Nana
Émile Zola
Nana je devátou knihou série Rougon-Macquartové a volným pokračováním románu Zabiják. Nana je příběh dívky z lidu, která si svou krásou podmaňuje muže a využívá je, díky své kráse dostává z ulice na samý vrchol společnosti. Émile Zola, představitel naturalismu 19. století, zde vykresluje život a mravy tehdejší společnosti, život bohatých a chudých ukazuje ve velkém kontrastu.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2015 , OmegaOriginální název:
Nana, 1880
více info...
Přidat komentář
Nemůžu si pomoct, ale ve srovnání se Zabijákem a Člověk bestie je to velmi slabé. Nedokázala jsem ani dočíst a knihu jsem odložila, moc mě bohužel nezaujala. A to mám Zolu velmi ráda!
Zajímavé téma, někteří chlapi se nikdy nepoučí a není jich málo. Při čtení jsem jenom kroutil hlavou jak může být někdo tak hloupý.
Pro mě byla Nana podstatným zklamáním. Často jsem se při čtení nudila, i když prostředí Paříže bylo vykresleno dobře, příběh jako takový mě mnoho neoslovil. Možná je to tím, že jsem před Nanou četla Zabijáka a ten mě naprosto uchvátil. V porovnání s ním mu Nana "nesahá ani po kotníky".
Konec mi přišel oproti předchozí rozvleklosti děje příliš uspěchaný. Když vezmu v úvahu, kolik zbytečností bylo v knize zdlouhavě popisováno, tato skutečnost přímo bije do očí.
Zola je dle mého skvělý vypravěč, proto mohl napsat poutavější příběh o francouzské kurtizáně, která došlova šlape po mužích a jejich citech.
Ačkoli je tohle dílo řekla bych známější než Zabiják,Zabiják byl dle mého názoru lepší. Nejen ve své syrovosti a surovosti,ale i tak nějak celkově. Nana je dílo hodnotné,ale přesto,chybí ji ten náboj,co je v Zabijákovi. Přesto je to dílo některými svými obrazy opravdu šokující. Hlavně závěr je zcela realistický,naturalistický a strašlivý. Je to však dílo,které jsem nezhltla jedním dechem. Zola jak se mi zdá,už si dává větší pozor na to,co napíše.
Přesto se mi to dílo líbilo a vřele doporučuji.
Prvně jsem se nemohla ubránit srovnání s Miláčkem od Maupassanta, ale brzy se děj začal lišit. Nemůžu si pomoct, ale opravdu mě začíná děsit "zvířecí pohlavnost" našich předků. Např. manželé Mignonovi mi vyrazili dech. A taky dodám jeden Nanin citát: "Když se mi mužský líbí, vyspím se s ním."
Zola opravdu důkladně líčí hnilobu společnosti, která se doslovně projeví i na Naně. Ještě stále teď nechápu, jak původně chudá holka může být tak chamtivá, zlomyslná a nevážicí si svého štěstí.
Když to shrnu, tak je to opravdu hodně dobrá kniha, která v některých ohledech odpovidá i dnešní společnosti. A ponaučení? Nebuďte blbí a nešlapte si po štěstí!
Nana bola pre mňa jedno veľké sklamanie. Myslím, že veľmi preceňovaná kniha, ktorá ma ani v najmenšom neoslovila. Dej sa strašne vliekol a koniec úplne odfláknutý len tak halabala aby sa to všetko dohnalo. Hlavnú postavu som nepochopila, dá sa povedať, že mi šla na nervy a už sa k tejto knihe viac vraciať nebudem
Po přečtení jiných Zolových knih, mě tato né úplně dostala. Jedná se určitě o zajímavé téma, které si žádá přečtení, konec knihy si vydařil, ale v souhrnu ta laďka zolových knih je výš.
naprosto se ztotožňuji s tímto názorem:
palkto 1x
Dílo není tolik čtivé jako ,,Zabiják", ale kvalitou se mu určitě vyrovná. Kritika tehdejší smetánky, bohatství, prostituce to v 19. století muselo vzbudit velký poprask. Velice mě zaujal drsný závěr knihy, ale co jiného čekat u naturalismu
Po Zabijákovi se mi s Nanou celkem špatně začínalo, nelíbil se mi až tak překlad. Snadné čtení... ale v závěru mi lezly oči z důlků.
Dílo není tolik čtivé jako ,,Zabiják", ale kvalitou se mu určitě vyrovná. Kritika tehdejší smetánky, bohatství, prostituce to v 19. století muselo vzbudit velký poprask. Velice mě zaujal drsný závěr knihy, ale co jiného čekat u naturalismu
Bylo to první dílo z naturalismu, které jsem přečetl a přirovnal bych to k pocitům, jako když jsem si poprvé pustil psychedelickou hudbu. Občas velmi nechutné, zvlášť smrt Nany je popsána velmi drasticky. Ale jinak poměrně dobré dílo, dobře se četlo.
Zabiják byl více naturalističtější. Nana mi oproti němu připadala jako pohádka na dobrou noc. Nicméně to bylo slušné. :)
Nanu som sa rozhodol prečítať hlavne z dôvodu, že ide o voľné pokračovanie Zabijaka. Zaujímalo ma, ako sa ďalej bude odvíjať Nanin osud. Oproti Zabijakovi ma však tento príbeh veľmi nezaujal. Príbeh prostitútky bohatých, ktorá ničila všetkých mužov okolo seba má síce čosi do seba, moja šálka káva to však nebola. Príznačný Zolov naturalizmus to bol len v poslednej štvrtine knihe. Veľa pasáží bolo vyslovene nudných, nezaujímavých, zasypaných kopou opisov. Zabijak je jednoznačne lepší.
Mně se ty popisy líbí, dokreslují mi děj, který je ovšem depresivní, stejně, jako Zabiják. Tady je ovšem širší záběr společnosti, od spodiny až po nejvyšší honoraci. A Nana, hloupá, ješitná a nevzdělaná, používá svou krásu a bezcitnost jako ničící stroj.
Štítky knihy
19. století Francie francouzská literatura prostituce Paříž naturalismus prostitutky
Autorovy další knížky
2009 | Zabiják |
1965 | Nana |
2004 | Člověk bestie |
1923 | Břicho Paříže |
1969 | U štěstí dam |
Strhávám 1 hvězdičku za nudné pasáže v úvodní části knihy. Jinak pěkné čtení z prostředí dřívějších pařížských ulic.