Nelituju ničeho
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435454/bmid_nelituju-niceho-6Oe-435454.jpg
4
1037
1037
Morgan je odhodlána zabránit své šestnáctileté dceři Claře v tom, aby dělala stejné chyby jako ona. Když Morgan jako příliš mladá otěhotněla a vdala se, musela se vzdát svých vlastních snů. Clara nechce jít ve stopách své matky, považuje ji za předvídatelnou bez špetky spontánnosti. Kvůli soupeřícím povahám a protichůdným plánům je pro Morgan a Claru stále obtížnější spolu vyjít. Jediný, kdo může přinést mír do domácnosti, je Chris - Morganin manžel, Clařin otec a rodinná kotva. Ale mír se naruší, když je Chris zapojen do tragické a pochybné nehody. Srdcervoucí a dlouhodobé následky se však nedotknou pouze Morgan a Clary. Zatímco se Morgan snaží vzkřísit všechno, co se kolem nich zhroutilo, najde Morgan útěchu u posledního člověka, u kterého by to očekávala, a Clara se upne k chlapci, se kterým má zakázáno se stýkat. Nová tajemství, rozhořčení a nedorozumění s každým dalším dnem způsobují, že se matka a dcera stále více a více vzdalují. Dokáží k sobě někdy najít cestu zpět?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Regretting You, 2019
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Tak jsem si myslela, že další Colleen vydaná pod Ikarem, bude pecka. Hezky jsem se spletla, protože tohle mě hodně zklamalo.
Prvních sto stran bylo skvělých! Tam jsem si ještě myslela, že by to klidně zase mohlo být na plné hodnocení. Zápletka tam byla super. Moment překvapení zde byl taky, a svíravý pocit tuplem.
Následně to ale šlo pěkně z kopce. Přestalo mě to bavit, a začala jsem se spíš těšit na to, až to budu mít dočtené. Naštěstí tomu klasicky nechyběla čtivost, takže jsem to měla celkem rychle za sebou.
Zbytek totiž byl překvapivě dost předvídatelný. Věděla jsem, co se bude dít dál, a tušila jsem, kam se příběh stáčí. Což prostě u Colleen nejsem zvyklá.
Cara byla vyloženě na ránu. To její chování bylo prostě neskutečně šílený. Nechápala jsem, co všechno dělá na truc, a nesnášela jsem ji za to, jak tahá lidi do svých problémů a čeká, že to za ní vyřeší někdo jiný. Prostě neskutečný fracek. Morgan se zase v některých chvílích chovala jako puberťák, a ne dospělá matka. Nechávala všemu volný průběh. Ale aspoň mě její linka bavila. Protože být to jen o Caře, tak to zahazuju z okna.
Chápu, s čím se museli obě vyrovnat, ale takhle neee.
Další problém je KOMUNIKACE. Komunikace je sakra základ všeho, a tady prostě totálně selhala. Zase chápu, že ta kniha má ukázat přesně na tohle. Říct nám čtenářům: koukněte se, takhle to vypadá, když to nefunguje. Ale já tenhle styl knih prostě nemám ráda. Protože by stačilo mluvit, a není vlastně nakonec asi o čem psát. Ale ne, oni se zavřou každý ve svým světě stylem: Já s ní mluvit nebudu, protože ona se mnou taky nemluví. No tak to se nikam nedostaneme, že.
Nejrozumnější mi přišla Cary nejlepší kamarádka, která ještě s Millerem měla hlavu na víc věcí, než jen aby ji nepršelo do krku. Miller byl naopak zase až přehnaně dokonalý. Postava vytvořená proto, aby Caru navedl na správnou cestu? To bylo strašně umělý a nereálný!
