Na hranicích Nadace
Isaac Asimov
https://www.databazeknih.cz/img/books/85_/85929/bmid_nadace-na-hranicich--85929.jpg
4
630
630
Nadace / Nadácia série
< 4. díl >
Urputný boj mezi oběma Nadacemi se konečně nachýlil k závěru a vítězství se přiklonilo k vědcům z První Nadace. Ta se nyní vrací k dávnému plánu Hariho Seldona na vybudování nové Říše. Ovšem jejich nepřítel nebyl zcela zničen a jeho zástupci plánují pomstu. Dva vyhnanci, bývalí občané Nadace, se vydávají hledat bájnou planetu Zemi... a s ní i důkaz, že Druhá Nadace stále existuje. Zároveň kdosi stojící mimo obě soupeřící strany opatrně manipuluje událostmi a sleduje tím vlastní, děsivý záměr. Zástupci obou Nadací se brzy ocitnou na cestě k záhadnému světu jménem Gaia a ke konečnému, šokujícímu osudu na samotném konci vesmíru.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2011 , Argo , TritonOriginální název:
Foundation's Edge, 1982
více info...
Přidat komentář
Asimov se touto knihou po letech vrátil k původní trilogii. Bohužel je z textu zřejmé, že jej tvořil už jiný Asimov. Děje ubývá a je nahrazován filozofováním; mnohdy zajímavým, ale mnohdy planým. Z mého pohledu jde o začátek úpadku Nadace. Ve smyslu literárním pochopitelně :-)
Gia tomu dáva rozmer a konečne popustil uzdu fantázie a vytvoril iný svet. Super teším sa na finále, ako audiokniha zhlnute za dva dni.
(SPOILER) Rozjezd knihy byl skvělý a já se těšila na další jízdu. Přišlo však rozčarování. Tři různé uskupení putují k jedné planetě a děj se opakuje z první strany, z druhé a třetí. A tudíž se děj natahuje a natahuje. A není to za mě ono.
Od epizodického vyprávění se dostáváme čím dál více k epickému. A celé to vede k nevíře v okolí.
Bylo by to opravdu stylové zakončení celé série - takový povedený bonus k úvodní trojici, který nejen že přidává jedno úplně nové téma, ale taky odkazuje na knihy o robotech stejného autora a tím propojuje svůj vyprávěcí vesmír. Nebýt tedy toho cliffhangeru na konci, který bohužel (a skoro až zbytečně) odkazuje na nejméně povedenou knihu celé série.
Finále dlouhé cesty se blíží. Poslední dva romány v cyklu Nadace (nikoliv poslední v celém cyklu) na sebe úzce navazují a snaží se zodpovědět všechna tajemství, která nám pan Asimov předložil. A protože se k tomu vysvětlování uvolil 29 let po vydání minulého třetího dílu Nadace, je jasné, že kniha se musí lišit od původní trilogie. Teď už neřešíme vývoj Nadace v čase, ale konkrétní situaci. Člen Nadace Trevize dochází k přesvědčení, že Druhá Nadace nebyla před 122 lety zcela zničena, dále existuje a ovlivňuje mimo jiné i jednání původní Nadace, která se v současnosti, tedy v roce 498 é.N. stala dominantní silou v galaxii. Trevize je rozhodnut najít legendární Zemi, planetu na níž, podle něj, Druhá Nadace sídlí. Člen Druhé Nadace, Gendibal, pro změnu přichází se zjištěním, že krom obou Nadací je ve vesmíru třetí síla, která míchá kartami vývoje. Trevizovo pátrání, ostře sledované nejen Gendibalem, nás pak zavede na první stopu k objevení planety Země, na Gaiu. A pečlivý čtenář si jistě vzpomene na myšlenky Daneela Olivawa o budoucnosti lidstva, které pronesl v knize Vítězství Nadace. Pozornosti pak jistě neujde fakt, že se opět objevují roboti a za důležitou lze pokládat zejména opětovnou zmínku o „věčných“.
