Neděle jako stvořená pro vraždu
Zdena Frýbová
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/107135/nedele-jako-stvorena-pro-vrazdu-107135.jpg
4
277
277
Román Zdeny Frýbové zachycuje v několika dějových rovinách, psychologicky vážných, napínavých a zároveň ironických a humorně laděných, komplikované vztahy v rodině stavebního inženýra Antonína Rabase, jeho manželky architektky Judity Rabasové a jejich synů Marcela a Luboše. Mladí Rabasové jsou inteligentní, vzdělaní, vzhlední a pracovití stejně jako jejich rodiče. Jenomže: proč se Marcel žení s nudnou, nevábnou, o dvacet let starší Emilií Vojtíškovou? Co přitom pro něho znamená výstřední, atraktivní a dětinská Zuzana? Kam pravidelně uniká Luboš ze svého harmonického manželství s hezkou medičkou Natašou? Na tyto otázky se snaží odpovědět kriminalista, který vyšetřuje vraždu v jejich rodině. Mohl ji spáchat kdokoliv z nich, protože motiv měli všichni.... celý text
Přidat komentář
Tedy, to byly charaktery. Jeden pokřivenější než druhý a to v různých smyslech slova. Tohle opravdu není detektivka jako taková. Knihu mi půjčila kolegyně, která paní Frýbovou zbožňuje. Já dosud znám pouze Robina, ale když to vezmu oklikou, styl paní Frýbové se nezapře, ani v jedné z těchto knih. A co musím vyzdvihnout je opravdu bohatý český jazyk. A kdyby ještě někdo hledal do jedné ze starších čtenářských výzev, knihu o které se mluví v jiné knize, tak zde by si mohl vybrat.
Oba mladí Rabasove mi byli nesmírně nesympaticti a je jen správně, že nakonec přišli o ty, které pokládali ve svém životě za nenahraditelné. Co se týká Emilky Vojtiskove - prezent k nezaplacení.
Po letech jsem se k téhle knížce vrátila. A ač mám nějaké výtky, ostatně stejné jako k leckteré jiné knížce paní Frýbové, příběh jsem si opět užila.
Další z knih, která spolehlivě léčí podzimní deprese. Autorka je zkrátka vztahový expert, dokonale vykreslí postavy a vymyslí logické zápletky. Zrůdička Emilie se "povedla", Zuzanka bavila a Marcel? Tím, jsem chtěla klepat a ječet, že podceňuje nejlepší potenciální manželku, kterou mu osud přihrál - takže vlastně dobře mu tak :-).
To byla táák dlouhá a ukecaná kniha. Ale v dobrým smyslu. Já se vždy u jejich knih bavim, protože ty její postavičky měla fakt zmáknutý. Až na tu politiku, kterou jí vždy odpustím. Tady teda excelovala Emilka -to bylo ohavné stvoření, naproti tomu Zuzana to byl opačný exot.Pani Frýbová mi i touto knihou zpříjemnila týden.
Paní Emilie Vojtíšková je nejlepší záporačka, na kterou jsem v poslední době narazila. Zvládne udělat peklo všem kolem i sobě. Vůbec všechny postavy Frýbové jsou kapitoly samy pro sebe a to mě fakt baví. Navíc její mix vztahového románu a kriminálky plný absurdních situací a humoru je přesně to, co všichni potřebujeme. Nejen teď.
Knížky Zdeny Frýbové mám ráda a ráda se k nim vracím. Neděle jako stvořená pro vraždu mi pasovala do Čtenářské výzvy, tak jsem po ní bez váhání sáhla. Je pravda, že před těmi cca 20 lety, kdy vyšla, se mi líbila mnohem více, ale já prostě autorce fandím, mám ráda její humor, její postavy, kdy vy okamžitě víte, kterou byste měli mít rádi a která je fuj! Mám načteny téměř všechny její knížky a spousta z nich má co nabídnout i po té dlouhé době od jejího prvního vydání.
U Robina I. i II. a Otcem i matkou proti své vůli, ale i u téhle se musím smát nahlas i po letech.
