(Ne)obyčejný kluk
Raquel J. Palacio (p)
August se narodil s deformovaným obličejem, který většině lidí z jeho okolí brání dostat se v kontaktu s ním za hranice této nedobrovolné masky. Nyní nastupuje poprvé do školy, rovnou do páté třídy. Kniha je dokonale sestaveným kaleidoskopem pohledů samotného Augusta, jeho sestry Vii a jejích kamarádů i Augustových spolužáků na jednu a touž situaci, na to, jak na tuto velkou změnu reaguje on sám, jeho rodina i spolužáci. Celou knihou prostupuje laskavý humor, který usnadňuje mladým čtenářům se s tak náročnou tematikou vyrovnat. Je vhodný také pro starší / dospělé čtenáře!!!... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Wonder, 2015
více info...
Přidat komentář
Jeden by nevěřil, jak silný příběh v sobě ukrývá kniha s tak nenápadnou obálkou. Ale je tomu tak a troufám si tvrdit, že se dotkne každého, kdo mu to dovolí.
Je vyprávěn z několika úhlů pohledu, přičemž hlavní dějová linka se odvíjí kolem Augusta Pullmana, který poprvé nastupuje do školy (do páté třídy). August – nebo jak mu většina lidí v jeho okolí říká Auggie – není obyčejným chlapcem. Narodil se s deformovaným obličejem, kvůli kterému bývá nevítaným středem pozornosti. Jak se asi dá vytušit, nástup do nového prostředí nebude snadný. Ne všichni spolužáci Auggieho dokážou přijmout takového jaký je a asi každý z nás ví, jakého přístupu se téměř vždy dostává těm, kdo jsou jiní než ostatní...
Nenechte se však mýlit, že půjde o další srdceryvné drama, jehož jediným úkolem je rozbrečet vás a v jednom kuse litovat hlavního hrdinu. Autorčin styl psaní je lehký, svižný a není v něm nouze o laskavý humor díky kterému si četbu užijete i bez použití kapesníku.
Na druhou stranu není od věci občas nahlédnout do života těch, jejichž úděl je mnohem těžší a komplikovanější než ten náš. Člověk si tak připomene, jaké štěstí a zázrak to je, když je zdravý, může chodit, mluvit, dýchat, vidět, slyšet a když jeho tvář i tělo jsou bez vady.
Krom toho příběh krásně vykresluje sílu laskavosti, přátelství, rodičovské i sourozenecké lásky, odvahy a sebezapření. Velmi jsem oceňovala, že se autorka nezaměřila pouze na Auggieho a jeho pocity, ale zároveň dala možnost čtenářům nahlédnout i do hlavy jeho sestry Vii a přátel. Dostali jsme tak ucelený obraz, jak různé potíže ovlivňují nejen dotyčného ale i lidi v jeho okolí.
Celou knihou navíc rezonovala skutečnost, že každý z nás má anebo jednou bude mít nějaké ty těžkosti a až k nim dojde, určitě bychom si všichni přáli, aby se lidé v našem okolí řídili touto myšlenkou: „Když si můžeš vybrat, jestli budeš spravedlivý nebo laskavý, buď laskavý.“
A na úplný závěr velice doporučuji filmové zpracování tohoto díla (Wonder, 2017), které se může pyšnit tím, že je na stejné (a dle některých recenzí i lepší) úrovni než samotná kniha.
Knihu jsme dostali jako povinnou četbu ve škole. Moc se mi do čtení nechtělo, protože předchozí knihy z povinné četby mi nevyhovovaly, když jsem ale knihu začala číst, nepřipadala mi tak hrozná. Přišlo mi zajímavé jak autorka píše, kniha byla rozdělena na 8 částí a každá část byla napsána z pohledu jiné osoby, takže jsem se dozvěděla jak se vedle Augieho cítí i jiní lidé než on sám.
Jedna část dokonce byla napsaná úplně jinak... Byla napsaná v 1. osobě čase přítomném což bylo opravdu zvláštní např. Jdeme domů. Vidím tam psa. Zjišťuju že se jmenuje Daisy.
Kniha mi nepřipadala tak dobrá jako jiné knihy které jsem četla, ale beru to jako zajímavou zkušenost.
