Nejtemnější část lesa
Holly Black
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/251514/bmid_nejtemnejsi-cast-lesa-qkU-251514.jpeg
4
496
496
V lese leží na zemi skleněná rakev a v ní spí chlapec, který má na hlavě rohy a jehož uši jsou špičaté jako nůž... Hazel žije se svým bratrem Benem ve městě Fairford, kde vedle sebe žijí lidé a kouzelná stvoření přezdívaná Lesní lid. Sjíždějí se sem turisté, aby na vlastní oči spatřili divy pohádkové říše, zejména pak rohatého chlapce. Jenže návštěvníci nevidí nebezpečí, které se zde skrývá. Hazel a Ben si od pradávna vyprávějí smyšlené příběhy o chlapci ve skleněné rakvi. V jejich vyprávěních je on princem a oni chrabrými rytíři. Namlouvají si, že princ je jiný než ostatní Lesní lidé, kteří uzavírají s lidmi kruté dohody a číhají na turisty ve stínech stromů. Hazel ví, že není možné, že by se rohatý chlapec probudil. Jenže přesně to se jednoho dne stane…. Celý svět se obrací vzhůru nohama a Hazel musí přijmout roli rytíře, na kterého si kdysi hrála. Je vtažena do víru nové lásky, musí se vyrovnat se zradou a rozhodnout se, na čí straně stojí. Dokáže v této roli obstát? V podobě románu Nejtemnější část lesa se Holly Black, autorka mnoha bestsellerů, vrací k okouzlujícím pohádkovým příběhům, díky kterým se na počátku své kariéry proslavila.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , OmegaOriginální název:
The Darkest Part of the Forest, 2015
více info...
Přidat komentář
Nejtemnější část lesa je příjemné čtení se silným pohádkovým nádechem. Není to ale retelling a zároveň se nepodobá žádné pohádce, kterou bych znala, takže jsem si dost užívala tu originalitu.
Zatímco u Krutého prince sledujeme osud člověka v říši víl, tady to Holly trošku prohodila. Hlavními hrdiny jsou šestnáctiletá Hazel a její starší bratr Ben, kteří jsou sice lidé, ale máme tady i vílu uvrženou do lidského světa – Jacka. Zatímco Hazel mi zpočátku přišla trochu zvláštní a moc jsem nechápala její jednání, Ben i Jack mi padli do oka. Zároveň mě upoutal příběh o městečku, kde se lidský svět střetává s tím vílím, takže jsem četla dále. Nutno podotknout, že kniha má pomalejší rozjezd a docela dlouho trvalo, než jsme se vlastně dostali i k onomu spícímu princi z anotace.
Na druhou stranu jsem ale měla čas Hazel pochopit a více k ní přilnout, což se povedlo zejména díky střípkům z minulosti. S každým dalším kouskem skládačky mi všechno dávalo větší smysl. Líbilo se mi i vykreslení sourozeneckého vztahu s Benem. Hazel je silná a odvážná, Ben citlivý a loajální, a přestože před sebou mají jistá tajemství, mají se rádi nadevše. No a Jack, ten byl můj oblíbenec od začátku do konce.
Každopádně teprve když z rakve zmizí dotyčný spící princ, všechno začne nabírat na obrátkách. Kam se princ poděl? Podaří se ho Hazel a Benovi najít? Může být ve skutečnosti takový, jak si ho vysnili?
Knize nechybí akce, záhady, tajemství, ale ani špetka romantiky, a to hned ve dvou linkách. Obě do příběhu moc hezky zapadly a hrozně jsem jim fandila. V jedné chvíli měl příběh velký potenciál, aby jej autorka rozvedla více. Za mě trochu škoda, že se tak nestalo, protože se na tom dal postavit klidně i druhý díl. Ale i tak se mi rozuzlení líbilo a po dočtení jsem byla okamžitě natěšená na další knihu Holly Black.
Hodnocení: 80%
Dvě hlavní výtky: I když byla Hazel zajímavá postava, vůbec jsem si k ní nedokázala vytvořit pouto. Byla pro mě strašně vzdálená, i když byl celý příběh vyprávěný hlavně z jejího pohledu.
