Pohřbeni zaživa
Dominik Dán
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418948/bmid_pohrbeni-zaziva-R3G-418948.jpeg
5
388
388
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 28. díl >
Každý touží dožít se šťastného, bezbolestného, pohodového a důstojného stáří, proto pracujeme, vyděláváme, šetříme, vychováváme děti – proto žijeme. Právě o holé životy jde také starým lidem pohřbeným zaživa v domě hrůzy. Tady začíná případ neuvěřitelné lidské krutosti a hyenismu, případ, se kterým se detektivové z oddělení vražd musí popasovat na konci horkého bouřlivého léta, během něhož přišli o Burgera, schváceného vážnou chorobou, a o Petru, vážně zraněnou během tajné operace. Richardu Krauzovi už nemá kdo poradit, musí si vystačit s tím, co se stihl od nejstaršího z detektivů naučit sám. A aby toho nebylo málo, i nejlepší kamarád a spolehlivý parťák Chosé opouští partu – navzdory varováním a prosbám se na vlastní pěst vydává po stopách zákeřného střelce Gaba.... celý text
Detektivky, krimi Literatura slovenská
Vydáno: 2019 , Slovart (ČR)Originální název:
Pochovaní zaživa, 2019
více info...
Přidat komentář
Stáří, podivné úmrtí, pozůstalost, dělení majetku. Jako v Agátě. Jenomže tam, kde A.Ch. spřádá jemné pavučinky intrik a vymýšlí elegantní zločiny, tam nám D.D. hodí jako kost psovi temný středovýchodoevropský lakotný naturalismus a místo Poirotova geniálního mozku případ řeší vulgární machistická parta hulvátů, zahalená v cigaretovém kouři, se sklony k alkoholismu.
Přesto, nebo možná právě proto, jsem se na každou další knihu této série těšil a také si ji užil. Začal jsem v prosinci 2018 a za rok a půl jsem se prolétl Bratislavou let 1988 až 2009. Autor si na pozadí případů bedlivě všímá politické situace, takže jde i o poučnou kroniku doby, jenže! Při vydávání svých knih skáče časem dopředu, dozadu, a tak mé systematické já pro mne a pro ty, kdo by chtěli číst chronologicky, zapracovalo, a na profilu autora vytvořilo nový přehled (který se už objevil i na wikipedii):
https://www.databazeknih.cz/autori/dominik-dan-5210
Když jsem začínal, trochu jsem se bál toho množství textu, což vystihuje citát kolegy:
„Vydal jsem se na dlouhou cestu, kterou je knižní série Naše Mesto, jež má v tuto chvíli 27 zastávek.“ (Eicherik)
Mezitím dvě zastávky přibyly, už je jich 29 a všechny mají něco do sebe: jsou drsné, vtipné, čtivé, uvěřitelné a jsem rád, že jsem se v každé z nich na pár hodin zastavil. V některých doslova - před rokem jsem si udělal výlet do Bratislavy, navštívil některá popisovaná místa a byl se podívat i na budovu U dvou lvů.
Už si ale začínám připadat jako reklamní agent, takže raději končím, hodnotím a doufám, že číslo 29 nezůstane poslední.
95 % (zatím 125 hodnotících s průměrem 92 %) za knihu, 90 % za celou sérii.
P.S.
Oba hlavní hrdinové vyzráli, začínali jako pětadvacetiletí (narozeni 1963?), v tomto (zatím) posledním dílu je jim už šestačtyřicet.
Deprese za 5*
Úzkost z reality stáří, k tomu detailní výčet zákroků při chirurgické rekonstrukci, skoro jsem to odložila, ale Dán je ten, který problémy vidí a jejich řešením se čtenář dobere spravedlnosti jak má být.
Citace:"Hlášení", připustil K. Zkušenost mu radila, aby se nezpěčoval rozhodnutím ředitele. Hlavně nezpochybňovat sílu papíru, radil mu vnitřní hlas."
Dánovka, jistota dalšího pohledu na problémy společnosti.
Příběh děsivý ,až mraziví nás zavede do domova pro seniory .Tam staří lidé neodchází dobrovolně-spíš pod tlakem rodiny ,jako děda Vaculík v tomto příběhu .I on se zde stal jednou z obětí prazvláštních praktik zdejšího lékaře a vrchní sestry.Dvojice detektivů Hanzel a Krauz se pustí do vyšetřování aby přišli na kloub záhadným úmrtím v tomto domově.
