Naslouchač
Petra Stehlíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543578/bmid_naslouchac.jpg
5
4463
4463
Naslouchač série
1. díl >
Příběh dívky s nadáním naslouchat...
Literatura česká Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2019
,
Host
Interpreti: Jitka Ježková
více info...
Přidat komentář
Přiznám se, že jsem se do toho zažrala především díky audioknize, které jsem nikdy moc nemusela, ale na chození jsou fajn a Jitka Ježková to namluvila vážně skvěle. Úvod je hodně dlouhý, spusta nových slov a reálií, hlavní postavě je na začátku pět a ve vyprávění se vrací ke svému narození, ale bože... skvěle vymyšlený, postavy uvěřitelný (a ano, trvám na tom, že i Ilan, protože napsat dítě je samozřejmě těžké, ale může být dítě, když žije v tomhle světě?) a moje touha po pokračování po dočtení? nervydrásající
plný počet si přeci jen nechám do zásoby... koneckonců při čtení klasické knihy jsem to na začátku odložila, ale teď už je mám doma obě koupené a jsem připravena na rereading před Nastreou
opravdu nevim, co si o tehle knize myslet. mam dojem, ze jsem cetla uplne neco jineho nez ostatni.
knihu jsem precetla jen protoze nemam rada nedoctene knihy a protoze jsem furt cekala, kdy narazim na ten boom, kdy si tu knihu zamiluju tak, jako vetsina.
kniha byla divna. fakt nevim, jak lepe to popsat. nebyla vylozene spatna, ale ocekavala jsem neco uplne jineho. lepsiho. mnohem lepsiho.
jsem na vazkach, zda si precist pokracovani, zda tenhle dil nebyl jenom rozjezdovy, ale ty kladne recenze me opravdu desi.
za me kniha solidni prumer.
do druheho dilu asi radeji nakonec nepujdu, bojim se, ze by se mi domnenka, ze je tato serie silne precenovana, potvrdila.
diky za precteni, ale stacilo.
Petra Stehlíková - Naslouchač.
Za prvé, teda ani fantasy a ani naše autory prakticky nečtu. Tuhle knihu ale tak dlouho doporučovali na čtenářské skupině, až jsem neodolala. Během prvních stránek jsem měla obavy, že se v tom budu ztrácet, jak nejsem na tento žánr zvyklá. Ale brzy už jsem téměř bez dechu hltala kapitolu za kapitolou. Skvělá knížka.
(SPOILER)
Koukám tady na to vysoké hodnocení a nechápu. Oceňuji autorčinu fantazii a propracovanost celého světa, ve kterém se kniha odehrává, ale mě to nijak neoslnilo.
Ilan, hlavní hrdinka knihy působí často celkem roztěkaně. Někdy se chová a mluví jako dítě, pak zase jako dospělá. Nevím co si o ní myslet. Jako hlavní postava je nepřesvědčivá.
Líbilo se mi ale jak byla popsána pětadvacítka. Řekla bych, že mám zálibu v neohrožených mužských hrdinech, kteří si vždy vědí rady. Zkrátka muži jak mají být :) Hlavně Vargas byl můj oblíbenec. Také lehká inspirace Djatlovou výpravou byla fajn. A vlastně celá část knihy popisující nocování v jeskyni na Otortenu byla super.
Když to shrnu, tak číst se to dalo. Nebylo to tak, že bych se u čtení vyloženě nudila, ale ke čtení druhého dílu mě to nenalákalo.
Jak čtu v komentářích, tak u téhle knihy hodně záleží na tom, jaké od ní máte očekávání. My šťastní, co jsme se k ní dostali čirou náhodou nebo ze zvědavosti, jsme spokojení. Ti co od ní měli moc velká očekávání už méně. Nutno poznamenat, že takhle je to vždycky.
