Nejchladnější dívka ve Městě chladu
Holly Black
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249614/bmid_nejchladnejsi-divka-ve-meste-chladu-6vs-249614.jpg
4
537
537
Tana žije ve světě, kde existují tajemná Města chladu. Jsou obehnaná vysokou zdí a slouží jako dekadentní a krvavá karanténa, kde nestvůry a lidé žijí jako predátoři a oběti. Problémem je, že jakmile projdete branami Města chladu, nikdy už se nemůžete vrátit zpět. Jednoho rána po naprosto obyčejném večírku se Tana probudí obklopena mrtvými těly. Kromě ní masakr přežil jen její protivně roztomilý ex-přítel, jehož život visí na vlásku kvůli infekci, a záhadný mladík, který skrývá strašlivé tajemství. Po počátečním šoku se Tana pustí do závodu s časem, aby je všechny zachránila. Napadne ji jen jediný způsob, jak toho dosáhnout – musí se vydat přímo do samotného Města chladu, plného nástrah a hrůzy. Nejchladnější dívka ve Městě chladu, román světově uznávané spisovatelky Holly Black, je originálním příběhem o hněvu a pomstě, o vině a strachu, o lásce a pohrdání.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , OmegaOriginální název:
The Coldest Girl in Coldtown, 2013
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
! Upozorňuju, že recenze může obsahovat spoilery!
Ve výsledku jsem určitě spokojená, ale pár výhrad přece jen mám. Příběh mě chytil od prvních stran, i když to bylo hodně drsné..tolik mrtvol na začátek. Brrr, masakr.
Musím upozornit, že v průběhu tam byly docela nechutně popisovány některé ehm... situace. Nebylo jich moc, ale přesto.
Tanu jsem si okamžitě oblíbila, i když mě pak trochu štvala svou naivitou. Její ex přítel Aiden byl ze začátku trochu jako osina v zadku, ale zlepšil se chlapec.
No a Gavriel byl.. zvláštní týpek, jen co je pravda. Ty jeho hlody neměly chybu. Trošku šílenec, no a co. :DD
Hlavní padouch byl docela charismatický, skoro mi ho bylo líto.. skoro. :D
Romantiky bylo pramálo, původně jsem jí čekala víc, ale musela jsem uznat, že do tohoto příběhu se ani nějaká velkaa lovestory s pikantnostmi nehodila.
Nebylo nouze o pár nečekaných zvratů. Něco bylo samozřejmě předvídatelné, ale autorka mě párkrát dokázala překvapit, hlavně ke konci.
Líbilo se mi prostředí, takové zvláštní, tajemné, krvavé, smradlavé, ideálně popsané, žádné zdlouhavé popisy.
Také chválím skoky do minulosti, které byly skvělé na vysvětlení některých věcí. Některé části byly velmi zajímavé.
Jen si nejsem jistá, jestli jsem spokojená a uspokojená takovýmto koncem...
Musím přiznat, že jsem od knihy měla velká očekávání, která nebyla zcela naplněna. Začátek vypadal slibně, příběh nabral příjemné tempo a prvních 100 stran krásně ubíhalo. Autorka čtenářům naservírovala několik překvapivých momentů a zápletek. Dalších 150 stran příběh ubíhal pomalým tempem, a i když se tu a tam hlavním hrdinům něco přihodilo, tak jsem si z toho na zadek opravdu nesedla. Vůbec to ve mně neprobouzelo lačnost číst dál a chtít vědět víc. Poslední stránky to však opět trochu vyrovnali a o zvraty rozhodně nebyla nouze, škoda že si je autorka schovávala až na konec a v příběhu se neobjevovali postupně.
Hlavní postavy mě moc bavili. Vůči sobě byli opravdu různorodé a krásně se v příběhu doplňovali. Příběh je postaven na Taně, přičemž ostatní hlavní postavy se kolem ní střídavě ukazují a nikdy jich tam nebylo příliš mnoho. Pro někoho (jako jsem já), kdo se v postavách ztrácí, to bylo příjemné. Sama Tana pro mě byla sympatickou hlavní hrdinkou, jejíž rozhodnutí jsem sdílela a prožívala společně s ní. Jediné v co jsem doufala bylo, že jí potká trochu jiný osud.
