Na Větrné hůrce
Emily Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285401/bmid_na-vetrne-hurce-w5h-285401.png
4
4840
4840
Drsná yorkshirská vřesoviště vždy utvářela charakter i život lidí, kteří se tam rozhodli usadit. Místní zeman, pan Earnshow, se rozhodne pečovat o opuštěného chlapce a vychovávat ho jako vlastního. Pojmenuje ho podle jeho zálib toulat se po místních vřesovištích Heathcliff. Nalezenec se velmi sblíží s jeho dcerou Kateřinou, ale nevinné lásce krutá realita viktoriánského světa nepřeje. Krásný cit se může velmi rychle změnit na čistou a nemilosrdnou nenávist… Nesmrtelný příběh Na větrné hůrce se řadí spolu s románem Jih proti Severu a Anna Karenina k nejlepším a nejčtenějším dílům romantické literatury. Kniha se dočkala i několika filmových zpracování.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , OmegaOriginální název:
Wuthering Heights, 1847
více info...
Přidat komentář
Nečte se to úplně snadno, mně hlavně z toho důvodu, že se postavy jmenovaly dost podobně a když se ke knížce vracíte po dlouhé době, netušíte v jaké časové linii jste. Ale líbila se mi atmosféra, jak jsou vykreslené postavy a jak je příběh ucelený, což mám pocit že se v poslední době moc nestává, ale nevím jestli se k týhle knížce ještě někdy vrátím
Už ani nevím, kdo mi tuhle knihu podstrčil, protože dobrovolně bych si ji určitě nepřečetl :). Vůbec se mi nelíbila, postavy jsem nesnášel, jsem fakt nakonec rád, že jsem to vůbec dočetl :).
V zahraničnej literatúre sa tento príbeh pomerne často spomína - hrdinovia ho väčšinou čítajú už po xy-krát a vzdychajú nad vzťahom Heathcliffa a Kataríny, nuž som si povedala, že si ho prečítam aj ja.
A... nebolo to zlé, ale ani ma to ktovieako nechytilo za srdce. Vôbec som nepochopila to nadšenie. Neprišlo mi to ničím výnimočné. Proste taký obyčajný priemer.
Nelehké čtení. Přestože se Kateřina i Heathcliff vášnivě milovali, neustále si zároveň ubližovali. Trochu víc jsem měla pochopení pro Heatcliffa, přece jen neměl jednoduchý život. Poznamenalo ho to a kopal kolem sebe. Kdežto Kateřina se chovala jako mrcha celkem bez důvodu.
Kdysi jsem viděla i film s J. Binoche a R. Fienessem a myslím, že to filmové zpracování odpovídalo docela přesně duchu knihy.
Tak som ju zase prečítala, po mnohých rokoch a zase ma úplne dostala.
Pohltila ma tak, že som ju za deň a pol mala prečítanú, nedalo sa inak.
Je to tak silné, surové, depresívne a pritom tak podmanivé čítanie.
Čo všetko môže spôsobiť jedna nenaplnená, nešťastná láska...
Postavy sú svojim spôsobom všetky priam neznesiteľné, napriek tomu ma ich osudy veľmi zaujímali a obracala som stránku za stránkou...
Príbeh ma tak silnú atmosféru!
Tá kniha ma zasiahla tak, že neviem po akej knihe teraz siahnuť?! Áno, knihomoľská opica ako svet :D
Odporúčam všetkými desiatimi, aj keď s vedomím, že na knihu je treba mať to správne duševné rozpoloženie a aj trochu trpezlivosti navyše. Ale myslím, že každý z nás má občas chuť na "ťažšie" čítanie alebo vyslovene na klasiku... a táto určite stojí za to.
Větrná hůrka je příběhem o lásce. Není to láska hrdinská, krásná, hřejivá ani romantická, ba naopak. Je to láska podlá, žárlivá, zlomyslná a sobecká. Její povahu dokonale dokresluje místo, do kterého je příběh zasazen - nehostinné kopce plné zuřivého, studeného větru, v jejichž surovosti je však ukryta krása a jedinečnost.