Druhá - Romantická linka mezi Hazel a Jackem tady přišla jako blesk z čistého nebe. I když jsem jim na konci hodně fandila, nebyla tam před tím žádná chemie. Ta přišla až dlouho po vyznání lásky a já ráda prožívám romantické linky od začátku.
Ale jinak mě to fakt bavilo. Prostředí lesa a víl bulo dechberoucí - magické, tajemné a úplně jsem z knihy cítila vůni jehličí a mechu.
Mně ani nevadí propojení našeho světa a tím magickým Naopak mi přijde, že to dělá knihu zajímavější.
Ben i Severin byly skvělé postavy, ale nejvíc si mě získal Jack a i bych chtěla víc z jeho příběhu a myšlenek, protože byl z celé knihy nejzajímavější.
Četla jsem nové vydání od King Cool s novou krásnou obálkou a musím říct, že jsem nadšená. Bylo to přesně takové, jak to mám ráda. Trochu temné, trochu dobružné, romantické a inspirované starými legendami a příběhy. Klidně bych snesla, kdyby to byla celá série. Hezký je, že autorka se později při psaní Krutého prince tohoto světa a některých postav nedokázala vzdát. A vtipný je, že zmínila baladu o Tam Linovi, kterou zpracovala S.J.Maas -prostě ve světě víl všechno souvisí se vším
Tohle byla jedna z takových těch zvláštních knížek, ale v dobrém - líbil se mi originální námět a také propojení 2 světů, stejně jako v Krutém princi. Nejtemnější část lesa jsem četla ve společném čtení s Knihy Dobrovský a jsem moc ráda, že ji vydali s novou nádhernou obálkou, protože ta stará nebyla zrovna výstavní. Jinak se to četlo dobře, pro milovníky Kruťase je to skvělé navrácení do vílího světa, akorát mně knížka úplně nesedla.
3,5️
Mám ráda autorku a její knihy, proto jsem neváhala pořídit i toto nové vydání starší knihy. Četlo se celkem rychle, taková jednohubka na víkendový večer. Taková kniha s sebou na chalupu, když má večer pršet :-D
Problém prostě je, že lidi si nevěří, skrývají před sebou tajemství a nejsou k sobě upřímní, a pak se dějí věci, které by ani nemusely, nebo spíš musely, aby tato kniha vznikla :o)
Na Faerskou sérii to sice nemá, ale jako pohádka pro dospěláky fajn.
Anotace mě tak trochu "vyděsila" (pomyslela jsem si, co to bude zase za slátaninu), zároveň dohnala k rozpačitému sáhnutí po knížce. Nakonec nejsem tak zklamaná, jak jsem ze zprvu obávala.
Prolínání magického vílího světa s moderními prvky a na první dojem "obyčejným" městečkem celkem dobře fungovalo. Samotný děj příliš mě nijak závratně nenadchl, ale ani nezklamal - bylo to čtivé, plynulé a zajímavé. Hlavní hrdiny bylo snadné si oblíbit, a to i při faktu, že nejsem jejich věková skupina.
Nicméně Hazelina linka, kdy splácí svůj dluh u Olšového krále a mohla mít velmi slušný potenciál, a jak už tu zaznělo, i já bych si přála do toho víc nahlédnout - stejně tak do těch jednotlivých rodinných vztahů.
A ten urychlený konec... musela jsem se i vracet, neboť jsem ho na první dobrou nějak nezaznamenala...
Nicméně jako celek to hodnotím lehce nadprůměrně. Četlo se to hezky a za mě palec nahoru i nakladatelství, kterému se konečně povedlo zvýšit kvalitu jeho korektur. :)
Z anotace jsem si myslela, že tato kniha bude pouhý další příběh o tom jak dobro bojuje se zlem a dobro samozřejmě vyhraje. Tedy jsem od této knihy moc neočekávala. Ovšem byla jsem příjemně překvapena. Autorka příběh obohatila prvky z moderní doby, které příběh udělaly zajímavým. Oceňuji, že se v průběhu děje staly různé zvraty, které mě jako čtenáře držely v napětí až do úplného konce. Hodnotím knihu 3 hvězdičkami z 5, jelikož mě děj bavil, ale zvláštní emoce ve mně nezanechal. Přesto knížku doporučuji k přečtení a těším se, až si přečtu další knihy od autorky Holly Black. :) Knihu jsem přečetla za 2 dny.
