Naprosto pozoruhodná věc
Hank Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454146/naprosto-pozoruhodna-vec8Ns5Rb-G4l-.jpg
4
177
177
Jsou tři hodiny ráno a třiadvacetiletá April se vrací domů z práce. Po cestě si všímá obří sochy. Vypadá jako tři metry vysoký Transformer, oblečený v samurajském brnění. S kamarádem Andym ho natočí na video, které posléze umístí na YouTube. Tím se jejich dosavadní životy naprosto změní. Video se totiž stane virálním a obletí téměř celý svět. April se rázem ocitá v centru intenzivní mediální pozornosti.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2019
,
Fobos
Originální název:
An Absolutely Remarkable Thing, 2018
více info...
Přidat komentář
Tohle mě skutečně hodně překvapilo. Příběh zajímavý, ale nejvíc mě zaujal způsob, jakým je zde přiblíženo fungování slávy.
Zkraje mě zaujala, jak jsem se blížila k polovině, tak už to bylo pořád to samé bez nějaké akce, ale potom se to rozjelo a kdyby to šlo, už bych ji dočetla na jeden zátah :-)
Kniha Naprosto pozoruhodná věc je podle mě opravdu naprosto pozoruhodná. Rozhodně je originální a výrazně vybočuje ze žánru YA sci-fi. Ze začátku jsem z ní byla nadšená, získala si mě a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Řeší totiž atraktivní a aktuální témata a postřehy o sociálních sítích, médiích, slávě nebo chování lidí v krizi mě nutily k zamyšlení. Bohužel mi postupem času přestala být sympatická hlavní hrdinka, nejprve mi trochu lezla na nervy, ale ke konci jsem ji vůbec nemohla vystát. A celkově se mi vývoj knihy nelíbil, přišel mi nelogický a naivní. A konec mě vyloženě naštval! Pokračování bych si ráda přečetla, přestože mě tato kniha nakonec zklamala. 3,5*
Docela už dost dlouho přemýšlím, jak knížku slovně ohodnotit. Tak začnu tak nějak od začátku. Prvních pár kapitol mělo pěkný potenciál, který byl ale na většinu knihy nahrazen relativně nudným dějem. Občas se tam ale vyskytovaly docela důležité myšlenky, alespoň co se sociálních sítí a internetů týče. No a celá knížka končila dost epickým koncem, který byl z celého děje nejlepší. Jen mě strašně mrzí, že autor lehce odbyl "luštění snových hádanek", tam by se mohl pěkně vyřádit, bohužel jsme toho ale byli ušetřeni.
Teď ale k April, hlavní hrdince. S tou holkou bych si vůbec nerozuměla, všechna její rozhodnutí mi přišla naprosto hloupá, a navíc její chování bylo prostě příšerné. Takže ne, s hlavní hrdinkou jsem si opravdu nesedla, možná proto mě taky většina knihy nebavila. Našly se tu ale i světlejší části, a i když si další díl pravděpodobně nepřečtu (i kdyby vyšel v čj), tak si myslím, že nějaké ty myšlenky jsem si z knihy odnesla.
Koukám, ocitla jsem se úplně mimo - generačně. Nikoliv ale žánrově! Naopak, tahle knížka je pro mě science fiction ve dvojnásobné podobě. Mně totiž výrazy subreddit, cosplay, virál, freelancer, merch a postnout znějí přibližně stejně jako gravimetrické pole, teleportace, deflektor, tachyonový pulz a kvantová singularita. Ti mladí (podle komentářů pode mnou) museli být otráveni četbou o své všední realitě :-); já plesala. Hlavně mě ale bavila vypravěčka s pěkným dvouměsíčním jménem April May (ještě k tomu s přítelkyní Mayou) a její sympatický, vtipný pohled na svět i sebe samu. Záhada a její luštění mělo spád a švih, následky toho všeho byly neúprosné – a naprosto logické. Dokud autor nechal vyplouvat na povrch její myšlenky, popř. její komunikaci na síti, bylo to trefné, pokud nechal April pronášet pravdy pro lidstvo, bylo to přesně takové, jaké to od Američanů čekáte: trochu velkohubé a frázovité. Ale to, že jsem se jenom několikrát v těch chvilkách ošila, vyvážila moje pobavenost a ocenění dobrého nápadu – a mně to momentálně úplně stačilo.
(Zajímavé je, že já bisexualitu hlavní postavy vůbec nevnímala, protože tam téměř nehraje roli - ve smyslu, není to podstata zápletky; z 21 komentářů pod mým se v třetině objevují výhrady. I tohle je možná dané tím, že žiju mimo sociální sítě, takže nemám pocit, že se na mě valí ze všech stran boj za práva těch a oněch… Ale rozumím tomu: média nám dnes masírují hlavy ve velkém a někomu už to leze na nervy.)