Psychologie postav je velice rozvinutá, je těžké najít osobu, se kterou byste ve všech směrech souzněli a rozuměli jejím rozhodnutím. Jazyk knihy je krásný a barvitý, forma převyprávění příběhu služebnou Nelly neotřelá, popisy přírody nebo emocí lehce zdlouhavé, zato důkladné a přesné.
Pokud bych měla jednoduše odpovědět na otázku, zda se mi kniha líbila, moje odpověď by byla kladná. Ač si ani krátce po přečtení nepamatuju přesně kdo s kým a proč, kdo na co umřel a s kým se vlastně měl a neměl rád :D, zůstává ve mně silný pocit, který mě provázel v průběhu celého čtení. Pocit tajemna, zakázané lásky, studené větrné přírody, silných rodinných vazeb a emocí, citů převládajících nad rozumem.
(SPOILER) Zaplaťbůh za Janu Eyreovou, protože Na Větrné hůrce rozhodně není můj šálek kávy. Nesmírná láska Kateřiny a Heathcliffa je mi tak trochu záhadou, moc nevím, kde se vzala, ale budiž. Jenže to, co přijde pak, je pro mě těžce stravitelný koktejl bolesti, křivd, násilí a sobectví. Drtivá většina postav je mi opravdu nesympatická a po dočtení zbyla dotěrná otázka - to opravdu Kateřina milovala a "čekala" na Heathcliffa, kterého nenapadlo nic lepšího, než týrat a mučit Kateřininu dceru? Tak těmhle formám lásky nerozumím a ani se k nim nechci vracet.
Přesto, že je příběh poměrně rozvleklý, postavy vesměs nesympatické a prostředí neutěšené, má v sobě něco uhrančivého.
Úvodními stránkami jsem se prokousávala hodně těžce, ale pak mě to chytilo. Rozhodně to není prvoplánový román, který se bude líbit všem, ale za přečtení určitě stojí.
Zvláštní parta lidí na tomto venkově. Samé hádky, napadání. Těžko se to četlo.A vztahy nepochopitelné v dnešní době.
Nevím jak tuto knihu objektivně ohodnotit. Ze začátku jsem měla trochu problém vyznat se ve vztazích. Děj se prolíná přes tři generace. Když jsem se zorientovala, nechápala jsem pochvalné komentáře na tento " romantický" román. Tu serdcervoucí a živočišnou lásku jsem jednoduše necítila. Jedna žena která se v podstatě plácá od ničeho k ničemu a její nicnedělání jí přivede k " životní" otázce: chudý a nenáviděný, nebo bohatý a vážený ženich?...... Připadalo mi, že všechno pramení jen z toho že vrchnost neměla co na práci, a tak se neúnavně babrala ve svých sobeckých pocitech. Postavy byly všechny protivné a namyšlené, že mi bylo úplně jedno jak to dopadne. Někdy kolem strany 290 jsem si říkala, že to musim dočíst na jeden zátah, protože vícekrát trápení s touto destruktivní knížkou nedám. Kiha mi vzala čas,ale ničím mě neobohatila. Jsem ráda že jsem jí přečetla, ale víckrát rozhodně ne. Když to porovnám s autorčinou sestrou, tak Jane Eyrová je mnohem kvalitnější dílo a právem zůstává v mém srdci v žebříčku top 10.
Podle zdejších hodnocení jsem čekala víc.
Když srovnám srovnatelné, mnohem víc se mi líbila Jana Eyrová. Větrná hůrka je vleklejší, postavy vesměs strašně nesympatické. Zajímalo by mě, nakolik je to skutečný obraz anglického venkova přelomu 18. a 19. století (což by bylo dost smutné) - odpovídá realitě množství psychicky nevyrovnaných jedinců (u žen bych přímo řekla hysterek), mizerná naděje na dožití, podivný právní systém, opakované sňatky mezi velmi blízkými příbuznými? Zvláštní mi přišel i způsob vyprávění v první osobě, do něhož je vloženo vyprávění jiné osoby v první osobě - o hlavních postavách knihy se celou dobu dozvídáme přes dva prostředníky, a oni též vlastně zvenčí hodnotí jejich motivace a rozhodnutí.