Příběh ze světa Elfhame byl super napsaný a líbil se mi možná o kousek víc, než Krutý princ. Víc v mojí recenzi.
Originální, autorku mám ráda, kniha se chvilkama četla dobře a rychle, ale chvilkama byly nudné a zdlouhavé pasáže
Příběh se mi líbil, jen je škoda, že příběh není propracovanější a děj o něco delší.
Také lituji, že jsem knihu nečetla před Krutým princem jelikož by mi některé postavy dávaly větší smysl.
Místy mi to přišlo neskutečně zmatené a uspěchané . Naopak některé části byli nudné a pomalé, nicméně nemůžu říct, že knížka nebyla zajímavá. Prostředí ve kterém se děj odehrával se mi opravdu líbilo.
Tahle knížka tak zlá není, i když jsem byla ušetřena toho českého překladu. První polovina je pěkná, pak to trochu zadrhává jen proto aby byl velmi rychlý a celkem zajímavý konec. A nemohu knížce dát více hvězd, když většina věcí se opakuje v každém příběhu o vílách.
Připouštím, má to několik zajímavých myšlenek. Třeba to splácení Hanzelinina přání mě zaujalo a přála bych si z toho vidět víc. Ty rodinné vztahy taky zní něco, co by člověka zaujalo. A jsem jenom pro za to, že se s následky každý vypořádá jinak. Ale bylo to všechno hrozně rychlé a některé věci by se hodily zatajit, udělat z toho třeba městskou legendu a šeptat si, zda je to pravda nebo ne, aby si příběh udržel čtenářovu celou pozornost. Tady tomu prostě nejvíc utrpělo to, že se to všechno hodilo do jedné knihy.
Takhle, naštvaná nejsem. Čtení jsem si užila, skvělá oddechovka. Knížku jsem přečetla s přestávkama za tři/čtyři dny jak nic a mladším, než jsem já, bych ji i doporučila.
Takovéto knihy fakt nemám zapotřebí číst. Nemá to ani hlavu ani patu.
Velmi zajímavá kniha a určitě ji ocení i čtenáři kteří zrovna neholdují fantasy. I přes velký počet chyb se kniha dá docela dobře přečíst a nepotřebuje tolik soustředěnosti.
Jeden z autorčiných románů s vílí tématikou jež se lehce zrcadlí i v podlém králi.
Další zajímavá kniha od mojí oblíbené autorky. I když u jejích knížek nemám takový ten wau pocit (i když u krutého prince jsem měla), tak je hrozně ráda čtu a nemůžu se od nich odtrhnout. Jsou to prostě takové vzláštní, někdy trochu ujeté :) a krásně čtivé příběhy s jedinečným nápadem.
Nejsem cílovka, ale úplně jsem ji zhltla. Existovat tak takové místo, hned bych se tam jela jako turistka ztratit. Holly Black to prostě umí. Jen teda Omego, Omego... tolik chyb, ach jo. :-(
Nebavilo mě to a četlo se mi to špatně. Nechala jsem si vyzradit konec a ani to mě nepřesvědčilo. Navíc když jsem si to pročítala, neustále se tam nikdo líbal nebo někdo po někom vzdychal.
Štítky knihy
nadpřirozené bytosti lesy víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2018 |  Krutý princ |
| 2019 | Podlý král |
| 2015 | Železná zkouška |
| 2020 | Královna ničeho |
| 2017 |  Nejchladnější dívka ve Městě chladu |
Na knihu jsem byla zvědavá z více důvodů, a tak jsem se rozhodla ji popadnout a pustit se do ní. S autorkou už mám nějakou zkušenost, takže jsem měla lehkou představu, jak se prezentuje. Nebylo to vyložené zlé, ale nebylo to ani výrazně dobré. Jsem na vážkách, co si o tom pořádně myslet. Musím však říci, že jistou čtivost i přes to všechno to mělo, takže mi stránky pěkně ubíhaly.