Další věcí jsou klišé! Jakože nejvíc mě dostalo vyznání lásky! Protože panebože cože? :D :D Takže vy někoho milujete bůhví jakou dobu, ale protože si myslíte, že nemáte šanci, tak si začnete s jinou, řeknete ji to, že jste vlastně zakoukaný do jiný, ta žárlí, vy během toho stejně zíráte po té první, a navíc pro ni celou dobu natáčíte klip, kdyby náhodou jste ji chtěli vyznat lásku! WHAAAAAT? :D :D :D A pak se celý nadšený vytasíte s tím, že ji vlastně milujete ceeelou tu dobu, a ta to sežere jak s navijákem a po dni ví, že je to ta pravá láska jak hrom. :D :D LOL
Konec byl zase moc umělý. Najednou to bylo bum, ježiš mně to došlo, ježiš no mně taky, a problem solved. MEH...
Colleen je sázka na jistotu...jen bych snad dodala...chci vědět co je v těch dopisech!!!! :-D
Plný počet nemůžu dát. Kniha mě bavila, byla hezká, ale že bych ji četla jedním dechem to ne. Co bych vyzdvihla, tak složitý, vyvíjející se vztah matky a dcery.
Tohle byl průměr od C.H. Od začátku dost čitelné a tak nějak jsem věděla, co se bude dít…3* dávám proto, že kniha byla jako vždy čtivá a nedokázala jsem ji odložit.
Je možné,že má autorka dar od Boha....všechno co napsala je úžasné, dokonale... Hluboké....teda vždycky jsem úplně paf....těším se na další co napíše.
Musím napsat, že mě tato paní spisovatelka baví. Strašně mi lezla na nervy Morgan při sebedestrukčni obětní misi. Ale nakonec to dopadlo......
Colleen se ve svých románech věnuje vždy nějakému těžkému vztahovému tématu. Nechávám se překvapit a nezjišťuji si předem o jaké téma jde. V této knize je hlavní téma otevřeno téměř hned na začátku, avšak to nijak neubírá na emocích. Naopak čtenář celou dobu čeká, jak se hrdinky s celou situací poperou. Jelikož má kniha dvě linky - matky a dcery - vidíme celou dobu pohled z obou stran. Celou knihu jsem si říkala, že kdyby zlepšily mezi sebou komunikaci, ušetřily by si spoustu trápení. Ale bohužel tak to bývá i v životě.
I když v této knížce asi jednoduše odhadnete zápletku, tak Colleen píše tak poutavě, čtivě a reálně, že vás to dostane.
Tahle knížka je hlavně o vztazích v rodině a v manželství.
Vadily mi chyby, které se nacházely v textu, ale samotná knížka se mi moc líbila. Jak jinak je to prostě knížka od Colleen.
Nemůžu si pomoct,knížka byla pěkná a čtivá....hodnotím vysoko,i když na to nemusíme mít stejný názor...Líbil se mi příběh Morgan i Clary....každá prožívala své období po svém...a i když Clara byla občas na pár facek,tak jsem její chování chápala...Pro mě pěkné a odpočinkové čtení...
Přidávám se k většině. Tohle bylo tak nějak o kočičí fousky slabší. Příběh Clary a Millera mě nebavil tak moc, jak bych bývala chtěla. Raději bych si přečetla něco víc o Morgan a Jonahovi.
Jsem zvyklá, že Colleen umí uchopit různá témata a doslova je vyždímat jako citrón. Tady mi to přišlo na její laťku tak nějak mírnější, odpočinkovější.
Zase je tato knížka zvláštní, že je zároveň pro matku i pro dceru. Každý si v ní najde to své.
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a proto je tento příběh opět tak uvěřitelný.
Jsem na vážkách. Tohle není tvorba Colleen do které jsem se zamilovala. Chyběla mi tam ta lehkost a krása příběhu plný romantiky. Vadily mi lži a Clara mi lezla na nervy skoro celou knihu, až ke konci se mi konečně příběh dostal pod kůži a užívala jsem si ho a konec byl krásný.
