Mucholapka
Dominik Dán
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 11. díl >
Od vraždy Cley Petresku ubehol presne rok. Opäť bolo leto, opäť boli prázdniny a ľudia sa tešili na dovolenky a zaslúžený oddych pri vode. Na oddelení vrážd sa nikto netešil a odniesť dovolenkový lístok šéfovi sa každý bál. Naozaj vtedy nebol vhodný čas na záhaľku, práce bolo vyše hlavy. Prišlo obdobie Beštie a muž vraždiaci staršie ženy priamo v ich bytoch ich zásoboval prídelom stále nových a nových prípadov. V jeho tieni sa pohyboval aj iný muž a nebyť toho, že pracovali v rovnakom období, a nebyť toho, že Ondrej-Beštia bol o niečo pracovitejší, bol by aj on zožal slávu najmasovejšieho vraha v histórii Nášho Mesta. Nezožal. Flákal sa a zostal druhý. No i keď zavraždil iba päť žien, aj tak napísal celkom pekný príbeh a chlapci zo starej vraždárskej partie o ňom rozprávali vždy, keď sa stretli na pive a nostalgicky spomínali na staré časy. Krauz nespomínal, Krauz zúril, lebo jemu šéf dovolenku podpísal, a tým sa to vlastne všetko začalo...... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Tahle kniha je taková hořkosladká. Vrah je dopaden, zatčen a potrestán (mimochodem skutečný vrah, Jozef Slovák, je stále za mřížemi), ale přesto z toho čtenář nemůže mít pořádnou radost. Případ Clea Petresku totiž pachatele stále nemá, přestože čtenář i kriminalisté ví, že to Slovan udělal, důkazy nejsou a vrah se schválně nepřizná právě proto, že jim na tom tak záleží. Navíc na rodině Petresku můžeme vidět, že jedna vražda nerovná se jen jeden zmařený život.
Není zde tolik vyšetřování jako v jiných knihách, protože všechny ukazatele vedou k jednomu pachateli a problémem je pouze ho chytit. Přesto to nevidím jako vadu a tato kniha vyčnívá z řady.
Další zdárné vyšetření vražd recidivistů propuštěných v amnestii pokračuje ve velkém stylu. Skvělé vykreslení všech postav, soudržnost slovenské mordparty, skvělý konec. Jednotlivé díly se prolínají a stále nevím, proč zavražděným nechával ty ponožky.
Autor je momentálně docela populární, ne že by to bylo špatné, ale přece jen mi tam chybí více spisovatelského potenciálu. Takto mi to připomíná detektivky typu "případy, které se staly".
Toto je druhá kniha od autora (v jednom týdnu :-). Obavám se, že nedám pokoj, dokud nebudu mít přečtené všechny. Začala jsem číst tohoto autora úplně náhodně, o to větší překvapení mě čekalo. Vlastně mě na tom hodně baví, že kriminalisté jsou obyčejní chlapi, žádní akční hrdinové... je to drsné, ale i vtipné.
Na této kombinaci humoru, napětí a mnohdy i hnusu začínám být závislá. Před dalším dílem si musím dát pauzu, nebot´mi reálně hrozí vyloučení z rodinného kolektivu pro hrubé zanedbání povinností matky, hospodyně a dokonce i manželky :-) .
Tak tady není co řešit. Zcela zasloužený plný počet. Moc jsem si to užíval, takže pokud jste snad ještě nečetli, neváhejte. Nechci nic moc prozrazovat, ale například pojednání o slově „demokracie“ je naprosto geniální a jsem moc rád, že jsem si to mohl přečíst. Poněkud vás to vrátí do reality, a to je dobře. A opět jsem byl potěšen krásnou slovenštinou. Navíc jsem se dozvěděl, proč se sype popel na chamajdu...
Opět nejsem zklamaná, malinko bojují s tím politickým podtextem. V žádném případě to ale neubírá na zajímavosti příběhu. Milovník krimi nebude zklamán. Doporučuji
Další výborná kniha od mého oblíbeného spisovatele. Jako už dříve dávám pět hvězd, u Dominika Dána neslevím.
(audiokniha)
Dominik Dán se již před časem zařadil mezi mé oblíbené autory a plánuji si přečíst všechny jeho knihy pěkně chronologicky. Zatím jsem vždy byla nadšená a ani tento díl není výjimka. Obrovské plus jsou postavy kriminalistů, které jsem si hodně oblíbila a baví mě jejich přístup k vyšetřování i jejich vtípky. Mucholapka časově navazuje na knihu Mucha a probíhá současně s vyšetřováním ponožkového vraha - Beštia. Velice povedená detektivka.
Zatím jeden z nejlepších dílů. Mravenčí práce detektivů, kteří po roce řeší další, podobnou vraždu mladé ženy. Richard Krauz ani po roce neztrácí naději, že najde vraha.