Hlavní hrdinka Hazel byla sice šestnáctiletá slečna, která se prezentuje jako téměř dospělý puberťák, co líbá kde koho, ale zároveň mi připadala více jako dítě. Minimálně tou posedlostí být rytíř, to si člověk pak říká - to jako vážně? Věděla jsem, že hodně čtenářů má problém se s hrdinkou tak nějak sžít a utvořit si s ní nějaký vztah. Musím přiznat, že jsem na tom podobně. Prostě jsem jí sledovala, ale nedokázala jsem s ní cítit, prožívat anebo jí snad fandit. Prostě ne. Byla to taková až plochá postava. Když pominu to, jak všechno chce vybojovat "jako rytíř", všechny zachránit, protože všechno je její vina apod., tak jsem nevěřila ani tomu, jak z hromady záhad, které nikam nevedly, jen ona jako lusknutím prstů přišla najednou na řešení. Bylo to divné, nereálné a až hrozné.
Nelíbili se mi její rodiče, kteří byli prezentováni jako sobečtí lidé, co se chtějí bavit, a to že mají děti a s tím je pojí i nějaká starost, povinnost, je prostě nezajímala. Vysvětlení, že se za tu dobu změnili a už nějakou "péči" a starost mají, ani jejich konečné chování to nezachránilo. Ben, bratr hrdinky mi přišel v pořádku, nenašla jsem na něm nic, co by mě na jeho chování nějak iritovalo. Líbil se mi jejich sourozenecký vztah, že v tom jeli společně. Pravdou je, že Hazel k Benovi mohla být pak upřímnější daleko dříve, ale aspoň, že vůbec. Ta dvojice byla fajn, jen si nemohu pomoc, je to hrozně divná dvojice - ségra olíbá kde co a koho (což se tam mimochodem absolutně nehodilo, pak jsem si akorát škatulkovala Hazel do zrovna nelichotivých šuplíků), a brácha je gay, což Hazel nedělá problém mu políbit kluka - jo, byl to snad omyl, ale přišlo mi to tak, že na něj úplně ohled brát nebude.
Pak tu také figuroval Severin, který byl ve skutečnosti v pohodě, nebyl zlý, ačkoliv byl tak lehce prezentován, nevadil mi, až na to, že mě zase dokázal překvapit svým zájmem a orientací. Co to sakra je za ty vztahy v té knize? Obecně, fantasy příběh není špatný, ale vztahová linka? Jakákoliv? Jedno velké špatné. Nedokreslené, neprocítěné, neuvěřitelné, hodně slabé, vlastně žádné. V tomto ohledu se z toho dalo vykřesat tak moc! Moje romantická duše pláče zoufalstvím - toto se nepovedlo. A poslední postavou, která stojí za zmínění je Jack. Toho jediného jsem měla o dost víc ráda než celý zbytek dohromady. Bylo mi ho líto a dokázala jsem s ním cítit, člověk by mu rád pomohl. Přála jsem mu, takže i v ohledu na jeho city jsem byla celkem spokojená, i když! Mohla autorka prostě šlápnout na plyn v té romantice. Tahle to bylo tak moc plytké, prostě o ničem.
Jak jsem zmínila, ten děj samotný nebyl úplně špatný, dalo se to, ačkoliv je to taková pohádka pro mladší čtenáře. Bylo to čtivé a místy se mi to líbilo, jenže je tam dost much a kazů, které si čtenář až moc dobře uvědomuje, a to kazí dojem. Tohle slovo tu zmíním už po několikáté, ale je to prostě tak - ten příběh, jako celek - byl prostě divný. Také jsem si připadala, jak na horské dráze, někdy to fičelo a podruhé horko těžko popojíždíme. Některé věci zbytečně popisované, některé nedovysvětlené, další zase bez udání důvodu sdělené jakože nad slunce jasné. No, to úplně ne.
Jsem taková lehce rozčarovaná, něco dobré, něco ne. Hodnotila bych to prostě takovým středem, a co se týče doporučení? No, je to na každém z vás, ale vlastně, proč ne. :)