Na veky vekov
Ken Follett
https://www.databazeknih.cz/img/books/90_/90482/bmid_na-veky-vekov-653b9f79db9c3.jpg
5
1005
1005
Pilíře země / Kingsbridge série
< 2. díl >
Majstrovsky napísaný román Kena Folletta Piliere zeme nadchol milióny čitateľov; je to vzrušujúca dráma o vojne, vášňach a rodinných konfliktoch, súvisiacich so stavbou katedrály. Román Na veky vekov zavedie čitateľov do stredovekého Kingsbridgea o dve storočia neskôr, keď sa muži, ženy aj deti z mesta znova dostávajú do pazúrov ničivej vlny historických zmien. Vo svojom druhom románe s historickým námetom nás Ken Follet opäť privádza do krásneho, stredovekého Anglicka. Od príbehov ľudí, ktorí zasvätili svoje drahocenné životy stavbe prenádhernej, veľkolepej katedrály, dychtivo vykreslených v Pilieroch Zeme, však nechal uplynúť až stopäťdesiat rokov. Miesto, kde bol tak pracne vybudovaný tento staviteľský skvost, sa tak opäť stalo dejiskom spletitých príbehov niekoľkých postáv, prežívajúcich svoje lásky a nenávisti, ovládaných chamtivosťou i pýchou, vášňami, ctižiadostivosťou, túhou po poznaní, ale aj po pomste. Po dvesto rokoch, ktoré uplynuli od smrti grófa zo Shiringu, sa čitateľ znovu vracia do Kingsbridgea, z ktorého sa stalo prosperujúce a významné mesto. Sledujeme pohnuté osudy potomkov, ktorých pokrvná línia vedie priamo k Jackovi Builderovi, staviteľovi kingsbridgeskej katedrály. Na veky vekov je síce pokračovaním príbehu Pilierov zeme, ale samostatný dej sa odohráva za vlády Eduarda III. počas storočnej vojny, ktorá priniesla nekonečné roky neistoty a nestability, chorôb, hladu a chudoby. Aj v pokračovaní je Ken Follett majstrom napínavého štýlu, ktorý čitateľa hneď strhne. V popredí stojí láska schudobneného šľachtica Merthina a Carin, dcéry bohatého obchodníka s vlnou. Ich osudy sa formujú na historickom pozadí stredovekého Anglicka. Tieň tragického a nejasného osudu Eduarda II., o život ktorého usilovala jeho manželka Izabela, sa vznáša nad celým príbehom a zasiahne všetkých, ktorí sa s ním nevedomky dostali do kontaktu. Merthin sa stane tesárskym učňom a vyrastie z neho výnimočný staviteľ, presadí sa aj vo Florencii. Carin sa po nespravodlivom obvinení uchýli do kláštora, kde sa venuje povolaniu, pre ktoré je predurčená - liečbe chorých ľudí. Jej znalosti a obetavosť zachránia v čase moru nejeden život a jej opatrenia ušetria mesto od ďalšej nákazy. Presne deň po Sviatku všetkých svätých – bolo to v roku 1327 – vykĺzli z mesta Kingsbridge štyri deti. O jednom z nich sa dalo povedať, že je zlodej, o druhom, že je lotor, tretie génius a štvrté – dievča – sa hodlalo stať liečiteľkou. V lese za mestom sa stanú svedkami, ako násilným spôsobom prichádzajú o život dvaja ľudia. Ich dospelé životy spoja ambície, láska, chamtivosť a pomsta. Zažijú hojnosť aj hlad, mor aj vojnu. Jeden z chlapcov obíde kus sveta, aby sa napokon vrátil domov; z druhého sa stane vplyvný a bohatý šľachtic. Jedno z dievčat sa vzoprie mocnej stredovekej cirkvi; druhé zahorí láskou, ktorá sa bude zdať márna. A po celý čas sa nad ich hlavami bude vznášať tieň smrti, ktorej motív zostáva tajomstvom a ktorej svedkami sa stali v ten osudný deň kedysi dávno v detstve.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2014 , Tatran (Bratislava)Originální název:
World Without End, 2007
více info...
Přidat komentář
TOP 10. Čtivost dotažená k dokonalosti bez laciných klišé. Nicméně jsem to už někde a někdy četl trochu v jiném kabátě,....že by v Pilířích země?
90%
Kniha se mi moc líbila, možná i víc, než Pilíře země, ale to bylo asi tím, že se zde tolik nepopisovaly stavby ( o kterých samozřejmě pilíře byly ), ..příběhy lidí, to jak se dříve žilo, pracovalo, léčilo...církev - ještě, že jsem v té době nežila, všechno bylo velmi poutavé a zajímavé, jen bych knihu možná o pár stránek - kdy se Phillemon vrátil zpět -, zkrátila.