Kniha vybraná omylom, z police pre mládež.
Krásny omyl. Smutné, veselé, kruté, dojímavé... Príbeh pohladí.
Kniha plná motivačních citátů, s jednoduše podaným morálním poselstvím, s dvěma až pěti statečnými hrdiny (holčička Summer je poklad v temnotách a vím, že takové děti skutečně existují), s dvěma až pěti odpornými záporáky a spoustou duší, které v průběhu děje sledujeme na jejich cestě od zla k dobru. Na konci dobro vítězí v bombastickém závěru. Skromnost v kombinaci se statečností je zdrojem dojetí. Kniha mi prostředím, patosem a důrazem na určitou jednoduchost hodnot připomněla knížku Ten, kdo stojí v koutě. Zajímavé je tu zpodobení americké školní výchovy. Škola působí vcelku dobře: projektová výuka, spolupráce na projektech, důvěra v autonomii dětí, předkládané podněty k přemýšlení.
Tato kniha se dotkla mého srdce. Četla jsem ji jako maminka, prožívala jsem ji jako maminka. Moc se mi líbilo, jak autorka nahlíží na příběh postupně různýma očima. A ten konec, samozřejmě. Famózní, krásné.
Velmi dojemná a opravdová kniha, navíc vtipná a rozhodně nejenom pro děti!
My jsme si o Auggiem před lety předčítali společně s chlapem. Bylo to milé čtení a perfektně strávených pár večerů místo televize. :-)
Koupila jsem další výtisk a poslala v jedné čtenářské štafetě neznámému dětskému čtenáři poštou, tak snad ho kniha potěšila jako nás. :-)
Těším se, až se k ní jednou vrátím.
August je chlapec, který se narodil s genetickou vadou obličeje a i přes nespočet operací nevypadá jako "normální" kluci v jeho věku. Chce vědět, proč ho lidé odsuzují jenom na základě jeho vzhledu aniž by ho více poznali. První stupeň školní docházky prožil doma s maminkou, která ho učila, avšak do páté třídy již nastupuje do školy a od rodičů tento krok cítí jako velkou zradu, protože se bojí, jak na něj budou neznámé děti reagovat... Jeho příběh není vyprávěn pouze jeho pohledem, ale také pohledem jeho sestry nebo nových spolužáků ze třídy, kteří nám vysvětlují svůj pohled na něj a to, jak se s ním cítí.
Kniha je psaná velmi čtivě, kapitoly jsou kratší a pohledy jednotlivých postav na sebe skvěle navazují. (Ne)obyčejný kluk je kniha plná moudrosti a přemýšlení nad tím, jak bychom se (ne)měli chovat k lidem, kteří úplně nevypadají podle našich představ. Rozhodně ji mohu doporučit všem věkovým kategoriím, které o ni projeví zájem, od mladších dětí po náctileté až po dospělé. Každá věková kategorie si z knihy vezme něco svého a zároveň je donutí otevřít oči a vidět "jiné" lidi kolem sebe jinak, než jak je byli doposuď zvyklí vidět.
Příběh kluka, který se narodí s genetickou vadu. Ukazuje, jak někdy dokážou být děti hnusné. Jak se s tím vším vyrovná malý Auggie a přesvědčí své spolužáky, že na tom, jak někdo vypadá, vůbec nezáleží?
Krásný a velmi bolestný příběh. Jen těžko si dovedeme představit, čím si lidé, jako je August v životě musejí dnes a denně procházet.. myslím, že knihu by si spoustu lidí mělo přečíst už jen z důvodu, aby pochopili.. jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a určitě na ni nikdy nezapomenu.
Viete si predstaviť, že by ste mali kamaráta či nedajbože syna ako je Auggie Pullman? Bohužiaľ Auggie sa narodil s deformovanou tvárou, pri ktorej musí potravu jesť buď cez slamku, alebo musí byť nadrobno pokrájaná. Málokto uhádne, kedy sa usmieva a kedy mračí, ale predsa je to úplne normálne obyčajný desaťročný chlapec, ktorý miluje Hviezdne vojny a chce žiť vlastný život. Teraz stojí pred najťažšou skúškou zo všetkých - konečne ide do školy medzi „normálne” deti. Niekedy bude veľmi ťažké rozoznať, kto je skutočný priateľ. Nájde v sebe dosť síl, aby v škole vydržal, alebo sa vzdá a radšej zostane doma?
