (28) "Konečně se dostavil tolik očekávaný účinek kořalky. V opilosti jsme se propadli do prázdnoty, jež povstala z hrůz kolem nás. Plavili jsme se po temném moři s jediným cílem: nedívat se dolů a neutopit se." (29) Velice působivé je i líčení zajetí poražených Dánů.
2) Úžasné dramatické líčení dobrodružství Alberta Madsena, který se vypravil hledat svého otce Lauridse. Nechá si perly a vysušenou hlavu kapitána Jamese Cooka? Najde vykoupení?
3) Účast marstalských námořníků ve druhé světové válce. Knud Erik a jeho zoufalství: malá červená světýlka, která ho ničí. Je kapitánem lodi v konvoji a zmítají jím protichůdné city. Žádná loď nesmí zastavit a pomáhat tonoucím z lodí, které zasáhla torpéda nebo bombardéry: do lodi, která zastaví, by narazily další lodě a katastrofa by se znásobila. Ale pro každého námořníka je zásadním principem solidarita - tonoucímu se prostě musí pomoci. Knuda Erika pronásledují červená světýlka, která označují námořníky v ledové vodě, i ve snech. Jak se s tím vyrovnat? A nádherný obraz dítěte, Haralda Modrozuba, který je zachráněn a který vrátí smysl zničeným životům.
Není to lehké čtení - ale zato silné!