Druhé díly většinou již postrádají kvalitu svých předchůdců, a tak je to i u této knihy - Pilíře země jsou nepřekonatelné a Na věky věků za nimi jen ztěžka pokulhávají.... Příběh se již tolik nevztahuje ke stavebnictví, ale spíše se zaměřuje na rozvoj městečka Kingsbridge..... V knize se skrývá víceméně průřez životem několika postav v odstupu let, který mi často přišel jako příliš zdlouhavý a autorem zbytečně natahovaný.... V momentě, kdy jsem se dostala do části, kde jsem dozvěděla, že na počátku 14. století již existovaly zámky, jsem měla sto chutí knihu odložit a už se k ní nevracet...... Bohužel tento "přešlap" nebyl jediným, v knize se totiž objevují další historické nesrovnalosti, kterých si možná méně vnímavý čtenáře jen těžko všimne..... Pokud si přečtete jako první Pilíře země, bude se vám zdát, že Na věky věků je jen "chudým příbuzným" naprosto skvělého prvního dílu..... :-)
Druhé díly většinou již postrádají kvalitu svých předchůdců, a tak je to i u této knihy - Pilíře země jsou nepřekonatelné a Na věky věků za nimi jen ztěžka pokulhávají.... Příběh se již tolik nevztahuje ke stavebnictví, ale spíše se zaměřuje na rozvoj městečka Kingsbridge..... V knize se skrývá víceméně průřez životem několika postav v odstupu let, který mi často přišel jako příliš zdlouhavý a autorem zbytečně natahovaný.... V momentě, kdy jsem se dostala do části, kde jsem dozvěděla, že na počátku 14. století již existovaly zámky, jsem měla sto chutí knihu odložit a už se k ní nevracet...... Bohužel tento "přešlap" nebyl jediným, v knize se totiž objevují další historické nesrovnalosti, kterých si možná méně vnímavý čtenáře jen těžko všimne..... Pokud si přečtete jako první Pilíře země, bude se vám zdát, že Na věky věků je jen "chudým příbuzným" naprosto skvělého prvního dílu..... :-)
I pokračování první bichle je bichle. A je stejně kvalitní. Stále se nacházíme ve stejném měste Kingsbridge, jen se děj posunul dále, takže obyvatelé čelí noční můře v podobě moru. Znovu souboj mezi cechy a církví, několik generací řeší staré i nové spory, prostě vše, jak to ve správné historické sáze má být. Jsem spokojen. Snad se někdy podívám i na televizní zpracování.
Kdosi mi poradil, že Folletovy knihy se dají číst v originále i s průměrnou znalostí angličtiny bez listování ve slovníku - prostě leccos se dá domyslet z kontextu. A jsem rád, že jako první z nich se mi takhle dostala do ruky World without end. Z procvičování angličtiny je rázem náramné dobrodružství a už se nemůžu dočkat, až si zase někam zalezu s knížkou.
Nuda, trápení při čtení, jež jsem sice zvládla během 5 dnů své dovolené, ale také doufala, že už tuto knihu vícekrát nebudu muset otevřít, což se mi, bohužel, nesplnilo, protože jsem potřebovala porovnávat s filmem.
O své dovolené před cca 5 lety jsem tuto 923 stran obsahující knihu přečetla (během 4 a půl dne). Jedná se o pohled na středověk z opačné strany společenské pyramidy, jakoby ze zdola, což je pro mě nezvyk. Žádný Přemysl Otakar II., zásahy krále Eduarda II. a III. stejně jako jeho manželky (Ed. II.) resp. matky (Ed III.) Isabely byly ojedinělé a na pozadí, i když hlavní zápletka se točila vlastně kolem nich. Žádný Záviš, tak vysoce postavený šlechtic (v knize hrabě Roland a jeho potomci) tam byl jako taková nejvyšší instance, ač v jedné kapitole, pojednávající o bitvě u Kresčaku, tam v předvečer bitvy promlouvají i králové ( po bitvě pak i Eduard III.) a u královského soudu se projednávají, myslím, 3 pře.
Kniha mě utvrdila v tom, že dere-li se někdo ze dna nahoru, chová se podstatně krutěji a bezohledněji než někdo, kdo se nahoře (se stříbrnou lžičkou v ústech) narodil. Syn hraběte si může dovolit shovívavost, ale převor nebo pán, jenž se kvůli nedostatku kněžích a šlechticů po moru dostali nahoru z úplného dna, nikoli...
A závěrem... Jsem ráda, že nežiju ve středověku, ani jako kněžna nebo královna bych to nedala... ;-)).
Za přečtení stojí, za koupi podle mě ne... A bohužel jsem se neodhodlala od téhož autora přečíst si už nic dalšího, i když se mi líbilo filmové zpracování Pilířů země.
Tak jsem přemohla tu horu písmenek a mohu knihu jen doporučit.I když je svým způsobem podobná jako Pilíře země, nelituji,že jsem se pustila do čtení.
V některých chvílích jsem měla dojem,že ani nečtu knihu,ale jsem přímo účastna v ději.
Intriky církevních hodnostářů,neutuchající boj mezi novými myšlenkami a konzervativními postupy nejen v léčebných postupech ,ale také absence zdravého rozumu , to všechno mi připomínalo současnost .S lítostí musím konstatovat,že v tom zaostalém 14. století, ten selský rozum vítězil snad častěji než je to v přetechnizovaném 21.století kdy všemožné předpisy,příkazy a zákazy dalece převyšují padoucha Philemona s Godvynem a Ralphem dohromady.