Takže stručně: Kniha určitě má co nabídnout. Originální příběh, co si pamatuji tak téměř bez chyb v pravopise, děj hezky ubíhá, musím přiznat, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout a přečetla ji za den. Na druhou stranu, jak již bylo zmíněno níž, na začátku jsme do světa uvedeni poměrně zdlouhavým vyprávěním, a až po něm se rozběhne příběh samotný. Většina postav je opravdu nepropracovaná. Ilan, Kapitán, Vargas, snad ještě Etienne. Dejme tomu. Ale ten zbytek? Ilan(ovi) by prospěla nějaká chybyčka. Je tak nějak na hranici uvěřitelnosti, uvěřitelná je jen ve chvíli, kdy připustíme, že její dar je prostě opravdu velký a mimořádný. Což může, ale prospělo by to trochu vyvážit. Ne povahou, ale aby byla na něco prostě nešikovná. Dál bych vytkla přebytek vymyšlených slovíček v jejich jazyce. Nicméně na konci je slovníček a není to jediná kniha, i zahraniční publikace (co si vzpomínám třeba Eragon) to mají taky, i víc. A ještě úsměvný detail na závěr: v knize je jednoznačně zmíněno, že všichni mluví anglicky. Přesto se objeví scéna, kdy Raven váhá jak ji má oslovit - Ilane.., Ilan.. - v angličtině se neskloňuje. Tak, konec kritiky. Co se týče podobnosti se zahraničními bestsellery, nemohu srovnávat. Úroveň zahraničních bestsellerů se dost různí. Nicméně kniha je určitě moc dobrá, prostor ke zlepšování je, ale rozhodně jsem nebyla zklamaná a druhý díl si určitě přečtu. hodnotila bych tak 4,5*
Jednoduché přesto tak složité - Důvěryhodně strašidelný Otorten a Hora Mrtvých
Blízké přesto tak vzdálené - Zotročení sklenaři
Známe přesto tak neznáme - Zrození z jedu ( Nasterea de venin )
Musím uznat že z prvu bylo těžké Naslouhače číst kvůli "cizím" pojmům ( někdy to bylo trochu matoucí, ale vysvětlení je dost uspokojivé ) po asi třetině knihy už to šlo samo od sebe.
Kniha má skvělé tempo událostí i zvratů. Musím uznat, že v první části si připadáte jako u hodiny dějepisu, samozřejmě jak komu to vadí.
Postavy. Postav tady je přiměřené množství, což ulehčuje čtení a zapamatování jejich jmen. Jména jsou někdy zvláštní přesto zajímavá.
Charakteristika postav je pochopitelná, kvůli dané oblasti, výchově, postoji ve společnosti, ale také kvůli odlehčení situace či pobavení :).
Prostředí, města a vlastně celé Duvalské pohoří je velmi zajímavé místo...
Jsem moc ráda, že je Naslouhač od české autorky a obal vypadá úžasně????
Můj závěr: „No, prostě nemám slov ;)“
No, popravdě úplně nerozumím tomu, proč je z toho tolik lidí urvaných. Svět nedává smysl v různých rovinách (otrok, co se může volně scházet s přáteli, rodinou, má své vlastní bydlení a může pít mléko, takovou výživnou věc? Od kdy?), hlavní postava chvílemi mluví jako dítě, chvílemi jako dospělý, a členové pětadvacítky se k ní nechovají jako k otrokyni, ale čím dál víc spíš jako by to byla dcera (syn) někoho z nich. Navíc, na to jak je to dlouhé, se tam dohromady nic zas až tak nestane, a to si ještě celou první třetinu přijdete jako na hodině dějin - chápu že je to potřeba pro pochopení souvislostí, ale už toho bylo fakt moc, už jsem se nemohla dočkat, kdy to budu mít za sebou. Aspoň že ty dialogy byly celkem zábavné, občas docela povedené obraty. A ten konec - nediv se, že jsme na vás takoví, když si za to vlastně můžete sami, jsi náš nepřítel, ALE stejně o tobě přemýšlíme jako o jednom z nás... he?
Když jsem Naslouchače poprvé viděla v knihkupectví, řekla jsem si: Wow, to musím mít! Asi o dva měsíce později jsem ho dostala od rodičů za vysvědčení. Nejdříve jsem se trochu bála toho, že je kniha od české autorky, ale je spousta českých autorů (například A. Mornštajnová), kteří jsou úžasní! A tak jsem se do něj pustila. Ilan je velice příjemná a empatická dívka, kterou si okamžitě oblíbíte. Knížka se skvěle čte, měla jsem ten pocit, který mívám jen málokdy, že autorka umí úžasně psát a nádherně skládá věty. Příběh naprosto dokonalý!
Naslouchači jsem se dlouho vyhýbala, trochu jsem se bála české fantastiky, zvláště tak vysoce hodnocené. Musím ale uznat, že jsem se bála zbytečně. Příběh mě pohltil od první stránky a já si maximálně užila každou chvíli. Hlavní hrdinka mi rychle přirostla k srdci a já jsem díky tomu mohla prožívat veškeré emoce s ní. Pokud někdo zvažuje seznámení s českou fantastikou, rozhodně doporučuji Petru Stehlíkovou.