Prvotina Hanka Greena (ano, jedná se o bratra toho slavného spisovatele Johna Greena), která se absolutně vymyká stylem knihám, které čtu. Dostala jsem se k ní skrze výprodej a vcelku kladné recenze na internetu.
Knihu jsem dočetla včera cca ve 21:00 a jediné, čím jsem si 100% jistá je to, že já rozhodně nejsem cílový čtenář. Netroufám si tvrdit, že je to kniha špatná - nápad rozhodně má, ale opravdu se jedná o sci-fi příběh, který navíc sledujeme očima několika lidí, takže je to místy opravdu zbytečně zdlouhavé.
Spoiler: mladá April je obyčejná holka, které nechybí vlastně nic, ale když jde večer domů a potká obrovskou sochu, vzbudí kamaráda aby to honem dojel natočit a aby to dali na yt. Už druhý den zjistí, že tahle socha je v každém velkém městě na světě a nikdo neví jak se tam dostala. Pak se ukáže skvělá odbornice, která zjistí že to není socha, ale mimozemšťan, pojmenují ho tedy Carl a v ten moment se všem lidem začnou zdát šifrované sny, které obsahují úryvky textů slavných písní, kódy v hexa soustavě, mayské soustavě atd.. a aby toho nebylo málo, všechno co se kolem April děje samozřejmě musí sdílet na sociálních sítích, takže se z ní stává hvězda, kterou má na starosti slavná agentka a určuje jí jaký její život je. LGBT tématika je něco, co mi absolutně nevadí, ale sem už byla vložena dle mě zbytečně.
Spolupráce s prezidentkou, pokus o vraždu, samo chodící ruka jednoho z Carlů, která April zachrání život už je fakt dost přes čáru. A konec knihy? Prosím pěkně - cože? Konec je otevřený a nahrává nejspíš dalšímu pokračování, ale to já už číst rozhodně nebudu :)
Ach jo, byla jsem zvědavá, jak píše bratr slavnějšího bratra a upřímně se přiznám, že už nebudu číst ani jednoho. Moderní to bylo, nápad to mělo, ale styl mi naprosto nevyhovoval, nečetlo se mi to zkrátka dobře. Navíc se mi to zdálo jaksi dost poplatné současné době, které přestávám pomalu rozumět . A ten konec...
Pocity se střídaly. Na začátku se četla rychle, protože hltáte stránky jednu za druhou. Někdy v polovině jsem si říkala, že autor musel mít hodně velkou fantazii. Z poslední kapitoly jsem měla pocit, že prostě nevěděl jak to ukončit.
Tak trochu jiná sci-fi. A v čem přesně? Sci-fi prvky, ačkoli zde hrají důležitou roli, byly spíše odsunuty do pozadí příběhu, který se primárně zaměřuje na témata jako jsou sociální sítě nebo odvrácená strana slávy. Celý příběh působí velmi moderně - objevují se zde právě už zmíněné sociální sítě jako je YouTube, Twitter, Instagram, je v něm zakomponovaná LGBT tématika a například i eko aktivisté - no zkrátka místy to na mě působilo i jako taková reflexe dnešní doby.
První knížka, kterou jsem přečetla na své nové čtečce. Takže pro mně asi bude mít určité citové pouto. Ale jinak žádný zázrak. Ano, poutavé, svým způsobem i vtipné, ale nenáročné a jednoduché. Doporučuji mladým čtenářům.
Takhle, já nejsem zrovna největší fanoušek sci-fi knih. Takže mě vlastně mile překvapilo, že jsem ji dočetla rychle a bezbolestně. Příběh je docela zajímavý, postavy jsou dobře vymyšlené. Nejvíce se mi asi líbila dějová linka proměny April ve chvíli, kdy se stala slavnou. Myslím, že to hezky korespondovalo s dnešní dobou youtuberů a influencerů.
Tahle knížka byla zvláštní. Přišla jsem k ní úplně náhodou a vůbec jsem nevěděla do čeho jdu. A řekla bych, že se to i celkem vyplatilo. Moc ale nevím co k ní říct, takže heslovitě:
1. Nesrovnávejme, ale s psaním Hanka Greena jsem asi o tisíc procent víc spokojená než s psaním jeho bratra.
2. Celá první polovina mi dooost připomínala Akta Themis.
3. Nevím, proč se tomu divím, ale knížka je poměrně dost čtivá.
4. Co mi vadilo nejvíc - zvláštně vpasované LGBT prvky, které mě osobně tam Teda moc nesedí.
5. Konec. Pořád nevím, jestli dobrý nebo špatný. A ani nevím, jaký pocity z toho mám. Ale kdyby se někdy v budoucnu přeložila ona pokračovací novelka, šla bych do ní.