Cyklus Nadace:
0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)
1,3. Vize robotů (Asimov)
1,4. Sny robotů (Asimov)
2. Pozitronový muž (Asimov, Silverberg)
3. Nemesis (Asimov)
4. Ocelové jeskyně (Asimov)
5.Nahé slunce (Asimov)
6. Roboti úsvitu (Asimov)
6,1. Odysea/Podezření (Kube-McDowell, McQuay)
6,2. Kyborg/Zázrak (Wu, Cover)
6,3. Útočiště/Pericentrum (Chilson, Wu)
6,4. Kukaččí vejce/ Odrodilec (Leigh, Scotten)
6,5. Vetřelec/Aliance (Thurston, Oltion)
6,6. Maverick/Lidstvo (Bethke, Oltion)
7. Roboti a Impérium (Asimov)
7,1. Kaliban (MacBride Allen)
8. Hvězdy jako prach (Asimov)
9. Kosmické proudy (Asimov)
10. Oblázek na obloze (Asimov)
11. Předehra k Nadaci (Asimov)
12. A zrodí se Nadace (Asimov)
12,1. Ohrožení Nadace (Benford)
12,2. Nadace a chaos (Bear)
12,3. Vítězství Nadace (Brin)
13. Nadace (Asimov)
14. Nadace a Říše (Asimov)
15. Druhá Nadace (Asimov)
16. Nadace na hranicích (Asimov)
17. Nadace a Země (Asimov)
Asi nejvíce čtivý díl celé série Nadace. Nemá takový kultovní status jako první tři pokračování , ale konečně tady máme ucelený děj a ne jednotlivé epizody. A reálné, živé postavy. Navíc příběh který se čte jedna radost. Prostě klasický Asimov, který nám přinesl trochu staromilský vesmír ze staré školy. Hrdinové pokuřují dýmku, nosí barevné šerpy jako módní výstřelek, ve vesmíru ručkují po laně. Na druhé straně tu máme manipulátory s psychickými superschopnostmi, skupinové vědomí velikosti planety, pátrání po staré Zemi a moc dobrý příběh. Dobrý příběh? Ne, výborný.
Četla jsem tak, jak jde příběh chronologicky, ne jak Asimov díly napsal.
Úžasná série.
I těmto dílo je velmi vydařený. Opět tom jsou postavy, které provází celou knihu a opět tam jsou záporné postavy. Sci-fi je okořeněno fantasy prvky.
Po takřka třiceti letech se Isaac Asimov pod nátlakem veřejnosti vrátil do světa Nadace, aby napsal titul Nadace na hranicích. U toho se příběhově lehce odtrhl od Nadace, jako takové, ale zase do něj přimíchal roboty a připomněl nám to, o čem tu mluvil už v padesátých letech. Já byl vysloveně nadšený. Navíc to v tomto románu pojal opět trochu jinak, podle mě ku prospěchu věci. Tento román je totiž jednou tak delší, než předchozí knihy a navíc působí uceleným dojmem. Prostě poprvé působí jako opravdový román a ne jako série větších příběhů, což u mě mělo jednoznačně úspěch. Stejně jako námět samotný. Podle mě na původní trilogii nemohl navázat lépe a musím říct, že už spřádám plány nad dalším dílem...
Perfekní. O stupeň až dva lepší než předchozí tři díly. Je poznat, že knížky dělí 30 let a že tato už nebyla psaná na pokračování. Plastické charaktery všech postav opravdu baví a děj je oproti předchozím knihám napínavý a čtenáře (v mém případě posluchače) zajímá mnohem víc, jak to dopadne než u předchozí (dnes už malinko naivní a zastaralé) trilogie. A to přitom i tu hodnotím dost kladně.
Dobré to bolo!
"Nikdo není tak starý, aby se nemohl dozvědět víc, než už ví, a naučit se něčemu, co ještě neumí."
Ano, ano, konečně opravdu ano! Již třetí díl pro mě znamenal předzvěst, že se něco zlomilo a konečně jsem se začetla, zde se to ovšem rozjelo naplno a přimělo mě to hned sáhnout po dalším díle, tak jsem moc zvědavá a doufám, že nezklame.
Autorův styl vyzrál po třicetiletém odstupu od první trilogie jako dobré víno. Tato kniha perfektně navazuje na původní příběh a úžasně jej rozvíjí originálním způsobem. Nad předešlým dílem ságy o Nadaci jsem se téměř rozplýval, ale tenhle je ještě o stupeň lepší. Pro nejlepší zážitek doporučuji číst v pořadí, v jakém autor celou sérii psal a knihy "Předehra k Nadaci" a "A zrodí se Nadace" zařadit až nakonec.
"Člověk, který nerozumí lidem, má jen falešnou představu sám o sobě"
Nadace na hranicích je o stupeň lepšia než predchádzajúca časť a zatiaľ najlepšia kniha zo série. Čítala sa mi oveľa lepšie a možno aj preto, lebo ju autor napísal po takmer tridsiatich rokoch a bol v románoch skúsenejší a aj technológie v skutočnom svete sa značne posunuli - text už nepôsobí až tak archaicky. Kniha nám zhrubla, čo je dobre a nenudila. Páčil sa mi odkaz na sériu o robotoch, ktorú Asimov napísal po Druhej nadácií, tú mám tiež v knihovničke a teším sa na ňu.