Prostředí bylo trochu zmatečné, popravdě nemám absolutně žádnou představu, jak město chladu vypadá. Mapa by rozhodně potěšila. Nebo detailnější popis částí města. Měla jsem z toho pocit, jakoby se vše nacházelo „hnedle vedle“, ačkoliv tomu tak určitě nebylo.
Hodnotím 3,75/5. Námět knihy mě bavil, ale ocenila bych plynulejší gradaci a lepší popis míst, kde se postavy většinu času nacházeli.
Holly Black má prostě utahané začátky, to už jsem si ale zvykla u Krutého prince. :) Každopádně, tohle byla pěkná jednohubka (neurazila ani nenadchla). Cca za čtvrtkou se děj klasicky rozjel a nedalo se přestat. Upíři zas maličko jinak :) a Taně jsem fandila... každopádně mi chyběl nějaký epilog aby člověk věděl jak nakonec dopadla....
Knihu jsem zhatila velmi ale velmi rychle, četla jsem i v práci, MHD, prostě všude, děj mě rychle vytáhnu, ovšem konec... Každá kniha, kde je trochu romantiky, si žádá jasný a dobrý konec, abychom věděli "že žili šťastně až do smrti" A tady ten konec nebyl, každopádně v každé knize, kde takový konec je, tak je to takové trochu klišé, takže můj komentář je teď tak trochu rozporuplný, ale na kvalitě knihy to nic neubírá. Ihned jsem vyhledávala další knihy od autorky... Tímto doporučuji Nejtemnější část lesa
První kniha, kterou jsem od Holly Black přečetla, byla Krutý princ. A zamilovala jsem se. Do autorčina stylu psaní. Do vílího světa, který není tak kouzelný, jak ho známe z pohádek. A do postav, které se v průběhu celé trilogie měnily. Tímto se Holly stala mou oblíbenou autorkou, od které bych si přečetla i nákupní seznam, jak říká Marky.
.
Bylo jasné, že když znovu vyšla Nejchladnější dívka ve Městě chladu (s novým překladem a krásnou obálkou), tak po ni sáhnu. Navíc jsou v knize upíři, které miluji ze všech nadpřirozených bytostí nejvíce! Yay! JENŽE... tahle kniha byla šíleným zklamáním. Jakože obrovským. Vůbec jsem se nedokázala začíst, můj mozek nebyl schopný zapamatovat si jména postav nebo se o ně - byť jen malinko - zajímat. Těch 414 stran se táhlo jako týden před výplatou. Naposledy jsem se takhle trápila asi loni u Zjizveného krále.
.
Řekla bych, že předchozí odstavec dost vypovídá o mých pocitech. Jestli se do knihy i přesto pustíte, přeji vám, abyste z ní byli nadšení! :)
Líbilo se mi, že upíři v tomto příběhu jsou opravdu krvelačná monstra, a ne jenom překrásné bytosti. Holly Black vystavěla neokoukaný svět velmi podobný našemu včetně historie a systém fungování upírů. Ze začátku jsem se nemohla do knihy začíst. Postupně se zde ale začala prolínat budoucnost s minulostí a taky se zde objevily kapitoly i z pohledu jiných postav, které ozvláštnily celý příběh.
Postavy byly dobře vykreslené a měly zajímavé charaktery. Autorka se nebála někoho zabít, a naopak někoho nového přidat. Hlavní hrdinka Tana mi sedla svou vytrvalostní, což se ukazuje celou knihu a hlavně tím, jak dokázala řešit nastalé situace, do nichž se dostávala. Gavriel, záhadná skvělá postava, která mě neskutečně bavila. Byl správně šílený, vypočítavý, galantní. Navíc jsem byla opravdu překvapená, když jsme se dozvěděli, kdo to vlastně je.