(SPOILER) Od Naslouchače jsem nic moc nečekala. Už po pár stránkách jsem obdivovala celý svět a autorčiny nápady. S hlavní hrdinkou jsem se sžila. Úžasný postavy a naprosto úžasně vymyšlený svět! Byla jsem hrozně překvapená a prožívala každou stranu. S Naslouchačem jsem se smála nahlas, bála se, dokonce uronila pár slz. Líbilo se mi, jak autorka použila událost, která se skutečně stala (tím více mi běhal mráz po zádech). Čtení Naslouchače jsem si neskutečně užila a co nejdříve se pustím do Faji. Knihu řadím mezi nejlepší, co jsem kdy četla.
Celkem často jsem si říkala, že kdybych nevěděla, že jde o českou autorku, myslela bych si, že čtu překladové dílo některého se zahraničních spisovatelů žánru.
Dle mého názoru velmi zdařile napsaná kniha, samotný prolog si mě zaháčkoval, svět, o kterém sem se chtěla dozvídat víc a víc. K postavě Ilan jsem si vytvořila vztah, zajímá mě, jak to ní bude dál (stejně jako s kapitánem). Nejvíc mě asi fascinoval svět a vlastně i způsob (um), jakým je kniha napsaná. Ač je tu mnoho popisných/vysvětlujících pasáží, autorka dokáže přesně ve chvíli, než jsem se začla nudit a měla chuť knihu odložit, přijít se zajímavou scénou, myšlenkou, nápadem, rozhovorem nebo akcí, že udržela mou pozornost, četla jsem dál a příběh mě (aniž bych si to uvědomovala) pohlcoval stále víc a víc. Rozhodně si přečtu pokračování. Autorka umí překvapit, příběh není předvídatelný.
Když nad tím tak přemýšlím, mám chuť si knihu přečíst znovu (přesto - nebo možná právě proto, že nejde o knihu, u které se zběsilou rychlostí otáčím jednu stránku za druhou - nebo si poslechnout audioverzi. Ocenila jsem i slovníček pojmů vzadu.
Knihu jsem si vybrala, protože mě zaujal název. Neměla jsem tedy žádná očekávání - možná proto za mě objev a spokojenost.
Obrovský hype okolo Naslouchače se dostal po dlouhém odkládání i ke mě..
A není to žádný zázrak, možná i lehké zklamání. Autorka nám představí velmi zajímavý, temný a originální postapo svět, který vypadá ze začátku jako místo - obrovské, plné postav, míst, událostí, ale není to tak. Možná jsem měl podle hodnocení přehnané očekávání, ale když narazíte na databázi knih na českou fantasy, která má přes 2500 uživatelských hodnocení a 93%, tak už ta očekávání máte. Ale aby to neznělo, že tu sypu jen kritiku: Příjemně se to četlo, hezky to odsýpalo a nejspíš zkusím i další díl, když už ho doma mám:) Jen už doufám, že hlavní hrdin(k)a už nebude tak otravný(á), protože sakra, půlka knihy jsou věty tázací, ale jako úvodní kniha do pentalogie? Lepší průměr, jen ten úvod byl na mě asi moc roztahaný a mohlo se toho víc dít:)
(SPOILER)
Zprvu jsem se bála faktu, že se to odehrává v daleké budoucnosti, která byla zasažená válkou, protože mi to připomínalo všechny ty mizerně napsané post-apokalyptické knihy a filmy. Nikdy jsem nebyla velký fanoušek příběhů, které se odehrávají v budoucnosti, ale jsem ráda, že jsem Naslouchači dala šanci, protože přeci jen to není všechno plné robotů a moderní technologie (alespoň teda první díl ne).
Líbilo se mi, že sklenařská města, ve kterých se první kniha odehrává, v okolí Duvalského pohoří fungují bez technologie, protože jsem se necítila nesvá z nějaké až moc moderního pokroku lidstva, ale to je čistě moje nedůležitá preference.
Prvních cca. 100 stránek bylo zdlouhavých, protože se v nich vysvětlovaly důvody proč vlastně svět vypadá jak vypadá a museli jste myslet a vnímat abyste to pochopili a později nebyli zmatení úplně.
