Náhradník

11.06.2023

Smíšené pocity mám.. V knize je vlastně skoro vše co o něm víme, nic nového jsem se nedočetla.. Pasáže s jeho p... Mi přišli trošku více přes čáru, to jsem vědět asi nemusela.... A nevím zda je to pravda co lež u něj nikdo neví... Četlo se to dobře a svižně na což je to bichle což se divím, že jsem tak rychle dočetla.. Ale jinak asi přenechám jiným.

09.06.2023

Nepamatuju si, kdy jsem měla z knihy naposledy tak rozporuplné pocity jako teď. Královskou rodinu jsem nikdy moc nesledovala, když nepočítám ty největší kauzy/události, kterým se v médiích prostě nevyhnete, protože na vás zkrátka skáčou ze všech stran. Když ale vyšla Harryho autobiografie, která byla podle mnohých opět v princově stylu něčím kontroverzním, zatoužila jsem udělat si na tuhle osobnost konečně vlastní názor. Ale tak lehké to nakonec nebylo...
Překvapilo mě, jak moc mě Harryho vyprávění vtáhlo, jak moc lidsky působilo. Že to neměl v životě lehké, mi bylo vždycky jasné, ale ačkoli jsem s ním v průběhu čtení mnohokrát soucítila, zároveň se našla hromada momentů, kdy na mě vyprávění působilo až moc depresivně a nešťastně. Jako by být součástí královské rodiny byl spíš trest, který mu soustavně ničil život, a on teď měl potřebu obhajovat svá rozhodnutí před krutým světem, nemluvě o docela otevřené zpovědi ohledně vztazích v rodině, které mi místy přišly až moc soukromé. Cítila jsem se jako bych neměla právo je číst, protože pochybuju, že když to Harry psal, ptal se své rodiny na svolení se zveřejněním. Někteří kostlivci by možná měli zůstat zavření ve skříni, obzvlášť když ta skříň patří královské rodině. Ale vlastně proč ne, je to také jen člověk, má právo si vylít srdce a říct i svůj úhel pohledu, ale pokud si knihu přečtete, zjistíte, že je občas těžké vyvarovat se aspoň rámcovým soudům, byť ho teď vnímám mnohem více jako člověka než kdy předtím.

08.06.2023

O královské rodině znám jen ty nejzákladnější fakta. Drby mě nikdy moc nezajímaly a moje pubertální JÁ se kdysi vyjádřilo, že princ Harry je z bratrů ten hezčí (ano, měl na sobě uniformu) a William je na můj vkus moc uhlazenej.

Ještě před několika dny jsem v rukách držela knihu Náhradník. Možná z náhlého popudu, možná ze zvědavosti, možná proto, že jsem pro jednou chtěla zapadnout, být víc jednou z vás, být jako všichni ostatní, co TO teď čtou taky. Co jste čekali, než jste knihu otevřeli? Já vůbec nic

a byla jsem překvapená. Tím, jak snadno si mě Harry svým vyprávěním získal. Dětství, puberta, mladické nerozvážnosti, životní kroky, velký i malý lásky, trápení, touhy, přání, bolesti i strachy. Možná viděl, že s přečtením váhám, a tak na mě prostě zavolal:
Hej, ty tam!
Poslouchej mě chvíli!
Chci ti něco říct!
A tak jsem ho poslouchala až do poslední stránky.

Co jsi tím vším chtěl říct, Harry? Ptala jsem se sama sebe, když bylo po všem. Že jsi chtěl být aspoň někdy úplně obyčejnej kluk? Že seš správnej chlap, co dělá správný rozhodnutí? Že jsi nadělal mraky chyb a nerozvážností a prosíš mě, ať tě kvůli tomu nesoudím? Že toužíš po uznání a respektu? Že si přeješ aby Tě lidé viděli doopravdy? Že Tě ztráta maminky bolela a bolí dodnes? Nevím, ale jsem moc ráda, že jsem Tě mohla poznat...

Za knížku čtenou v rámci spolupráce moc děkuji @nakladatelstvi_prah a @nakladatelstvi_rosier

07.06.2023

Naprosto ho chápu, proč se choval tak,jak se choval a proč je takový jaký je.
Našla jsem si k tomu i určité články na internetu od novinaru a opravdu se lisi od toho, co zde je vypraveno.