U téhle knížky, jsem váhala, zda ji dát 3-4 hvězdičky, ale nakonec, jsem byla mírnější. Příběh sám o sobě, je dost silný a zničující. Příběh matky a dcery, který se vyrovnávají s obtížnou situací. Líbilo se mi, že jsme mohli vidět pohled, jak matky tak i dcery.
Upřímně hodně lidí nadává na Claru, musím se přiznat, že mi v hodně situacích vadila, skoro každou kapitolu, kde byla, tak jsem měla chuť prohodit knížku oknem, jak moc mi vadila. Ale musíme si uvědomit, že Colleen ji napsala jako šestnáctiletou -sedmnáctiletou a v takovém věku, jsme se všichni chovali, jako... doplňte si. Je to realistické, že si Clara myslela, že ví všechno, byla hrdá na svojí vyzrálost, ale nakonec se ke konci dozvěděla, že nic neví a furt potřebuje svoji mámu. Proto její vývoj, byl tak skvělý.
Co se týče Morgan, tu jsem měla hodně ráda, líbí se mi, jak je silná, jak se dokázala se vším vyrovnat a stále nezavraždit svoji dceru. :D Je to prostě super! Ano samozřejmě, měla slabé chvilky, kdy jsem si ťukala na čelo, ale ve výsledku, jsem jí měla opravdu ráda a dokázala jsem jí chápat.
Miller a Jonah milovala jsme je!! :D hlavně Jonaha. Bohužel mě vztah mezi Clarou a Millerem moc nezajímal. Asi to bude nepopulární názor, ale nemůžu říct, že bych si užila každou jejich scénu a ke konci, jsem už jen přetáčela stránky, ať to mám za sebou. Nevím proč mě jejich vztah tak nebavil, ale prostě to tam nebylo. Za to Jonah a Morgan srdcovka.
Já celkově nemusím knihy, které jsou založené na špatné komunikaci, lidi si lžou a vyřešilo by se vše hned, kdyby uměli dobře mezi sebou komunikovat, takže tohle není moje nejoblíbenější, ale přesto ji doporučuji!
Já prostě nemám ráda knihy, které jsou založené na tom, že si lidi lžou a neumí spolu komunikovat. Navíc Clara se chovala naprosto příšerně. Ještě jsem schopná pochopit její chování k mámě, ale Millera mi bylo fakt líto a nechápu, že s ní zůstal.
A na konci se samozřejmě všechno lusknutím prstu srovná.
Zatím nejhorší kniha od autorky.
P.S. Nejsem člověk, co nějak hrotí chyby v knihách a špatné překlady, ale tady to už občas bylo i na mě moc. A to překladatelka překládala spoustu, kde jsem problém s překladem neměla, tak nevím co se tady stalo.
Collen, Collen ach Collen. Moje nejoblíbenější autorka Young Adult. Vzhledem k tomu ze jsem četla všechny knihy které zatím v Česku vyšly, musím říct ze se tato zařadila mezi moje top 3 od Collen. Knihy od teto autorky jsou neskutečné čtivé, ale přitom si dovolím tvrdit, ze jen málokdo je chce mít už přečtené. Dve hlavni hrdinky, máma a dcera, chápete obě dvě a prožíváte s nimi jeden příběh ze dvou pohledu. Kniha přesně ukazuje, jak moc je důležitá komunikace a jak dobře míněné lži jsou někdy ty vůbec nejhorší.
Knihy od Colleen, moje srdcovky.
Není to jenom romantika, je to něco mnohem víc než to. Ano, láska hraje značnou roli, ale to i sám život. Osudy, které v jejich knihách potkávám, šťastné i nešťastné lásky a příhody, ponaučení a neúmyslné rady, které si každý přebere po svém.
Z téhle si beru to, že upřímnost je mocná.
Opět díky autorce, na konci jsem měla husinu! :))
"Trpělivost patří mezi ctnosti."
