Nádech do ticha
Cath Staincliffe
Jeff, Caroline, Naz, Meg, Nick, Rhona, Saheel, Holly a Kulsoom. Obyvatelé svých vlastních vesmírů, které se protnou jedno páteční dopoledne v dubnu roku 2015. V 10.35 opouští manchesterské nádraží Piccadilly vlak směřující do londýnského Eustonu. Každý z cestujících nastoupil z jiného důvodu, každý spřádá jiné plány, čelí odlišným strachům, ale nikdo z nich – s jedinou výjimkou – nemá ponětí, že jejich čas se krátí. V jednom z vagonů totiž jede i rozhořčený mladík s batohem plným výbušnin a rozehrává ruskou ruletu, která po sobě může zanechat spoustu nevinných obětí…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , KalibrOriginální název:
The Silence Between Breaths, 2016
více info...
Přidat komentář
Nebudu psát, že je tato kniha výborná. Není. Je děsivá. Ale výborně napsaná.
Velice dobře popsané psychologické drama, které každému nesedne. Chápu. Přesto se velice ohrazuji proti hodnocení "odpad". Dotyčný/á vůbec nepochopil/a, že tyto hrůzy se (bohužel) dějí a autorka pouze bravurně popsala myšlení a následné pocity jednotlivých postav.
Doporučuji. Není to lehké čtení, věřím ale, že své čtenáře si najde, stejně, jako si našla mě.
No z knihy jsem si na zadek nesedla. 3/4 knihy se nám představují postavy, pak máme akci a pak život po. Přišlo mi to spíše jako taková zpověď, nebo scénář pro film. Nicméně četlo se to rychle a dobře.
Příběh o terorismu ,který nám nejprve představí hlavní postavy a pak ,jak se vypořádávají s následky teroristického činu. Kniha splnila mé očekávání.
Dech beroucí a napínavé. Na tuto knihu jen tak nezapomenu. Jediné co bych vytkla je až příliš mnoho postav a ne každá dostane stejně prostoru.
(SPOILER)
Tuto knihu jsem začal číst při cestě do Chorvatska tudíž 4.9 čas 11:00 a končil jsem 19.9 čas 23:20
Začátek byl nudný, protože se seznamujeme s 8 cizincům, kteří nastupují do stejného vlaku, který míří do londýnského Eustonu. Druhá půlka už byla mnohem lepší. Jeden cestující vyznával Allaha Agbara.
8 lidí jede ve vlaku a popisují dané události.
První třetina knihy nám ukáže každou postavu a seznámí nás s jejími vlastnostmi a problémy. Nejnudnější část knihy
Ve druhé třetině se popisují chvíle po vybuchnutí bomby. Svižně napsané a napínavé
Třetí třetina se odehrává po několika měsících. Dohra veškerých událostí.
Z poslední třetiny jsem byl zklamaný. Myslel jsem, že se to někam posune, a ono nikam :-(
Dávám 60% - divím se, že kniha má v červnu 2023 86% ....
Do knihy som sa začítavala dlhšie než obvykle, pretože vačšinou pokiaľ ma dej na x stranách neosloví, tak knihu nechávam nedočítanú.
Kniha začína popisom 8 hlavných postáv, okolo ktorých sa bude príbeh odohrávať, takže som sa v tom odzačiatku strácala a vlastne som ju čítala len preto, že som cestovala vo vlaku. Aké ironické.
Každopádne som ju dočítala až doma - záver knihy, kde prebehlo spomienkové stretnutie po roku bolo dojemné, tu som aj slzy uronila. Psychologicky ťažká téma, avšak si myslím, že pri téme ako je terorizmus by mohol príbeh obsahovať omnoho viac napatia a adrenalínu a menej zbytočného popisovania postáv v úvode.
Co se stane, když je někdo ve špatný čas na špatném místě…
Kniha nebyla špatná, už díky mrazivému námětu, který je v dnešním světě bohužel často reálný, ale na druhé straně - nijak zvlášť mě to nenadchlo.
Slabiny jsem cítila spíš ve zpracování - začátek mi připadal dost rozvleklý, postavy mě nijak zvlášť nezaujaly, jejich osudy mohly být rozvinutější, nedokázala jsem si tak k nim najít vztah, aby mě jejich osud vnitřně více zasáhl, motivace pachatele byla taky jen dost povrchně vysvětlena. Daleko lépe zpracovaný mi připadal spíš příběh rodiny pachatele.
I žánrově se mi to jevilo dost neuchopitelné - na thriller (vyjma jediné krátké, byť klíčové scény) to bylo málo akční, na psychologický román to šlo zase málo do hloubky a bylo málo propracované. Proto jsem navzdory dramatickému tématu při čtení necítila vlastně téměř žádné napětí a díky plochosti postav zase téměř žádné emoce. Myslím, že z takového námětu se dalo vytěžit podstatně víc.
