Nechtěné
Emily Gunnis
Dopis, který nachází novinářka Samantha v domě své babičky, otevře Pandořinu skříňku tajemství a lží a dotkne se její vlastní rodiny těsněji, než by kdy čekala. Nezletilá těhotná Ivy je v zimě roku 1956 odeslána do Domova svaté Markéty, útočiště svobodných matek na jihu Anglie provozovaného řádovými sestrami, aby zde porodila. Její dcerka je hned po narození předána k adopci. Ivy však Domov nikdy neopustí. O šedesát let později narazí novinářka Sam na svazek dopisů, v nichž Ivy žádá svého milence, aby jí pomohl uniknout ze svaté Markéty dřív, než bude pozdě. S tím, jak Sam postupně z útržků skládá dohromady tragický příběh Ivy, vyplouvají na povrch strašlivá tajemství z minulosti Domova svaté Markéty. Co se stalo s Ivy, její dcerkou a stovkami dalších zde narozených dětí? Co spojuje množství tajemných náhlých úmrtí v oblasti? A proč ti, kdo v Domově pracovali, mají nemalý zájem na tom, aby pravda nikdy nespatřila světlo světa? Sam odhaluje hrozivé lži, které jako pavučina obklopují Domov svaté Markéty, a během svého pátrání překvapivě nahlédne i hluboko do vlastní rodinné historie a je postavena před nepříjemnou pravdu o sobě. Emily Gunnisová jako rozená vypravěčka buduje příběh, jehož neuvěřitelnou zápletku založenou na historické skutečnosti i svižně ubíhající děj ocení především čtenáři románů Kate Mortonové.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , MetaforaOriginální název:
The Girl in the Letter, 2018
více info...
Přidat komentář
Moc se mi líbila, i když si nejsem jistá, že slovo líbit je v tomto případě správně. Přiznám se, že jsem netušila, že to až takhle chodilo, takže mě to pak stálo hezkých pár chvilek googlování abych se dověděla více a dokonce jsem shlédla i dva filmy. Knihu rozhodně mohu doporučit k přečtení každému, koho podobná témata zajímají.
"Někdy se dívám do tváří jeptišek, zkroucených nenávistí, které bijí mladé, vyhublé dívky. Přemýšlím, jak zoufale nešťastné asi musejí být, že se takto chovají. Ale ve skutečnosti je mi jich líto. Jsou oběťmi stejně jako my, jaké strašlivé utrpení musí tolerovat. Jsou tváří této instituce, ale nejsou těmi, kdo nás sem zavřeli. To byli naši milenci, rodiče, lékaři, kněží a všichni, kdo by se o nás měli starat. Ti všichni nás opustili.“
Další z knih s tématem Magdaleniných prádelen, na rozdíl od „Dívek od svaté Magdaleny“ však tento příběh nevychází ze skutečných událostí, je to příběh fiktivní, je pouze do tohoto prostředí zasazen.
Základní a šokující skutečnosti tzn. drsné a téměř nelidsky surové životní podmínky veskrze nedobrovolných obyvatelek Domova svaté Markéty zde zůstaly zachovány, celý příběh je ale podaný spíš formou thrilleru podloženého pátráním po ukrytých tajemstvích za zdmi Domova.
Je to další z velice čtivých, ale z druhého pohledu také tematicky těžkých knih,
příběh mě stejně jako „Dívky od svaté Magdalény“ hodně zasáhl.
Není to špatná kniha, akorát mi trvalo dlouho, než jsem se začetla, a na konci ten motiv události byl tedy přitažený za vlasy.
Příběh, který je na motivy Magdaleniných prádelen, kam se od poloviny 19. století odkládaly tzv. Padlé ženy – svobodné matky, problémové dívky. Většinou to bylo na žádost vlastní rodiny a dívky tam často zůstaly až do konce života.
V této knize sledujeme Ivy, kterou její rodina v roce 1956 pošle do Domova svaté Markéty proto, neboť je nezletilá a těhotná. O šedesát let později narazí novinářka Sam na Ivyny dopisy, ve kterých popisuje hrůzy, které zažívá. Sam odhaluje hrozivé lži i tajemství ve své vlastní rodině.
