Na co Alice zapomněla
Liane Moriarty
2. vydání. Když se Alice probere na zemi v posilovně, má na hlavě pořádnou bouli a myslí si, že je jí dvacet devět a čeká první dítě se svým superúžasným manželem Nickem. Jenomže pak se dozví, že se jí z paměti právě vymazalo deset let života a že je ve skutečnosti devětatřicetiletá neurotička, která nejraději tráví svůj volný čas v posilovně nebo na poradách školního výboru se ženami, jež kdysi nesnášela. Jak se to stalo, že se její život tak radikálně změnil? Proč ji její manžel nenávidí? Co tak hrozného provedla, že s ní její milovaná sestra skoro nemluví? A do toho si není schopná vůbec vzpomenout na svoje tři děti – ne, Alice se najednou vidí jinýma očima a ta nová žena, o které jí vyprávějí, se jí vůbec nezamlouvá. Najde způsob, aby se znovu stala tím člověkem, kterým bývala?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
What Alice Forgot, 2010
více info...
Přidat komentář
Dobrý námět, pěkně a čtivě napsaná knížka. Bavila mě a nutila mě zamýšlet se jednak nad tím, jaké by to bylo, kdybych se ocitla ve stejné situaci a pak také vůbec nad životem.
Zase kniha,ktorá nesklamala,pre mna najlepsia od Liane Moriarty.Bavil ma celkovy namet,zápletka...ono je fajn pustit si do zivota obcas to svoje stare ja ☺ ...tak a idem si kupit dalsiu knihu od autorky
Námět mi neskutečně padl do nálady. Když jsem se zamyslel nad sebou, že bych zapomenul deset let svého života, asi bych byl podobně šokován, konsternován a překvapen, kde jsem se ocitl, proč někteří lidé z mého života zmizeli a kdo jsou naopak lidé v mém okolí, které vůbec neznám. Způsobem vyprávění je román blízký Manželovu tajemství, přiznám se, že linie s Elisabeth mi úplně neseděla, přestože se v ní pojednávalo o velmi závažném a bolestném tématu. Pasáže Frannie naopak přinesly vždy jakési vtipné odlehčení se špetkou černého humoru.
Aneb humor, nadsázka, upřímnost a výborný nápad k tomu. Knihu jsem četla před dvěma lety, ale stále na ni vzpomínám... nelze jinak. Co by bylo ve vašem životě jinak, kdybyste se vrátili do doby před 10 lety? Já bych na tom byla stejně jako Alice... bez manžela, bez tří dětí, každý den v divadle nebo na koncertě. Takže mě nesmírně "pobavilo", když syn odhalil, že si je máma vůbec nepamatuje :-) Velkým plusem pro mě byly i skvělě vykreslené vedlejší postavy (Dino z kavárny, ředitel Dominick, babi Frannie). Inu, Liane Moriarty já můžu :-)
Asi bychom v dlouholetém vztahu všichni potřebovali chvílemi opět cítit to vzrušení, tu nedočkavost, ten bezmezný obdiv k druhému, jaké jsme cítili na začátku vztahu nebo manželství. Člověk má sklony si pamatovat víc problémy a špatné věci, což je škoda.
Knížka Na co Alice zapomněla se mi líbila, i když nepatří do mých top od Liane Moriarty. Na mě se děj příliš vlekl a vstupy Elisabeth a babiččin blog mi trochu vadily. Ale příběh je pěkný, kniha se dobře čte, je to prostě klasická vztahová oddychovka pro ženy. Neuděláte s ní chybu.
Páni! Teď jsem dočetla a nemám pořádně slov, protože tahle knížka (a hlavně posledních cca 55 stránek), to byla prostě smršť emocí. Je to první má kniha od této autorky a rozhodně ne poslední, protože ona prostě umí vyprávět.. Po většinu knížky na mě dýchal jakýsi smutek, víc jsem asi prožívala vyprávění Elizabeth formou jejich "úkolů".. Bylo mi neskutečně líto vidět, kam se její život za ty roky dostal. Alice a Nick mě střídavě štvali a říkala jsem si, jak jste tohle mohli dopustit?! A pak to všechno zapadlo do sebe a vás napadne, že někdy člověk nepozorovaně "sejde z cesty" a pak už možná ani není cesta zpátky..?.. "Napravil bych to, kdybych mohl, člověče." A v tomto případě bylo asi opravdu požehnáním, že se Alice praštila do hlavy. Protože možná každý z nás by někdy měl zastavit a přehodnotit.. Minimálně ti z nás, kteří žijeme už nějaký ten rok v manželství, protože i když se nám to třeba nebude líbit, v tomto vyprávění se alespoň někde poznáme.. ;-)
Parádní kniha. Začátek se sice trochu vleče, ale pak se příběh příjemně rozehraje a nenechá vás knihu odložit. Kniha je lidská a vystihuje spoustu věcí, které si člověk ani neuvědomuje, že je tak nějak prožíváme všichni. Četla jsem i Sedmilhářky a s odstupem času nedovedu říct, která kniha mi přišla lepší. Obě jsou super.
