Na kole přes Afriku
Tadeáš Šíma
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543682/bmid_na-kole-pres-afriku.png
5
136
136
Audiokniha Na kole přes Afriku – cestopisný příběh Tadeáše Šímy čte Matouš Ruml. Z PRACHATIC AŽ DO KAPSKÉHO MĚSTA Jet do Afriky a poznat tamní přírodu, to je sen kdejakého kluka. Ne každý ale v sobě později najde sílu na to, aby takový dětský sen skutečně prožil. Tohle je příběh snu, který se opravdu stal. Začíná pod horou Libín a v sedle kola. Čím vším se jeho hlavní hrdina na své cestě stal? Jaké lidi potkal? Co zažil v písku a větru uprostřed saharských dun? Proč s sebou vezl násadu od krumpáče? Potkal v pralese vysněného slona? A co zjistil o tmě, které se odjakživa bál? Vydejte se s ním na cestu přes hory, pouště, savany i tropické lesy.... celý text
Přidat komentář
Tádo !!! Opravdu povedená kniha plná humoru !! Škoda,že jsi nepřidal pár fotek .Klobouk dolů před tímto výkonem !!!
Moc doporučuji knihu! Krásně, vtipně napsané povídání o neuvěřitelně těžkém šlapání na konec Afriky. Líbí se mi moc autorovo humor a lehkost nad věcí:)
Než jsem si přečetl tuto knihu jsem si myslel, že je nemožné přejet Afriku na kole od severu k jihu zcela sám, bez zkušeností, bez zajištění a hlavně téměř bez úhony. Tadeáš Šíma se do toho pustil po hlavě s mladickou nerozvážností a dokázal to. Smekám klobouk Pane Šímo, máte můj obrovský respekt. Těch nebezpečí, která číhají na osamělé cyklisty v některých afrických státech za každým rohem, je celá řada.
Kromě mimořádné odvahy a sportovního výkonu musím ještě vyzdvihnout i autorův literární projev. Moc se mi líbil i jeho suchý humor, který mi dosti připomínal Ladislava Ziburu.
Pohodový cestopis, ve kterém se prolínají zajímavosti z navštívených zemí a osobní zážitky, přesně jak to mám ráda. Táda se nebojí přiznat nepříjemnosti a komplikace, které ho na cestě potkaly, čímž je cestopis ještě sympatičtější. Jeho cesta za svobodou a sebepoznáním je tak plná komplikací s vízy, zažívacích problémů, zoufalostí nad nekončícími defekty na kole i příjemných chvil strávených vedle milých lidí v krásné přírodě.
Kniha je povedená.Četla se dobře.Trochu mě mrzí lehce,jakoby odbytě napsaná cesta po Namibii.Na ni jsem se nejvíce těšila.Ale zároveň chápu,že ten půl rok na cestě se musel nějak vyhrotit,obzvlášť když se mu tam nedařilo.Je super,že autor cestu před koncem nevzdal a dokončil ji.
Zábavnou formou podané dobrodružství, kdy si jeden maniak z malého města pod Libínem řekne, že dojede na kole až do Kapského města. Kniha se čte úplně sama, pasáží kdy se člověk chytá za bránici je hodně, stejně jako pasáží vedoucích k hlubšímu zamyšlení o Africe, lidství a obdivu dobrodruhům, kteří vystoupí z komfortní zóny a vkročí do neznáma. Neznáma plného nebezpečí, krás, afrických divožen, různých plazů... Doporučuji, jediné za co bych byl moc rád by bylo, kdyby kniha byla delší. :)
Po úvodní části jsem si nebyl úplně jistý, jak mě knížka bude bavit. Nějak to nebylo ono. Postupem času mě knížka vtáhla a četla se sama. Klobouk dolů před někým, kdo vystoupí ze své komforní zóny a podnikne takovou cestu.
KOMENTÁŘ ke KOMENTÁŘŮM / komentář ke knize.
Už jsem si chtěla knížku objednat / vybrala jsem podle vysokého hodnocení zde, cestopisy mám moc ráda/, když mě napadlo, podívat se na jednotlivá hodnocení... přece jen je za krátkou dobu neobvykle vysoké procento skvělých slovních komentářů.... a byla jsem překvapená. Z 56 hodnocení byli 36x hodnotitelé přihlášení pouze jednou k hodnocení jenom této knihy, vždy dali 5 hvězd.
Naopak všichni / 10x/, kteří nedali plný počet / 3-4 hvězdy/ , byli aktivní mnohokrát a více let. Toto vnucuje myšlenku, že jde o hodnocení a podporu kamarády autora. Možná je cestopis opravdu tak úžasný, nevím, nicméně po tomto zjištění jsem ztratila důvěru v objektivitu hodnocení a knihu nekoupila.
Cestopis se ke mně přece jen dostal a jsem ráda, že jsem si ho přečetla. Obdivuji Tadeáše na jakou dobrodružnou cestu se vydal a jeho upřímnou a zajímavou zpověď o ní. Pár výtek bych měla jen v některých místech ke stylu psaní. Jeho další knížku si určitě přečtu taky.
Určitě stojí za přečtení. Kniha je zajímavá, vtipná, ale i vzdělávací. Pro ty, kteří rádi cestují stoprocentně doporučuji.
