Nataša
Táňa Keleová-Vasilková
Žiarlivosť má veľa tvárí… Vždy však v partnerovi prebúdza pocity beznádeje, prináša slzy a bolesť. Dôkazom toho je aj Natašin príbeh. Ako sa vyrovná s Vojtovou chorobnou -- a bezdôvodnou - žiarlivosťou? Zostane s ním v manželstve, alebo sa rozhodne pre rozvod?
Přidat komentář
" víkendovka"
Pro matky samoživitelky s dětmi je život hodně těžký, ale ty rozvedené ještě navíc s nevyléčitelným omezením mladšího ze dvou synů po zdravotní stránce to také nemají jednoduché.
Nataša a její dva synove se ocitli v té druhé situaci. Příběh ale začíná v době před ním. Druhým v pořadí . Manžel na svou ženu žárlí sice ví, že se rozvedla a jako fotografka se uživí tak tak a nestěžuje si, ale Vojta ji začíná podezírat. Bůhví, co dělá, s kým se stýká, když je přes den sama...
Nataša neví, co má odpovídat a později se začnou dít horší věci.
Základní otázka, kterou by si v této situaci položila každá žena: zůstat nebo odejít ?
Knihy autorky mám ráda, ale tahle byla dost depresivní.. Domácí násilí, zvláštní vztah k dětem.. Rozhodně to není kniha na pohodu.. ;-)
Do myšlenkových pochodů hlavní hrdinky jsem se vcítit nedokázala, román rozhodně nebyl oddechový a příliš mne nenadchl. Bylo to takové depresivní čtení o smutných věcech.
Chtěla jsem nějakou oddechovou, a ta to tedy nebyla. Myslím, že Nataša řešila všechno a nic. Syny měla dva, ale ten jeden jakoby nebyl, no rozhodně to nebyla standartní rodina a vztahy v ní.
Knihy této autorky považuji za oddechovky,ale u tohohle si moc neodpočnu.Trochu mě všichni štvali.
Dost mě tu štvaly ty skoky v čase- sednou do kavárny, řeknou dvě věty, vykouří 2 cigarety a už jdou. Hodlá nachystat na večeři chlebíčky-rekne muži 2 věty a už nese tác s hotovými na terasu. To je nedořešený. Jinak je ufňukaná, nic jí nechybí, je otravná s tím jak nutí děcka jíst u stolu a zároveň nic sama neřeší.
Nechápu ženy, které si nechají líbit takové zacházení. Řekneme si je to jen vymyšlený příběh, ale takové věci se dějí ,bohužel je to ze života.
Smutný příběh Nataši, která měla smůlu na partnery. Kniha se četla hezky, ale dám jen 3*, protože jsem od ní četla lepší.
Téma dobré, ale nesedl mi styl psaní autorky. Kniha se hrozně táhla, až ten konec začal být zajímavý a měl spád.
Další čtivá kniha této autorky, akorát mi přijde, že vždycky ten závěr najednou nacpe do 10 stran, na to jak vše rozepisuje..
Příběh dvaačtyřicetileté Nataši je (nebo byl a třeba i v budoucnosti bude) určitě příběhem mnohých dalších žen. Nic nového pod sluncem. Proč se ženy snaží toho tolik vydržet? Kde je ta mez, za kterou už nejsou ochotny jít? O tom by se dalo jistě dlouze přemýšlet. Takové a podobné otázky jsem si kladla při čtení tohoto románu. Čtení pro ženy.
Čtu různé žánry a po těžším příběhu ráda sáhnu po oblíbené autorce. Ani tentokrát nezklamala. Nebyla to zrovna četba pro odlehčení, víc smutné čtení. Téma chorobná žárlivost, sobectví muže i neurvalost, které Nataša léta snášela až pomyslný pohár přetekl ...
Příběh se čte hezky až mě chvílemi mrazilo. Doporučuji
Další příběh, který se klidně může odehrávat v několika domácnostech....autorka nezklamala. Poutavé, někdy smutné jindy úsměvné.
Další velmi čtivá kniha od autorky.
Klasické téma - žárlivost, pojaté z pohledu ženy, která je ochotna pro udržení manželství udělat maximum.
Doporučuji.
Další docela uvěřitelný příběh ze života, i když Nataša nebyla vždy docela sympatická postava. Proč tak dlouho snášela život s chronickým žárlivcem? Taky její řešení problémů vždy pouze za podpory dalšího muže, mi moc nesedělo. Pobavilo mě, že autorka do jejích fotografických námětů zařadila obálky některých svých knih.
Kde začít,místy mi bylo smutno,chvílemi mi z chování Vojty bylo až špatně a do toho všeho jsem oba dva litovala a hlavně nechápala,ale tak to asi opravdu v životě je a bohužel chorobná žárlivost je hrozná vlastnost...lituji každého,kdo se s tímto problémem ve vztahu potýká.Keleová opět nezklamala ..patří k mým nejoblíbenějším spisovatelkám..
Zase jedna ze života ... Četla se dobře, mělo to spád, bohužel dost uvěřitelný příběh....
Z počátku vypadá vše v pořádku, ale postupně se začne odhalovat Vojtova patologická žárlivost a zlá povaha. Sama jsem se ho chvílemi bála, ale boží mlýny melou..