Studňa
Dominik Dán
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/48490/bmid_studna-3Tk-48490.jpg
4
365
365
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 12. díl >
Jeden múdry človek, ale nebol to policajt, raz odhalil tajomstvo vraždy a z tajomstva sa razom stalo najstaršie kriminalistické pravidlo. Je jednoduché: vraždí sa buď pre peniaze, alebo kvôli ženám. Krauz a Fischer odrobili na oddelení vrážd pekných pár rokov a mohli iba prikývnuť, prax staré kriminalistické pravidlá poväčšinou potvrdzovala. Aj na jar roku 2003, keď našli zohavené telá mileneckej dvojice, vedeli už od začiatku, že motív dvojnásobnej vraždy bude buď v peňaženke mladého tiežpodnikateľa, alebo v nohavičkách jeho milenky. Aby sa dostali ďalej, museli rozplietať klbko udalostí spred roka, ale to im neprekážalo, lebo rozpletať klbká bola ich každodenná rutinná práca, len im nešlo do hlavy, čo za sviňu v ľudskej koži dokáže inému človeku prestreliť hlavu a potom aj telo... Nebol to pekný pohľad, keď ich našli, a smradu sa vyvalilo toľko, že aj požiarnici v maskách sa dusili a súdny lekár, uznávaný svetaskúsený rutinér, si po naozaj dlhej dobe úprimne vzdychol: ježišukriste. Ale inak to bol veľmi pekný a milý príbeh...... celý text
Přidat komentář
Audiokniha.
Plný počet hvězd, maximální spokojenost. Žádná hluchá místa, zajímavé prostředí ze života bezdomovců a lidí kteří na nich ještě parazitují. Chyběla tam ještě nějaká pracovnice neziskovky aby byl spolek hyen kompletní.
Vynikající jako všechny ostatní... Jak já se té bandy vraždářské vždycky nemůžu dočkat, na druhé straně je mi jasné, že úvody bez nich jsou nutné, abychom věděli o co jde až už se pustí do vyšetřování... :-D Kniha je opět skvěle napsaná a napínavá od první až do poslední stránky.
Opět skvělé počtení. Pravda je, že tomuto dílu trochu chybělo napětí. Tentokrát přečteno ve slovenském originále, což si vždycky dost užívám.
Opět nejsem zklamaná. Výborná. Doporučuji přečíst. Já zvládla přečíst v originále.
Můj oblíbený Dominik Dán ani v této knize nezklamal. Zase se jedná o zajímavý případ, který jsem přečetla jedním dechem. Doporučuji.
Byl to fakt prezentábl díl. Perfektně jsem se bavil, a to obzvláště v pasážích, kdy se ve Váňovi probudil zažívací aparát, když Petra mluvila o třech centimetrech nebo při Kukyho několikátém pěstitelském pokusu. Knihu rozhodně doporučuji!!!
Klasická "Dánovka" se vším všudy: zajímavý příběh s dvěma dějovými liniemi, staří známí "vraždári" ve své obvyklé formě a pohodě, to vše okořeněno vtipnými dialogy, ve kterých si detektivové neberou servítky. Vyšetřovací postupy popsány tak, jako asi v praxi probíhají včetně všudypřítomného alkoholu. Vše do sebe logicky zapadá, je to pochopitelné a uvěřitelné.
Sympatická banda vraždárska a jejich vtípky, vyšetřovací metody se zapojením hasičů a potápěčů, uvěřitelný příběh, do toho osobní život hrdinův... tentokrát všechno hraje a autor opět baví.
Chronologicky se tato dánovka překrývá s třemi dalšími: Hriech náš každodenný, Knieža Smrť a Kožené srdce. Vyšetřování se neobvykle protahuje a znovu se dočkáme spojení více případů.
Už po dvaadvacáté si kladu stejnou otázku: Co mě na románech z Nášho Mesta tak baví? Těžká otázka, nesnadné hledání odpovědi, ale pokusím se.
Hlavní je asi prostředí, postavy, historické pozadí – je to opravdu Naše Město a jsou v něm Naši Lidé. Prostě tomu všemu rozumím, ta místa i tyto typy lidí znám, politické změny posledních desetiletí jsem prožil, je mi to všechno povědomé, blízké a pochopitelné. Skandinávie, Amerika, Evropa, Svět – o všem čtu rád, jsem zvídavý a zvědavý, beru to jako poučení, rád vše vidím na vlastní oči, ale je to stále nějak vzdálené, zprostředkované, cizí. Naopak, ač rodilý Jihočech, v Našem Mestě se cítím jako doma.
A za druhé: humor a dialogy. Přesně odposlouchané, třaskavé, pohotové, cynické, někdy přehnaně drsné. Ale opět živé, skutečné, přiléhavé, nezbytné koření dotahující většinu příběhů k dokonalosti.
A za třetí a za čtvrté a… dalo by se toho najít mnohem víc, ale to bych musel opakovat něco, co už napsali ve svých komentářích jiní čtenáři, kteří mají práci Dominika Dána rádi stejně jako já.
90% (zatím 135 hodnotících s průměrem 86%).
…
Mala dvanásť. U žien je to trestné, ale pre whisky požehnaný vek.