Ja jsem se nemohla odtrhnout. Kniha Vás vtáhne a nepustí. Pribeh rodiny, kde nic není jak se zda. Mne se hodně líbila Cara a Miles. Oni mne fakt bavili. Taky jsem si pobrecela. Tesim se na další knihy od autorky a uz jsem si ji i přidala mezi oblíbené.
První setkání s autorkou a jistě ne poslední. Kniha je velmi čtivá, hned od prvních stránek vtáhne do děje a nepustí až do konce. Líbilo se mi i střídání , kdy vypráví matka a kdy dcera. Doporučuji.
Kniha je, jak už to u Collen bývá zvykem, plná bolesti a smutku. Zaměřuje se na rodinné vztahy mezi matkou a dcerou, ale také mezi sourozenci, přáteli, i manželství. Tentokrát tady toho smutku a žalu na mě bylo v jedné knize až moc, a tak jsem si během čtení Nelituju ničeho párkrát řekla, že lituju čtení této knížky. :D
Mám pocit, že se autorka čím dál víc vyžívá v rodinných tajemstvích a své zápletky zakládá na nedostatku komunikace, díky které by se vše vyřešilo hned na začátku, a to mě trochu irituje. Osud Morgan byl už od začátku dost tragický a nebylo mi během čtení zrovna příjemně, ale Collen rozhodně umí vtáhnout do děje, takže bylo snadné se do příběhu začíst.
Bohužel mi hlavní postavy (snad kromě Jonaha) byly strašně nesympatické, dokonce jsem se v polovině knihy začala nudit a knížku jsem na pár dní odložila. Druhou polovinu jsem zhltla ani nevím jak, příběh nabral neskutečný spád a KONEČNĚ si postavy začaly vše vyjasňovat, takže sláva!
Nebýt krásných myšlenek, které autorka do knihy vložila, vtipů o oranžové barvě (já oranžovou taky nesnáším!) a romantické linky u Morgan (té jsem moc fandila), hodnotila bych knihu nejspíš hůř, ale nakonec si mě knížka přece jen trochu získala.
Hodnotím 3,5*/5* - určitě to nebude knížka, kterou bych všude doporučovala, ale rozhodně od čtení neodrazuji, obzvlášť pokud jsou knihy od Colleen také váš šálek čaje.
Opět skvělá kniha. Jsem ráda, že jsem tuto autorku objevila, líbí se mi její styl psaní, líbí se mi témata, o kterých píše. Dokáže popsat pocity zamilovanosti, radosti, zoufalosti i zklamání tak bravurně, že to cítíte tak, jako hlavní postavy. Doporučuji a Colleen se řadí mezi mé oblíbené. Edit: před třemi dny jsem knihu dočetla a nemohu ji dostat z hlavy a začít číst něco nového. To je přesně to, co od knihy čekám, proto měním čtyři hvězdy na pět.
Štítky knihy
nevěra pro ženy rodina tajemství romantika tragédie matky a dcery pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Už dlouho jsem si chtěla přečíst něco od Colleen, tak jsem si vybrala tuhle krásku. A musím říct, že toho opravdu NELITUJU! Perfektní čtení a naprosto skvěle reálně popsané postavy. Příběh je velmi přirozený a lidský, dotýká se témat jako ztráta, zrada, vztah matka-dcera, první láska, lži, špatná komunikace a mnohé další. Četbu jsem si moc užila, střídaly se ve mně emoce pozitivní s negativními i takové ty neutrální, zkrátka jsem je všechny prožívala s postavami. Vůbec mi nevadilo, že děj byl předvídatelný. V knížkách nehledám jenom překvapení nebo spád, naopak miluju právě ta rodinná dramata, a tady bylo všechno popsané jednoduše dokonale. Líbily se mi kapitoly psané z pohledu Morgan a Clary. Na závěr musím vyzdvihnout krásný styl psaní, který byl velmi čtivý, a zkrátka nešlo nečíst dál. Doporučuji!