Kniha sa mi veľmi ťažko čítala napriek tomu, že je, ale aj nie je skutočná. Po svete chodí veľmi veľa ľudí s postihnutím a bohužiaľ nie je im dopriate, aby sa cítili byť normálnym človekom, keďže je šikana na každom rohu a títo ľudia sú zvyčajne psychicky úplne na dne.
Príbeh Auggieho bol veľmi emotívny miestami až bolestivý, pretože čítame o všetkých jeho pocitoch a myšlienkach, čo si myslí a čo sa odohráva v takej malej detskej smutnej hlavičke. Autorka dokonca napísala kapitoly nielen z perspektívy osoby s postihnutím, ale aj jeho najbližšej rodiny, či samotných kamarátov. Nebudem klamať, že som mala veľakrát slzy v očiach a dúfala som, aby príbeh skončil dobre.
Knihu odporúčam, ale pripravte si vreckovky. Samozrejme musím pripomenúť, že toto je ďalšia kniha v poradí, ktorá by mala byť ako povinné čítanie.
Tuto knihu jsem četl, když mi bylo cca 13-14 let a teď, zpětně, mě překvapují autorčiny spisovatelské schopnosti, kdy skvěle dokázala předem dětem, které, ruku na srdce, jsou mnohdy velmi kruté vůči ostatním dětem, které jsou nějak jiné, jak to vypadá v hlavě takového kluka a čím vším si musí projít. Líbí se mi i to, že jsou v knize rozpracovány i pohledy dalších lidí, například Augustovy sestry, cením i citlivé popsání zdravotního postižení hlavního hrdiny. Kniha je velmi lidská, milá a komplexní, zároveň vím, že se u ní děti určitě nebudou nudit. Hrdě se tedy přidávám do klubu lidí, kteří "Neobyčejného kluka" vychvalují.
Opravdu nádherně napsaný příběh o malém chlapci s vrozenou deformací obličeje. Sama mám syna s rozštěpem obličeje, což ani zdaleka není tak rozsáhlá vada, jako v případě Auggieho, ale určitě mu ji časem přečtu. Knížka je skvěle napsaná a věřím, že si v ní najdou své jak dospělí, tak děti. Kapitoly jsou kraťoučké, čte se opravdu dobře.
Knížka se mi líbila sice už jsem jí jednou přečetla ale i tak neztratila své kouzlo a doporučuji jí všem co je trochu baví čtení a nebo nemají co číst. Myslím si že by se mohla líbit jak mladším tak i starším čtenářům
Jak název napovídá kniha je o neobyčejném klukovi, který to má v životě těžké a nikdo se sním z jednoho důvodu nechce bavit. Má totiž znetvořený obličej. Jedná se o knihu, která je psaná z pohledu opravdu hodně osob. V příběhu se perspektivy různě přepínají. Kniha je podle mě vhodná třeba po těžkém dni. Kniha je totiž opravdu milá, taková oddechovka. Ocenil bych lepší ilustrace, ale možná je autorův zájem aby byly ilustrace takové jaké jsou. Dávám 4 a půl hvězdičky z pěti.
Skvělé. Velmi oceňuji, že kniha je psána z perspektivy osoby s postižením, i z perspektivy nejbližší rodiny. Osvětová kniha, příběh je velmi přirozený a jemný, autorce se podařilo téma zpracovat velmi civilně, nepateticky, ale přesto dojemně. Je to kniha, o které musím po přečtení dlouho přemýšlet.
Štítky knihy
přátelství pro děti zfilmováno rodina sourozenci šikana škola tělesné postižení lidé se zdravotním postižením laskavostAutorovy další knížky
2013 | (Ne)obyčejný kluk |
2025 | Bílé ptáče |
2024 | Pony |
Moc pěkná kniha. Líbilo se mi, že stejné situace byly brány z pohledu více dětí. Doporučuji.