Mucholapka
Dominik Dán
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/364803/bmid_mucholapka-mme-364803.jpeg
4
551
551
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 11. díl >
V dalším z detektivních příběhů Dominika Dána Mucholapka, který volně navazuje na předchozí román Moucha, se detektivové z oddělení vražd vrací k případu, který jim už rok nedává spát – záhadné smrti mladé dívky Cley Petresku. Vyšetřování, které se dostalo do slepé uličky, Richardu Krauzovi a jeho parťákům neulehčují ani ostatní kriminální případy, kterých se v letním období vyrojilo hned několik. Muž – Bestie, který vraždí ženy brutálním způsobem přímo v jejich bytech, je zaměstnává na sto procent. V jeho stínu se však obratně pohybuje další muž, který stejně tak nemá s ženami žádné slitování…... celý text
Přidat komentář
Dánovky jsou jedinečné a stále neskutečně čtivé. Příběh začíná v roce 1991, kdy Havel vyhlásil všeobecnou amnestii, která se provždy zapíše jako odstrašující čin nehodný následování. Protože trestná činnost stoupla o tři sta procent, mordparta se nezastaví. Richard Kraus se soustředí na pátrání po vrahovi mladých dívek, další pátrají po ponožkovém vrahovi. Je tu opět propojení politiků, FBIS a kriminálníků. Napínavý a silný příběh, s troškou chlapského humoru psaný tak, jak to slovenský autor umí.
Všechny knihy od tohoto autora se čtou tak nějak samy. Žádné složité vysvětlování nebo popisy. Příběh běží a čtenář ho jenom sleduje. Určitě si s chutí přečtu i další knihy.
Pro čtenáře příběhů podle skutečných událostí je tato knížka povinnou četbou. Dominik Dán ani tentokrát nezklamal a na rozpitvaném příběhu vrahouna ukázal cvrkot na kriminálce ze všech úhlů. Kniha vás nepustí dokud ji nedočtete.
Rok 1991, další díl historického seriálu od Dominika Dána.
Témata: přípravné akce směřující k rozdělení Československa, následky amnestie, aktivity tajných služeb, cesta Mečiara k moci.
Děj probíhá současně s dějem v Bestii. My známe vraha, policisté ho znají, problém je v důkazech a na jejich hledání je založeno napětí. Stejně jako v Bestii, i zde je vše podle skutečných událostí, i jméno vraha je jen lehce pozměněno.
Kdy a jak se přilepí? Držíme detektivům palce, čekáme a doufáme, že brzy a navždy.
85 % (doposud 260 hodnotících s průměrem 87 %).
...
„Dobre. Kedy ho chytíte?
„To nevie nikto.
„Chcem počuť termín.
„Ja chcem plat ministra a zodpovednosť vrátnika.
Jediný Burger si mohol dovoliť takto hovoriť s riaditeľom.
PS: Chronologicky sedmý díl, vydaný jako jedenáctý
PS2: Pozor spoiler:
http://kriminalistika.eu/muzeumzla/slovak/slovak.html
Dominik Dán opět nezklamal. A parta, která se opět vrací, tak trochu na začátek, kdy ještě Krauz byl spíše takové trošku lepší začátečnické ucho, kdy mu navíc chybí jeho nahrávač Chosé, má co nabídnout.
Tentokrát je zde opět fabulace na super téma, tou je příprava rozdělení republiky, kdy jsou Češi o krok napřed, protože ten co je u kormidla se těm, kteří u něj byly 40 let malinko vymknul kontrole a je těžké ho řídit. Proto je zde Canis, který nezapře operatice. Zejména scéna s vyplňováním tiketu a prověření pravé totožnosti dělníka, by se určitě vyjímala i u jiného klasika špionážních knih, Iana Fleminga.
No prostě ta kniha má vše co je potřeba, možná jenom to, že znáte vraha trošku dříve, než je u autora běžné, Vám udělá nějakou tu vrásku na váři, ale to je tak všechno, protože jinak to opět lepí dohromady.
Další dobrá detektivka Dána. Velmi volně navazuje na Mouchu a je v ní hodně narážek na případ z knihy Bestie. Já jsem Mouchu i Bestii četla ještě před Mucholapkou, tak nedokážu říct, jak moc případná neznalost těchto knih ovlivní zážitek z knihy této. Pro samotný případ to tak důležité sice není, ale spíš na takový celkový dojem z knihy.
Zdá se mi, že těm detektivkám něco chybí. Detektivové se chovají díkybohu trochu kulturněji, než v mouše, ale pořád mne překvapuje jejich stálé popíjení - hlavně před jízdou. Knížka se dobře četla, ale konec mi přišel takový nemastný a dost divný. Také mne zklamalo, že jeden případ nebyl opět ani v náznaku vyřešen. Že by opět snaha dounutit čtenáře k zakoupení dalčí knihy? Fuj. Pro mne průměr.
Mírně neuspokojivé.
Celkem fajn, bylo hodně jídla, hodně pití, také nějaká vražda a tajemné hrátky v policejních řadách. Zkrátka - je to něco jiného, ale dobře se to čte ...
