Na Větrné hůrce
Emily Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481689/bmid_na-vetrne-hurce-RnR-481689.png
4
4850
4850
Působivý román je mistrnou psychologickou studií člověka, který zasvětil život pomstě. Autorka sugestivně líčí prostředí, v němž hrdina vyrůstal, objasňuje příčiny, pro které se z normálního chlapce vyvinul v ovzduší nenávisti tvor, který splácí všechny domnělé i skutečné křivdy nelidským způsobem a jenž nezná slitování ani sám se sebou. Jediná bytost, žena, která je schopná učinit z něho normálního člověka, se provdá za jeho soka a za dramatických okolností umírá. Tím jsou spáleny všechny mosty mezi hrdinou a okolním světem a začíná příběh fanatické pomsty na všech příslušnících rodiny milované ženy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2014
,
Indeart
Originální název:
Wuthering Heights, 1847
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Údajně román o lásce mezi Heathcliffem a Kateřinou... Opravdu je tohle láska? Ta závist, zvrácenost a pomstychtivost, vše málem s nádechem incestu (vím, že mezi bratranci a sestřenicemi už to technicky vzato není incest + kontext doby, ale přeci jen...)? Postavy mi byly všechny do jedné nesympatické (rozčilovaly mě), atmosféra více než ponurá, napsané a vykreslené je to však velmi dobře. "Klasický dějový" román, trošku neuvěřitelný a velmi nadčasový...
Tak tohle bylo drsne. Vlastne pekne hnusne a stejne se nedalo nepokracovat. Tolik zla a uplne zbytecne. Nemuzu si pomoct, ale neprislo mi to zrovna uveritelne. Spis jako desiva pohadka pro dospele.
Dramatizace CRo super.
Posloucháno jako audiokniha, vtáhlo mě to do děje, sice těžší druh četby, a velmi silný příběh,ale jsem ráda, že jsem to mohla poslouchat. Pořád na to musím myslet.
Knihu jsem dlouho odkládala, ale letošní výzva už mě donutila jí začít číst. Je to takové ponuré a smutné čtení. Určitě mě více baví seriál Přátele, kde se o knize mluví:-)))
Uff, těžké na poslouchání, ještě těžší na čtení. Děkuji ČRo za to, že se takovým těžkým knihám věnuje. Je smutné, že je téma stále aktuální.
(Čtenářská výzva) Nerad odkládám knihu nedočtenou, ale v tomhle případě nemůžu jinak. Určitě nebudu nic a nikoho kritizovat, nicméně se musím omluvit a konstatovat, že tentokrát se mi NA VĚTRNÉ HŮRCE nelíbilo. Avšak nemůžu vyloučit, že se tam jednou nevrátím. . .
Opět klasika, kterou nečtu poprvé (a určitě ani naposled). Netradiční realistický román s výbornou psychologií postav a stále aktuálním tématem (nejsem šťastný já -nepřeji/způsobím neštěstí i ostatním).
Žádná z filmových adaptací (a že jich je požehnaně) nedokázala vystihnout psychologii postav tak, jak jsou vykresleny v knize. A nejvíce jsem zklamaná z těch,které končí uprostřed příběhu a dále nezachycují to stěžejní - jak nenaplněná láska a žal dokáže udělat z člověka krutou, pomstychtivou a nenávistnou osobu.
Za mě 5* a doporučuji k přečtení (ovšem nečekejte sluníčkové čtení, o tom tento román rozhodně není).
Ke knize jsem se dostala v rámci ČRo. Není to příliš můj výběr, ale překvapilo mě, jak mě děj dokázal vtáhnout. Děj příjemně plynul a já si celý poslech užila.
Poslechnuto na Českém rozhlase. Slavný román anglické spisovatelky Emily Brontëové. Příběh nenaplněné, nešťastné lásky .
Výborný a silný příběh, který je skvostně vyprávěn skrze starou hospodyni, která ho převypravuje najemci domu, který patří k Větrné hůrce...
Je to příběh několika lidí, kteří bydlí na Větrné hůrce a jsou spolu spjati krví i osudem, příběh plný lidských rozmarů, smutků, závisti, zlosti ale i velké lásky a pochopení.
Miluju tu psychologii postav, příběh je komplexní, napínavý, vtáhne čtenáře a nedá pokoj, dokud ho nepřečtete.