Příběh sám o sobě jakž takž. Tu a tam se autor snažil pronést něco chytrého, ale bohužel mi to vždy připadalo trochu mimo, nedokončené, neúplné nebo nesmyslné. Konec to bohužel zabil. Člověk by čekal, že tam ten příběh teprve začne...
Co mohu vyzdvihnout je český překlad. Po dlouhé době kniha, která se nehemží počeštěnou angličtinou, hrubkami a podobně. Dobrá práce, Julie Tesla
Na tuhle knihu jsem se velmi těšila přestože s žánrem sci-fi nejsem největší kamarádka. Ano, máme tu svět, kde Americe vládne prezidentka, hlavní hrdinka je bisexuální a její přítelkyně je černoška, takže jestli jste alergičtí na americkou korektnost, vezměte to v potaz. Upřímně mi ale nic z toho nepřišlo do příběhu rvané až tak "na sílu" abych zvažovala, že kvůli tomu tuto knihu odložím, vždyť jsou to detaily...
Bylo to setsakra čtivé, takže jsem prostě četla a četla až...byl najednou konec. Hlavní hrdinka nebyla zrovna nejsympatičtější a nějak mi k ní nesedělo optimistické vyznění jejího "poselství", což je zřejmě můj největší problém s touto knihou. Jinak ale technické odbočky, fascinující Sen a písnička Call me maybe jako nápověda od mimozemšťanů byly skvělé.
Příběh mladičké April mě naprosto uchvátil. Nějaká nadpozemská síla (že by Carl?) mě neustále nutila hltat každé slovo. Při čtení se ve mně střídaly vlny emocí, od strachu, znepokojení, hřejivého tepla až po zvědavost. Všemu korunovala myšlenka, že spojení lidstva a lidstvo jako celek dokáže zázraky a vlastně vytváří celý náš svět. Jestli bude pokračování, rozhodně po něm sáhnu, protože by mě vážně zajímalo. Trošku mě mrzí, že už mám dotčeno....
.... tak ráda, bych byla součástí Snu, tak ráda bych se dotkla Carla, tak ráda bych se ocitla ve společnosti April a Andyho...
Z mladé April Mayové se přes noc stane celebrita. Když v noci narazila v ulicích New Yorku na obrovskou sochu, neváhala a natočila o ní viode na youtube. Ráno se pak dozvěděla, že sochy, tzv. Carlové, jsou po celém světě a ona byla první, která je zdokumentovala.
Postupně odkrýváme příběh, ve kterém se snažíme dozvědět, proč se Carlové objevili v ulicích měst.
Do sci-fi příběhu je zakomponováno spoustu současných témat, jako například, jak nás mění sociální sítě a sláva, jak se lidstvo vypořádá s neznámou situací…
Rozhodně nejsem cílovou skupinou této knihy a možná právě proto mě neoslovila. Nebavilo mě jak téma, tak i způsob zpracování. První polovina se hodně natahovala, kdy jsme se jednu a tu samou věc dozvěděli ze třech úhlů pohledu a až po polovině dostala kniha o něco větší spád.
Nemám nic proti LGBT tématice, ale v této knize mi to přišlo zbytečné a až moc zdůrazněné.
Navíc hlavní hrdinka mi byla nesympatická v podstatě od začátku.
Doporučuji spíše mladším čtenářům. Pokud kniha bude mít pokračování (jelikož tam závěr směřoval), tak číst určitě nebudu.
Naprosto pozoruhodná věc vás vtáhne do děje na první stránce, a i když se v průběhu musíte prokousat jistou dávkou mravokárnosti a politické korektnosti a s tím souvisejícími výkyvy napětí, do cíle dorazíte ve slušném tempu.
Kniha je čtivá, je zajímavá, má zvláštní příběh, je tak trochu sci-fi a řekla bych, že i trochu záhadná (sny), na konci má zvláštní zvrat, který mě osobně hodně zaskočil. Doporučuji ji určitě přečíst, stojí za to.
Ze začátku jsem s knihou měla trochu problémy. Nemohla jsem se pořádně začíst a knihu už jsem chtěla odkládat z několika důvodů.
Tím prvním byla sexuální orientace hlavní hrdinky, kde je již na začátku popisováno, že je bisexuálka a momentálně chodí se svojí spolubydlící - nemám nic proti LGBT, ale nemám ráda, když je tato ideologie někam "napasována", aniž by se do příběhu hodila. V knize jsem však pokračovala - byla jsem po zdejších recenzích zvědavá, čím je tato kniha tak zvláštní.