Na knihu této autorky jsem opravdu velkou náhodou narazila kvůli čtenářské výzvě. Jinak bych knihu nečetla. A to ne proto, že by byla špatná. Hodně jsem se bavila, především u Zuzaniných výchovných metod. Marcel měl od začátku mé sympatie, není to klasický kladný hrdina, tak jsem se těšila, co mu autorka vymyslí za osud.
Z čeho jsem byla hodně překvapená, tak to byl dlouhý doslov autorky, který jsem nedočetla.
Společenské vztahy, humor a detektivní zápletka. Musím přiznat že před těmi už téměř dvaceti lety, se mi líbila o něco více.
Ke knížce jsem se vrátila kvůli splnění čtenářské výzvy. Nepatří však k mým nejoblíbenějším od paní Frýbové. Tato knížka potvrzuje to, že někteří spisovatelé píší pořád stejnou knihu (Den jako stvořený..., Noc jako stvořená... atd.).
Oddechová čtivá pohodová kniha. Jeden z lepších románů Zdeny Frýbové, absolutně nejlepší je ale "Z neznámých důvodů".
Kniha byla celkem čtivá, příjemná. nenáročná. Postava Zuzany se mi líbila a těšila jsem se vždy na další vylomeniny a přístup k běžným životním situacím. Rozhodně moje favoritka. Marcel mi byl sympatický, ale ke konci knihy postupně ztrácel. Co mi vadilo bylo oslovení Árny (i jen jak to vypadá napsané :) ), a občas až vyumělkované konverzace v rámci příběhů.
Výborný román. Po dlouhé době jsem se u knížky smála nahlas, místy jsem měla doslova záchvaty smíchu. Poprvé snad už na první stránce. Tento román by skvěle fungoval i bez detektivní zápletky, která je spíš takovým příjemným bonusem pro čtenáře.
Jednu hvězdu musím strhnout za uměle našroubované politické hořekování. To je snad u polistopadových knížek této autorky standard. A také za ten doslov, který jsem nedočetla.
Po několika letech jsem opět vrátila k této knize a opět mě pobavila.
Zdena Frýbová se mi čte velmi dobře, jen v jejích posledních knihách bylo příliš politiky.
Moje top byla a zůstává kniha Z neznámých důvodů :-)))
Časť s vyšetrovaním bola super, taktiež postava Zuzany, to by som neverila, ako môže byť niekto tak potrhlý, vyložene som sa tešila na nejakú jej novú story :) Inak ma kniha až tak moc nebrala, veď som ju aj čítala skoro mesiac, nemohla som sa dožiť konečne tej mrtvoly.
Pro mě je to velice zdlouhavé čtení, není to špatné, ale některé postavy jsou až nudné. Knížka mě bavila až tak v poslední třetině.
Spíš oddechová detektivka oproti tomu, co většinou čtu, ale i tak moc pěkná. Plná sarkasmu a ironie. Líbilo se mi podrobnè popisování vztahů v rodině. Z postav mi nikdo vyloženě sympatický nebyl, ale Emu jsem přímo nesnášela.
Autorovy další knížky
| 1987 |  Robin |
| 1993 |  Malinkatý kretén |
| 1988 | Z neznámých důvodů |
| 1991 | Falešní hráči |
| 2002 | Neděle jako stvořená pro vraždu |
Frýbová uměla psát. Ale nemohu se zbavit dojmu, že je mi podsouváno hodnocení charakteru postav. Ulítlý, ale vlastně hodný Marcel, slušná Judita, zrůda Ema. Ve skutečnosti si tam všichni navzájem lžou a dělají na sebe podrazy. Marcelovo chování, kdy slíbil manželce dovolenou (spíše svatební cestu), ale na poslední chvíli ji zrušil a pod lživou záminkou na ni odjel s milenkou, je zde vlastně kladným hrdinou. Opakované rušení slibů pod falešnou záminkou v knize je vnímáno jako nepodstatná drobnost. Roztomile vykreslená Zuzana zapomene tří nebo čtyřleté (sama netuší) dítě v obchoďáku, ale je to strašně cool. Do toho politické agitky.