Opět pět hvězd a opět zaslouženě. Tentokrát se D.D. nevrhá do podsvětí, ale jde o vyšetřování dvou případů ve dvou odlišných liniích. Chosé se na vlastní pěst vydává do Tater, aby zde našel Gaba, který v minulé knize těžce postřelil Petru. Kraus s Hanzelem se na vlastní pěst vydávají po stopách podivného úmrtí v domě pro seniory. Kam je to všechny zavede? Hlavně linka s Krausem je tedy opravdu dost hustá. Nebere mi hlava, že se něco podobného může stát... Vzhledem k tomu, že jsou všechny dánovky postaveny na skutečných základech, mě trochu mrazí u páteře...
Po delší době jsem otevřel další knihu od Dominika Dána a jak jsem si již zvyknul, bylo to opět výborné. Parádní slovenština, hlášky a ke konci nechyběla ani Váňova neutuchající žravost. Prostě mazut. Nezbláznil jsem se. Čtěte a porozumíte, a to včetně názvu knihy.
Dán je vždy záruka.Nikdy jeho příběh nezklame.Zde rodinné drama a hnus který vyplouvá na povrch.
Dominik Dán opět prokázal své kvality, i když tentokráte bych měl k dílu několik připomínek.
Především mě udivuje, že detektivové pátrají tzv. na vlastní triko, jeden z nich dokonce s úmyslem mstít se. Taková partyzánština by v reálu byla stěží tolerována. Akce ve Vysokých Tatrách navíc nese prvky značné naivity a amatérizmu ze strany zasahujících policistů.
Nic naplat - kniha se čte velmi dobře (ostatně jako všechny "Dánovky"). Krátké kapitoly a střídání dějových linií zvyšují dramatičnost díla, civilní mluva a chování všech postav pak její hodnověrnost.
Príbeh zariadenia pre seniorov má svoju paralelu v skutočnom živote, keď zatkli údržbára, ktorý sa v takomto zariadení vydával za lekára a pomáhala mu mladá upratovačka. Až ma mrazí pri predstave, koľko faktov čerpal autor zo skutočného prípadu a koľko do príbehu dotvoril sám.
Doporučujem. Mám všetky - od prvej po poslednú a dám ju vždy za pár hodín. Tá kombinácia kriminálnej zápletky a typického slovenského humoru je úžasná.
Dominik Dán. V posledních několika letech můj velký oblíbenec. A po přečtení této knihy větší a větší. Tentokrát zabrousil opět na velmi citlivé téma. Lidská chamtivost a nenasytnost je neskutečná a určité osoby jsou kvůli ní schopné čehokoli. Naštěstí je tu i druhá strana. Chlapi se srdcem i hlavou na pravém místě, rozhodnutí bránit ty, kteří se sami bránit nemohou. Chlapi jako je Richard, Chosé, Oto, Kuky, doktor Lengyel....Prostě už srdcovka.
Bohužel se neshodnu s předchozími pisateli . Moje 5.- dánovka a prozatím nejslabší. Některé konstrukce trochu přitažené za vlasy a nevěrohodné.
Mám ráda detektivní série obecně, takže mě DD nemohl minout a toto byla má 12 dánovka. A musím říct, že tahle se četla úplně sama. Pro Krauze mám slabost a spolu s Hanzelem vytvořili dvojici, která byla zábavná a klapalo jim to stejně jako s původními parťáky. Titulní příběh měl grády a na jeho konci mě mrazilo, jak snadné by to asi ve skutečnosti mohlo být. A Chosého příběh byl příjemné doplnění. Za mě jedna z něj dánovek.
Patří k těm nejlepším dánovkám, které DD napsal. Ale člověku je tak smutno z toho, jak se dokáží chovat lidé v rodině, ani hyeny se tak nechovají, i ty nechávají starým ve smečce vždycky trochu masa. Nechtěla jsem knihu dnes přečíst celou, chtěla jsem něco nechat také na zítřek, ale je to tak napínavá a čtivá kriminálka, navíc ještě stále okořeněná humorem, že nešlo jinak a jsem na konci. Těším se na další díl, doufám, že už je téměř napsaný, jsem zvědavá, jak to dopadne s Petrou a s Chosém, držím palce a určitě doporučuji si knihu přečíst.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrť na druhom brehu |
| 2007 | Cela číslo 17 |
| 2005 | Popol všetkých zarovná |
| 2012 | Uzol |
| 2013 | Básnik |
První kniha, kterou jsem od DD četla a velké zklamání. Kdybych neznala zfilmovaného Kapitána smrt, už bych po jiné knize od autora nesáhla.
Příběhu jsem ani chvíli nevěřila, lascivní a primitivní styl psaní, zbytečné dialogy, předvídatelnost, nevypracované postavy, linka s Chosém působí až směšně ... slabé dvě hvězdy.