V knize mi ale “něco” chybělo. Poslední kapitoly mi přišly dost urychlené. Autorka nám tu trochu nechala otevřený konec a já můžu jen doufat, že to skončilo podle mých představ.
Upíři, drama a romantika jdou prostě k sobě a tohle je přesně ten příběh, kde je úplně všechno. Takže já jsem nad míru spokojená.
"Tato kniha je milostným dopisem všem knihám o upirech" slova autorky se kterymu musím souhlasit. Dej průměrný ale čtivý spíše pro mladší čtenáře. Četla jsem autorciny predesle knihy a vím že má velkou fantazii ale že je velká faninka upiru se dozvídám až z této knihy.
Knihy od Holly Blackové mám ráda, ale o téhle tak nějak nevím, co si mám myslet. Čtivé to bylo, ano, námět se pohyboval na hranici zajímavý, zároveň nic vyloženě originálního. Trochu mi ta atmosféra připomínala zombie příběhy. Karantény, upírství považováno jako nákaza... Pro mladé super, pro sečtělejší čtenáře spíš oddechovka. Na jednu stranu klasická upířina, na stranu druhou se ti upíři nechovají moc... konzistentně. Určitě ne ti mladí. Lidé je zavrhovali, ale nakonec - krom chuti po krvi - nijak zvlášť výraznou proměnou neprošli (viz Adrien).
Co mě ale vyloženě iritovalo, byl vztah mezi Gavrielem a Tanou. Jasně, nějaké náznaky tam byly, ovšem ne takové, aby z toho bylo "miluji tě". Upřímně jsem ani nepochopila tu jejich první pusu.
Celé to působilo strašně střípkovitě, nedotaženě. Četlo se to lehce, jen to nebylo tak... strhující.
Rozhodně se jedná o příběh zacílený na mladší věkovou skupinu - objevuje se zde romantická linka, krvelační upíři a hlavní hrdinové jsou teenageři. Také je tomu přizpůsobena celková atmosféra - nedočkáte se žádných brutálních scén, takže z toho mladší ročníky nebudou mít noční můry :) Rovněž styl psaní je zvolen tak, aby byl co nejjednodušší a příběh se tak čte skoro sám. Sice mě místy hlavní hrdinka neskutečně iritovala, ale i tak jsem si tento upíří příběh užila. Splnil přesně to, co jsem od něho očekávala - relax, pár napínavých scén, dobrodružství, snesitelnou romantickou linku. Škoda toho závěru, to už bylo na můj vkus trochu moc přitažený za vlasy, ale v kontextu s cílovou skupinou ho vlastně docela chápu.
(SPOILER)
No.... Ja bych to shrnula do pár vět.
Zasazení příběhu zajímavé.
Hrdinka no asi tak normální.
Ta co nikdy nic nedokazala a teď dokáže vše.
Gavriel byl tam potenciál bohužel to nerozvinuli škoda.
Proč nezůstala upírkou, když se zamilovala do upira který se sotva ovládá?
Hele za mně da se to, ale znovu bych to ne otevřela.
Za mně kniha mohla byt zajímavější rozvinutější do více dílů, mohla být vice detailní a pohrat si s některými situacemi.
Gavriel tam je, ale ne zas tak často aby na konci řekl MILUJI TĚ.
A co se s Táňou vlastně stalo nikdo neví, tak že vlastně o ničem.
Děkuji knihu si užijte.
Rozmýšlela jsem se mezi třemi a čtyřmi. Nakonec je to za čtyři, ale o chloupek.
Knížka je čtivá, ale přijde mi, že je strašně roztříštěná. Že autorka nevěděla, co vlastně chce psát. Zda to pojmout jako horor, nebo jako YA slaďárnu.
V podstatě byli všichni hodní a jen v pauzách, kdy tak moc hodní nebyli, si někoho zakousli.