…
„Nííč, ja len, že Oto si dnes ráno nečistil revolver, a keď si prišiel, podával si mu ho zo svojej skrine. Nenápadne, ale podával. Ak si dobre pamätám, tak naposledy dal svoj revolver z ruky v roku tisícosemstošesť po víťazstve Napoleona v Ulánbátare.“ „Napoleon v Ulánbátare nikdy nebol.“ „Ale s tým ostatným súhlasíš, čo?“ „Ty vieš človeka nasrať takto ráno o ôsmej, to treba uznať!
…
„Bystrica je vybavená,“ zahlásil Chosé. „Čakajú nás. Ako dlho to trvá do Bystrice?“ „Tebe dva dni, lebo po ceste je sedemnásť motorestov a v každom robia čašníčky.“
Bezdomovca nájdu utopeného v družstevnej jame s močovkou. Nikto nenahlásil nezvestného, no svoje stratené dospievajúce deti hľadajú hneď dvaja otcovia.
Krauz, Chosé and company lúskajú ďalšiu vraždu. Jej definitívne objasnenie prinesie jedna zabudnutá studňa.
úryvok: "Chosé sa tiež prišiel pozrieť zblízka. Postavil sa za Petru a tiež sa nahol dopredu nad stôl. Jednou rukou sa podopieral, ale tá druhá zaliezla niekam dole, kde mala Petra spodný lem minisukne a...
Petra iba nenápadne otočila hlavu a nosy sa im skoro stretli.
- Chosé, srdiečko, ak tie dva prsty posunieš ešte o tri centimetre vyššie, tak ti budú smrdieť,- usmiala sa nevinne kolegovi do tváre. "
V hodnocení knih Dominika Dána se už jen opakuji, vždycky přečtu prakticky na jeden zátah, slovenština nevadí, naopak, nejsem si jistá, jestli i češtině by všechny ty hlášky vyzněly tak vtipně...
Takže za mě opět naprostá spokojenost, mohu jen doporučit.
Ta forma bola čudná. V podstate pol príbehu rozprávala potencionálna obeť a druhú polku detektívi, takže sa z toho vytratilo všetko napätie. Po obsahovej stránke to bolo poučné, som rád že tento Klondajk je už za nami, aspoň dúfam ....
Moje úplne prvé stretnutie s D. Dánom. Netušila som, čo príde, tak som bola spočiatku trochu skeptická a aj napriek (či práve kvôli?) všeobecne pozitívnym masovým ohlasom na tohto autora som neočakávala bohviečo :-) ... ale nakoniec bola knižka milým prekvapením. Do príbehu som sa začítala ihneď a zlopla som ho asi na dva šupy. Páčili sa mi slovenské reálie (domov, sladký domov), tiež šikovné prelínanie viacerých dejových línií, ktoré dodalo deju najmä v úvode ten správny dramaticko-dôležitý ráz, načrtávalo zápletku a zoznámilo ma s postavami.
Čo mi v malej miere prekážalo, boli - napriek obecne veľkej "čtivosti" - občasné kostrbaté vety a vyjadrenia, takisto nezáväzné rozhovory kolegov vyšetrovateľov, ktoré mi pripadali násilné a vo svojej podstate nie vtipné. Toto však dokážem ospravedlniť, ba čo viac, keď budem mať opäť chuť na detektívku, určite si vyberiem niektorú Dánovku.
Opět jsem se v knize nezklamal. Snoubí se zde napětí s humorem. A kdo se narodil v Našem Městě, ví, kde to je.
Anotace je zavádějící, člověk čeká úplně jiný vývoj, studnou příběh víceméně končí. Zas psát anotaci o žumpě by bylo vzhledem k názvu knihy zavádějící ještě víc. A pojmenovat knihu Žumpa, no nevím, jak by se takový název prodával ;-)
Za mě další fajn Dánovka.
Já se u knihy nenudil a protože jsem starší ročník, ani slovenština mně nevadí.
Nemyslím si, že by se jednalo o nějaké slabší dílo autora. Nejslabší z knihy je jen ANOTACE. Já být autor, tak se hoooodně, ale opravdu k..... nase..!!! Ten člověk by si zasloužil opravdu něco ošklivého. Mučení lebky zvané budík by nebylo na škodu, ale úplně nejlepší by bylo, když už by v životě žádnou anotaci nenapsal. A všem čtenářům poradím, aby se jí obloukem vyhnuli a zbytečně se neochudili o ten krásný moment překvapení!!
Štítky knihy
detektivní a krimi romány slovenská literatura
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrť na druhom brehu |
| 2007 | Cela číslo 17 |
| 2005 | Popol všetkých zarovná |
| 2012 | Uzol |
| 2013 | Básnik |
Poslední knížka DD, která mi zbývala přečíst. Teď budu muset čekat na další nebo si dát druhé kolo. Ale ke knížce. Opravdu už nevím co stále psát, protože mně se líbily všechny knihy autora a tato není vyjímkou. Zase tu máme arogantní padouchy, kteří si myslí, že si mohou všechno dovolit a že jsou na ně všichni krátcí. Jenže to neznají Burgera, Krause a spol. Ti se dají do pátrání dnem i nocí a smyčka se začne pomalu, ale jistě stahovat. Zase za pět a hotovo.