Největší z Pierotů
František Kožík
Rozsáhlý román inspirovaný životní a uměleckou dráhou mistra pantomimy Jeana Gasparda Deburaua (1796-1846), který byl po své matce českého původu. Autor líčí dětství a mládí mima Jeana Gasparda Deburaua, strávené uprostřed kočovné artistické společnosti, léta čekání na výraznější umělecký úspěch a konečně i léta triumfu a uznání. V Paříži dosáhl po mnoha letech nesmírné popularity a byl milován a obdivován všemi - od prostého publika až po představitele kulturní elity tehdejší Francie. Román není životopisem v pravém slova smyslu, ale především psychologickou studií o cestě umělce za vyjádřením svých představ a poetickou básní o divadle a lidském životě.... celý text
Přidat komentář
Koutky úst se zvedají v úsměvu, obočí se krčí v nelibosti, tváře se červenají vzrušením, po tvářích kanou slzy smutku...
Pan Kožík a jeho životopisy - to je čtení, na které se vždycky moc těším. Smutek střídá úsměv, utrpení střídá pocit štěstí a kolik emocí s člověkem během čtení zamává... A po dočtení knihy je vám smutno - jako by něco krásného skončilo. V každém případě tahle kniha je ( podle mě )v jeho tvorbě kniha par excellence .
Kniha mého života...mého srdce....od raného mládí jsem ji četla nesčetněkrát a stále s k ní vracím.....popsán hluboký, dojemný příběh obyčejného,ale duševně nádherného člověka, na kterého i dlouho po přečtení musíte myslet a nezapomenete nikdy.....mistrovské dílo....moc dobře čtivé a přitom i poetické, vzletné, ale srozumitelné
Tenhle komentář se mi píše strašně těžce, protože mi příjde, že nic z toho, co se tu snažím zformulovat ani omylem nevystihne mé dojmy z knihy, její hloubku, nebo bezbřehý smutek a lehký úsměv, které dýchají z každé strany... Kožík oživil příběh neobyčejného člověka, který hrál pro své prosté lidi, pro milované publikum stvořil postavu jim blízkou, která zároveň vystihuje i jeho samotný život... Neuvěřitelné čtení, na konci jsem se slzám prostě neubránila. Ať žije Deberau! Ať žije Pierot!
Dílo jsem četla na základní škole jako povinnou četbu a celkem se mi líbila, i když příběh byl možná moc rozvláčný.
Smutný klaun- úspěchy vyvolávaly neštěstí, ale i na dně lze najít smích. Kniha je oslavou člověka, jeho obyčejného života a štěstí.
Jedna z největších knih, jaké jsem kdy četla. Hluboký umělecký zážitek se vším, co s sebou přináší, husí kůži a slzy nevyjímaje. Nádherně napsaný příběh nádherného člověka. Pane Kožíku, pane Debureau - miluji vás oba!
Je to až k nevíře - knížka oplývá týmiž schopnostmi jako sám největší z Pierotů. Bez vzletných slov a velkých frází vás zcela uhrane. A vy se mračíte, smějete, smutníte, aniž byste vlastně věděli proč... Neskonale dokonalé, obraz doby a hlavně LIDSTVÍ.
Tak krásně napsanou knihu jsem dlouho nečetla. Vysloveně "slovy" chytá za srdce, cítíte z ní něhu a lásku, jazykovou vytříbenost a cit, ačkoli mi jazyk nepřišel nijak složitý. Některá přirovnání si budu pamatovat snad nadosmrti. Nemám na současných knihách ráda doslova úmornou dějovos, která postrádá vhled autora a literární estetiku, František Kožík mi dokázal, že se dá i dějový román napsat kvalitně a krásně. Opravdu nádherná četba.
Slov se mi nedostává. Totiž, ze začátku to pro mě byla docela otrava, a tak jsem knihu asi na rok odložila stranou. Naštěstí jsem se ke knize vrátila a četla dál, věděla jsem, že nemusím číst už jednou čtenou část, protože jsem si to pamatovala - dětství Kašpara, odchod do Paříže. Bylo to zajímavé čtení a mě udivovalo, jak moc se hlavní postava vyvíjí. Nejdřív všemi opovrhovaný malý kluk, co měl skvělou vidinu stát se němohercem, i přes všechna úskalí. A on to dokázal, stal se jím, ale nejen němohercem, on se stal legendou - Největším z Pierotů. V knize se vyskytovalo mnoho návazností se slavnými spisovateli a představiteli romantismu, nevím zda to bylo obohacení od spisovatele, nebo jestli jsou takové záznamy z jeho života. Každopádně, nemám co vytknout. najdete tu mnoho - politika, (které pro mě sice nebyli tak záživné, za to poučné), milostné zápletky, filosofické teorie o životě a lásce, divadlo... Kašparova ryzí láska k divadlu a k lidu.
Dá se vlastně k této knize napsat ještě něco, co už tu někdo v předchozích komentářích neuvedl?! Obávám se, že ne, nicméně toto životopisné dílko je opravdu tak krásně napsané, že byla radost to číst. Tak trochu poezie. Radost z krásného používání slov a obratů našeho jazyka, kterou pan Kožík mistrně ovládal tuto knížku pro mě posouvá ještě o stupínek výš. Jedna z mála, ke které stojí za to se vracet, osudy lidí, pohled na historickou dobu trochu z jiného úhlu, myšlenky, které stojí za to číst a předávat dál - to je pro mě tohle dílko, klobouk dolů, pane Kožíku!
Knihu jsem si přečetla na základě kladných recenzí, zde na databázi...a nezklamala. Ze začátku mi trochu trvalo než jsem se do knihy začetla, ale na konec mě strhla a osudy Kašpara mě velmi dojímaly. Vřele doporučuji!!!
Štítky knihy
zfilmováno Francie Paříž životopisné, biografické romány herci pantomima kočovná divadelní společnost historické romány zfilmováno – TV seriál Jean Gaspard Debureau, 1796-1846
Autorovy další knížky
1954 | Největší z Pierotů |
1985 | Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského |
1989 | Na křídle větrného mlýna |
2006 | Synové hor |
1988 | Svátky krásné hvězdy |
Krásná kniha, která patří mezi mých 5 nejoblíbenějších. Smutná i veselá a nečernobílá