Návrat diplomata
Dick Francis (p)
Peter Darwin se vrací ze svého diplomatického působení v Japonsku nadmíru dramaticky. Seznámení s dvojicí starších zpěváků pro něj znamená začátek nebezpečného pátrání. Jeho středem je Petrův vrstevník, zvěrolékař Ken McClure, jemuž v poslední době zemřelo při operacích několik koní. A mezi jejich majiteli se vyskytuje podezřele mnoho jmen spojených s podezřelými příběhy, na něž se Peter rozpomíná. Ocitl se totiž blízko cheltenhamského závodiště, kdo prožil dětská léta. "Jako cizinec jsem vstoupil do budoucnosti vlastní minulosti" uvědomuje si a neváhá s pomocí, která se změní v boj o život.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1998 , OlympiaOriginální název:
Comeback, 1991
více info...
Přidat komentář
Zklamání: knihu jsem četla na několikrát, nechtělo se mi k ní ani vracet - začátek jak z panoptika, kdy si z hlavního hrdiny všichni dělali podržtašku a oporu v těžkých chvílích, přestože to byl cizí člověk, jen náhodou vyskytnuvší se na místech, kde se něco děsivého dělo, nic o něm nevěděli ...
Že byl diplomat, za nejrůznějších okolností schopný a připravený řešit neočekávané události a tvářící se za všech okolností přívětivě na naléhající cizí lidi, to o něm dotyční ještě nevěděli, ostatně se také spíše představoval obecně jako státní zaměstnanec. Vracel se do míst svého dětství, ale jakoby do úplně jiné země, jen pár jmen mu utkvělo a samozřejmě prostředí dostihů.
V knize bylo neuvěřitelně jmen, protože se točila kolem mnoha prostředí: veterinární nemocnice, žhářů, vrahů, pojištěnců, majitelů, podnikatelů, zpěváků, svatebčanů apod.
Některá moudra zajímavá, trochu mi připadalo, zda hlavní hrdina diplomat nebyl trochu inspirován naší Francisovou dvorní překladatelkou která v době psaní knihy už zastávala úřad velvyslankyně... (ale to je jenom osobní spekulace, nebo jen milá shoda náhod).
...zavřeli nám knihovnu (inventarizace),tak čtu znovu Francisovky.Ani po těch létech nezklame...
Moje první kniha od tohoto autora a mile překvapila svou ctivosti a dobrým vyváženým dějem. Určitě si po této zkušenosti přečtu i další knihu autora, když se ke mě dostane.
Vedlejší téma veteriny a diplomacie seděla jsem nedýchala a byla zvědavá co se stane na další stránce. Skvělá kniha.
Moje první kniha od Dicka Francise, slupl jsem ji jako malinu :))). A byla fakt vynikající! Zvěrolékař a diplomat, i když jenom bývalý, jsou fakt zajímavá volba :).
Nevím jestli už jsem Francise přesycen (ale čtu tak max jeho 2 knihy za rok) nebo tahle byla fakt slabší, ale tak nějak mě moc nebavila. Samozřejmě řemeslná kvalita standardně vysoká, pachatel standardně nečekaný, ale chyběl mi tam nějaký trochu drive, něco zajímavého co by člověka nutilo číst dál. A hodně, opravdu hodně to zkazil překlad.
"Jako cizinec jsem vstoupil do budoucnosti vlastní minulosti." - tato věta hovoří za vše a zcela vystihuje celý příběh, který mě opravdu uchvátil. Těžko říci, čím více. Jestli skvělým, výborně vystupňovaným dějem, sympatickým hlavním hrdinou nebo opět oborem, ve kterém jsme ještě s Francisem nebyli - tentokrát se ocitáme v prostředí zavedené veterinární kliniky, ve které působí jako partneři šest veterinářů, každý se svou vlastní specializací. Právě do téhle zavedené party se hrou osudu a náhod dostane náš hlavní hrdina, který se vrací do kraje svého dětství a je ihned vtažen do případu podezřelého úhynu několika koní, ke kterým postupně došlo za velmi podezřelých okolností v krátkém sledu za sebou. Sympatický Peter má jednu velkou výhodu - v kraji vyrůstal, velmi dobře zná místní poměry a vzpomínky na určité lidi, kteří by mohli být zapleteni do kauzy mu postupně pomohou při rozklíčování celého případu.
Celý příběh se mi moc líbil, snad i proto, že můj dědeček byl veterinář. Možná by se dal trochu vytknout uspěchaný konec, kniha by určitě snesla pár stránek navíc, abychom si lépe vychutnali a prožili rozuzlení celé kauzy. Co bylo ale naprosto jedinečné je tentokrát hlavní padouch. Do posledních okamžiků jsem netušila, kdo by to mohl být, nebo spíš tušila, ale veškeré mé tipy se ukázaly jako mylné, proto jsem na konci knihy zůstala naprosto šokovaná - padouchem byl ten poslední, na koho bych vůbec pomyslela. I to je Dick Francis - překvapení až do samotného konce.