Kniha mi asi v hlavě dlouho neutkví, snad mi jen opětovně potvrdila to, že život je velice křehký a pomíjivý a měli bychom si ho nejen vážit, ale také pořádně užívat, protože nikdo neví dne, ani minuty…
Taky jsem přemýšlela zda knihu dočtu ,protože začátek byl vleklejsi.Ale jsem ráda že jsem vydržela. Protože zbytek děje byl zajímavý a kdyby nebyl vykreslen život postav, pak by děj neměl tu sílu. Za mě silné aktuální téma. Kniha se mi líbila.
Tato kniha mi vůbec nesedla. Děj je do poloviny rozvláčný, pro mě nic neříkající. Pak sice přichází náznak napětí, ale to se velmi rychle vytrácí v poslední třetině knihy, kde je to zaměřeno především na emoce. Je to spíše takový pokus o vcítění se do pocitů hlavních hrdinů, autorka ale nejde nijak zvlášť do hloubky a je to popsáno tak nějak povrchně, jako by se v tom vlastně ani moc nechtěla šťourat. Být to podle skutečnosti, byl by to zajímavý, informativní vhled do oné události. Takhle to bylo takové co by kdyby, které ve mně nic nezanechalo. Každopádně někomu se tento styl může líbit.
Po přečtení komentářů jsem očekávala něco víc. Je to kniha, která měla pomalý náběh a velmi smutný děj.
Kniha má krátké kapitoly,které se čtou lehce. Je to pěkný a smutný příběh. Děj se dal trochu víc rozvést. Konec trochu nedoladěný, ale kniha stojí za přečtení.
Dobrá kniha. Která se ale dala napsat, dle mého názoru, lépe. Hlavně to dění ve vlaku - mohlo se více vystupňovat napětí. A konec byl zvláštní, takový utnutý.
(SPOILER)
Tohle si musíte přečíst!
Knihu jsem sbalila s sebou na dovolenou, před čtením si nepřečetla anotaci a pořádně ani název knihy, takže po přečtení prvních kapitol mě napadlo, že to bude nejspíš o rozvoji vztahu mezi zdravou holkou a kluka trpící nějakou nemocí, jak naivní :D
Jakmile jsem pochopila, k čemu kniha směřuje, byla jsem příjemně i nepříjemně překvapená. Jednak jsem ocenila téma, které se nám kniha snaží přiblížit z pohledu několika lidí, kteří se nacházejí v různých životních situacích a na druhou stranu už jsem si stihla některé postavy oblíbit a bylo mi jasné, že happy endem to rozhodně neskončí.
Nejsilněji na mě zapůsobila část knihy, která popisuje, co se dělo po výbuchu, zvlášť myšlenky právě umírajících lidí. Nejedná se o oddechové čtení, je to psychicky dost náročná kniha. Autorku jsem na konci proklínala, proč nechala zemřít některé osoby.
Při čtení knihy máte pocit, jako byste tam byli také a všechno prožíváte s hlavními postavami, o to více mě to zasáhlo.
Byl to hodně silný zážitek a doporučuji všem, kdo mají dost odvahy na depresivní čtení.
Kdo se do knihy pustí, určitě by neměl očekávat nějakou akci a napětí. První třetina poměrně vleklá, seznamování se s cestujícími. Hezké znázornění toho, že každý má nějaký svůj příběh, naplánovanou budoucnost, někoho, kdo na něj čeká a nebo spoléhá. A pak stačí jeden okamžik a vše je naruby. Přežít potom může být to nejtěžší, jelikož ne každý se zvládne s tak velkým zásahem vyrovnat. Emoce pracují v poslední třetině hezky, nicméně kniha neobsahuje nic, co by se mi vrylo do paměti nebo zanechalo hlubší stopu. 70%
Uff...ani nevím co k téhle knize napsat. Rozhodně nečekejte, že budete hádat kdo je onen pasažér s bombou. Toho znáte prakticky od prvních stran knihy.
Nicméně tohle byl opravdu hodně silný příběh při kterém mi běhal i mráz po zádech a i několik slz ukáplo. Budu jí rozdýchávat ještě hodně dlouho.
Tohle byla neskutečně emotivní kniha a jsem ráda, že jsem měla možnost si jí přečíst.
Knihu doporučuji, určitě stojí za přečtení. Jen upozorňuji...není pro slabší povahy...
Hodně depresivní příběh právě proto, že se tak přibližuje realitě... Začátek nudný, ale pak se to rozjelo a sledovat myšlenkové pochody u jednotlivých postav mne bavilo.
Příběh je děsivý a je příšerné, že se to děje v dnešní moderní době. Tolik zničených a polámaných životů... Ráda bych se dozvěděla osud jednotlivých postav po několika letech. Jestli je vůbec možné po takovém zážitku žít běžný plnohodnotný život. Jinak knihu jsem přečetla za pouhé tři dny, je velice čtivá.