07.06.2023

Upřímně jsem měla od této knihy poměrně nízké očekávání a spíše jsem ji četla kvůli procvičení angličtiny a zvědavosti. Možná i proto dávám trochu vyšší hodnocení. Princ Harry se ve své otevřené zpovědi především zabývá svým celoživotním bojem s tiskem. Myslím, že je důležité, jakým způsobem poukazuje na nekalé praktiky bulváru. Detailně také popisuje svůj předem nalinkovaný život jakožto služebníka monarchie. Samozřejmě se ledasco musí brát s rezervou, protože některé věci se prostě nedají ověřit. Na druhou stranu se jedná o jedinečnou knihu z prostředí, do kterého lze jen velmi těžko proniknout. Jsem ráda, že jsem knize dala šanci a mohla se obohatit o kompletně jiný úhel pohledu.

07.06.2023

Tak jsem si přečetla, jak to má Harry na světě těžké... Má:-)
Víc tady: https://naskokjinam.blogspot.com/2023/06/princ-harry-nahradnik.html

03.06.2023

Kniha je psaná s citem, mnohdy mě i dojala. Předcházela ji nehezká pověst, že v ní Harry hlavně špiní svoji královskou rodinu. Není to tak. Právě i to Harry popisuje, jak média ledacos zkreslují, někdy škodí. Zde se to vlastně potvrdilo. Původně jsem vlastně ani knihu číst nechtěla, pak jsem měla možnost přečíst začátek - a to je úplně něco jiného, je to moc hezky psané, to už jsem si chtěla přečíst celou knihu. A vlastně mě tedy kniha příjemně překvapila. Harry prostě popisuje svůj život od dětství. Vyjádřil se sám. Stále o něm psala média, mluvili jiní lidé, zde prostě o sobě napsal sám. Kniha se mi líbila a díky ní jsem si Harryho více oblíbila.

01.06.2023

Vydání této knihy jistě zaznamenali i ti, co královskou rodinu nesledují. Tvář prince Harryho najdete snad v každém knihkupectví a je téměř nemožné si této bichličky nevšimnout.

Když jsem Náhradníka otevřela a vlastně se hned začetla, byla jsem příjemně překvapená. Bylo to, jak kdybyste s kamarádem seděli u piva a on vám vyprávěl svůj dosavadní životní příběh.
Dvě části mě bavily hodně. Harryho dětství, studium, armáda, cestování nejen po Africe.. hltala jsem každé další dobrodružství a zážitky, které nebyly vždy veselé.

Ovšem třetí část, kdy se na scéně objevila Meghan, byla zajímavá. To už nebyl ten samý Harry a přiznám se, že bych se bez poslední třetiny klidně obešla.

Že si knihu nenechají ujít milovníci královské rodiny, je jasné, ale já bych Náhradníka doporučila i těm, kteří ji pravidelně nesledují (jako třeba já). Vyprávění to bylo dojemné a upřímné a mně se z velké části líbilo.

#spoluprace @nakladatelstvi_rosier @nakladatelstvi_prah

Zajímám se o královskou rodinu už strašně dlouho a Harry má tu smůlu že u spousty věcí vím,že lže.Navíc jestě jak na potvoru jsem těžce zaujatá proti báchorkám a jsem schopná neuvěřitelných věcí abych si informace ověřila a už na to mám s podobně postiženými spolek.Takže nemůžu jinak než za odpad.Asi se nejsem schopná rozhodnout jestli je horší ufňukaná slátanina jeho matky sprásknutá Andrewem Mortonem nebo tohle veledílo,Moehringer je zřejmě lepší ghostwriter takže literárně bude lepší tohle,faktograficky je to děs v onbou případech,lidsky Diana to nedělala pro peníze a navíc byla psychicky těžce deprivovaná což Harry jen předstírá.Poznámka kolegy (ně) že se špinění královské rodiny nekoná ve mně budí otázku jestli četl (a ) poctivě ovšem je-li požadavkem co nejvíic připomínat Dianu (boha jeho!!!!) tak to asi chápu.

29.05.2023

Harryho mám ráda od jakživa. Připomíná mi Dianu víc než William. A po téhle knize mi ji připomíná ještě víc a mám ho ještě radši. Kniha je napsaná s citem, pokorou a úctou. Nějaké špinění královské rodiny se nekoná. Prostě část života Harryho tak, jak ji vnímal. Kniha mě bavila.