Tadeášova knížka je, prostě a jednoduše, velký dobrý. Je to cestopis, je to novela je to galerie naivního malíře, který svěže, hravě a upřímně popisuje svoje putování z krajiny pod Libínem až do Kapského Města. Všechny pozitivní i negativní zážitky nám Tadeáš servíruje tak, že se čtenář nemůže dočkat dalších jídel u silnice, pavouků na latríně, ještěrek v cimře, nevěst k dispozici a doufá, že se sice dočkáme toho Cape Townu, ale kéž by to trvalo ještě o chvilku dýl:)
Veľmi pekná kniha. Nevedel som o tejto knihe. Dostal som ju darom od manželky a potešilo ma, ako ľahko sa číta. Vtipné autorove kresby ju pekne dopĺňajú. Zaujímajú ma cestopisy, rád by som tiež cestoval. Preto ma vždy poteší, ak to vie niekto takto pútavo opísať ako Tadeáš, bez prehnaného nasadzovania ružových okuliarov, s opisom aj závažných problémov a starostí na ceste. Kniha aj na zasmiatie sa, no aj na hlbšie zamyslenie sa...Ďakujem!
Výborné příjemné čtení. Nic jsem od knihy nečekal. Tadeáše neznal, ale po pár stránkách jsem byl nadšený. Přeju spisovateli, at mu nezvlhne spisovatelský prach! Moc pěkně napsáno! Děkuji.
Opravdu pěkně a zároveň netradičně pojatá knížka, četla se sama a cesta utíkala až moc rychle. Každopádně myslím, že se musí líbit jak tomu, kdo podobná dobrodružství absolvuje sám, tak je mu to úplně vzdálené.
Skvělá a pozitivní knížka, která se hezky čte. Najednou se vám taky chce jet do Afriky obdivovat baobaby.
Napsáno svižně, poutavě, zkrátka stojí za přečtení! Není to žádný nudný cestopis, kde se den po dni popisuje celá cesta à la "vstal jsem-jel jsem-skončil jsem"... Naopak, autor vybral jen nejzajímavější zážitky, a tak o zábavu není nouze.
Upřímně jsem neměl žádné očekávání, rád cestuji a sleduji cesty jiných. Tadeášovu cestu jsem sledoval i proto že jsem část jeho cesty taky projel. Knihu jsem objednal na startovači během jeho cesty. Po roce jsem i zapomněl že ji mám objednanou a mile mě překvapilo když kniha dorazila. Číst jsem ji začal až po pár měsících ale přečetl jsem ji jedním dechem. Kniha je moc pěkně a poutavě napsaná, navíc vtipně doplněná autorovými kresbami situací během cesty, které mě fakt pobavily. Kniha mě moc bavila a těším se na další Tadeašův literární počin.
Tuhle knihu jsem si pořizovala hned z několika důvodů.
Mám ráda ️ cestopisy a všechny lidi, kteří se nebojí si plnit své sny a za další, jsem člověk, který vyrostl v kopích, což úplně nenahrávalo tomu, že budu milovník cyklistiky...? Protože jak sám Tadeáš píše, pokud se chcete z Prachatic někam dostat, musíte si prostě ten kopec vyšlápnout. Takže jsem tomu kolu chtěla dát taky šanci. ️
Tadeáš je vypravěč, který sní, prožívá, filozofuje o životě a vtáhne vás na cestu Afrikou. V těžkých chvílích se nevzdává a svým příběhem motivuje všechny čtenáře se taky zvednout ze židle a prostě si za svým snem jít. Ať je to cokoliv. ... No do háje, vždyť oni ho, ještě než vůbec, začal okradli o kolo a ještě ho parta mladíků málem připravila o mnohem víc! A taky to nevzdal!
citace / komentář
V hlavě se mi honí myšlenky. Já to vážně udělal! A udělal jsem správně? Nechal jsem všechno za sebou. Dobrou práci, nejlepší přátele, rodinu. ... Jestli jsem udělal dobře? To se přece nikdy nedozvím, dokud to nezkusím a nedojdu na konec! Konec. Jenže kde mám ten konec hledat?"
️/ V dnešní době je strašně náročné vystoupit ze své komfortní zóny. Něco málo jsme si budovali, dosáhli toho, ale pak se toho všeho dobrovolně vzdejme, abychom ze začátku padli na dno a neměli se kam vrátit?! Chce to odvahu, risk, spontánnost a asi heslo jako #kdyjindykdyžneteď
str. 203
Po předchozích nově nabytých zkušenostech bych si dovolil poupravit citát neznámého autora z "Je důležité se z toho neposrat" na "Klidně se z toho posrat můžeš, důležité ale je, umět si vždycky utřít prdel".
️/ Padáme a vstáváme silnější. Moudřejší o zkušenost. Možná to tak má být.
str. 311
Každý člověk to v životě nejspíš zná. Jedná se o nepravidelné střídání pocitu štěstí a neštěstí. Stává se, že když jsme hodně šťastní a vypadá to, že nám svět leží u nohou, přijde tvrdý pád na zem. Na druhou stranu, když se nedaří a člověk se převaluje v hromadě hoven, následuje nová, zákonitě dobrá zpráva či událost, která chod věcí a skutků jakoby lusknutím prstu vyrovná. Na své cestě si tenhle fakt uvědomuji intenzivněji než při menších výkyvech v šedých dnech při hodně za hmotnými statky. Člověk však nikdy nezná přesné načasování obrátky, což je na celé věci vlastně to hezké.
️/ Člověk je častokrát tak vysoko a tak silný v kramflecích, že si ani nepřipouští, že by se mohlo něco podělat. Žijete okamžikem a najednou přijde tak tvrdý pád, že si říkáte, že tak hluboko jste přece padnout nemohli. Všechno bylo tak dokonalé až to vlastně asi nemohla být pravda. Ve světě ať chceme nebo ne prostě v jistých chvílích funguje jakási vyrovnanost, ... přímá úměra, že aby mohlo být ještě líp, musí se padnout hodně dolů. Je důležité zachovat si sám sebe a mít ten svůj štít, který jsme si budovali.