Přišlo mi, že knížka je zkrátka nedodělaná a autorce zřejmě mnohem víc sedí knihy na díly, kde má čas se lépe rozepsat.
Určitě jsem v tomto žánru četla lepší knihy.
A teda ten konec, to už bylo trošku moc.
Musím říct že tahle kniha mi vážně sedla. Jsem spokojená. Gavriel byl úžasný }:‑)
Ovšem ten konec mě lehce vyvedl s kolejí.
Holly prostě umí ať píše o chladných dívkách, vílím světě či kouzelné škole.
Knížky Holly Black mě prostě baví, jsou napsané s lehkostí a příjemnou svižností. Přesto, že upíří tematika je hodně častá, tak spisovatelka vymyslela města chladu, Ostru z Istry a zakomponovala do všeho internet, který je součást našich životů. Gavriela jsem si zamilovala, jeho způsob řeči a příběhy, které Taně vyprávěl děj oživilo. Postava Tany mě občas trochu pobavila tím, jak chtěla zachránit všechny a všechno, ale nevadila mi. Možná jen ten konec by mohl být jiný vzhledem k tomu, že kniha už nemá pokračování, vyvolával ve mě dost otázek.
Nicméně kniha se mi líbila a doporučuji.
Super. Upíři popsáni jako krvežíznivà monstra a žádný preslazeny román. Gavrielovo způsob řeči byl okouzlující a dodával tomu šmrnc. V jeho šílenosti mi trošku připomínal jiného hlavního hrdinu z autorčiny tvorby.
Upíři jako hvězdy internetu, líbí se mi to.
Oddechovka s upíří tématikou. Nechybí ani romantická linka a spousta rozervaných těl. Děj je jednodušší, hrdinka má až neskutečné štěstí, ale postavy jsou hezky vykreslené a kniha se četla velmi dobře. Skoky do minulosti mi nevadily, občas byly i zajímavé.
Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní a než se to trochu rozjelo. Celkem mi vadily ty vsuvky z minulosti a že hlavní hrdinka měla vyloženě z pekla štěstí.
Suma sumárum byla kniha dobrá a doporučuji ji.
Upírárny mám ráda. YA čtu docela dost, i kdyby jen proto, abych si udržela přehled.
Tohle je ztráta času. Hlavní hrdinka se chová hloupě a nelogicky. Hrdinou je šílenec. A ten konec je... meh. Zbytečná záležitost. Když chcete čtivou upírárnu, sáhněte jinam. Klidně k Rachel Caine nebo Tanye Huffové. Všechno je lepší, než tohle. Stmívání je lepší, než tohle.
Dokonce i upírárna má právo na příběh!
Autorovy další knížky
| 2018 |  Krutý princ |
| 2019 | Podlý král |
| 2015 | Železná zkouška |
| 2020 | Královna ničeho |
| 2017 |  Nejchladnější dívka ve Městě chladu |
(SPOILER) Jsem překvapená, že je z hlediska násilnosti tato kniha zařazená pro děti a mládež. Přeci jen, ačkoliv je hlavní hrdince sedmnáct let, upírům v knize sedmnáct bylo před nejméně pěti sty lety a jejich chování tomu odpovídá. Krutí, násilní, troufám si tvrdit, že se řadí na druhé místo hned po upírech L. K. Hamilton.
Kniha se četla takřka sama. Měla pár hluchých míst a těžko se některým věcem věřilo. Tana je, byla a bude pro mě navždy nejzvláštnější hrdinkou. Ta zvláštnost pramení hlavně z jejího přesvědčení, že musí ochraňovat ty, co zná a zahraňovat ty, kteří se dostanou do maléru, byť se jí snaží v případě jejich přátel dostat do žíly. Její paličatost s jakou zahraňovala celý svět, je vskutku prapodivná, nicméně překladatelé si zaslouží obrovskou pochvalu. Kniha je velmi dobře zpracovaná. Na pár gramatických chyb a určité skepse vůči jistým situacím v knize, dávám jen čtyři hvězdičky.