28.05.2023

Mediální humbuk, který se rozpoutal kolem této knihy, vyvolává v potencionálním čtenáři představu, že se jedná o naprostou bombu, jenž rozmetá Buckinghamský palác na kusy. Nu... Nestalo se tak. První dvě třetiny knihy Harry popisuje své ranné mladí, léta studií ,službu v armádě. Život ve zlaté kleci. A musím přiznat, že mi jeho psaní přišlo sympatické. Citlivý kluk, který až příliš brzy přišel o mámu. Říkala jsem si. A pak přišla poslední část knihy a s ní... Meghan. A najednou se sympaťák v mých očích proměnil v ukňouraného, zamilovaného blázna. No... Hodně štěstí princi.

25.05.2023

Trochu marketingová bomba... přitom se nic velkého neděje. :-(

24.05.2023

Dojemné, upřímné. Mně se to líbilo a nadchlo

21.05.2023

O této knize se všude mluví/píše, a to celkem nelichotivě, takže jsem neměla vysoká očekávání. Kniha ale pozitivně překvapila!
Vůbec mi nepřišlo, že si v ní Harry stěžuje, "brečí" nebo že by ze sebe dělal chudinku. Připadá mi to, že se snaží předložit svůj pohled na život v královské rodině. A tento pohled předkládá subjektivně. Z knihy jde cítit postoj "takhle to vidím já, ale nemám patent na rozum a ani nevidím ostatním do hlavy". Proto se mi to líbilo. A tak jak to většinou bývá - pravda bude někde uprostřed. A myslím, že to tak je správně. Každý totiž vnímáme svůj život individuálně.
A názory, že "pere špinavé prádlo na veřejnosti"?? ...je hold osoba veřejná. Píše se o něm kde co, v jednom kuse jej fotí, tak proč by něco neřekl i on?
Já sama královskou rodinu sleduju roky. Mamka milovala Dianu a já své oblíbence nemám, ale Meghan mi přišla sympatická, jelikož sleduju Kravaťáky roky a tam jsem jí vždy zbožňovala. Po přečtení této knihy se asi nic nezměnilo. Jsou to prostě jen lidi. Všichni v této instituci. A každý má své mouchy.

Kniha je jednoduše skvěle napsaná, obsahuje mnoho informací, nejvíce se mi líbila první část (dospívání) a nejméně část druhá (armáda). Část s Meghan byla taky zajímavá. Navíc jsem pomocí této knihy překonala čtecí krizi, takže nemohu dát méně než 5 hvězdiček!

20.05.2023

Kniha nejen vzpomínková, ale rovněž velice smutná. Zpověď dvanáctiletého chlapce který přišel o milovanou maminku a následně je podroben drilu panovnických pravidel, kdy srdečné objetí je zakázané, všechna jednání jsou přísně načasována a oddechovým časem jsou pouze pobyty v internátních školách. Posttraumatická porucha automaticky následuje, nedokáže se smířit s nalinkovaným životem uprostřed chladného chování svého okolí. Upřímně napsaná kniha o "zlaté kleci" v které by se málokdo z čtenářů chtěl ocitnout