Nemyslím, že bych se ke knize vracela.
Co k tomu dodat ? Určitě doporučuji každému přečíst, určitě se ke knížce zase vrátím..
Kniha je smutná, příběh depresivní. Často nerozumím postavám, činům. Proč všechny tak rychle umiraly? Proč Katka za 16 let nepoznala nikoho a jen se zamiluje do bratrancu? Byla to jiná doba a kdo sem já, abych pomlouvala klasiků?
Zajímavý román s tragickou zápletkou. Místy mi přišel až humorný. Každopádně stojí za přečtení.
Četla jsem několikrát, román je i po tolika letech stále oblíbený. Není se co divit, že tento příběh je stále aktuální na školách. Vytváří pohledy té doby a osudy lidí, kteří jsou tak odlišné od současnosti.
Tato kniha mi přinesla uvědomění, že za komplikovanost vztahů opravdu nemůže dnešní doba, nepřeberné možnosti a sociální sítě, ale jen a pouze my sami. Vyprávění Nelly, která citovala vyprávění Katky, která citovala vyprávění zase někoho jiného... se místy táhlo jako bramborová kaše z prášku ve školní jídelně na vesnici. Nicméně příběh to byl silný. Upřímně však nechápu, proč mi teta říkala, že je to "moc krásná kniha". Já na ni nic krásného neviděla. Mně teda přijde dost drsná, ponurá a beznadějná.
První kniha o nešťastné lásce, která mě napadla, když jsem si přečetla témata ČV 2022, a tak jsem se rozhodla, že si jí zopakuji a uvidím, zda na mně zapůsobí stejně. Zapůsobila.
Nedivím se, že spousta lidí vnímá skoro všechny postavy tak negativně. Já neříkám, Miss sympatie by nevyhrály, ale přeci jen je to autorčin záměr a poskytne nám v knize i všechny důvody proto, proč ty postavy takové jsou. Já cítím jen soucit a lítost, že kvůli postavení, jeden člověk zničí život celé rodině. Přitom by stačilo tak málo a mohli být všichni spokojení, ale to by byla úplně jiná kniha a život není jen o tom hezkém, ale také o tom smutném/špatném, a už záleží jen na vás, jestli se necháte semlít anebo budete bojovat za trochu štěstí. Takže je dobře, že jsou knihy, kde se hrdinové nechají semlít a vy se můžete poučit a říci si, tohle teda ne, takhle to já nechci...
Obraz lásky a nenávisti, štěstí i naprostého zmaru, zasazený do drsného anglického prostředí.
Žádná postava není úplně jednoznačná, příběh člověka a jeho nenaplněné lásky, který život zasvětil pomstě.
Brilantně popsaný život zasvěcený pomstě.
Kniha ve mně zanechala velký dojem, bohužel smutný a ponurý.
Většinou knihu přečtu rychle, neboť mě baví a chci vědět jak to bude dál.
Tuhle jsem také přečetla rychle, ale proto, že jsem si přála, ať už to mám za sebou.
Děj mě bohužel nebavil a oblíbit si nějakou postavu bylo pro mě tentokrát nemožné.
Je to kniha plná nemocí, smrti, fňukání, ústrků, ponížení, lítosti, pomsty a jen špetička naděje.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literatura
Klasický příběh o lásce až za hrob (doslova) odehrávající se v puritánské viktoriánské Anglii a na pustých vřesovištích na mě působí magicky hlavně díky filmovému zpracování. Mé očekávání, že kniha bude také tak dobrá, ne-li lepší, se nesplnilo. Vadilo mě, že celý příběh vypráví ukecaná nesympatická služka Nelly se sklony do všeho zasahovat a chyběla mi větší autentičnost postav (proto byl pro mě lepší film).