Toto téma mě nedávno velice zaujalo, tak o něm vyhledávám další knihy a filmy. Musím říct, že tato je zrovna méně povedená. Historická linka, kde Ivy popisuje svůj pobyt v Domově svaté Markéty, byla zajímá. Ta ze současnosti mě nebavila. Autorka se tam snažila dát co nejvíc zápletek a tajemství, které šikovná novinářka vyřeší za dva dny. Bylo toho tam zbytečně moc, bylo to nepravděpodobné, bylo na tom vidět, jak je to z nutnosti poslepované.
Navíc dějových linek a vypravěčů bylo víc, než bylo potřeba. Když Sam narazí na nějakou záhadu, hned v další kapitole se přesouváme do toho dne a roku a nový vypravěč nám záhadu vyjasní. V knihách nemám ráda, kdy obyčejný člověk vyřeší dlouhodobou policejní práci během dvou dnů.
Takže celkově námět dobrý, ale chtělo by to trochu ubrat v bujné fantazii.
O tomto tématu jsem četla už v knížce Nikdy o tom nemluv. Je až neuvěřitelné, že toto dělo na půdě církve. Ale vlastně mě to ani moc neudivuje, protože pod svícnem je největší tma a věřím, že takových zvěrstev se dělo a děje po celém světě pořád dost. Zajímavý je i film Padlé ženy, koho tato tématika zajímá, určitě doporučuji.
Kniha je rozhodně velmi čtivá. První polovinu jsem přečetla velmi rychle a s nadšením, ale musím říct, že mě pak trochu zklamal dějový zvrat, ke kterému došlo. Byl v některých věcech nelogický. Nicméně téma Magdaléniných prádelen autorka vytěžila a oceňuji i doslov.
Knížka byla napínavá, dobře se četla a námět byl také moc zajímavý. Opravdu stojí za přečtení.
Jednu hvězdu ubírám za občasnou neuvěřitelnost, chvílemi to bylo zkrátka přitažené za vlasy. Ale když jsem si tohle odmyslela, slupla jsem ji jak malinu :-)
Líbila se mi zápletka a kniha byla napínavá. Jen mě to občas přišlo trochu až moc přitažené za vlasy. Bála jsem se,že jak se jedná o děti,bude mi z toho smutno,ale tady se dělo tolik věcí,že jsem neměla čas nad jejich osudy nějak více přemýšlet.
Nechtělo se mi do ní - více než měsíc ležela v polici "knížek z knihovny", a už jen pohled na obálku mě vždy spolehlivě odradil. Ale když jsem už skoro dva měsíce četla Hodiny z olova a konec byl stále v nedohlednu, pochlapila jsem se - méně čtivé a více obviňující než čínský deník R.D. to určitě být nemůže!
A nebylo. Ale přestože už téma znám a jsem takříkajíc obrněná, byla jsem ohromená tím, že tohle všechno se mohlo dít ještě v polovině 20.století, naprosto legálně a nikdo se nad tím nepozastavoval. Jistě, dějová linka ve vztahu k hlavní hrdince byla poněkud málo pravděpodobná, Fredův koníček byl zřejmě prvoplánový, ale zas na druhou stranu se nekonal happy end a celkově vše v životě Sam vyznělo tak nějak do ztracena.
Jako by tím autorka říkala: to nejdůležitější, o co mi v tomhle příběhu šlo, bylo odhaleno a potrestáno; ten zbytek je jen taková schránka potřebná k tomu, aby se nám to nerozsypalo. Mně tenhle koncept připadal srozumitelný a přijatelný, na rozdíl od praktik Domova svaté Markéty. Brrr!
Skvělá kniha, o Magdaleniných prádelnách jsem zatím neslyšela, ale určitě si ještě něco přečtu. Velmi silný příběh, jsem ráda, že už dnes tohle snad neexistuje.