Uff...nejsem fanoušek krimi a detektivek a už vůbec ne české, nebo slovenské literatury, takže jsem od knihy nečekala nic pozitivního. Ale příjemně mě překvapila. Není to kniha, kterou si přečtu ještě jednou, nebo začnu zběsile kupovat zbytek knih od autora. Na druhou stranu jsem ji přečetla poměrně rychle, byla psaná srozumitelně a čtivě (výhoda je rozhodně i ta, že nekvalitním překladem neztratila na kvalitě). Co mi vadilo byl přístup detektivů, kteří vyloženě působili "já jsem polda a kdo je víc?", to u mě dost sráží pozitivní dojem z knihy. Takže verdikt je takový, že tenhle autor už asi ne, ale tomuhle žánru se přestanu vyhýbat obloukem.
Centryfuga hadr. Tam po třech minutách slezete a v nejhorším se poblejete, ovšem tohle je úplně jiná jízda...tady se Vám slézt nechce, vlastně ani nemůžete...je to doslova návykové a přitom se Vám chce blít celou dobu (myšleno v nadsázce). Takhle báječné čtení bych snad nařizoval povinně, protože to je opravdu kumšt. Stará (dobrá) parta pohromadě, stejnej styl....cigára, žrádlo, tuny chlastu a úchylnej vrah. A Vy... Může se to týkat kohokoli z nás. A co když je to pravda? Brrr... Neskutečná paráda!!!!!!!
Jako obvykle skvělý Dominik Dán, stejně jako audiokniha namluvená Mariánom Geišbergom.
Tady nemohu dát nic jiného než plný počet bodů. I kdyby nebylo za nic jiného, tak za tuto pravdu určitě: "Demokracie - nejhorší slovo, jaký kdy lidstvo vymyslelo. Nikdy nebyla, nikdy nebude a nikdo vlastně neví, co to znamená."
Prípad sériového vraha Jozefa Slováka, ktorý bol v roku 1978 právoplatne odsúdený za vraždu. Vďaka amnestii Václava Havla sa však dostal v marci 1990 na slobodu a okamžite pokračoval ďalej vo svojom krvavom remesle. Opäť autor veľmi realisticky zobrazuje porevolučný chaos v spoločnosti i obrovský rozmach organizovaného zločinu. Rišo Krauz a jeho kumpáni tentoraz stoja proti vysoko inteligentnému zločincovi, ktorý vie manipulovať s ľuďmi a vďaka svojmu šarmu vie dokonalo obalamutiť ženské pohlavie a následne páchať brutálne vraždy. Kniha dejovo nadväzuje nielen na knihu Mucha, ale v jednej kapitole sa prelína aj s knihou Beštia. Knihu som (ako vždy) dal na prvý záťah a do dvoch dní bola prečítaná. Dobu v ktorej sa kniha odohráva som síce nezažil, ale aj tak mňa zobrazenie dobových pomerov fascinovalo a možno aj to je jeden z dôvodov prečo mňa Dánovky stále viac a viac dostávajú. Ale je to aj onen nezameniteľný naturalizmus, s akým autor svoje knihy píše a čitateľ sa nestíha čudovať. Jedna z ďalších kvalitných kníh, ktoré som od Dána čítal.
Tuhle knihu jsem začala číst čistě jen kvůli Výzvě 2018, protože jsem v naší knihovně nic jiného nenašla - tedy od SK autora. Obvykle takové knihy nevyhledávám, ale byla jsem překvapená. Vtáhla mě do děje natolik, že jsem ji prostě musela dočíst hned tentýž den... ještě že jsem měla poměrně volněji, tak to znamenalo čtení "jen" do dvou do rána.
Jediné, co mě rozčilovalo, bylo to, že když ta dívka zmizela a oni tušili, že je to průšvih, tak se ani nepokusili o nějakou rozsáhlejší pátračku. Nejdřív sáhodlouze žvanili u jejích rodičů a pak už byla tma, ale ani další dny jí nehledali na místech, kde byly vinice. Co kdyby se přeci jen zadařilo a se psi by to přece mělo jít... Podle mě neudělali vše, co bylo v jejich silách. Místo toho šli čistě přes výslechy.
Ale to mi vadilo spíš lidsky. Děj napínavý.
Hnusné, odporné leč velice realistické. Motiv propojení sériového vraha s StB je až děsivý. V audio podobě ve slovenčině velice autentická atmosféra. Skrz nelidskou brutalitu prosvítá policejní humor se záblesky jemné lidskosti.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány slovenská literatura Československo sérioví vrazi krimi skutečné kriminální případy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrť na druhom brehu |
| 2007 | Cela číslo 17 |
| 2005 | Popol všetkých zarovná |
| 2012 | Uzol |
| 2013 | Básnik |
Opäť jeden skvelo napísaný príbeh z oddelenia vrážd. Počúvala som audioknihu načítanú Mariánom Geišbergom. Vynikajúca. Je mi ľúto, že tu už nie je, a nemôže nahovoriť ďalšie knihy, (Dánoviek je veľa) a ten, kto bude čítať po ňom to bude mať veľmi ťažké.