Mě to tedy slabší nepřipadlo... Možná jsem na i v ní, ale stb konspirace, asi nejsou jen tak volně ložené a něco na nich bylo, je a bude... Každý věří svým novinám a zprávám, a hlavě... Ale zpět ke knize. Od toho to tady je.
Trochu mi vadilo, ale jen trochu, že se tu prolínal příběh ponožkového vraha a příběh Mucholapky, který navazuje na Mouchu. Jak to bylo (jestli bylo), ví možná jen autor (prý kriminalista) a sám vrah, který sedí. Jen si myslím, že amnestie byla blbost. Kolik se kvůli nim zmařilo životů a peněz?
Sérii čtu chronologicky od Uzolu a bohužel musím konstatovat, že to je zatím nejslabší díl. Sice pořád výborná detektivka, ale už ne tak bezmezné nadšení. Asi mi taky vadí to prolínání tajných služeb, jak už zaznělo v komentářích. Možná i to, že vlastně od půlky je vše jasné a vyšetřovatelé se to snaží jen na vraha napasovat. Zajímavý je i národnostní přístup policistů k alkoholu. Slováci v Blavě pijí už od rána průběžně, ale večer odchází k rodinám. To Skotové v Aberdeenu přes den abstinují a večer se ztřískají do němoty. (série Logan McRae od Stuarta MacBride)
Paráda. Asi se budu opakovat, ale jedna z nejlepších knih... Prostě setkání se starými známými je vždy sázka na jistotu a to pro mě platí jak v životě, tak u knížek. Neznamená to, že Ti noví hrdinové jsou vždy špatní, ale zapadnout tam, kde vám je vždycky dobře je prostě nej - a v případě kanceláře č.141 to platí dvojnásob. A navíc tento díl byl extrémně napínavý se skvělou zápletkou. Z čeho ale tedy mrazí, je to propojení politiky s kriminálním prostředím. A bohužel se obávám, že to nejsou jen praktiky v knize. Rozhodně doporučuji, 5* i víc.
(8/20)
Čtivé a rozhodně ne poslední dílo tohoto autora v mých rukou. Trošku mi tam neseděla ta konspirace s politikou, ale jinak není co vytknout.
Tento díl se mi po Mouše a Bestii, na které volně navazuje, zdál mírně slabší. Moc mi tam neseděly ty StB konspirace a vadilo mi, že vyšetřování "ponožkového vraha", které se prolínalo celou knihou, nebylo nakonec nijak uzavřeno. Hlavní "vraždící" linie v byla skvělá, i přesto, že se stará vražda Cley Petereskuové z Mouchy, nakonec nedala vrahovi připsat k trestu a zůstala tím pádem neobjasněná.
Dánovi jsem propadla, čeká mě Krev není voda :-)
Mucholapka volně navazuje na předchozí román Moucha. Naše mordparta nás v ní provází divokými devadesátými léty po rozsáhlé amnestii prezidenta republiky. Detektivka vychází ze skutečného případu, odehrává se v době tehdy ještě společného federálního státu a je vyprávěna lidovým jazykem.
Nemohu si pomoci, ale starší příběhy party vraždařů mně přijdou zajímavější. Možná je to i tím, že tenkrát byli všichni ještě v plné síle, poměry byly uvolněnější a DD psal lehkým perem.
Krom napínavého vyšetřování brutálních vražd mladých žen, příběhem protéká spousta piva a vodky, chlapi hláškují na všechny strany. Smyčka okolo vraha se postupně utahuje a je znát, že autor opravdu nemá v lásce různé papaláše a arogantní představitele různých tajných služeb.
V mém hodnocení hraje velkou roli i určitá nostalgie po starých časech a lidech, kteří v nich byli na vrcholu svých životů a profesí.
Rozhodně doporučuji.
P.S. Policista, kterého si vrah vybral, aby se mu přiznal, se jmenuje plk. JUDr. Josef Vachálek. Pan Vachálek je i jedním z týmu vyšetřovatelů, kteří lovili bestii Ondreje Riga. A byl též jeden ze dvou kriminalistů, které si povolali mocní, aby se podíleli na vyšetřování únosu Kováče mladšího.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány slovenská literatura krimi skutečné kriminální případy
Autorovy další knížky
2016 | Smrť na druhom brehu |
2007 | Cela číslo 17 |
2005 | Popol všetkých zarovná |
2012 | Uzol |
2013 | Básnik |
Kniha nadvazuje na predchadzajuci pribeh, vraha odhalia pomerne rychlo. Mozno mi chybalo trochu viac napatia, ale Danovi sa to da prepacit. Politicky podton k zaveru, zalozene na pravdivom pribehu, vlastne ako vacsina autorovych knih.