Zrada a pomsta: tak by se dal shrnout obsah knihy v kostce. Mrazivá četba o živoření chovanek Domova U Svaté Markéty. Srdce nad nimi usedá a na vysvobození není naděje. Dopisy, které zoufalá těhotná Ivy píše svému milému, jsou smutnou výpovědí. Ti, kteří mohli pomoci, se odvrátili a nechali ji napospas krutému personálu. Po letech právě ty objevené dopisy přimějí redaktorku Samanthu, aby začala pátrat. Odhaluje rodinné vazby, pátrá po příčinách podivných úmrtí těch, kteří měli s domovem co do činění. Času na to moc nemá, domov je odsouzený k demolici. A přitom stále ukrývá ve svých prostorách pod zemí děsivá tajemství. Pomsta je tu pochopitelná. Jinak by pachatelé zla nikdy potrestaní nebyli. Zametali po sobě stopy jak se dalo. Trochu jsem bloudila mezi jmény a příbuzenstvím aktérů knihy, ale stačilo se víc soustředit. Chápu, že rodokmeny jak to bývá u historických knih např. o Jindřichovi VIII., nebylo možné zveřejnit, protože by se tím prozrazovala pointa.
Skvělé napsaný příběh, pomanivy a napínavý děj , ale i dojemný, který nutí k zamyšlení. Přečteno jedním dechem.
Ze začátku jsem se nemohla moc zorientovat v postavách docela se mi pletly jména, ale i tak to byla vynikající a napínavá kniha až do konce. Je strašné, když si člověk uvědomí, jaké hrůzy se děly ještě v 90. letech.
Asi do poloviny knihy jsem měla pocit, že čtu jednu z top 10 knih mého života. Bylo to tak neotřelé, zajímavé, hlavně pasáže z minula. Pak se kniha překlopila do průměrného thrilleru, což jsem vůbec nečekala. Za to ubírám jednu hvězdičku, i když bych asi jinak hodnotila pěti. Zdařilá, čtivá kniha, zajímavé, že je to prvotina, snad autorka překvapí i nějakou další knížkou.
Bylo mi ctí se dozvědět o existenci Magdaleniných prádelen, ale o to víc jsem zděšená, že se tohle dělo. Vždyt je to snad utrpení na úrovni holocaustu. Brát matkám novorozence? Zavřít do úchylného zařízení, protože jste třeba otěhotněla za svobodna? To je až moc temné, že to bylo reálné ještě nedávno. Je mi z toho smutno.
Hrůza všech hrůz, hodně podobné s knihou Tmavé stěny Willardu, i když se jednalo o jinou komunitu, stejně neskutečné střídání přítomností a minulosti, to dodávalo příběhu to napětí. Děsivé, ale půvabně vykresleno. Tuto knihu mi doporučila knihovnice, jsem ji za to vděčná, protože se mi kniha moc líbila, tak jako Tmavé stěny Willardu, rozhodně doporučuji k přečtení ...
Wow, prostě wow! Tato kniha mi doslova vyrazila dech. O to víc, když jsem se na konci dočetla, že je to inspirováno skutečnými událostmi. "Nechtěné" jsou románem, který vypráví silný příběh řady dívek a žen, které si prošly neskutečným utrpením. Kniha byla hodně temná, plná smutku, beznaděje, zla, příkoří... některé pasáže byly hodně, hodně silné a náročné na čtení. Autorka zde popisuje hodně těžké téma, ale zpracovala ho přitom skvěle. Je pravda, že dějově skáčeme na přeskáčku od jednoho období k druhému, což může být někdy trochu matoucí (byť se to autorka snažila označovat letopočty), ale kniha byla celkově solidně vystavěná a já se nemohla od čtení odtrhnout.
Dítě nenarozené v manželství = hřích, trestání žen i nelidské zacházení s dětmi. Šokující vyprávění podle skutečných událostí. Kniha mě velmi zasáhla, ten pocit bezmoci, hnusu a odporu ve mně zůstal, možná i proto, že jsem sama matka. Podobný námět i v knize "Pomněnčino dítě". Nelíbilo se mi, že na závěr knihy autorka vykresluje velmi mnoho postav, každá postava vypráví o své smrti, tím rozkrývá skutečnosti, které vedou k rozuzlení. Někdy to bylo až moc překombinované.