19.05.2023

(SPOILER) Britskou královskou rodinu nějak nesleduju. A přitom je skoro jako kdyby subkultura, co subkultura, i národ, založený na uctivání tohohle, řeknu, pojmu. Paparazzi se plazí v křovích, aby trestaly nebohého Harryho svými zrcadlovkami a hanlivými titulky v novinách, potom, co se ocitl v situacích, které málokdo chápe, protože málokdo je princ královské rodiny. Je to jak středověká ikonická malba. Zpočátku intimní zpověď a i sympatická, kde se přiznává k pár blbostem (jako převlíknout se za Hitlera a jít na párty, což Willy bez problémů odsouhlasí, PALCE HORE, William se zde projevil jako starší bratr "dickhead", nicméně Harry ochotně přechází podobné situace, jakožto dobrý bratr, který má proti sobě jen soutěživou jedničku, Williama, jak na nějakých závodech v plavání). I přesto, jestli mi někdo byl sympatičtější, od pohledu, v královské rodině, protože vlastně vypadal trochu normálně, byl to rebelující druhý syn princezny Diany, zrzavý Harry [xd], vévoda ze Sussexu. První třetina, která byla i dost o Dianě mi připadá jako nejzajímavější část knihy. Posléze se 'Spare' zvrhne v "média jsou brutální a špiní a dostávají vás do situací, útěk do armády, a 'Meghan je ve stresu z nenávisti'", aby Harry vylíčil vše tak nějak po svém, od začátku, protože "Enough is enough!". Ony ctnostné vize a důvody dokážu v jeho pojetí asi těžko pochopit, protože, opět, jsem nikdy jako princ v královské rodině neoperoval. Ale jednou jsem se astrálně cítil jako princ, ležící a usínající ve starověkém Egyptě, so, you know, I'm' something of a prince myself". Kdybych měl knihu shrnout v jedné její větě, pobavila mě jedna ze závěrečných: "'You're delusional, Harry.' But they were the delusional ones." (řečeno samotným autorem) Harry je na jednu stranu otevřený. Ale na druhou stranu, zvažoval co a jak řekne. A jsem si jist, že už tohle něco říká. Tahle kniha je spíše tak nějak "zhruba", což není, díky mami, zevrubně, to už vím. Harry a Meghan spadají do sféry Willa Smitha a jeho barona Harkonnena, Jadu, když se podíváte, jak chodí k Oprah a jsou proti nenávisti ve Světě, díky, fakt, bez vás bych neměl ponětí. Spare (Heir) narážky v titulu si ale cením, je to trefné a pravdivé. Celkově, ta historie v úvodní třetině je poměrně vcítitelná a pozoruhodnější a kniha jako taková spíš sympatico, protože je tam řečeno i spousta věcí, co nejspíš nepotřebovaly být zmíněny - ale třeba je to celé jen geniální kampaň, kdoví. Nevím, jak moc hardcore je Harry za vypuštění tohohle, protože někdy jsem si říkal "oh, jsou vlastně jen trochu jiná, ale normální rodina", abych se pak zase občas přistihl u výrazu mého absolutního ztracení a zmatení. "Paparazzi a tisk jsou zlo. Dějou se špatný věci. Byl jsem v armádě a zabil. A do toho neustále politikaření a všechno a tak nějak všichni proti mně." A po mém boku anděl. Zpočátku jsem si říkal, Harry jde na to ("Harry, jdu do baráku!"), abych se pak ocitl v něčem, co se pocitově blíží pohádce. Už čekám, až vyskočí vlk. Nevím.

Kniha by se klidně mohla jmenovat KNIHA NÁŘKŮ NÁHRADNÍKA. Jsem velice ráda, že se ke mě dostala jako putovní, za kterou jsem nemusela zaplatit ani jednu korunu. To se vážně chvílemi nedalo číst. Zřejmě tomuto mladíkovi nikdo pořádně nevysvětlil jedno známé úsloví: ,,Co se doma uvaří, to se taky doma sní." Zde naopak NÁHRADNÍK nabere plně do talířů a rozdává všem ostatním... Rozdává o pocitech ke své ženě, ženě svého života..., rozdává o pocitech a nesvárech se svým starším bratrem..., odsuzuje bulvár..., aby nakonec právě jemu a nejenom jemu, předhodil tento svůj příběh...
No, knihu jsem se nakonec rozhodla nehodnotit hvězdičkami, asi by jich bylo žalostně málo. Prostě jsem v ní neobjevila nic uvědomělého, lidsky zajímavého - hodnotného... Bohužel ne každému, kdo se "narodil se stříbrnou lžičkou v puse, nebo i bez ní...," je dáno, aby napsal dobrý životní příběh - knihu.

18.05.2023

Kniha je čtivá, nicméně nesplnila moje očekávání. Doufala jsem v trochu vhledu do životů jednotlivých rodinných členů, jejich povah a názorů. Část dětství vynechána. O dědečkovi skoro ani řádka. O babičce, taky nic moc. Ve směs se celá kniha odvíjí od smrti matky, princezny Diany, je o nezpracovaných emocích, pocitu ublížení, méněcennosti v roli náhradníka, nespravedlnosti, boji s bulvárem a nemožnosti zadostiučinění. Přílíš domněnek a chyb v komunikaci s rodinou, a i pravděpodobně s Harrym. Některé rodinné taškařice opravdu nestáli za vytáhnutí na světlo viz půjčený lesk, šatičky apod. Ale zase nemohu opomenout, že H. zaslouží chválu za Invictus games, ale i za snahu zpracovat své psychické traumata. Možná čas ukáže, že se princ Harry nakonec stane zralejším a sebevědomým mužem se schopností nadhledu a s kontrolou nad svými emocemi. A najde vlastní cestu, kterou nebude dláždit jen život v královské rodině. Snad.

Kniha se mi líbila.Harry jen napsal svůj životní příběh, který zrovna není lehký když nedělá co mu přikazuje monarchie.A ztrata maminky má vliv na vše co se dělo a děje v jeho životě.