Po druhé jsem knihu skoro odložila, když její bisexuální spolubydlící, začala mluvit o tom, jak jsou černoši skvělými řečníky, jelikož se po nich chce, když jsou mezi bílými lidmi, aby mluvili za všechny černochy - tzn. když něco tato postava říká, tak si musí dávat velký pozor, jelikož si všichni myslí, že to co říká, reprezentuje všechny černochy... a že je to pro ní strašně těžké a trápí ji to. Na to jí hlavní hrdinka odpověděla, že je to hrozné a že neví jaký to je, protože vyrůstala v bílé komunitě. I do teď nechápu, jaký smysl měla tato debata pro celý příběh, jelikož tam o tom už nikdy nebyla ani zmínka, ale předpokládám, že když píšete knihu, musíte tam někam napasovat i to, jak to mají černoši mezi bělochy stále těžké. I přes to jsem knihu četla dál a musím konstatovat, že jsem ráda, že jsem tak učinila.
Naprosto pozoruhodná věc. Úplné jiný žánr než běžně čtu, ale páni.
Narovinu. Ano, byli chvíle, kdy jsem knihu už už odkládala, protože mi to prostě přišlo jako úsměvná hloupost. Jenomže kniha je tak čtivá, že nešlo jinak, než číst.
Ani nevím, co se mi líbilo nejvíc, popravdě pořád nevím, o čem jsem to vlastně četla.
Je to něco tak jiného a tak pozoruhodného, že si to zkrátka budete muset přečíst taky, aby jste si udělali vlastní názor.
5 *
Od Johna Greena jsem přečetla už čtyři knížky, tudíž znám jeho styl psaní. Když vyšla kniha jeho bratra, myslela jsem si, že to bude ve stejném duchu. To jsem se ale mýlila.
Po dočtení říkám jen „Páni!“ prostě „Páni!“, ale hezky popořadě…
Na knížku jsem narazila v Dobrovským, kde byla za bezkonkurenční cenu. Měsíc čekala v knihovně, než jsem se k ní dostala. Celou první polovinu knížky jsem četla rozkouskovaně, jen tahle část mi zabrala asi půl roku. Dělo se v ní dělo vlastně skoro to samé pořád dokola. Opravdu mě ubíjelo číst to, ale nikdy v knihách nepřeskakuju, tak jsem to přetrpěla. Udělala jsem dobře, protože druhá polovina byla vážně skvělá.
Kniha nabrala spád a já ji odkládala jen tehdy, když jsem musela někam jít. Líbilo se mi, jak autor do příběhu zahrnul různá témata. Objevila se tam bisexualita, na kterou si hodně lidí stěžovalo, že se tam nehodila, ale mně to nevadilo. Potom tam bylo téma, které je aktuální, a to sociální sítě. April byla hodně aktivní na Twitteru a i na YouTube, díky němuž se proslavila po celém světě, když zveřejnila první video o Carlovi. Autor ukazuje, že závislost na sociálních sítích je zlo a že se nám díky nim můžou stát dobré i špatné věci. Vystihuje to přísloví „Je to dobrý sluha, ale zlý pán.“
„Sláva, koneckonců, je jen součet všech nedorozumění, která se shromáždí kolem nového jména."
Teď v lednu jsem se k ní vrátila, abych ji konečně dočetla a zjistila, jak to celé dopadne. Svým způsobem jsem to zjistila a i nezjistila. V originále vyšel i druhý díl, ve kterém se toho určitě dozvíme víc a pokud vyjde i u nás, tak si ho určitě přečtu :-)
S April jsem se ztotožnila, měla hodně stejných názorů jako já:
1. Fakt nechápu lidi co mají pořád všude uklizeno. Je mnohem efektivnější udělat občasný úklid, než všechno pořád udržovat v pucu. Plus můj mozek má nepořádek rád. Jako bych svět kolem sebe potřebovala mít rozbordelený, aby moje umění a nápady byly čisté. Jednoduchost v designu, naprostá katastrofa ve všem ostatním. To byl celý můj étos.
2. Všimli jste si toho? Jeden můj kamarád mi kdysi řekl, že i kdybyste po sobě text přečetli třeba tisíckrát, když poprvé otevřete finální verzi svojí knížky, hned na první stránce, na kterou se podíváte, najdete překlep. Fuj.
Hrozně ráda bych se podívala na její zfilmovanou podobu, musel by to být vážně skvělej zážitek. Třeba se i jednou dočkáme, knížky Johna Greena jsou z velké části zfilmované. Chtěla bych vidět, jak vypadá Carl a taky podobu hlavních hrdinů ♥
Doufám, že vyjde i pokračování této knížky, protože mě hrozně zajímá, jak to celé bude.