Pochopili jste z toho základ - všechno je o sklenitu, sklenaři jsou vnímani jako otroci, bez kterých bychom zemřeli, protože by tu nebyla fereastra bránící smrtelnému plynu v průchodu na naše území -, ale stejně jste byli celý zbytek knihy zmatení a trvalo vám než jste si uvědomili o čem se vlastně lidé baví nebo kde se vůbec nacházíte, protože všechna ta sklenařská města, sklenařské pojmy atd. byly docela matoucí v první knize, kdy jste o světě ještě nic moc nevěděli.
Samotná hlavní postava Ilan je zajímavá - je to malé dítě, které se tak doopravdy většinou chová. Je neustála zvědavá, pyskuje, je zmatená ze světa ve kterém ještě nikdy nebyla a z lidí, které pořádně nezná, a z nichž většina ji nenávidí. Někdy vám bude připadat otravná, stejně tak jako děti v jejím věku. Upřímně jsem se někdy divila, že jí členové pětadvacítky neseřvali za knihu vícekrát, protože na moje poměry byla až moc otravná a drzá. Taky mě udivilo, že jako dítě dokázala tajemství o svém pohlaví a vzhledu (který ovlivňoval životy všech sklenařů) udržet a neprokecat se nějak i když vlastně byla úplně dítě na začátku knihy.
Celkově její přežívání ve situacích kdy by i dospělí lehce zemřeli bylo zajímavé, ale autorka to dokázala vysvětlit tak, aby to z toho Ilan nevypadla jako Mary Sue, která přežije všechno.
Samotná pětadvacítka je něco, co těžko v první knize úplně pochopíte. Možná bych byla radši kdyby členů v ní bylo méně a dostali více času se představit a mít v knize nějakou větší roli. Sice je autorka všechny vyjmenuje na začátku knihy, ale na co nám je 25 jmen když ve finále známe jenom 4 z nich? Pro ty co přečtou jenom první díl to je jenom parta namakaných chlápků, kteří mají speciální silné meče, jenž jimž zajišťují ještě větší sílu a pořádek. Prostě skupina, kterou všichni obdivují a my pořádně nevíme proč.
Celkově vysvětlování všeho o světě je udělané v dialozích, což je někdy až moc předvídatelné a otravné ke konci, protože Ilan je neustále zvědavá a chudák někdo z pětadvacítky nebo její mistr z Amárie je ten, kdo jí musí odpovídat dlouhými odstavci. Hlavně u členů z pětadvacítky mi hodně krát přišlo, že by jí v reálném životě už poslali někam s jejím vyptáváním.
Kniha vás zaručeně vtáhne do děje po vysvětlovacím úvodu, po němž pochopíte alespoň základy světa, jenž se vám později uleží (nebojte, při čtení druhé knihy už budete v obraze mnohem více!). Musím uznat, že když už je v knize vtipná scéna nebo hláška, je opravdu vtipná a ne trapná, což je velkým plus. Popis autorky vám naladí tu tajemnou atmosféru, donutí vás brečet, být naštvaný/á a taky vás donutí myslet.
Až na nedostatky co se týče lepšího představení postav a jejich údělu (pětadvacítka) a někdy až moc otravné hlavní dětské postavy je to neskutečně dobré a hlavně originální české fantasy, které vám doporučuji!
(SPOILER) Moje očekávání na začátku byla dá se říct na nule. Na světě je mnoho a mnoho (na první pohled) podobných fantasy knih s podobnou tématikou a říkala jsem si, co mě ještě může překvapit? Ale čím více jsem četla, tím více mi Naslouchač přirůstal k srdci. Ten příběh je zdánlivě tak temný, záhadný, a to, jak se zachází se sklenáři tak hnusné a neodpustitelné... Ale je napsaný s takovou něhou, až je to kouzelné. Navíc si ani nepamatuji takové množství sympatických postav (hlavně sympaťáků) pohromadě, což je příjemná změna. V několika úsecích knihy (hlavně Ilan začleňující se do společnosti - puding na vepřovém, pití mýdla a podobně) jsem se dokonce i zasmála, k čemuž mě běžná kniha jen tak nepřiměje... A to ani nemluvím o té hlavní přednosti díla - spousta skvělých nápadů a fantazie! Jsem si vědomá, že mluvím možná až moc v superlativech, asi to bude tím, že jsem knize ze začátku moc nevěřila a nakonec jsem byla příjemně překvapena... Každopádně jsem pevně rozhodnutá, že do tohoto světa vstoupím minimálně ještě jednou. A těším se.
Je to divný
Je to hodně divný
Nechápu tolik kladných recenzí
Snad nikdy jsem ještě nečetla nic tak nablblého
Naprosté zklamání!
