Vampýři

10.12.2010

Dragosani je "mrtev", Bronický zámek zpustošen, Harry Keogh přišel o své fyzické tělo, jeho psychická forma však přebývá v Möbiově kontinuu a s živými lidmi komunikuje prostřednictvím svého právě narozeného syna, Harryho juniora.
Harry se zjeví v pobočce E jejímu novému šéfovi Alecu Kyleovi a upozorní ho na nové nebezpečí. Ještě před Dragosanim nemrtvý vampýr Tibor Ferenczy "nakazil" nenarozeného Juliana Bodescua, jehož matka omdlela u Tiborovy hrobky. Jak Julian vyrůstal, učil se poznávat a ovládat své nadlidské schopnosti. Teď ovládá svou matku, tetu, sestřenici. Jeho mrtvý strýc se po třech dnech vrátil z hrobu zpět. Alec Kyle se pod Harryho vedením a s pomocí jeho znalostí musí vypořádat nejen s Julianem, ale hodlá svět zbavit samotného Tibora Ferenczyho. Julian navíc brzy zjistí, jakou hrozbu pro něj Harry a jeho syn představují. Bronický zámek a pobočka E v něm sídlící, se pomalu ale jistě vzpamatovává z Harryho frontálního útoku, což se Alecu Kyleovi stává osudným.
V pokračování Nekroskopa ta špionážní linie příběhu trochu ustoupila do pozadí a do popředí se dostal výborný upírský horor. Lumley si skvěle pohrál s částí příběhu věnující se genezi Juliana Budescua a jeho života. Dočkáme se i gotického hororu, to když nás příběh zavádí někdy do 10. století a my odhalíme historii Tibora Ferenczyho. I v současnosti však příběh zůstává náležitě hororový a k tomu přidává i nějakou tu akci.
I zde Lumley pokračuje ve svém zvyku vyprávět v jedné knize více příběhů, které dlouho působí i samostatně, aby se nakonec prolnuly v jeden celek. Jestliže v první knize jsme takřka po celou dobu odděleně sledovali příběhy Harryho Keogha a Dragosaniho, zde to je příběh Juliana Bodescua a příběh Tibora Ferenczyho.
Hodně mě v příběhu bavilo zapojení dalších ESPerů z pobočky E a různé jejich schopnosti. Např. Darcy Clarke (který se objeví i v dalších dílech) a jeho schopnost, která ho nutí opustit místo, kde mu hrozí nebezpečí.
Nechybí ani pro tuto sérii klasické filosofické pasáže o světě, matematice, prostoru, času, vesmíru jako takovém či lidském těle a duši. Není to však nic, co by příběh nějak narušovalo, jen krátké ostrůvky v jinak akčním příběhu. Mně osobně docela bavily.
Oproti prvnímu dílu se hodně zlepšil překlad. Není již tak kostrbatý a lze v něm odhalit jistou hru se slovy, došlo k viditelnému rozšíření slovní zásoby.
Vampýři jsou dobrým rozvinutím Nekroskopa se zajímavým a trošku neotřelým pohledem na upírství, jeho existenci, schopnosti či samotný průběh. Nijak však neopomíjí klasické mýty a legendy, tvořící základ žánru. Je to čtivá hororově akční jízda. Ze zatím pětice dílů, co jsem četl, považuji Vampýry za nejlepší část.