Kráska a zvíře
Dominik Dán
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407562/bmid_kraska-a-netvor-frf-407562.jpg
4
456
456
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 17. díl >
Dvojice detektivů z Našeho Města je po prázdninách zase spolu. Šéf se vrátil do práce opálený, usměvavý a plný energie. Barva mu zůstala, ale úsměv zamrzl na rtech už druhý den. Maďarští kolegové našli v poli kousek od státní hranice nahé zmasakrované tělo mladé ženy. Mezinárodní vyšetřování se rozbíhá a celý případ je velmi ostře sledován veřejností a médii. Kdo vraha dopadne a co bylo důvodem k této extrémně brutální vraždě?... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2019 , Slovart (ČR)Originální název:
Kráska a netvor, 2013
více info...
Přidat komentář
No...tentokrát slabší kousek s bandou vraždárskou, ale pořád dobré a čitelné.
"Tu nevypovedám, iba podávám informácie a bol by som rád, keby to tak aj ostalo. Pred vyšetrovatela ma netahejte, vypovedat do zápisnice
nebudem, nedám sa súdmi buzerovat tri nebo štyri roky len preto, že som sa posral v nepravý čas na nepravom miestě" :))
Opäť príjemné, oddychové čítanie, v ktorom nechýba okrem (samozrejme) detektívnej zápletky aj humor, nové podnikateľské pokusy Kukyho, vzájomné popichovanie kolegov, ale hlavne poctivá detektívna práca, ktorá v ničom nepripomína rozprávky z televíznych krimiseriálov, kde do pár sekúnd je jasné na základe testov všetko.
Dánovky jsou mile jedinečné, podvědomě tuto knihu vnímám jako hrozbu barev, té hnědé bylo bohatě, neboť tak to v životě chodí, z této mít obavy netřeba. V titulu ten zoologický příměr je neprávem, ale Bestie už v jednom titulu je.
Citace:"Muž stojící za bohatým chudákem mu podal inhalátor. Klidně jim řekni, že já jdu chytat vraha.Jestli jsem tím porušil nějakej zákon, ať mě bezevšeho zašijou, já si to v pohodě odsedím. Mám tam víc kámošů, než mají oni tady venku."
"Byla to nelehká práce, protože to byla práce s lidmi, a kdo pracuje s lidmi, ví velmi dobře, že to je ta nejhorší práce na světě." Co k tomu dodat? Dominik Dán ví, o čem mluví, o čem píše. Moje první kniha od tohoto autora a má zasloužený plný počet bodů. Knihu jsem odkládala jen velmi nerada, moc pěkně se čte. Kdyby nebyla neděle, dojdu si do knihovny pro jeho další knihu.
,,Nezdá sa ti, že v tomto prípade máme akosi priveĺa posraných svedkov?" Dominik Dán mě prostě neskutečně baví, děsí a je prostě nenapodobitelný. Další zajímavá kniha se spoustou napětí, ale i vážně skvělého humoru, který mě nutí, i přesto, že čtu detektivní příběh, smát se nahlas. Opět si zaslouží plný počet tento Pán.
Tohle byla moje čtvrtá od D. Dána a opět perfektní.
Dán je prostě bývalý kriminalista se spisovatelským střevem. Znalost prostředí až do detailů je jeho nespornou výhodou. Provede vás příběhem tak, že máte pocit, že jste přímo u toho.
Dál už nevím, co napsat a nic neprásknout.
A kdo už od Dána něco četl, bude se mnou souhlasit, že vlastně ani netřeba komentáře. To, že člověk má chuť zaběhnout do knihovny a sáhnout po dalším titulu, mluví samo za sebe.
tak myslím, že Dominika Dána ani nemusím komentovať.....pre mňa zvedavosť a napätie od prvej strany, knihu som prečítala za dva dni - nemohla som nedočítať........keďže je to detektívka tak sa o deje rozpisovať nebudem.....
Spád deja na posledných 40 str. na mňa pôsobil trochu rušivo vzhľadom na predchádzajúce pomalé tempo... kde priestor opäť venoval dialógom vyšperkovaným do dokonalosti (či už výsluchom alebo do seba vŕtajúcim kolegom).
"Matka okamžite odpadla a udrela si hlavu.... Stál som od nej 10 cm, išla k zemi ako dvojičky."
"Tak rýchlo?"
"Nie, tak konšpiratívne."
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrť na druhom brehu |
| 2007 | Cela číslo 17 |
| 2005 | Popol všetkých zarovná |
| 2012 | Uzol |
| 2013 | Básnik |
První dánovka, kterou jsem přečetl. A spíš jsem ztratil motivaci číst další.
Autor píše šablonovitě, což mi nevadí. Střídání různých vypravěčů a krátké kapitoly zvyšují čtivost.
Ovšem charakteristika postav je povrchní, až plytká. Navíc žádná postava mi nebyla sympatická. Vyšetřovatelé působí neomaleně, zajímají je tekuté svačiny a sexistické narážky. Oběť si svým způsobem života jde smrti naproti.
Nechápal jsem, proč je jméno Barbory neustále zdrobňováno. Navíc postavy se objevují (Barbořina sestra taky bydlí ve Starém Městě, ale Barboře nejdřív pomáhá kamarádka?) a mizí (zmínku o Barbořiných rodičích listujících indexem vystřídá zmínka o dědictví po otcově smrti).
Starosti vyšetřovatelů o křečky – dunajské? nebo filmové (ne)znalosti (označení případu Kráska a zvíře srovnávat s pohádkou Panna a netvor?) působí trapně a jako zbytečnost – pouze přibude pár dalších stránek.
Rušivě působí úvodní přímá řeč v němčině (to mrtvolu nemohli objevit čeští turisté?), zbytek kapitoly Němci konverzují česky…
Peristaltických pochodů u různých postav je neúměrné množství. Dá se to snad vysvětlit slovním průjmem soudruha autora.
Narážky na r. 1989:
„Když se na náměstí cinkalo klíči, byly jí teprve tři roky a netušila, že se jednou i ona ocitne ve vysněném velkoměstě, že tam bude studovat a že to bude tak báječné a … také báječně drahé. Cinkálové to měli za pakatel, ona musela snášet výdobytky demokracie natvrdo a za hotové.“ (s.28)
„Jenže mají práci a třeba jsou spokojený. Je demokracie a každém může dělat, co chce – klidně i otroka. Možná taky cinkali na náměstí, tak teď mají, co si vycinkali.“ (s.253)
Trapné přirovnání:
Fero: „Skácela se jako newyorský dvojčata.“
Mayor: „Co, tak rychle?“
Fero: „Ne, tak nečekaně.“ (s. 278)