Některé z postav nenávidíte a jiných je vám líto...
Bylo to skvělé energické čtení plné nálad a pocitů a určitě se ke knize opět někdy vrátím..
Pamätáte ešte na scénu z Twilightu, v ktorej sa Bella bezstarostne vyhrieva na slnku, roztopašne pokyvkáva nohami a z dlhej chvíle číta Búrlivé výšiny, také ošúchané a rozpadnuté, ako len milované príbehy vedia byť, pričom energicky obracia stránku za stránkou, z času na čas frustrovane zafuní, preskočí vetu či skôr celú pasáž, respektíve pasáže, až napokon knihu znechutená zatvorí?
Nuž..., verte či nie, presne to som ja! Ja som tá na kôpku nervov sa podobajúca Bella čoraz väčšmi sa mračiaca nad rozčítanou knihou, ja som to nadšené dievča v duchu postupne viac a viac frflajúce na Brontëovej chaotický, nepríjemnou šeďou popretkávaný svet.
Na jej viac než nesympatické hlavné postavy, na ich sebestrednosť, egocentrickosť a kruté povahy, na jej bláznivé i keď predsa len odvážne rozhodnutie vrhnúť do centra epického romantického príbehu zrovna ich.
"Ani bieda, ani pád, ani smrť, ani nijaké trápenie, zoslané bohom alebo diablom, neboli by nás mohli rozdeliť – a ty si to urobila, a dobrovoľne. Ja som ti nezlomil srdce – ty si si ho zlomila, a zlomiac ho, zlomila si moje."
Emily Brontëová v románe, ktorý už vo svojej podstate ani nemôže byť otravnejší a predsa neustále vábi milióny, rozohrala veľkolepú hru lásky a nenávisti, hru hltiacu a pevne prepletajúcu dve susediace rodiny, hru, v ktorej nezáleží na dôsledkoch, len na jej búrlivo-deštruktívnej existencii. Kruťas a ignorantka, dve toxické duše túliace sa vo vzájomnej tragédii.
Ach, neviem ani vyjadriť, ako veľmi ma Búrlivé výšiny frustrovali, akú neskutočnú chuť kričať som pri ich čítaní mala a už tobôž neviem spočítať, koľkokrát som od nich rozčarovaná vstala, len aby som prečítané mohla predýchať, no zároveň, aj keď možno celkom nepochopiteľne, musím priznať, že chápem, prečo ich mala Bella tak rada. Prečo ju fascinovali i prečo sa k nim neustále vracala. Mali v sebe čosi pútavé, čosi čo nedokážem opísať...
MILUJEM tú knihu..., a zároveň ju totálne NEZNÁŠAM! Uf...
Kniha nám naskýtá obsáhlý a komplexní příběh. Ten se nám nabízí z pohledu služebné, paní Deanové. Charakteristika postav (společně s jejich psychologií) a jejich vztahu je propracovaná (chvílemi jsem se musela až nutit do dalšího čtení jelikož jsem měla pocit, že už toho bylo dost pro jednu kapitolu). Opomenute nezůstalo ani líčení okolní krajiny a přírody. Nejvíce jsem se zamýšlela nad postavou Heathcliffa - byl by tak hrubý, zlý a pomstychtivý i kdyby se k němu v dětství chovali lépe? (Myslím, že v tomto je dílo nadčasové, v dnešní době se často mluví o tom, jak dětství (a výchova) ovlivní charakter člověka v dospělosti.) Zároveň je nutno dodat, ze díky němu se Větrná Hůrka proměnila v takový „dům hrůzy", kde na člověka nečekalo nic dobrého - zlé zacházení se nevyhlo ani Haretonovi a později samotnému synovi Heathcliffa. Jak by se příběh (a vztah Heathcliffa s Kateřinou) vyvíjel, kdyby Heathcliffa neodsunuli k čeledínům a nejednali s ním jako s povlem? Na druhou stranu postava Kateřiny ve mně chvílemi svou panovačností a výbuchy vzteku vzbuzovala negativní pocity, později i postava její dcery (na té jsem našla více kladných vlastností, byla akorát naivní a posléze zatrpklá, na konci knihy se však o něco zlepšuje). Kniha mě příjemně překvapila.