Moje druhá nejoblíbenější kniha od Moriarty. Tohle téma mě zasáhlo opravdu hodně, protože ačkoli se příběh odehrává v Austrálii, platí dle mého celosvětově. Popis vývoje manželství od neskutečné zamilovanosti, plánů do budoucna a žádných peněz po dobu, kdy je peněz nadbytek, s čímž ale ubude láska a čas na sebe navzájem je prostě brilantní a myslím, že se to dotýká velkého procenta všech manželství. Určitě doporučuji k přečtení. :)
Kniha mě ze začátku upřímně trochu nudila a postrádala dynamiku ale autorčino milé psaní mě nakonec vtáhlo do příběhu. Pro zaplňění volného času mi kniha posloužila dobře a na závěr mě i donutila zamyslet se jak bych se v situaci Alice cítila já.
Velmi příjemné odpočinkové čtení. Autorčin styl nekomplikovaný, chválím trojí pohled na události. Sice jsem postrádala nějakou hlubší myšlenku, ale ani já jsem se nevyhnula bilancování...jaká jsem byla před deseti lety já? Co bych změnila nebo udělala jinak? Konec knihy je dost předvídatelný, jako z červené knihovny. Elisabetiny úkoly pro doktora H. mě zaujaly mnohem víc než "babiččin blog". Proč mají někteří lidé (respektive postavy v knize) potřebu sdílet na síti životy svých bližních?
Úžasná kniha!!! Naprosto luxusní! Od začátku zábavná a čtivá. Alice mi bylo hrozně líto, ale karma je karma. :D Knihu v životě neprodám, chci si ji připomínat klidně každý rok. :)
Knihu jsem si pujcila z knihovny, nejakou chvili doma lezela, tak jsem se nad ni slitovala. Po par stranach jsem ji zase zavrela. Co to ma jako byt? Dalsi hloupy roman pro pitome zenske? Prosim at alespon u me zustane navzdy nedoctena.
Moriarty opět nezklamala. Pro mě je to záruka příjemného, oddechoveho čtení, které umí vtáhnout do děje.
Druhá knížka od autorky a je o něco lepší než Poslední výročí. To byla neskutečná nuda. Ani tato kniha nebyla žádná sláva. Alice se praští do hlavy a vymaže se ji 10 let života... Trošku přitažené za vlasy, ale o něčem se knížky psát musí. Nevím, jestli si kniha zaslouží nálepku bestselleru...
Knihu jsem měla půjčenou už podruhé (vždy jsem na ni dlouho čekala). Asi jsem si ji půjčovat podruhé neměla. Prvních 200 stran jsem se nutila, bylo to pořád o jednom a tom samém a vůbec mně to nebavilo ... žádný děj a popisování všeho dopodrobna. Nudila jsem se, vleklo se to, raději jsem dělala úplně jiné věci ... a nakonec jsem ji nedočetla (čeká na ni spousta dalších po mně, tak si ji snad užijí) ... Můžu jen říci - větší nudu jsem nezažila ...
Kniha byla dárek, sama bych si ji nekoupila. Není to úplně můj styl. Byly chvíle, kdy jsem se trošku nudila, nakonec ale příběh nebyl úplným zklamáním.
Knížky od Liane Moriarty jsou moje srdcovky, s nimi nemůžu šlápnout vedle... A výjimkou není ani "Na co Alice zapomněla". Za mě skvělý příběh, který mi připadal dost reálný (vlastně jako ostatní autorčiny knížky) až jsem se musela zamyslet nad tím, co bych dělala kdyby se mi jen tak ztratilo 10 let mého života... a asi bych byla stejná jako Alice.
Líbilo se mi jak kniha skončila, jiný konec bych si ani nedokázala představit. Jako obvykle jsem nadšená! Už se těším na další knihy od autorky! :-)
Štítky knihy
manželství ztráta paměti, amnézie
Autorovy další knížky
2014 | Manželovo tajemství |
2017 | Sedmilhářky |
2015 | Na co Alice zapomněla |
2017 | Šílené výčitky |
2016 | Tři přání |
Potřebovala jsem nějakou lehkou a oddychovou knihu mezi hrou o trůny.. a tato kniha naprosto splnila mé očekávání. Četla se rychle, snadně a člověk si u ni vlastně odpočinul.