Od Dicka Francise toho mám načteno hodně. Ale tato kniha se mi líbila ze všech nejvíc.
Jinak čtivou záležitost mi pokazilo několik maličkostí. Zdá se mi, že autor zde nedotáhl vše do konce. Závěr byl poněkud překotný, jako by si najednou uvědomil, že mu do daného počtu stránek zbývá už moc málo, tak tempo urychlil ... Pak také překlepy ve vydání a dokonce záměna jmen. Škoda.
Parádní odpočinkové čtení, Dick Francis nikdy nezklamal (vlastně jednou ano - tím, že přestal psát, protože zemřel; i to zkusil překonat a převtělit se do syna, což vyšlo alespoň částečně). Mladý diplomat, vracející se do krajiny svého dětství, vstupuje "do budoucnosti své vlastní minulosti", zaujatě sleduje a řeší potíže veterinární společnosti a několik vražd koní i lidí, nachází lásku a v dramatickém finále zachraňuje nejen sebe... Znalost prostředí, promyšlenost, spousta neběžných informací z různých oborů, smysl pro dávkování napětí a surové nezapomenutelné detaily v kontrastu k pomalému tempu klasického detektivního formátu jsou natolik přitažlivé, že je úplně jedno, když si člověk pamatuje, kdo je vrah... Jen jedna připomínka - obálky u prvních vydání Francisových dostihových příběhů byly ohavné, v tomto případě obzvláště.
Přiznám se, že to byla moje první čistokrevná detektivka, tím myslím bez nádechu fantasy/sci-fi. Příběh mě bavil od začátku až do konce, každá kapitola měla smysl a děj se každou stránkou posouvá ke "zdárnému" konci. Určitě to nebude můj poslední D. Francis.
Každá autorova kniha ve mně vyvolává nostalgické vzpomínky na doby, kdy jsem byl pravidelným návštěvníkem dostihů. Detektivky z prostředí "koňáků" mi přirostly k srdci a Dicka Francise v tomto směru považuji za jednoho z nejpovolanějších. Díky své sportovní kariéře překážkového jezdce věděl přesně, o čem psal. A dělal to přímo mistrovsky - stejně jako to dokázal s koňmi, uměl bohaté celoživotní zkušenosti "prodat" i ve své literární tvorbě. Důkazem jeho mistrovství je i Návrat diplomata. Doporučuji zejména mladším čtenářům, kteří začali s četbou u Chrise Cartera a dalších módních autorů.
Další klasika Dicka Francise, která se řadí k jeho nejlepším dílům. Už od začátku je zde vybudována atmosféra napětí a strachu, která se s přibývajícími stránkami stupňuje. Bohužel, v závěru mi chybělo větší drama, činy hlavního padoucha nebyly stoprocentně objasněny. I tak si ale Návrat diplomata zaslouží plný počet hvězd.
Odpočinková detektivka z prostředí veterinární kliniky. Můj oblíbený autor, nemůžu jinak než dát maximum*.
Vzpomínám si, že nějakou knihu od Dicka Francise jsem kdysi dávno již četla. Takže tato kniha byla pro mne svým způsobem návratem do starých časů ;-). A byla výborná! Autora bych po jejím přečtení dokonce přirovnala k Agathě Christie dostihového prostředí. Zápletka skvostná, po celou dobu jsem hádala, kdo za tím vším asi vězí a knihu sotva dokázala odložit - až jsem se dopracovala do skvělého finále, u kterého se mi napětím až tajil dech. Za mne tedy velké doporučení! :-)
Pro mě druhý Dick Francis a výborný. Jak jsem si mohl myslet, že detektivky z "koňského prostředí" budou všechny nudné a na jedno kopyto? Smekám a jásám. Sice to nejde číst po odstavcích, ale po blocích a kapitolách, o to lépe. I ta samotná detektivní zápletka není důležitá, důležití jsou lidé a vztahy mezi nimi.
Autorovy další knížky
| 1991 |  Smrt favorita |
| 2003 | Chladná zrada |
| 2008 | Oheň a bič |
| 1998 | Až za hrob |
| 2008 | Drahý čas |
Kdyby nebyl Dickoušek žokej a spisovatel, osvědčil by se jako vynikající psycholog. Jeho hrdina (ať už v jakékoliv knížce) pokaždé mrkne a vidí, každého má přečteného, sotva otevře hubu. A co je nejsympatičtější - nesoudí, nehodnotí, jen bere na vědomí. Ale umí díky tomu i trochu s lidmi manipulovat, pokud to poslouží vyšetřování nebo čistě jen dobré věci.
Ano, poznali jste správně, jsem fanynka a pokaždé nevycházím z údivu, jak je hrdina perfektně napsanej.
U této knížky bohužel musím ale jednu hvězdičku strhnout, protože byla léééhounce rozvláčná a milostný motiv naroubovaný trochu na sílu.
Ale jinak jsem si zase nejen početla ale se i přiučila, tentokrát o rumpálu na koně a jiných vet-vychytávkách.
Ještě že jich napsal tolik a Felix pokračuje!!