Heathcliff byl neskutečný hajzl, který bezdůvodně mlátil psy, koně i děti. Ještě horší bylo to psychické týrání. Asi to zlo v něm bylo zakořeněno odmala a bylo by jedno, kde by vyrůstal. Většina postav jednala naprosto nelogicky, nenávistně a nepochopitelně a tak trochu Emily podezřívám, že trpěla masochismem. Ten konec mé dojmy nijak nezměnil. A ke komentáři Kája 14 - nepatřím ani k jednomu ze dvou typů.
Je to jedna z mála klasik, co mě ohromila. Tato kniha není pro každého a myslím, že proto je tak zvláštní. Kniha popisující lásku, nenávist, pomstu a nezapomenutelné lidské vztahy. Za mě u této knihy jsou dva typy čtenářů, ti co si tuto knihu zamilují a ti co se zastaví v půlce a přestanou ji číst. Jsem ráda, že jsem se přiklonila k prvnímu typu.
Za mě plný počet hvězd.
Nečetla jsem poprvé a rozhodně nebudu číst na posledy. Poprvé jsem četla se zatajeným dechem. Podruhé jsem si říkala, že přeci vím, jak to dopadne a jen si v klidu počtu něco, co je pro mě osvědčené. Přesto jsem knihu zhltla, dostala se postavám blíž a děj mě pohltil. Stejně tak potřetí... Za mě opravdová klasika.
Četla jsem poprvé před pár lety a z knihy jsem byla nadšena a musela na ten tajemný a silný příběh neustále myslet. Proto jsem byla ráda, že jsem knihu našla v audioknižní podobě čtenou paní Milenou Steiňasslovou, ale bohužel, podle mého se to nepovedlo. Přednes mi přišel staromódní a opravdu “načtený, jakoby od nějakého začátečníka a možná i proto vyzněly některé pasáže jako opravdu přitažené za vlasy. Obzvláště teenageři, kteří se chovají jako malé rozmazlené a neschopné děti, nebo ty sváry nějak neopodstatněné a neupřímné.
Tak tedy, knížku doporučuji na čtení, ale ne na poslech.
Tak jsem ji zvládla. Nakonec se poslední ich 50 stránek četlo nejlíp. Příběh 2 generací zasazený do anglického venkova. Plný lásky, ale hlavně nenávisti a nepochopení.
Knihu jsem četla před lety a hodnotím zpětně, ač to skoro nikdy nedělám. Ale inspirovala mě k tomu Jaruška (Šánka) svým krásným komentářem. A také to, že jsem si ji významně připomněla loni na dovolené, kdy mi z ní nejmladší dcera nadšeně předčítala celé pasáže a já namísto slunečně naladěné pláže byla chvílemi v nehostinných vřesovištích ve víru šílené lásky, nenávisti a pomsty a trochu se divila, co že si to to "dítě" zase vybralo za dovolenkovou četbu ( netušíc, že tento rok budu poslouchat dlouhé pasáže z Oblomova, kterého vystřídá Doktor Živago :-), no jo:-)). A tak se přidávám k vysokému hodnocení, je to kniha, která se nečte úplně lehce, ale kdo jí propadne, nezapomene na ni. A ještě ...nevím, jak je to u jiných mladých, ale já jednu, z knihy, nadšenou náctiletou čtenářku dobře znám:-).
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2009 |  Na Větrné hůrce |
| 1944 | Búrlivé výšiny I. |
| 1944 | Búrlivé výšiny II. |
(SPOILER) Jeden z nejlepších gotických románů, jaký jsem kdy četla. Vášně a emoce stříkají, omdlévá se a blázní, tak to má být. Tomu detailnímu mrazivému vykreslení nenávisti nesahají dnešní thrillery ani po kotníky. Co asi musela Emily prožít, vždyť něco takového se snad vymyslet nedá. Postavy zobrazeny se všemi svými zápory i klady, že se za celou dobu nestačíte rozhodnout, jestli vám jsou sympatické nebo ne. Říkám si, jaký by příběh asi byl, kdyby byl vyprávěn jednou z přímo zúčastněných postav. Jediné, co mě zklamalo, byl závěr, ten happyend (nebo vlastně dva) je na sílu, doufala jsem, že tomu ještě nějak přitne, aby z toho byl člověk ještě rozsekanější, než se vůbec dá.