Veľmi sa mi páčili všetky postavy (Novi, Trevize, Pelorat, Bliss alebo Gendibal), konečne začal Asimov písať aj o nich, nielen o Nadácií. Každá postava niekam smeruje, má svoju úlohu vo vesmíre a na konci sa ich cesty pretnú. Táto časť má v podstate dve hlavné linky - pozrieme sa do hlavných "politických" kruhov Druhej nadácie a budeme cestovať s Trevizom a Peloratom a hľadať prvú planétu, z ktorej vzišlo ľudstvo. Obe linky sú zábavné a dostatočne rýchlo sa striedajú, takže keď vás prestanú baviť politické pletichy, kniha vás presunie do modernej nadačnej lode.
Koniec je taký Deux Ex Machina (či už v zmysle počítačovej hry alebo významu) a jeho rozuzlenie mi úplne vyhovovalo.
"Lež je tím lepší, čím víc se blíží pravdě, a čistá pravda je nejlepší ze všech lží".
Podle mě nejlepší kniha ze série Nadací, nejspíš právě proto, že příběh je nyní ucelený a není "rozlámaný" do povídek; navíc má opravdu tah a člověka nepustí, dokud není konec.
Štítky knihy
space opera Hugo (literární cena)
Autorovy další knížky
| 2009 |  Nadace |
| 1993 | Já, robot |
| 2009 | Nadace a Říše |
| 1993 | Konec Věčnosti |
| 2010 | Druhá Nadace |
Isaac Asimov sa k Nadácii vrátil po takmer tridsiatich rokoch a tento odstup sa na texte všemožne prejavuje. Štýlovo ide o stále ten istý príbeh. Postavy preferujú pacifistické riešenia a skutočné boje prebiehajú skôr v mysliach. Kniha je však oveľa opisnejšia. Jednotlivý aktéri veľa času trávia vo svojich hlavách, premýšľajú a vysvetľujú, hodnotia a snažia sa predvídať kroky protistrany.
Z tohto hľadiska ide o fascinujúce čítanie o to viac, že vďaka tomu sa dostávajú do súvislostí udalosti pôvodnej trilógie. Nielen konanie postáv, ale aj udalosti, ktoré boli predtým spomenuté len tak mimochodom. V tomto smere sa ukazuje, že je ešte o čom hovoriť a hlavne toho treba veľa vysvetliť. Rozprávanie je vďaka tomu o čosi pomalšie, všetky tieto rozvláčne dlhé a (nie vždy len) vnútorné monológy brzdia tempo.
Čitateľ sa má teda celý čas zamýšľať a má všetkému porozumieť, hoci nie je nútený vyslovene filozofovať. Text však napriek istej odlišnosti nestratil nič zo svojej nadčasovosti, nakoľko ako vieme, história sa neustále opakuje, lebo ľudstvo je odhodlané opakovať stále tie isté chyby a voči ním nie sú imúnni ani predstavitelia Nadácie. Tí sa čoraz výraznejšie prejavujú samoľúbo a veria, že práve oni poznajú návod na vytvorenie nového Impéria. Hoci v ich réžii by ani zďaleka nepripomínalo tú formu akejsi medzigalaktickej utópie, ktorú mal na mysli Hari Seldon.
Rozdiel je aj v základom charaktere – lebo zatiaľ čo pôvodná trilógia často pracovala s tematikou jadrovej energie a tým, ako jej šikovné využívanie prináša tú pravú moc, teraz sa dostávame k špionáži. Sledujeme vlastne občas paranoidné správanie aktérov, ktorí sa obávajú agentov protistrany a všemožne intrigujú, aby ich zastavili.
Prvá Nadácia verí v zhubný vplyv tej Druhej, tá Druhá vystupuje alibisticky, ale má kostlivcov v skrini, pritom však obe veria vo svoju absolútnu nadradenosť a sú presvedčené v oprávnenosť svojho konania. No a medzičasom úplne iná moc posúva figúrkami po šachovnici a núti obe Nadácie konať presne tak, ako ona sama chce. Je to práve tá nevedomosť, prvok tajomnosti, ktorý núti otáčať stránky. Lebo je jasné len jedno – nech je týmto bábkarom ktokoľvek, jeho či jej identita ostáva väčšinu knihy utajená.
Kniha Nadácia na rozhraní predstavuje akýsi most. Asimov v nej dáva do súvislostí udalosti pôvodnej trilógie a pripomína a vysvetľuje tie okamihy, ktoré predtým nie vždy pôsobili dôležito. Tiež veľa času venuje osvetľovaniu motivácie postáv, hoci niektoré pasáže miestami pôsobia repetitívne. Text je tak oveľa opisnejší a tempo pomalšie.
Tematická základňa však nestráca na svojej aktuálnosti a opäť sledujeme, ako ľudstvo opakuje tie isté chyby. Po takmer tridsiatich rokoch však autor predsa len urobil výrazné zmeny – od fajčenia a jadrovej energie sa rovno presunul k špionáži. Vojna agentov v jeho réžii je napínavá a tajomná, navyše ňou otvára dvere k ďalším, potenciálne veľkolepým, udalostiam.