(SPOILER)
Po Naslouchači jsem sáhla díky jeho vysokému hodnocení, obálce ale hlavně mě nalákal fakt, že se jedná o české fantasy.
Zpočátku jsem ke knize byla skeptická, ne vždy mi vyhovuje kniha, která má velmi vysoké hodnocení, nakonec jsem ale ráda, že jsem se k tomuto českému počinu dostala.
Jedná se o skvěle napsaný příběh s dívkou jménem Ilan, která je čistá (bez deformací) a díky lži vlastní matky se z ní stává sklenař a není poslána do nor jako ostatní dívky.
Bylo zajímavé si číst příběh malého sklenařského chlapce (= Ilan), kterého faja pronajal pětadvacítce na 5 let jako brusiče.
Hodně mě zaujalo spojení s Djatlovovou výpravou, nejdříve jsem se "zděsila" zda to bude zakomponováno do příběhu dobře ale nakonec to hezky zapadlo.
Čtenář samozřejmě není ochuzen i o několik výhrůžek smrtí, setkáním s Nastereou, která na můj vkus byla nějak málo akční :D Asi jsem čekala, že se bude snažit Ilan zabít ale ona opět přežila, stejně jako přežila na Otortenu.
Na 13-leté dítě mi toho přišlo až moc ale jelikož je chráněnec pětadvacítky tak se to pravděpodobně dalo čekat.
Za mě tedy 5* a naprosto doporučuji! Víc tak dobrých českých fantasy a sci-fi knih :-)
Kniha se mi líbila. Námět knihy byl zajímavý a řekl bych také originální, kniha se četla dobře, místy se vyskytovaly situace, kdy jsem pociťoval strach. Oceňuji, že autorka na konci knihy uvedla SLOVNÍČEK, ve kterém se vyskytují pojmy, které jsou v knize použity. Zpočátku jsem měl trochu obavy, jestli mne kniha osloví a bude mne bavit, ale začetl jsem se. Říkal jsem si, že knihu si nechám na více dní, ale na druhý den jsem se začetl do takové míry, že jsem se dostal do úplného závěru. Myslím si, že kniha je určitě srovnatelná svou kvalitou se zahraničními knihami žánru fantasy. Určitě mne bude zajímat, jak to bude pokračovat dál a časem si určitě přečtu 2. díl z této série, který se jmenuje FAJA. Knihu hodnotím na 100 %.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Život se skládá ze vzpomínek. Z dobrých i ze špatných. Ty dobré si pamatovat chceme, ty špatné se připomínají samy. Když se objeví nějaká špatná, můžeme ji zahnat dobrou. A když myslíme na hezkou, vybaví se ošklivá. A takový je život, Ilan. Vzpomínka střídá vzpomínku. Ty obyčejné postupně vyblednou a ty podstatné s námi zůstávají. Těch hezkých je bohužel vždycky míň. Ale bez vzpomínek, Ilan, bez vzpomínek by nebyl život.
Díky zvědavosti jsem sáhla po této knize. Očekávání jsem velká neměla. A byla jsem hodně překvapená. Sice za začátku jsem měla problém se všemi novými názvy a jejich významem, ale když už jsem tohle překonala, hodně rychle jsem se do knihy začetla a netrpělivě čekala, co se bude dít dál. Úžasná fantasy kniha. Takhle jsem si žádnou dlouho neužila. Doporučuji :)
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká fantasy pro dospívající mládež (young adult) Djatlovova expedice
Autorovy další knížky
| 2016 |  Naslouchač |
| 2017 | Faja |
| 2021 | Nasterea |
| 2012 |  Zrozena z popela |
| 2017 | Sněhurka jablka nebaští |
Neuvěřitelné! Tohle byl pro mě opravdu zážitek. Postapo svět mě neskutečně baví, i když mi z něj běhá husí kůže po rukou. Dobře, Ilan v sobě trochu bojuje s tím, koho obdivuje a nenávidí zároveň a přesto se mi zatím nezprotivila, jako mnohé jiné hrdinky. Vždyť je jí teprve třináct. A pětadvacítka neohrožených hrdinů, jezdců, zachránců... zejména Vargas si mě získal velmi rychle na svoji stranu. Bylo to napínavé a pro mě byl velmi silný moment při vyprávění o pařížské horečce, no co si budeme... Líbí se mi, že vina je vlastně na obou stranách. Jsme jen lidé a o tom to je. O kontrastu lidství a nelidství. Po dočtení jsem hned sáhla po druhém dílu.