To už je ale jiná historie,,,,,,
A teď už mě čekají další dvě Folletovi tlusťoučký knížky .
S velkým nadšením jsem se vrhl na volné pokračování skvělých Pilířů země, ale po jeho přečtení jsem trochu na rozpacích. Ačkoliv dávám přednost obsáhlejším dílům, v tomhle případě bych počet stránek výrazně zredukoval. V některých situacích autor sklouzává do love story a to opravdu není můj šálek kávy. Také bych si dovolil polemizovat s některými postoji hlavních protagonistů - postavy zasazené do čtrnáctého století mají způsob myšlení současného člověka.
To ale nic nemění na tom, že Ken Follett je vynikající vypravěč, že je kniha čtivá a zajímavá. Přes drobné výhrady ji na pomyslném žebříčku mnou přečtených knih řadím hodně vysoko a nejspíš se k ní jednou zase vrátím.
Jak jsem psal už v Pilířích země, tato kniha společně s prvním dílem patří k mé naprosté špici, i když podle mě je o nepatrný kousíček horší. Ale ten kousíček je tak nepatrný, že v celkovém součtu je to zbytečné zaokrouhlovat...9,9/10
Od první strany se "něco děje". Žádné dlouhé popisy. Samozřejmě, že zajímavá byla zmínka o Janu Lucemburském. Četla jsem asi tři týdny, každou volnou chvilku. Tohoto autora jsem neznala. Možná vyhledám i nějakou jeho další knihu. Zaujaly mě popisy stavebních postupů, léčitelství a medicícny, společenských poměrů té doby. Jen si nejsem jistá, zda to odpovídá historickému faktu. Což samozřejmě u románu není podmínkou. Možná, že vyhledám další knihu tohoto autora.
Dalo mi to teda pořádně zabrat. Pilíře jsem četla dva týdny bez povinností, tuto s povinnostmi tři měsíce. Na Pilíře tato kniha bohužel nemá, přestože ji to nutně nedělá nepovedenou. Mrzelo mě, že Thomasova linka nebyla více rozvedená (žena, kterou miloval?), společně s Gwendou se stal mou nejoblíbenější postavou v knize. Co se děje týče, taky v poslední části mohla být nějaká zmínka o Gwendě, Philemonovi a Jobym; Gwenda se s Philemonem samozřejmě nestýkala, ale nějaké její myšlenky ohledně bratra/(smrti) otce by mne zajímaly.
Moc mi zde neimponoval autorův styl psaní, ve větší koncetraci než v minulé knize. Některé dialogy byly směšné než vážné, spíš jako by je psala puberťačka, ne dospělý muž, párkrát mi proto přišly činy postav hůř uvěřitelné; slovní obraty nepromyšlené (usmál se _ úsměvem aj.).
Ale všechno dobře dopadlo a příběh to byl pěkný, za sebe můžu doporučit.
Nádherná knížka, fantastický příběh o chytré ženě v autentickém historickém prostředí. Doporučuji všem, kteří se neleknou velkého počtu stránek, čte se sama...
Naprosto vynikající - Pilíře země a Na věky věků patří mezi vrcholy Follettovy tvorby.
Štítky knihy
Anglie mor středověk 14. století kláštery, opatství epidemie historické romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2013 |  Zima světa |
| 2015 | Hranice věčnosti |
| 2021 | Večer a jitro |
| 2021 | Pilíře země |
| 2018 | Pád titánů |
Knihu mi půjčil kamarád, že je to taková oddechovka. :-)
Prvních asi 200 stran jsem vyloženě louskala. Informace o převorství, intrikách v klášteře, mniši, jeptišky, "úžasné" chování otce (v uvozovkách, neboť ji otec vyměnil za krávu, která jim zemřela)jedné z hlavních hrdinek, podvody kvůli moci, znásilňování a upalování čarodějnic ..... jsem považovala za ztrátu času. Bohužel jsem ale neměla na vybranou a ze strachu, že se mě kamarád zeptá, jak se mi kniha líbila a já bych mu musela lhát, četla jsem dál.
Teď toho ale vůbec nelituji!!!
Později jsem zjistila, že ty informace ze začátku knihy byly důležité. Hodně jsem se dozvěděla o tamním životě, jak probíhal obchod, jak se vyvíjelo lékařství, co bylo potřeba pro získání "dnešního živnostenského listu", jak se vyvíjela architektura a co je pro ni důležité. Kniha ve mne zanechala něco, co se těžko popisuje.
Ještě dovětek: při začátečním louskání se mi půjčená kniha začala rozpadat (asi tím stálým přenášením, otevíráním a zavíráním), takže jsem byla vážně naštvaná, že budu muset koupit novou knihu, která se mi vůbec nelíbí, abych ji mohla vrátit kamarádovi. Hmm, teď jsem ráda, že ji mám doma - i když se slepenou vazbou. Je to vážně tíha. :-) :-)